Doc. RNDr. Marta Heroldová, Ph.D. a kol.

Stručně si zopakujeme, jaké podmínky vedly k velké explozi populací hraboše polního v roce 2019. V roce 2018 byly zvýšené stavy hrabošů hlášeny zvláště na podzim. Byla příznivá zima, kdy chyběly holomrazy a počátek roku byl suchý a teplý.

Ohlédnutí za rokem přemnožení (2019)

Stručně si zopakujeme, jaké podmínky vedly k velké explozi populací hraboše polního v roce 2019. V roce 2018 byly zvýšené stavy hrabošů hlášeny zvláště na podzim. Byla příznivá zima, kdy chyběly holomrazy a počátek roku byl suchý a teplý. Studené a namrzající dešťové srážky, které obvykle mají negativní vliv na populaci po přezimování, se v tomto roce nevyskytly. Jaro bylo zpočátku velmi teplé a suché. Vojtěška, jetele, řepka i ozimy přezimovaly v dobré kondici, a tak hraboši vyhledávali zdroje potravy často v těchto porostech. Právě v tomto období se stávalo, že, podobně jako v zimě, okusovali i kůru dřevin. V květnu ale přišel vydatný, několik dní trvající déšť, který vyvolal nárůst kvalitní biomasy, a tím i nadbytek potravy pro hraboše. V nížinných oblastech Moravy populace hraboše začala prudce narůstat. V krátké době začal hraboš působit velké škody, které se postupně ještě zvyšovaly. Po sklizni základních plodin, jako jsou obilniny a řepka, se začala hustota populace snižovat. Nicméně po zasetí ozimých plodin se zase hraboši do nich stěhovali, a když množství biomasy bylo již dostatečné, pokračovaly populace hraboše polního znovu ve škodlivé činnosti a to jak během podzimu, tak i po celou zimu. Mírná zima jim to plně umožňovala, úbytek počtu jedinců byl nízký.

Jak se vyvíjela početnost hraboše polního v letošním roce?

V letošním roce byl na Moravě, kde bylo loni silné přemnožení hraboše polního, zaznamenán prudký pokles jeho populací. Mnozí se ptají, co to mohlo ovlivnit a jaké jsou příčiny? Zopakujme si znovu, že konec loňského roku byl ještě stále ve znamení zvýšených stavů hraboše polního. Ještě během podzimu a zimy vznikaly citelné ztráty na ozimých plodinách. Zima 2019/2020 byla ještě mírnější než v roce minulém. Denní a průměrné teploty byly opět nadprůměrné, mrazivé dny téměř chyběly.

Podle hlášení rostlinolékařů byla hustota populací hraboše polního v únoru 2020 podobná té, která byla v tutéž dobu zjištěna v roce 2019. Celorepublikový průměr počtu nor na ha však vykazoval více než desetinásobek prahu škodlivosti, a to zvláště na Vysočině. Proto byl důvod k obavám z dalšího vývoje, a tím i možnosti dalšího roku přemnožení a velkých ztrát v zemědělství. V březnu, v celorepublikovém průměru, vykazovaly populace hraboše stále ještě čtyřnásobek prahu škodlivosti, a to zejména v porostech řepky, vojtěšky, jetele a v trvalých travních porostech. Menší škody byly zaznamenány jen na obilninách.

V dubnu a květnu se situace začala měnit. V oblastech, které byly v loňském roce zasaženy přemnožením (to se týkalo především některých oblastí jižní a střední Moravy), populace hrabošů rychle vymíraly. Tam, kde v loňském roce k přemnožení nedošlo, se hraboši naopak nepřerušeně dále rozmnožovaly! Takový stav zjistili rostlinolékaři zvláště ve Středočeském, Jihočeském a Pardubickém kraji. Je třeba doplnit, že výskyt nebyl na tak velkých plochách, jako v roce 2019 na Moravě, ale místy spíše mozaikovitý, podle lokálních podmínek. Na některých lokalitách hraboš dokonce vymizel, jinde naopak způsoboval značné škody.

Nejpočetnější červnové stavy hrabošů (extrémní výskyty) byly zaznamenány v porostech trvalých travních porostů, vojtěšky a jetele ve Středočeském a Jihočeském kraji (1 200 až 5 700 aktivních východů z nor na ha). V červenci se opět počet obsazených nor zvýšil a to na 3,5 násobku prahu škodlivosti na hektar. Extrémní výskyty se týkaly řady okresů Středočeského a Ústeckého kraje. Hraboši stále nacházeli na strništích dostatek posklizňových zbytků a populace zde byly vyšší než v pícninách a trvalých kulturách. Extrémní výskyt hraboše zaznamenaly okresy Kladno, Kutná Hora, Litoměřice, Louny, Mělník, Most a Rakovník. Považujeme to jednak za důsledek toho, že výška porostů v tu dobu je vyšší, takže při sčítání nor se častěji, s ohledem na metodiku dopouštíme chyb. Také tehdy, když po sklizni se začíná znovu manipulovat s půdou (podmítky, mělčí orba, setí ozimů) je nucen hraboš své hnízdní nory a zásobárny opravovat a budovat znovu, takže opět může docházet k chybám při sčítání.

Letošní vývoj počasí byl jiný než v roce 2019. Celý červen a i větší část července byly velmi deštivé. Průběh žní se komplikoval. Mnohde bylo obilí polehlé, zamokřená půda nejen ztěžovala vjezd kombajnů do polí, ale ovlivnila i populace hrabošů. Není pro hraboše nic horšího, než vysoká hladina spodní vody, zamokření jeho hnízd a zásobáren potravy! Nejen to, neosrstěná mláďata hynou, přenášení mláďat na sušší místa je málo efektivní. Záleží na tom, zda vyšší teploty, které pozorujeme nyní, tedy v době psaní tohoto článku, budou postačovat k tomu, aby celkové hodnocení letošních žní bylo nakonec přece jen příznivé. Záleží na tom, v jaké populační hustotě přežijí hraboši období žní. Předpokládáme, že letos hraboš ve východní polovině republiky dobrou úrodu neovlivní, zatímco v Čechách, kde loni ještě jeho populační hustoty nedosáhly maxima, mohou škody, působené tímto škůdcem, být ještě vysoké. Máme na mysli především oblasti s vysoce produktivními půdami.

Graf 1: Průměrný počet aktivních východů z nor na 1 ha v České republice v roce 2019 a 2020

Jaké jsou příčiny prudkého poklesu populace hraboše polního

V minulém roce nás silné přemnožení hraboše polního o lecčem poučilo. Abychom zjistili stav populace a mohli tak odhadnout její další vývoj, lovili jsme a potom analyzovali vzorky populace hraboše z období přelomu jara a léta (začátek žní). Vzorek sestával z 294 jedinců a poměr pohlaví mezi dospělci byl 1 samec ku 3,3 samicím. Ve vzorku pohlavně aktivních samic tvořily březí samice 45 %, průměrná velikost vrhu byla 6 zárodků. Kojících samic se stopami minulé březosti bylo 55 %. Menší skupinu tvořili ještě nedospělí (subadultní) jedinci, kde výrazně převažovali samci. Z analýz jsme mohli učinit závěr, že na přelomu jara a léta již narůstal podíl jedinců, kteří pohlavně nedospívali, a to především samců. Hmotnost i délka těla dospělých jedinců byla nadprůměrná, u samic se pohybovala v rozmezí 16 až 50g,v průměru 34g a délka těla 118 mm. Hmotnost dospělých samců byla od 24 do 58g, průměr byl 42g a délka těla 124mm. Podle délky těla, hmotnosti a počtu absolvovaných vrhů jsme usoudili, že se populace začala rozmnožovat brzy na jaře a již v květnu měly dcery přezimovavších matek své vrhy, matky druhé vrhy. V červnu se již rozmnožovaly i vnučky těch matek, které přezimovaly.

Na samém začátku léta byly samice hraboše polního v plném rozmnožování, ale začaly se objevovat první známky přemnožení. Byl to jednak stoupající podíl pohlavně nedospívajících samců, a také ve složce dospělých samic začalo docházet k hynutí (resorbci) některých zárodků v děloze. Doplňujeme ještě další nutný údaj, že se hraboš na těchto plochách vyskytoval v průměrných hustotách až 3 000 jedinců na ha. V rámci celé ČR jsme mohli usuzovat na to, že ve východní části státu probíhalo na rozsáhlých plochách přemnožení populací především na vysoce produktivních černozemích, nicméně i též na hnědozemích, v obou případech především na rovinatých či mírně zvlněných terénech. Při časném rozmnožování na jaře v důsledku optimálních klimatických i trofických podmínek roste hustota populace během sezony mnohem rychleji. Je to kombinace podmínek, které se doplňují a to zvýšená rychlost pohlavních cyklů u samic, vyšší velikost vrhu v populaci a rychlosti pohlavního dospívání zrozených samic v souvislosti s rychlostí dorůstání hmotnosti. Již v polovině léta tak mohou tyto faktory rozmnožování urychlit populační růst, že hustota populace může již v polovině léta dosáhnout kritických vrcholových hodnot při hranici únosnosti kapacity prostředí.

Rozborem znaků, které zkoumaná populace vykazovala, bylo zjištěno, že je hraboš polní ve vrcholové fázi svého populačního cyklu a že v dalším období musí jeho populační hustoty klesnout. Jedním ze znaků byla vysoká absorpce embryí. Tento stav indikuje již začínající samoregulaci populace. Dalším znakem vrcholu přemnožení je nadprůměrná hmotnost a délka těla hrabošů. Někteří autoři to vysvětlují tak, že populace více investuje do vlastní kondice, má větší kapacitu zažívacího traktu, a tak může přijímat větší množství potravy, a tím i energie. Tento jev je typický pro populaci před populačním krachem. Náš předpoklad se naplnil a v letošním roce byl, zvláště na místech přemnožení na Moravě, zaznamenán prudký pokles hraboší populace.

Hraboš polní má při přemnožení větší hmotnost i délku těla

V případě velkého sucha si hraboš v tvrdé půdě nemá schopnost vyhrabat noru, a tak využívá pukliny v zemi ke vstupu do svého norového systému

Predátoři

Velmi často je diskutována otázka vlivu predátorů na populace hraboše polního. Zvýšení početnosti predátora na kořist je opožděná oproti změnám v početnosti kořisti a predace tedy ovlivňuje hustotu populace kořisti se zpožděním a urychluje její pokles. Ani odebrání predátorů však nezabrání prudkému poklesu přemnožené populace. Otázkou zůstává, zda je predace schopná ovlivnit populační růst. Přirozené prostředí s přiměřeným počtem predátorů populační růst reguluje do té míry, že nedochází k tak prudkým výkyvům v populačních hustotách jak predátora, tak kořisti.

Další z otázek je funkce berliček. Při přemnožení hraboší populace mají berličky velký význam, kdy si z nich dravci mohou lépe vyhlédnout kořist. Nepoužívají je však všechny druhy dravců. V agroekosystémech střední Evropy nelze význam dravců přeceňovat.

Větší zájem zoologů, myslivců i ochránců přírody by měl být také soustředěn na výzkum drobných šelem. Zajímavým příkladem může být chování lasičky, která v době přemnožení hraboše vniká přímo do jejich nor, kde loví. Je to proto, že při přemnožení jsou hraboši zdatnější a mají širší vchody do nor. V době minima populace jsou hraboši menší a velikost vchodů to již lasičkám neumožňuje.

Zoonózy

Hraboši jsou významnou skupinou obratlovců, kteří jsou zdrojem a přenašečem chorob na lidskou populaci (zoonóz). Zvláště v době přemnožení jsou kontakty mezi hraboši častější (společná hnízda, zdroje potravy atd.), a tak dochází k snadnějšímu rozšiřování nemocí mezi sebou. Taková populace je zamořená chorobami i parazity, kterým často podléhá. Prostředí, ve kterém se vyskytují je kontaminováno jejich exkrementy i mrtvolkami. Většímu nebezpečí jsou vystaveni lidé pracující v zemědělství. Riziková je manipulace s kontaminovanými plodinami na příklad při sklizni, ale i manipulace s půdou a vdechování zvířeného prachu. Je dokázáno, že se při přemnožení hlodavců zvyšuje výskyt onemocnění lidské populace chorobami přenášenými těmito hlodavci. Podobné je to i s výskytem parazitů.

Protože jsou hlodavci významnou součástí potravního řetězce predátorů (dravců i šelem), nemoci jsou přenášeny na další druhy i tímto způsobem. Na snížení fitness hrabošů při přemnožení má vliv i stres. Je to boj o domovský okrsek (místo, které je využíváno příbuznou populací) i o potravní zdroje. Mezi hraboši dochází k agresivitě a kanibalizmu. Vyčerpávající je i shánění potravy a budování záchytných nor pod vyšším rizikem predace. Hraboš totiž musí přijímat potravu často a to přibližně každé 3 hodiny, ve dne i v noci.

Jaká je další prognóza?

Na začátku podzimu očekáváme, vlivem manipulace s půdou a sklizně plodin, které tvoří potravní základnu pro hraboše, pokles jeho populačních hustot. S novým růstem ozimých plodin však může dojít k lokálnímu zvýšení výskytu hraboše zvláště tam, kde stále zůstávají populace vyšší v trvalých porostech a pícninách. I tam, kde populace hraboše jakoby vymizely je nutno počítat s opětovným postupným nárůstem populace a připravit se na to.

Obecně platí, že v příhodných podmínkách má hraboš tu schopnost se z minimálních populačních hustot rychle namnožit. Je to zvláště v mladých vojtěškách, které jsou jako podsev v jarním ječmeni. Víceleté pícniny jsou produkčními centry hraboše polního. S ubývajícími plochami vojtěšky se hraboš stěhuje do ozimých plodin. Daří se mu dobře i v ozimé řepce, kde se stačí ještě na podzim rozmnožovat a s rozmnožování pokračuje zase brzy na jaře. Proto je, podle rostlinolékařských údajů, významně vyšší počet nor v řepce než v ozimých obilninách. Trvalé travní porosty, pole daná do klidu (set-aside), sady, travnaté meze a podobně, fungují jako refugia pro hraboší populaci, odkud se stěhuje do příhodných plodin.

Jak vidíme, příčin přemnožení hraboše polního je mnoho, a je to především změna klimatu (příznivé a teplé zimy) a příhodné plodiny na přezimování, které také vlivem mírných zim dobře přezimují a poskytují vhodné podmínky hraboší populaci.

Proto je velmi důležité sledovat situaci přímo na svých pozemcích a zvláště v plodinách, které jsou hrabošem poškozovány a při problémech sledovat doporučení a situaci konzultovat s pracovníky ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský). Inspektoři, sledují aktuální vývoj intenzity výskytu tohoto škůdce (v posledních letech zvláště pečlivě a častěji) a průběžně informují veřejnost, mj. i na stránkách Rostlinolékařského portálu.

Při škodlivém výskytu hlodavce můžeme z praxe doporučit ošetření plodiny na podzim, když už je populace hraboše zazimovaná, žije ve společných hnízdech a nerozmnožuje se. Výrazně se tím omezí škody na ozimých plodinách, které vznikají v průběhu zimy. Při jarní kontrole co nejdříve, ošetřujeme ještě v období před rozmnožováním. Tak se nám může podařit zastavit nebo aspoň omezit na únosnou míru stav populace. Jakýkoliv zásah, provedený později, tzn. v době, kdy se již populace rozmnožuje, má výrazně nižší účinnost. Úbytek uhynulých jedinců totiž taková populace velmi rychle zacelí intenzivním rozmnožováním. Proto je záhodno provést hubení co nejdříve v předjaří, jakmile to vstup na pozemek dovolí, před rozvojem vegetace Náležitou pozornost věnujeme okrajům polí, aby ani tam nezůstaly prostory bez ošetření.

Hraboš polní zůstává významným škůdcem v našem zemědělství a s narůstajícími pasekami po lesních kalamitách i škůdcem lesních výsadeb. Významná je proto monitorovací činnost a na základě těchto údajů předpověď dalšího vývoje a prevence. Do budoucna je žádoucí ověřit funkčnost provedení nařízení státní správy o zmenšení polních parcel a větším využívání ekologických prvků v krajině, jako jsou biopásy a jaký vliv to bude mít na populace hraboše polního.

Doc. RNDr. Marta Heroldová, Ph.D., Doc. Ing. Josef Suchomel, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně
Doc. Ing. Jan Zejda, DrSc.; Akademie věd ČR, v. v. i., Brno