Meziplodiny, zelené úhory, ochranné pásy a biopásy jsou v poslední době diskutovány v souvislosti s kalamitním výskytem hraboše polního. Porosty meziplodin mohou po sklizni obilnin poskytovat pro hraboše úkryt a zdroj potravy před jeho migrací do okolních polních plodin včetně zasetých ozimů. Meziplodiny mají značný význam nejen z hlediska diversity v zemědělské krajině, ale jsou i významným zdrojem organických látek v půdě, snižují její prohřívání v letním období, zlepšují půdní strukturu a vsakování vody ze srážek, omezují vodní a větrnou erozi, snižují znečištění vod nitráty apod. Omezení jejich pěstování nebo předčasné zaorání do půdy v důsledku přemnožení hraboše přináší značné škody. Přitom je možné tomu předcházet včasnou regulací výskytu hraboše polního.

Meziplodiny jako zdroj organických látek v půdě
Největší přínos meziplodin jako zdroje organických látek v půdě nastává při jejich přímém setí do strniště bezprostředně po sklizni a zapravení do půdy před zimou při nízkých teplotách, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám uhlíku (emise CO₂), nebo jejich ponechání do jara. Jestliže je před setím meziplodin půda hlouběji kypřena (ztráta vody a uhlíku – viz předcházející článek ke zpracování půdy) a rostliny nestačí před zaoráním do půdy vytvořit dostatečné množství biomasy, může být konečná bilance uhlíku neutrální nebo i záporná, a to zejména u meziplodin s nižším poměrem C : N (např. luskoviny)…

Celý článek najdete zde.

Více o půdní organické hmotě a zpracování půdy se dozvíte a praktickou ukázku stroje Terrier uvidíte na Dni otevřených dveřích demofarmy Družstvo Vysočina v Janovicích, dne 10. září 2020.