Chov masného skotu představuje významnou alternativu chovu a hospodaření zejména v marginálních oblastech ČR. Přináší s sebou nejen v dnešní době tak často skloňovanou harmonickou vazbu na životní prostředí a přirozenou péči o krajinu, ale i vhodné využití pastevních porostů ve výše položených oblastech. Rozšiřující se pastevní odchov skotu ale současně vytváří příznivé podmínky pro rozvoj parazitóz, které jsou u nás navíc umocněny vhodnými klimatickými a geografickými aspekty. Dalším problémem může být i vzájemný přenos a sdílení parazitů mezi jednotlivými druhy přežvýkavců (skot, kozy, ovce) a volně žijící spárkatou zvěří.

Tento článek, který byl vytvořen speciálně pro projekt sledování parazitóz u masného skotu a který je v plné délce publikován na webu projektu www.parazitozyskotu.cz, se zaměřuje na škrkavky.

Škrkavka Toxocara vitulorum (syn. Neoascaris vitulorum) parazituje v zažívacím traktu bovidů po celém světě. Nejčastějšími hostiteli jsou skot a buvoli, dále zebu a velmi zřídka kozy a ovce. Infekce škrkavkami jsou známé zejména z tropických a subtropických oblastí, avšak v posledních letech se stále častěji objevují případy výskytu mimo tropy, např. v Anglii, Belgii, Rumunsku, Japonsku, Austrálii, Kanadě a USA. Toxokaróza skotu patří mezi ekonomicky významná onemocnění. Toxocara vitulorum infikuje jedince v mladém věku, významně snižuje produkci a často způsobuje úhyn infikovaných zvířat. Díky obrovské produkci škrkavčích vajíček v trusu, jejich odolnosti vůči vnějšímu prostředí a neúčinnosti některých anthelmintik proti nedospělým červům patří toxokaróza ke komplikovaným infekcím ve stádě. Ostatní druhy škrkavek rodu Toxocara jsou původci onemocnění u člověka, které může mít závažné následky pro jeho zdraví. Jedná se o somatickou migraci larev škrkavek, které se mohou dostat do očí či mozku. Migrace larev Toxocara vitulorum nebyla u člověka potvrzena, avšak somatická migrace byla potvrzena u experimentálně infikovaných zvířat.

Přestože výskyt škrkavek není doposud hlášen z území České republiky, existuje velká pravděpodobnost zavlečení a následného šíření. S infekcí Toxocara vitulorum je třeba počítat i při běžné diagnostice. S ohledem na specifické rysy vývoje je možné, že infekce unikají pozornosti. Významné je zejména parazitologické vyšetřování trusu telat. Vysoká plodnost dospělých červů a následná kontaminace pastvin vajíčky komplikují terapii ve stádech, kde se parazit vyskytne. Díky dlouhému přežívání vajíček ve vnějším prostředí, přežívání larev v tkáních a následnému laktogenní přenosu je životní cyklus Toxocara vitulorum nezávislý na klimatických vlivech. Skutečně významným faktorem je fakt, že infekce nelze běžnými postupy detekovat u dospělých zvířat a riziko zavlečení importem do stáda je velké.

• Celý článek o škrkavkách najdete na webu projektu „Monitoring původců helmintóz v chovech masného skotu a analýza anthelmintické rezistence a genetické diverzity“, na jehož realizaci se vedle Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně (Ústav patologické morfologie a parazitologie Fakulty veterinárního lékařství a tým výzkumné skupiny Zoonózy CEITEC VFU) a Státního veterinárního ústavu v Jihlavě podílí i Český svaz chovatelů masného skotu – www.parazitozyskotu.cz. Zde najdete i informace o tom, co projekt nabízí a jak se do něj v případě zájmu zapojit.