Obsah

• ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ
• ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY
• ZÁKON O DANI SILNIČNÍ
• ZÁKON O DANI Z NEMOVITÝCH VĚCÍ

Dnem 1. 7. 2020 nabývá účinnosti zákon č. 299/2020 Sb., kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 a zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů. Změny jsou v zákoně o daních z příjmů, zákoně o DPH, v zákoně o dani silniční i zákoně o dani z nemovitých věcí.

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

Výše uvedeným zákonem se novelizují i některá ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP), vztahující se k uplatňování daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně. K nejdůležitějším změnám zákona o daních z příjmů patří:

Možnost uplatnění daňové ztráty zpětně za předcházející období (§ 34 odst. 1 ZDP)

• Rozšiřuje se možnost uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně, a to na 2 zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která se daňová ztráta stanoví. Výše takto uplatnitelné daňové ztráty je omezena částkou 30 000 000 Kč (v souhrnu za obě předcházející období).

Postupem při uplatnění daňové ztráty zpětně za předcházející období (§ 38zh ZDP) je stanovena zákonná fikce pro datum podání dodatečného daňového přiznání v případech, kdy je podáváno současně s řádným daňovým přiznáním a je dodatečně uplatňována daňová ztráta, která je tvrzena v řádném daňovém přiznání.

• Stanoví se možnost poplatníka vzdát se práva na uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně ve zdaňovacích obdobích následujících po období, za které byla stanovena. Oznámení o vzdání se práva musí být učiněno ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které byla daňová ztráta stanovena, a poté, co bylo učiněno je již nelze vzít zpět.
• Stanoví se povinnost poplatníka uvést v daňovém přiznání nebo v dodatečném daňovém přiznání při uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně, jakou daňovou ztrátu (tj. stanovenou za jaké konkrétní období) uplatňuje a v jaké výši.

Možnost uplatnění „očekávané“ daňové ztráty zpětně za první bezprostředně předcházející období (Přechodná ustanovení čl. III bod 3.)

• Stanoví se možnost uplatnění „očekávané“ daňové ztráty za první zdaňovací období poplatníka, které skončilo ode dne 30. června 2020, jako položky odčitatelné od základu daně v bezprostředně předcházejícím období. Výše takto uplatnitelné „očekávané“ daňové ztráty je omezena částkou 30 000 000 Kč. Pokud nebude tato „očekávaná“ daňová ztráta následně pravomocně stanovena minimálně v očekávané výši, vznikne poplatníkovi povinnost podat dodatečné daňové přiznání.

Očekávanou daňovou ztrátu je tedy možné uplatnit v daňovém přiznání pouze za první zdaňovací období bezprostředně předcházející období, za které si poplatník tuto daňovou ztrátu určil. Informace k postupu uplatnění „očekávané daňové ztráty“ v daňovém přiznání jsou zveřejněny na webových stránkách finanční správy prostřednictvím „Upozornění k tiskopisům“.

Uplatnění daňové ztráty zpětně za předcházející období v případě poplatníka využívajícího slevu na dani z titulu investiční pobídky (§ 35a odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP)

• Uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně v období předcházejícím období, za které byla daňová ztráta stanovena, je v případě poplatníka využívajícího slevu na dani v souvislosti s investiční pobídkou dle § 35a ZDP fakultativní.

Uplatnění daňové ztráty zpětně za předcházející období v případě tzv. podstatné změny, resp. zachování stejné činnosti poplatníka (§ 38na odst. 1 a odst. 3 ZDP).

• Rozšiřuje se podmínka stanovená tzv. testem podstatné změny, resp. testem zachování stejné činnosti, i na případy uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které se daňová ztráta stanoví.
• Naplnění podmínky zachování stejné činnosti dopadá i na případy, kdy období, ve kterém se daňová ztráta uplatňuje jako položka odčitatelná od základu daně, předchází období, za které byla daňová ztráta stanovena.

Možnost uplatnění daňové ztráty zpětně za předcházející období při přeměnách (§ 38na odst. 7 a § 23c odst. 8 písm. b) ZDP)

• Daňová ztráta stanovená po přeměně poplatníka nemůže být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně v období předcházejícím období, za které byla stanovena, vůči základu daně právního předchůdce (zaniklého poplatníka), který byl stanoven za období před přeměnou poplatníka. Tuto daňovou ztrátu může poplatník uplatnit vůči svému základu daně, který mu byl stanoven za období před přeměnou, a to v rozsahu, v jakém se daňová ztráta vztahuje ke stejným činnostem, které tento poplatník vykonával již v období před přeměnou, ve kterém daňovou ztrátu uplatňuje.
• Daňovou ztrátu převzatou od zanikající nebo rozdělované společnosti při přeměnách (§ 23c odst. 8 písm. b) ZDP) nelze uplatnit zpětně vůči základu daně právního předchůdce, ani vůči základu daně právního nástupce stanovenému v období před přeměnou (tj. za 2 předcházející zdaňovací období).

Lhůta pro stanovení daně (§ 38r odst. 2 ZDP)

• Prodlužuje se lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období předcházející období, za které byla daňová ztráta stanovena, a to v případě, pokud v tomto období byla daňová ztráta skutečně uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně.
• Stanoví se pravidlo, podle kterého nedochází v případě vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty pro následující zdaňovací období k prodloužení lhůty pro stanovení daně za zdaňovací období následující po období, za které byla daňová ztráta stanovena (v tomto případě dochází k prodloužení lhůty pro stanovení daně pouze pro období předcházející, a to jen pokud v nich daňová ztráta byla skutečně uplatněna).

Výše uvedené změny v ustanoveních týkajících se uplatňování daňové ztráty nabyly účinnosti dnem 1. 7. 2020 s tím, že

• na daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za zdaňovací období, které skončilo ode dne 30. 6. 2020, se použije „novelizovaný“ zákon o daních z příjmů (viz Přechodná ustanovení čl. III bod 1.)
• na daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za zdaňovací období, které skončilo přede dnem 30. 6. 2020, se použije „původní“ zákon o daních z příjmů (viz Přechodná ustanovení čl. III bod 2.)

Uplatnění zahraniční daně z příjmů jako daňově uznatelný výdaj (§ 24 odst. 2 písm. ch) ZDP)

• Omezuje se možnost uplatnit jako daňový výdaj daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, která nemohla být započtena na daňovou povinnost v tuzemsku po zpětném uplatnění daňové ztráty stanovené za následující zdaňovací období, v případě, kdy se tato zahraniční daň týká období, ve kterém je jako položka odčitatelná od základu daně zpětně uplatněna daňová ztráta vzniklá za následné období. Na výši zpětně uplatňované daňové ztráty tento postup nemá vliv (výše daňové ztráty se nemění).

 

ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY

Výše uvedeným zákonem dochází dále ke změnám sazeb daně, a to k zařazení poskytnutí vybraných služeb do přílohy č. 2a k zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Nově jsou do druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10 % zařazeny:

• ubytovací služby – kód CZ-CPA 55,
• poskytnutí oprávnění ke vstupu na představení, do divadel, do cirkusů, do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do kin, na výstavy a na podobné kulturní události nebo do podobných kulturních zařízení; poskytnutí oprávnění ke vstupu do botanických zahrad, přírodních rezervací a národních parků – kód CZ-CPA 59.14, 90, 91, 93,
• poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem; služby související s provozem rekreačních parků a pláží – kód CZ-CPA 93.11, 93.12, 93.13, 93.29.11,
• služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní – kód CZ-CPA 96.04,
• osobní doprava lyžařskými vleky – kód CZ-CPA 49.

Podrobnější informace ke změnám sazeb DPH jsou k dispozici na webu www.financnisprava.cz v sekci Daně > Daň z přidané hodnoty > Informace, stanoviska a sdělení > Sazby daně.

ZÁKON O DANI SILNIČNÍ

Výše uvedeným zákonem se novelizuje také zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani silniční“). Předmětem změny je snížení sazeb daně vymezených v § 6 odst. 2 zákona o dani silniční o 25 %. Tyto snížené sazby daně se použijí pro celé zdaňovací období roku 2020 i pro následující období a uplatňují se u všech vozidel vymezených v § 5 písm. b) a c) zákona o dani silniční, tj. u všech vozidel kromě osobních automobilů.

Pro účely výpočtu záloh na daň silniční na zdaňovací období roku 2020 splatných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí sazby daně silniční podle § 6 odst. 2 zákona o dani silniční, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. zálohy za rok 2020 se vypočítávají počínaje 1. 1. 2020 ve snížené výši, tj. v případě sazeb vymezených v § 6 odst. 2 zákona o dani silniční se jedná o sazby snížené o 25 % oproti roku 2019).

Část zaplacených záloh na daň silniční za zdaňovací období roku 2020 splatných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona odpovídající kladnému rozdílu mezi zaplacenou zálohou a výší zálohy vypočtené s použitím sazeb daně silniční podle § 6 odst. 2 zákona č. 16/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. sazby snížené dle tohoto zákona), se použije postupně na úhradu záloh ve zdaňovacím období roku 2020 splatných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a daně silniční za zdaňovací období roku 2020.

Příklad: Poplatník přiznává daň za vozidlo, u kterého se pro výpočet daně použije sazba daně podle § 6 odst. 2 zákona o dani silniční. Poplatník zaplatil zálohu k 15. 4. 2020 ve výši 12 600 Kč (tj. před účinností tohoto zákona s použitím nesnížených sazeb), „předplatil“ si tudíž na další zálohu 3 150 Kč. Další zálohu zaplatí o tuto částku nižší, tj. ve lhůtě následující zálohy zaplatí namísto zálohy ve výši 9 450 Kč pouze částku ve výši 6 300 Kč. V souladu s novelou se 3 150 Kč uhrazených ve lhůtě 15. 4. 2020 nepovažuje za vratitelný přeplatek.

ZÁKON O DANI Z NEMOVITÝCH VĚCÍ

Osvobození od daně z nemovitých věcí v případě mimořádných událostí

Výše uvedeným zákonem se novelizuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DNV), konkrétně ustanovení §17a, které umožňuje obci osvobodit nemovité věci z důvodu mimořádné události (např. z důvodu povodně, vichřice, extrémního sucha, pandemie, opatření vyvolaném krizovými opatřeními podle krizového zákona nebo průmyslové havárie), a to nejdéle na dobu 5 let. Osvobození od daně z nemovitých věcí může obec též stanovit za již uplynulé zdaňovací období.

Osvobozené nemovité věci musí obec vymezit v obecně závazné vyhlášce, která musí být vydána tak, aby nabyla účinnosti do 31. března roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k mimořádné, zejména živelní, události došlo. Pokud obec bude chtít osvobodit vymezené nemovité věci pouze částečně, tak částečné osvobození vyjádří procentem.

DNV dále upravuje, jakým způsobem může obec nemovité věci ve vyhlášce vymezit. Obecně závazná vyhláška buď může v případě rozsáhlejší mimořádné události vztáhnout osvobození k celému území obce nebo k jednomu nebo více katastrálním územím (opět v jejich plném rozsahu). V takovém případě může obec podle typu mimořádné události volit, zda osvobodí všechny nemovité věci, které leží na tomto území, nebo zda osvobození vztáhne pouze k jedné z dílčích daní a osvobodí buď pouze pozemky, nebo pouze zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky. Tímto způsobem nelze osvobodit pouze zdanitelné stavby, aniž by došlo k osvobození zdanitelných jednotek.

Pokud se mimořádná událost týká pouze vymezených nemovitých věcí, může je obec v obecně závazné vyhlášce uvést jmenovitě. V takovém případě DNV jednoznačně stanoví požadavky na jejich označení.

Poplatník, jehož nemovité věci obec osvobodí, musí nárok na osvobození uplatnit v daňovém nebo v dodatečném daňovém přiznání, a to podle toho, zda obec obecně závaznou vyhláškou osvobodí nemovité věci na dosud neuplynulá zdaňovací období (do budoucna), nebo za již uplynulá zdaňovací období.