Po sklizni obilnin se doporučuje co nejdříve provést podmítku a vytvořit vhodné podmínky pro vzcházení výdrolu a plevelů. Jestliže je následnou plodinou řepka, je třeba, pokud to umožňuje stav půdy, vzcházení výdrolu podpořit přikulením nebo použitím půdních pěchů při provádění podmítky. Po horkém létě 2018, kdy teplota v proschlé povrchové vrstvě půdy dosahovala 50 °C a při jejím zpracování docházelo k destrukci půdních agregátů a tvorbě prachových částic se začaly více uplatňovat postupy, které využívají slámu a posklizňové zbytky na povrchu půdy k omezení ztráty vody a nadměrnému prohřívání půdy v letním období. Například mulčování místo podmítky se v posledních letech častěji používá po sklizni řepky a podporuje vzcházení výdrolu více než klasická podmítka. Přitom se omezuje ztráta vody z půdy a mineralizace organických látek z posklizňových zbytků a půdy.
Také v současných teplých a slunečných dnech překračuje teplota půdy v odpoledních hodinách po orbě nebo hlubší podmítce se zapravením posklizňových zbytků na jejím povrchu 40 °C a v hloubce 5 cm 35 °C, což bychom měli brát v úvahu při volbě správného postupu při zpracování půdy a případného hnojení dusíkem na slámu.

Celý článek najdete zde…

Autoři: Pavel Růžek, Helena Kusá, Gabriela Mühlbachová a Radek Vavera
(VÚRV, v.v.i., výzkumný tým Integrované výživy rostlin)