Ing. Jana Chrpová, CSc., Ing. Jana Palicová, Ph.D., Ing. Jana Kozová; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně

Fuzariózy klasu jsou nejvýznamnější klasovou chorobou pšenice. Vzhledem k tomu, že některé druhy rodu Fusarium jsou producenty mykotoxinů, dochází u napadeného zrna nejen k redukci výnosů, ale i ke snížení hygienické kvality zrna. K napadení porostů obilnin přispívá zúžení osevních postupů i zvýšené využití minimalizace nebo bezorebného zpracování půdy.

Ačkoliv Česká republika nepatří k nejvíce ohroženým oblastem světa, problémy s napadením patogeny z rodu Fusarium a s následnou akumulací mykotoxinů v zrnu se pravidelně objevují. Stupeň napadení a kontaminaci zrna mykotoxiny ovlivňuje celá řada faktorů. Rozhodující význam má průběh počasí v daném roce (především srážky a teploty) a dále stupeň rezistence odrůdy, předplodina a způsob zpracování půdy. Jako rizikové se z hlediska zvýšeného obsahu mykotoxinů v zrnu jeví pěstování pšenice po předplodině kukuřici při bezorebném zpracování půdy.

Limity maximálního obsahu fuzáriových toxinů v obilninách jsou stanoveny podle Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 z 19. 12. 2006. Pro nezpracované obilniny kromě pšenice tvrdé, ovsa a kukuřice je limit pro deoxynivalenol 1,25 mg/kg a pro zearalenon 0,1 mg/kg. Další fuzáriové mykotoxiny – fumonisiny jsou limitovány pouze v kukuřici, a to sumou fumonisinů B1 a B2 (limit – 4 mg/kg). Již delší dobu se diskutuje zavedení souhrnného limitu pro T-2 a HT-2 toxiny, zatím však není konkrétní hodnota v legislativě uvedena.

Výskyt klasových fuzarióz u pšenice na území ČR

Výskyt jednotlivých druhů patogenů Fusarium sp. výrazně souvisí s klimatickými podmínkami dané lokality a existují i údaje o vlivu měnícího se klimatu na patogeny z rodu Fusarium. V období 2010 až 2019 (tab. 1) byl v rámci monitoringu z tzv. pozorovacích bodů prováděného ve spolupráci ÚKZÚZ a VÚRV, v. v. i. zjištěn průměrný podíl vzorků s nadlimitním obsahem DON (s obsahem DON překračujícím 1,25 mg/kg) na úrovni 5,9 % s velkým kolísáním v jednotlivých ročnících.

Největší podíl nadlimitních vzorků byl v roce 2013. K vyššímu zastoupení nadlimitních vzorků v tomto roce zřejmě přispělo vydatné sněžení na konci zimy. Návrat zimy způsobil i pozdní zahájení jarních prací. Vlhký začátek jara dále pokračoval nadprůměrnými srážkami v květenu a v červnu, což komplikovalo aplikaci pesticidů.

Naopak žádné vzorky s nadlimitním obsahem DON nebyly zjištěny v roce 2015, kdy bylo dlouhé jaro bez velkých teplotních výkyvů. Jarní nedostatek srážek na některých lokalitách se začátkem léta prohloubil a rozšířil na celé území republiky. Celé léto pak bylo suché s vysokým počtem tropických dnů.

V porovnání s ročníky 2004–2009 (Úroda 2010) byl zaznamenán určitý posun. Dříve byl za nejohroženější považován východ Moravy, v jihozápadních a jižních Čechách okresy Plzeň-jih, Domažlice, Rokycany, Klatovy a České Budějovice a na severovýchodě Čech okresy Česká Lípa a Trutnov. Z tabulky 1 je zřejmé, že vzorky s nadlimitní hodnotou DON v období 2010–2019 byly v některých okresech zjištěny pravidelně (Jeseník, Opava, Znojmo). Nyní se výskyt nadlimitních vzorků částečně přesunuje do výše položených okresů (např. Žďár nad Sázavou, Třebíč, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí).

Tab. 1: Podíl vzorků překračujících limit maximálního obsahu DON v jednotlivých ročnících; hodnoty byly získány z pozorovacích bodů ÚKZÚZ

Ročník	% vzorků s obsahem DON ≥ 1,25 mg/kg	Okresy
2010	6,6	Brno-venkov, České Budějovice, Hodonín, Kolín, Louny, Prostějov, Svitavy, Uherské Hradiště,  Znojmo
2011	13	Bruntál, Frýdek-Místek, Cheb, Chrudim, Jeseník, Jindřichův Hradec, Kutná Hora, Náchod, Opava, Prostějov, Tachov, Uherské Hradiště, Znojmo
2012	3,8	Chrudim, Karviná, Opava, Ústí nad Orlicí
2013	10,3	Břeclav, Domažlice, Jeseník, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Olomouc, Strakonice, Třebíč, Znojmo
2014	3,4	Bruntál, Jeseník, Jičín
2015	0	–
2016	8,7	České Budějovice, Domažlice, Jeseník, Kladno, Kutná Hora, Příbram, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Tachov
2017	2,9	Opava, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí
2018	3,7	Domažlice, Opava, Znojmo
2019	6,8	Bruntál, Jeseník, Pardubice, Třebíč, Žďár nad Sázavou
Průměr	5,9	–

Ochranná opatření

V rámci ochrany proti klasovým fuzariózám je třeba dodržovat komplex opatření, které zahrnují střídání plodin, správné ošetření půdy po sklizni i před setím a racionální aplikaci hnojiv a pesticidů. Cílená fungicidní ochrana spolu s pěstováním odrůd s vyšším stupněm rezistence představuje nejúčinnější ochranné opatření. Význam má i včasná sklizeň a zajištění dobrých podmínek pro skladování sklizeného obilí.

Vzhledem k přísuškům v uplynulých letech se může zdát, že problematika klasových fuzarióz už není tak aktuální jako v minulosti. Nízký úhrn srážek představuje limitující faktor pro výskyt klasových fuzarióz a akumulaci mykotoxinů v zrnu. Podle výsledků monitoringu se nadlimitní vzorky vyskytují nyní i ve vyšších polohách než dříve. Stále je také třeba počítat s lokálními přívalovými dešti, které mohou přispět ke zvýšení vlhkosti v krajině, a tím i k vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj napadení.

Pozitivní vliv cílené fungicidní ochrany v zemědělské praxi byl prokázán pouze při použití doporučené dávky přípravku a aplikace fungicidu ve vhodném termínu. Aplikace fungicidu by měla proběhnout od počátku kvetení – BBCH 61 do konce kvetení – BBCH 69. Vhodnější je aplikace fungicidu na počátku kvetení (do fáze 65). K cílené fungicidní ochraně je vhodné přistoupit především na lokalitách s opakovanými problémy s mykotoxiny v zrnu. V úvahu je třeba brát průběh počasí především 14 dní před kvetením. Je třeba brát v úvahu i množství srážek na jaře, kde se vytváří přírodní inokulum.

Odrůdová rezistence

Rezistence je polygenně založená, podle dosavadních výsledků je druhově i izolátově nespecifická a trvalá. Odrůdy rezistentní vůči fuzarióze klasu dosud nebyly vyšlechtěny a při pěstování současných komerčně využívaných odrůd je třeba vždy počítat s určitou mírou rizika. Z tohoto důvodu ÚKZÚZ nejlépe hodnocené odrůdy označuje pouze jako méně náchylné k napadení fuzariózami klasu.

Rezistence vůči fuzarióze klasu u pšenice je dlouhodobě hodnocena pracovníky VÚRV, v. v. i. v pokusech s umělou infekcí. Je aplikována přímá infekce klasů suspenzí konidií F. culmorum. Na stanovištích ÚKZÚZ je pak využívána pro hodnocení rezistence odrůd přirozená infekce na pozemku po předplodině kukuřici s definovaným množstvím kukuřičných zbytků. Původcem napadení je zde především F. graminearum. Intenzita napadení klasů je hodnocena pomocí 9 bodové stupnice ÚKZÚZ. Po sklizni je stanoven obsah nejvýznamnějšího mykotoxinu deoxynivalenolu (DON) metodou ELISA.

V rámci souboru 37 odrůd pšenice ozimé doporučených pro pěstování v ČR byla na základě hodnocení v období 2016–2019 zjištěna nejnižší akumulace DON u odrůdy Dagmar (38 mg/kg v pokusech s umělou infekcí a 1,2 mg/kg v pokusech s přirozenou infekcí). Dále byla nižší akumulace DON (<60 mg/kg v pokusech s umělou infekcí a zároveň <3 mg/kg v pokusech s přirozenou infekcí) zjištěna u odrůd Butterfly, Gaudio, Hyfy, Illusion, Julie, Pirueta, Steffi a Turandot.

Naopak nejvyšší akumulace DON (>110 mg/kg v pokusech s umělou infekcí a zároveň >6 mg/kg v pokusech s přirozenou infekcí) byla zjištěna u odrůd LG Orlice a Futurum.

Napadené klasy pšenice po umělé infekci F. culmorum

Spory F. culmorum

Závěr

• Dosažené výsledky naznačují, že i v ročnících s přísuškem mohou způsobit na některých lokalitách klasové fuzariózy problémy. Podle nejnovějších poznatků se riziko zvýšené akumulace mykotoxinů v důsledku zvyšujících se teplot může posunout i do vyšších poloh.
• Rezistentní odrůdy nejsou k dispozici, meziodrůdové rozdíly však existují. Údaje o rezistenci odrůd jsou k dispozici v publikaci Seznam doporučených odrůd vydávané ÚKZÚZ a na webových stránkách ÚKZÚZ.
• Při kumulaci více rizikových faktorů (nevhodná předplodina, minimalizace, opakovaně zvýšený obsah DON na lokalitě) je třeba volit odrůdy s vyšší odolností vůči fuzarióze klasu a současně aplikovat cílenou fungicidní ochranu.

Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0418.