Foto: Shutterstock 

Průjmová onemocnění jsou v chovech masných plemen skotu hlavní příčinou zpomalení růstu a úhynu telat v prvním měsíci života. Jakmile jsou telata starší, jejich vnímavost na infekci se rychle snižuje. Nicméně telata postižená průjmem v raném věku jsou v průběhu dalšího odchovu náchylnější k respiračnímu onemocnění a nejsou ani vhodná k následnému chovu, neboť nevykazují potřebnou váhu. Výskytu průjmových onemocnění se systematicky věnuje a řeší je bohužel pouze menší část chovatelů, zbytek se tváří, že problém neexistuje. Přitom diagnostika ani samotná terapie není tak složitá. Následující článek popisuje, jak jim můžete na svém chovu předcházet a jak je otestovat.

Proč tomu tak je?

Telata se rodí zcela bez protilátek, proto je důležité zabezpečit, co nejlepší start.  Jako prvotní předpoklad bezproblémového vstupu do života je příjem mleziva v prvních hodinách po porodu a to nejlépe od vlastní matky. Pokud dojde k odmítnutí telete nebo ztrátě matky je nutné zabezpečit náhradní zdroj mleziva, nejlépe od zvířat z vlastního chovu (popř. nakoupeného od chovatele dojeného skotu). V tomto případě je nutné zdůraznit, aby chovatelé vždy dbali opatrnosti a zamrazovali pouze mlezivo z chovů prostých na IBR a paratuberkulózu. Tím si ušetří spoustu starostí a nákladů v budoucnu. Dále je nutné věnovat pozornost pomalému rozmrazování mleziva ve vodní lázni (např. v zavařovacím hrnci s možností regulace teploty) zahřáté na teplotu max. 45°C. V případě rychlého rozmrazení ponořením láhve se zamrazeným mlezivem do horké vody dochází k degradaci protilátek a tím k celkovému znehodnocení mleziva.

Velký význam při odchovu telat má samozřejmě i kvalita chovného prostředí (podestýlka, vlhkost, teplota prostředí, výměna vzduchu, infekční tlak), ale i úroveň hygieny a stav zimoviště i výběhů. Sanitace ustájovacích objektů, porodních kotců by měla probíhat vždy po ukončení období telení a vyhnání všech zvířat ze stájí na pastvu. Dále je třeba věnovat pozornost kontrole jednotlivých komponent krmné dávky, a to včetně minerálních doplňků. K napájení zvířat by měla být používána pouze zdravotně nezávadná voda ze zdrojů s dostatečnou kapacitou (studny, vrty, vodovodní sítě). Kvalita napájecí vody by měla být kontrolována 1x ročně laboratorním rozborem. Vzhledem k tomu, že chybí směrnice pro vlastnosti napájecí vody pro hospodářská zvířata, řídí se její kvalita stejně jako u vody pitné zákonem č. 258/2000 Sb. a vyhláškou č. 252/2004 Sb.

Dehydratace a typ průjmu

Při výskytu průjmu u telat dochází k dehydrataci organismu následkem čehož dochází ke slábnutí sacího reflexu, následuje celková svalová slabost a způsobuje těžké poruchy látkové výměny.

Ztrátu vody si chovatel může ověřit jednoduchým testem pomocí kožní řasy. Dle rychlosti jejího návratu je možné odhadnout ztrátu vody v těle. Stejně tak je to možné dle zapadnutí oční bulvy (viz uvedená tabulka).

Vždy je na místě průjmující telata rehydratovat! Základem je doplnit odhadované množství ztracených tekutin a elektrolytů a, to nad rámec své obvyklé denní potřeby.

Příčiny průjmových onemocnění mohou být dietetické nebo infekční.

Dietetický průjem je vyvolán např. karencí mikroprvků, hypovitaminózou, nízkou hygienickou úrovní chovu, nedodržováním zásad správné chovatelské praxe, ale také vlivem nedostatku pracovních postupů ošetřovateli.

Infekční průjem způsobují:
• Viry: Rotaviry, Coronaviry, Adenoviry, bovinní virová diarrhoea (BVD);
• Bakterie: Escherichia coli, Salmonella, Clostridium perfringens;
• Parazité: Cryptosporidium, Coccidia;

V případě infekčních průjmů se zpravidla jedná o smíšenou infekci vyvolanou více původci.

Co s tím?

Změření tělesné teploty telete by mělo být prvním krokem při řešení průjmů u telat. Dietetické průjmy jsou charakteristické tím, že průjmující tele nemá zvýšenou teplotu (< 39,3 °C). Naproti tomu zvýšení tělesné teploty je jedním z příznaků infekčních průjmů. Použití antibiotik při léčbě průjmových onemocnění má své opodstatnění pouze v případě, že se jedná o průjmy bakteriálního původu, u průjmů vyvolaných viry je léčba antibiotiky neúčinná a tedy bezdůvodná.

Lze udělat diagnostiku rychle?

Některé původce průjmů telat lze rychle a účinně odhalit jednoduchým stájovým setem Rainbow (více o tomto setu se můžete dočíst v  našem starším článku). Výsledky má chovatel k dispozici již za 10 minut. Testačními proužky je možné diagnostikovat 5 patogenů (Coronaviry, Rotaviry, E. coli, Kryptosporie a Clostridie). Výhoda použití tohoto setu je, kromě jednoduchého provedení odběru a jeho vyhodnocení, především možnost bezprostředního návrhu dalšího postupu cílené léčby.

Vzhledem k tomu, že by v roce 2022 mělo vstoupit v platnost nařízení EU/2019/6 o veterinárních léčivých přípravcích schválené Evropským parlamentem, kdy bude profylaktické použití antimikrobních látek v chovech hospodářských zvířat možné jenom ve výjimečných případech pro podání jednotlivým zvířatům nebo omezenému počtu zvířat, je důležité začít zavádět preventivní a profylaktická opatření do chovů masného skotu již nyní.

Prevence

Prevence jako taková začíná u jalovic respektive krav v průběhu březosti a především pak v období přípravy na porod (v poslední třetině březosti) úpravou krmné dávky, doplněné minerálními látkami a vitamíny včetně zabezpečení zdravotně nezávadné napájecí vody. Důkladná sanitace (vyčištění, umytí a dezinfekce) stájí a navezení dostatečného množství kvalitní a suché podestýlky je základním předpokladem dosažení odpovídající hygienické úrovně telení v porodních kotcích v průběhu zimního ustájení zvířat. Vhodné zoohygienické podmínky musí být zajištěny nejen ve vnitřních prostorech stájí, ale i v přístřešku a ve výbězích.

Významnou součástí preventivních opatření jsou i vakcinační programy, které zabraňují průnik a šíření některých původců virových a bakteriálních onemocnění.

Závěrem

Účinná preventivní opatření sníží náklady spojené s léčbou nemocných zvířat, ale současně ušetří i čas, který je potřebný k zabezpečení zvýšené péče o průjmující telata. Jenom zdravá a životaschopná telata mají předpoklad dosáhnout geneticky dané užitkovosti a následně chovateli zajistit potřebnou rentabilitu jeho chovu.

Ing. Alžběta Jarolímková
MSD Animal Health
www.msd-farmarske-forum.cz

Zdroj: ČSCHMS