Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko

Mák setý patří k plodinám, který je svým pěstitelským rozšířením charakteristický pro celou naši republiku. Pěstuje se ve všech oblastech s tím, že největší plochy byly v loňském roce ve Středočeském kraji a na Vysočině. Celková plocha pěstovaného máku pak činila 35 778 ha. Díky danému rozšíření následně vzrůstá i potřeba ochrany porostů proti vyskytujícím se škodlivým organizmům.

Z hmyzích škůdců je důležité především při zakládání a vzcházení porostů sledovat výskyt a škodlivost dospělců krytonosce kořenového, který svým žírem dokáže rostliny velmi silně poškodit. Z dalších se můžeme v období háčkování až prvních květů setkat s makovicovými škůdci – krytonoscem makovicovým (Neoglocianus macula-alba Herbst, syn. Ceutorhynchus macula-alba Herbst) a bejlomorkou makovou (Dasineura papaveris Winn.).

Popis, bionomie, škodlivost

Krytonosec makovicový je 3 mm velký nosatcovitý brouk. Na horní straně je bělošedý s výraznou protáhlou bělavou skvrnou na krovkách za štítem (obr. 1). Larvy krytonosců jsou beznohé, rohlíčkovitě prohnuté bělavé barvy s červenohnědou hlavou, v dospělosti 6–7 mm dlouhé (obr. 2). V první polovině května začínají ze zimovišť dospělci krytonosců vylézat. Zpočátku žijí na divoce rostoucích druzích máku, migrace do porostů pak vrcholí v období tvorby poupat. Po zralostním žíru dojde k páření a samičky následně kladou vajíčka do nejmladších makovic (přibližně 1–3 dny staré). Jedna samička je schopna naklást od 250 do 400 vajíček. Místa na makovicích bývají po žíru a kladení vajíček velmi typická. Dochází zde k výronům bílého mléka, které po zaschnutí vytváří velmi nevzhledné tmavé skvrny (obr. 3). Larvy se vyvíjejí uvnitř tobolek, kde vyžírají tvořící se semena a přepážky a podle jejich početnosti může dojít až k úplnému zničení vnitřku makovice. Po ukončení svého vývoje, který trvá v průměru 3–4 týdny, si larvy skrz stěnu prokoušou otvor makovice, padají k zemi a následně se kuklí v půdě. Brouci se obvykle líhnou na přelomu srpna a září. Neopouštějí kokony a přezimují v půdě. Otvory v makovicích bývají často vstupní branou pro některé houbové patogeny, např. Helminthosporium papaveris. Společně s jedinci krytonosce makovicového jsou v období kladení zaznamenáni na makovicích i jedinci užitečného hmyzu (jedinci z čeledi Braconidae), kteří kladou vajíčka dovnitř makovic a parazitují tak uvnitř se vyvíjející larvy.

Druhým škůdcem je bejlomorka maková. Jedná se o 2 mm dlouhého komárka, hnědavé barvy s načervenalým zadečkem. Samičky kladou vajíčka ve skupinách přímo do makovic. Využívají přitom otvorů způsobených krytonoscem makovicovým, ale podle našich sledování to vždy neplatí. Larvy jsou oranžově žluté až oranžově červené barvy, beznohé, zahnuté o velikosti 1 mm (obr. 4). V průběhu svého vývoje vysávají pletiva přepážek. Ty pak houbovitě zduří a semena se vyvíjejí jako neplnohodnotná (zdeformovaná). Bejlomorka maková má do roka jednu generaci.

Obr. 1: Krytonosec makovicový (Neoglocianus maculaalba)

Obr. 2: Larva krytonosce makovicového

Obr. 3: Poškozená makovice žírem dospělců krytonosce makovicového v porostu

Obr. 4: Larvy bejlomorky makové

Monitoring výskytu

Monitoring výskytu dospělců krytonosce makovicového na území České republiky provádí v provozních plochách pracovníci ÚKZÚZ. Data jsou následně volně dostupná jako součást rostlinolékařském portálu. Z posledních dvou let daného sledování je patrné, že byl zaznamenán slabý výskyt škůdce v porostech. Převaha jeho výskytu pak byla v teplejších pěstitelských oblastech. Na mnoha pozorovacích bodech pak daný škůdce nebyl zaznamenán vůbec jak v roce 2018 (mapa 1) tak i následný rok 2019 (mapa 2).

Mapa 1: Maximální výskyty dospělců krytonosce makovicového v roce 2018 na území České republiky (zdroj: eagri.cz)

Mapa 2: Maximální výskyty dospělců krytonosce makovicového v roce 2019 na území České republiky (zdroj: eagri.cz)

Polní pokusy

Prováděné polní maloparcelové pokusy ukazují ucelenou řadu výskytu makovicových škůdců v porostu, respektive v makovicích máku setého na lokalitě Troubsko (Jihomoravský kraj) v letech 2005 až 2019 (graf 1). Postupné zvyšování napadení makovic larvami krytonosce makovicového bylo sledováno do roku 2017, kdy bylo zjištěno téměř 60% napadení. Tyto hodnoty byly zjištěny rozborem rostlin máku na neošetřené kontrolní variantě. Početnost larev byla v daném roce též velmi vysoká – průměrně bylo zjištěno 5,8 larev na jednu makovici. Od roku 2017 pak bylo pozorováno snížení míry napadení (maximálně 30%) s tím, že průměrný počet se pohyboval do 1,5 larev na makovici.

V posledních dvou letech byli dále v porostech společně s dospělci krytonosce makovicového zaznamenáni i jedinci užitečného hmyzu (jedinci z čeledi Braconidae), kteří kladli vajíčka dovnitř makovic k „budoucí potravě“ a malé larvičky se potom na nich úspěšně vyvíjely – parazitovaly je (obr. 5). Tyto larvy ale nedokážou zabránit škodám uvnitř makovic, které larvy krytonosců způsobují, ale přirozeně mohou potlačovat početnost tohoto škůdce v dalších letech.

Míra výskytu škodlivého organizmu souvisí s mírou pěstování dané konkrétní plodiny. V posledních letech došlo vlivem zvýšené výkupní ceny máku i ke zvýšení pěstitelských ploch. Zvýšená početnost a rozšiřování škůdce může dále souviset i s optimálními podmínkami pro přezimování brouků a s tím související přirozenou migraci (rozšíření) i na další lokality.

Procento napadených makovic bejlomorkou makovou se v posledních několika letech ustálilo na hodnotě kolem 6 %. Přibývá makovic, kde se vyskytuje velké množství larev a vnitřek je velmi silně destruován jejich sáním společně s výskytem různých plísní uvnitř makovic. Zároveň se objevují makovice, kde sledujeme výskyt pouze larev bejlomorky a zároveň nevykazují tyto makovice vizuálně žádné vnější poškození od dospělců krytonosce makovicového.

Graf 1: Napadení makovic v % larvami krytonosce makovicového (CEUTMA) a bejlomorky makové (DASYPA) a průměrný počet larev CEUTMA na neošetřené kontrole v letech 2005–2019 na lokalitě Troubsko

Obr. 5: Jedinci užitečného hmyzu z čeledi Braconidae – larva

Doporučená ochrana

Pro stanovení správného termínu ošetření je nutná kontrola porostu v období háčkování až do objevení se prvních květů a nejmladších makovic. V této vývojové fázi dochází k úživnému žíru brouků na stoncích máku a na prvních mladých makovicích. Dochází k páření s následným kladením prvních vajíček skrz porušená rostlinná pletiva dovnitř makovic.

Prahy škodlivosti lze stanovit následovně a to: při zjištění 1 dospělce krytonosce makovicového na 10 kvetoucích rostlin máku. Signalizace pro ošetření proti bejlomorce makové je stejná jako v případě krytonosce makovicového, ošetření se provádí ve stejném termínu jako ošetření proti krytonosci makovicovému a registrované přípravky tak mají účinnost na oba tyto makovicové škůdce.

V registru přípravků jsou pro rok 2020 proti krytonosci makovicovému k dispozici pyrethroidní přípravky Cyperkill 25 EC (cypermethrin) v dávce 0,1 l/ha, Rapid a Nexide (gamma-cyhalothrin) u obou ve stejné dávce 0,08 l/ha. Lze využít i přípravky s deltamethrinem (registrace i proti bejlomorce makové) – Decis Mega v dávce 0,15 l/ha a Decis Forte v dávce 75 ml/ha. U všech těchto pyretroidních přípravku je nutno pro dosažení co nejefektivnější ochrany dodržovat správné podmínky při vlastní aplikaci, především dbát na skutečnost nižší biologické účinnosti těchto přípravků za vyšších denních teplot, které často v období konce června a začátku července panují. Dále lze využít systémový insekticid Proteus 110 OD (100 g/l thiacloprid + 10 g/l deltamethrin) v dávce 0,5 až 0,75 l/ha. Všechny výše uvedené přípravky by měly být aplikovány po ukončení denního letu včel.

Proti bejlomorce makové jsou registrovány dva neonikotinoidní přípravky – Biscaya 240 OD (240 g/l thiacloprid) v dávce 0,3 l/ha a Mospilan 20 SP (200 g/l acetamiprid) v dávce 150 g/ha, s vedlejší účinností i na krytonosce makovicového. Kombinace a střídání těchto insekticidních přípravků s odlišnými skupinami účinných látek hraje významnou roli v dodržování antirezistentních strategií v rámci ochrany rostlin.

Pro příští rok 2021 však již nebude možné některé přípravky použít. Evropská komise rozhodla svým nařízením č. 2020/23 ze dne 13. ledna 2020 o neschválení účinné látky thiacloprid. Důvodem neschválení bylo riziko kontaminace podzemních vod metabolity thiaclopridu s možnými škodlivými účinky na lidské zdraví. Nemohla být také plně posouzena rizika pro vodní organizmy, včely a necílové suchozemské rostliny. Kromě toho byl thiacloprid klasifikován jako látka toxická pro reprodukci kategorie 1B. Členské státy, tedy i Česká republika, jsou tak povinny zrušit povolení přípravků obsahujících účinnou látku thiacloprid nejpozději dne 3. srpna 2020. Odkladné lhůty pro stávající zásoby přípravků je možné stanovit nejdéle do dne 3. února 2021. U thiaclopridu dle dostupných informací ÚKZÚZ využije možnost stanovení odkladných lhůt v maximální délce.

Závěr

Porosty máku je nutno v období fáze háčkování až prvních rozkvetlých květů navštěvovat a sledovat vývoj početnosti dospělců krytonosce makovicového na rostlinách. V oblastech, kde byl v minulých letech pravidelně zaznamenáván, pak lze na základě stanoveného prahu škodlivosti použít registrované přípravky. Je nutno dbát stanovených podmínek pro jejich aplikaci, a to především ve vztahu k vyskytujícím se opylovačům v kvetoucích porostech. U pyretroidních přípravků, které za vysokých teplot nemají požadovanou biologickou účinnost, pak i na povětrnostních podmínkách v průběhu aplikace.

Zvýšený výskyt a početnost larev v makovicích je zároveň spojená i s výskytem houbových patogenů (obr. 6) a s tím související znehodnocení sklizeného produktu.

Obr. 6: Výskyt houbových patogenů v makovici

Výsledek byl získán za institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace a při řešení výzkumného projektu QJ1510014 „Snížení rizikovosti pěstování máku“, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum a za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO1719.