Ing. Marek Seidenglanz a kol.

Dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala) je velmi důležitý škůdce řepky ozimé zejména na Britských ostrovech a v celé řadě oblastí kontinentální Evropy charakteristických především teplými podzimy přecházejícími do mírných a vlhkých zim. Zde se jedná o dlouhodobý problém. Jeho význam ovšem vzrůstá i v Čechách.

Je to zřejmě důsledek změny klimatu. K nárůstu jeho významu, přesněji řečeno ke zviditelnění tohoto nárůstu pro české zemědělce, přispěly také dost razantní úpravy seznamů registrovaných účinných látek provedené v posledních letech. Jde zvláště o zákaz insekticidních mořidel, jež obsahovaly účinné látky ze skupiny neonikotinoidů: poměrně dlouho používaný imidacloprid a naopak relativně krátce využívané thiamethoxam a clothianidin. Další zákaz, který se zřejmě brzy projeví, je nemožnost používat organofosfáty. Nejde ale jen o to, co z registrů mizí. Každé zúžení spektra znamená menší možnost střídat látky s různým mechanizmem účinku. A to je následně příčinou nárůstu selekčního tlaku vyvolaného těmi látkami, které v registru zbývají. To je velmi nebezpečné, protože to vede rychleji k vývoji rezistence, a tak se může stát nepoužitelné i to, co zůstává ve skupině povolených přípravků dál.

Obr. 1: Dospělec dřepčíka olejkového; dobrý skokan i letec, délka těla 3–5 mm, většina jedinců má kovově modré krovky, jsou ale známé i do hněda zbarvené formy tohoto druhu

Obr. 2: Účinnost insekticidů se v polních podmínkách zjistí jen v letech, kdy je opravdu vysoký a nebezpečný výskyt – fotografie ukazuje v popředí pokus, kde řada aplikací provedených v době krátce po vzejití (postřik na děložní listy) selhala (bílé štítky); v okolí jsou parcely (vpravo), které byly během podzimu ošetřovány nejméně dvakrát: 1. pyretroid krátce po vzejití + 2. kombinace pyretroidu a neonikotinoidu opět po 14 dnech; fotografováno 6. 12. 2019, lokalita Rapotín u Šumperka

Obr. 3: Když je porost řepky pod tlakem nepřetržitého výskytu dřepčíka olejkového (dlouhý teplý podzim a nepřicházející zima) selhávají i insekticidy, které v laboratoři fungují dobře

Popis vlastností škůdce

Dospělci dřepčíka olejkového (délka těla 3–5 mm) jsou nejen dobří skokani díky svým silnými svaly vybaveným stehnům zadních nohou, jsou též dobří letci (obr. 1). Umí si nově založené porosty řepky aktivně vyhledat. V těchto porostech se dokážou dobře rozšiřovat, nezůstávají jen při okrajích. Ohniska silného poškození tak mohou být rozsetá v různých částech porostu nebo dokonce mohou postihnout celý porost. Záleží na početnosti populace, která se na dané lokalitě vyskytuje, na vývoji meteorologických podmínek a samozřejmě také na tom, jestli byl proveden nějaký zásah proti nim (buď moření osiva nebo postřik).

Pokud se sejde období vzcházení porostu s vysokým výskytem dospělců, mohou být požerky na děložních lístcích, tenkých stoncích, hypokotylech, vzrostných vrcholech (obsahujících dělivý meristém) a prvých pravých listech malých rostlinek tak závažné, že je porost zcela zničen nebo značně redukován, co do počtu vitálních rostlin (obr. 2). Dospělci se v porostech objevují nejen brzy, ale navíc se tam i dlouho drží. Na pokusných lokalitách v Olomouckém kraji, kde byl loni výskyt opravdu nebezpečný, bylo možné aktivní dospělce v porostech zaznamenat ještě i v prosinci (nejde o chybu, obr. 3).

Dřepčík olejkový dává ještě druhou ránu. Škodí i larvy. V roce 2019 se již na konci září začaly objevovat první zralé samice schopné klást vajíčka. Tyto se pak v porostu držely až do prosince. To znamená, že období kladení začalo někdy na konci září a skončilo až někdy v prosinci. Na jaře 2020 se též v miskách uložených v porostech řepky již v předjaří objevili dospělci tohoto druhu. Z nich opět část byla kladoucích samic (část samic na podzim nekladla a přezimovala). Období kladení tedy ještě pokračovalo v předjaří a v časném jaře 2020. K tomu došlo o dost dříve než u stonkových krytonosců, kteří byli v této sezoně opravdu nebezpeční. Když se pak někdy ke konci dubna 2020 začaly prohlížet listy rostlin, tedy v době, kdy se teprve začínaly líhnout první larvy krytonosců, na řadě lokalit se zejména ve spodních listech nacházely velké i malé larvy dřepčíka olejkového. Později (od poloviny května) téměř všechny listy na rostlinách od spodu až do květenství doslova zaplavily larvy krytonosce čtyřzubého. To znamená, že larvy dřepčíka olejkového byly v listech již od podzimu 2019, některé ještě přibyly brzy na jaře 2020 a k nim pak ještě o něco později přibyly larvy krytonosce čtyřzubého (často v ohromném množství – to je ale téma na jiný článek).

Při zvažování ochranného zásahu je tak nutno v případě dřepčíka olejkového přemýšlet jednak o ochraně porostu před dospělci (moření, časný postřik) a současně o vlivu případného zásahu na snížení produkce vajíček a larev. Když je lokalita pod silným tlakem, mění se stav porostu a jeho úroveň poškození i po provedeném zásahu (graf 1a–1e). Relativně úspěšné vypořádání se s dospělci, což při vysokém výskytu znamená dosažení normálně vzešlého porostu bez výrazných úbytků a bez vysokého podílu těžce poškozených rostlin (graf 2a, b), nemusí ještě znamenat, že se rostliny v porostu vyhnuly napadení larvami (graf 3a, b).

 

Na dřepčíky stále působí pyretroidy ale ne všechny

Z laboratorních testů vyplývá, že esterické pyretroidy, jejichž registrovaná dávka se pohybuje kolem 7 g/ha účinné látky a více by měly být ještě plně funkční asi ve všech regionech Česka i Slovenska (tuto skupinu reprezentují přípravky s účinnými látkami: lambda-cyhalothrin, deltamethrin, alpha-cypermethrin, zeta-cypermethrin, esfenvalerate, cypermethrin). Výrazně slabší účinek má na dřepčíka olejkového neesterický pyretroid tau-fluvalinate (Mavrik Smart). U esterických pyretroidů v celé Evropě a bohužel i u nás však stále u testovaných populací roste hodnota LD₉₀ a začíná se blížit dávkám registrovaným. Dobře je to patrné na nejvíce laboratorně využívaném esterickém pyretroidu lambda-cyhalothrin (tab. 1).

Běžné pyretroidy přestanou v polních podmínkách spolehlivě působit a přijdou selhání, jakmile hodnoty LD₉₀ u našich populací začnou přelézat dávku 7 g/ha účinné látky. Populace, u kterých k tomu již došlo, se nachází (ještě ne běžně) již v některých regionech Německa, Dánska, Anglie, a také ve Francii. My k tomu nemáme daleko. Je nutné udělat, co možná nejvíc proto, aby k tomu došlo, co nejpozději. Možnost, že by k tomu nemuselo dojít vůbec, je iluze. Vzhledem k vývoji klimatu (význam dřepčíka olejkového bude spíše růst – bude tedy přibývat situací, kdy je potřeba proti němu zasahovat) a kvůli škrtům v registrech (méně látek s odlišným mechanizmem na střídání s pyretroidy) zřejmě poroste selekční tlak pyretroidů na populace dřepčíka olejkového, neboť nic jiného z postřikových látek použít nelze.

Z tohoto důvodu se jako velmi významné jeví i používání nově registrovaného mořidla cyantraniliprole (a popřípadě i biologického přípravku na bázi Bacillus amyloliquefaciens kmen MBI 600) jednoduše proto, aby se snížil pyretroidní selekční tlak, což těmto insekticidům může prodloužit život. Až pyretroidy přestanou fungovat (začnou selhávat v polních podmínkách), situace bude špatná. V sezonách, kdy vzcházející porost čelí opravdu nebezpečnému výskytu dřepčíka olejkového navíc s předpokladem jeho dlouhé aktivity v porostu to jen moření osiva cyantraniliprolem nevyřeší (grafy 1a–3b).

Postřik neonikotinoidy (thiacloprid – ten je navíc zakázaný, acetamiprid zůstává) moc nepomůže v případě dřepčíka olejkového. Laboratorní výsledky to jasně naznačují (tab. 1, testován thiacloprid) a polní potvrzují, že při silném výskytu selžou (obr. 2).

Tab. 1: Vztah mezi experimentálně zjištěnými hodnotami letálních dávek (LD90) a registrovanými dávkami u několika vybraných insekticidů lišících se mechanizmem účinku nebo alespoň molekulární strukturou (v případě pyretroidů: lambda-cyhalotrin a tau-fluvalinate)

Insekticid	Registrovaná dávka (g/ha ú. l.)	odhadnutá LD90 (g/ha ú. l.)*
lambda-cyhalothrin	7,5	2,35–5,37
tau-fluvalinate	48	53,.5–94,9
thiacloprid (test. Biscaya 240 OD)	72	123,11–159,19
chlorpyrifos-ethyl	kolem 300	5,68–9,37
indoxacarb	25,5	6,35–8,22
Pozn.: * LD90 je dávka, která zničí 90 % jedinců v populaci (pro zjednodušení je možné si představit, že jde o dávku, která má 90% účinnost – po kontaktní expozici trvající 24 hodin)

Jak tedy přistoupit k ochraně porostů?

K agrotechnickým (preventivním) opatřením patří: setí do dobře připravené půdy, dodržování agrotechnických termínů pro setí. Set pozdě je velká chyba. Vystihnout dobu pro setí, která zajistí, že porost rychle vzejde a relativně rychle překoná nejcitlivější fázi pro poškození od dospělců (BBCH 10–12). Cílem je dosažení rovnoměrně vzešlého porostu. Místa v porostu s hustotou 90 a více nebo naopak 30 a méně rostlin na 1 m² jsou v nevýhodě. Hustší místa přitahují kladoucí samice. V příliš řídkých místech stoupá počet larev na rostlinu.

Pozitivní význam má podpora vitality rostlin, jako použití růstových regulátorů a obecně udržování vyrovnaného výživného stavu v půdě a např. i nepřehnojování N.

V ČR je přímo na dřepčíka olejkového registrována řada pyretroidních přípravků (deltamethrin, gamma-cyhalothrin, lambda-cyhalothrin, zeta-cypermethrin, beta-cyfluthrin). Pro omezení škod působených dřepčíky je možné použít moření osiva přípravkem Lumiposa (cyantraniliprole). Na dřepčíky (obecně – platí i pro Phyllotreta) je možné využít i biologické přípravky Integral Pro (Bacillus amyloliquefaciens) a Kopřiva (výluh z kopřiv).

Po zaznamenání nebezpečného výskytu dospělců (projevuje se četnými výkusy na dělohách vzcházejících rostlin) je nutné porost ošetřit insekticidním postřikem co nejdříve. Prakticky v průběhu vzcházení. Zejména, bojují-li rostliny ještě se suchem a pomalu a nerovnoměrně vzcházejí. Volba insekticidu je velmi jednoduchá: pyretroid. Důvodem je, že stále působí spolehlivě a že jiná volba není. Postřik neonikotinoidem (platí pro acetamiprid i již zakázaný thiacloprid) by při vysokém výskytu selhal. Při výběru pyretroidu sáhnout spíše po těch, co jsou registrovány na vyšších dávkách. Jde ale o dávku účinné látky. Jsou v tom rozdíly. V některých pyretroidech se aplikují 4 g/ha účinné látky, v jiných třeba 25 g/ha účinné látky.

Pokud vzcházející porost pochází z insekticidně namořeného osiva (myslíme cyantraniliprole), je zajištěno i při extrémně vysokém výskytu, že porost spolehlivě vzejde. Není ale úplně jisté, jestli nebude nutné ještě použít postřik. Mořidlo ochrání porost během vzcházení a tvorby prvních dvou listů, pak ale, trvá-li vysoký výskyt, začnou se i takto ošetřené rostliny rychle zhoršovat a ztrácet asimilační plochu (graf 1a–1e). K tomu ale nemusí dojít vždy. Vysoké výskyty ani v budoucnu nebudou každý rok a všude. Vzhledem k možnému vývoji rezistence k pyretroidům u dřepčíka olejkového je vždy lepší postřik pyretroidem nedělat, když to není nutné.

A jak na larvy? Z výsledků polních pokusů vyplývá, že vliv přítomnosti larev v rostlinách na snížení výnosu značně ročníkově kolísá (do vztahu vstupuje řada dalších faktorů). Při průměrném výskytu 1 larva/rostlinu (v ČR považováno za prahovou hodnotu v jarním období) se ztráta na výnosu semen pohybuje v rozmezí od 70 do 300 kg/ha. Z výsledků částečně představených výše vyplývá, že samotné moření cyantraniliprolem poškození od larev i jejich počty oproti kontrole do určité míry snižuje (graf 3a–3c; graf 4a–4c). Obohacení moření o postřik může (graf 4a–4c) nebo také nemusí (graf 3a–3c) účinnost na larvy posílit. V případě postřiku samotného je zřejmě účinnější časná než pozdní aplikace a to i přesto, že kladení začíná později (konec září, začátek října). Nicméně 100% účinnost při vysokém výskytu očekávat nemůžeme od žádné z dostupných aplikací či jejich kombinací.

Jestli se vysoké výskyty dřepčíka olejkového budou do budoucna stávat častějšími, budou to zřejmě larvy, které bude obtížné držet pod prahem škodlivosti. To velmi dobře znají zejména farmáři v jihovýchodní Anglii.

Graf 1: Rozdíly v úrovních poškození rostlin způsobených dospělci dřepčíků (2019)

Graf 2: Rozdíly v počtech rostlin na řádku před zimou (22. 11. 2019)

Graf 3: Napadení jednotlivých částí rostlin larvami dřepčíka olejkového (11. 11. 2019)

Graf 4: Napadení rostlin larvami dřepčíka olejkového (16. 11. 2018)

Výsledky uvedené v tomto příspěvku byly získány při řešení projektů č. QK1820081 a QJ1610217 (projekty podporované MZe ČR). Pří přípravě rukopisu a též při zpracovávání výsledků byly využity prostředky z projektu MZE-RO1018.

Ing. Marek Seidenglanz¹, Ing. Pavel Kolařík², Doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D.³, Ing. Jiří Havel,CSc.⁴, Ing. Ján Táncik,PhD.⁵, Ing. Peter Bokor, PhD.⁶, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.⁷, Ing. Jitka Stará, Ph.D.⁷, Ing. Leona Víchová⁸, Bc. Romana Bajerová¹

¹Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk, ² ZVT s.r.o., Troubsko, ³MENDELU Brno, ⁴OSEVA V a V s.r.o., Opava, ⁵ECOPHYTA, s.r.o., Nitra, ⁶Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, ⁷VÚRV, Praha, v.v.i., ⁸ÚKZÚZ, Olomouc