Ing. Radoslav Koprna, Ph.D.; Univerzita Palackého v Olomouci; Ing. Jan Šamalík; Ing. Jiří Petrásek; Chemap Agro s.r.o.

Pro všechny ozimé plodiny, je před nástupem zimy, klíčový dostatečný nárůst kořenů, bez přerůstání nadzemní biomasy. V současnosti již existují technologie (aplikace proauxinového a procytokininového přípravku), která dokáže podpořit růst kořene a produktivních odnoží.

Na rychlost vývoje kořenového systému po vyklíčení, mají značný vliv půdní podmínky (utuženost půdy, vláha, hloubka setí), teplota půdy a vzduchu, částečně také odrůda. Není tedy mnoho možností, jak podpořit kořenový systém na úkor nadzemní biomasy. Právě mohutnost kořenového systému pak pozitivně ovlivňuje vývoj produktivních odnoží, jejich zásobení asimiláty a konečný výnos. Prvním zdrojem energie při klíčení semen, je škrob zrna. Důležitými fytohormony při klíčení jsou nejdříve gibereliny. Později je důležité uvolňování tryprofanu, který je důležitý pro syntézu auxinů (např. IAA). Účinek auxinů na apikální dominanci – tedy dlouživý růst a růst vegetačního vrcholu, je dobře znám. Auxiny však mají nezastupitelnou a velmi významnou roli také v podobě stimulace růstu kořenů.

Po vytvoření kořenového systému a listové plochy, přechází ozimá pšenice plynule do fáze tvorby odnoží. V závislosti na odrůdě a podmínkách prostředí, se odnože vyvíjí již na podzim. Podzimní odnože mají několik výhod:

1. téměř vždy se z nich vyvinou produktivní stébla,
2. zmohutní celý kořenový systém, který je pak méně náchylný na přísušek a rostliny jsou vitálnější,
3. jarní odnožování, bývá často zpomaleno až zastaveno nedostatkem vláhy a tím je negativně ovlivněna i hustota porostu a výnos.

Mnoho autorů uvádí, že tzv. neproduktivní odnože jsou nežádoucí z hlediska odčerpávání energie rostlinou. Jarní přísušky, které jsou typické i pro naše klimatické pásmo, negativně ovlivňují odnožování a tím omezují rostliny v jejich potenciálním navýšení výnosu. Tyto přísušky dále zvyšují riziko pozdního odnožování při dostatku srážek ve fázi tvorby zrna.

Právě odnožování je výrazně ovlivňováno další skupinou fytohormonů – cytokininy. Jejich hlavní působení, je podpora buněčného dělení, větvení stonků, působí antistresově a podporují také růst kořenů. Studiem účinku látek, zvyšujících/snižujících obsah cytokininů, se pracoviště Univerzity Palackého, zabývá zhruba 30 let.

Dlouholetý výzkum auxinů a cytokininů, který by vedl ke stabilizaci výnosu u ozimé pšenice, započala společnost Chemap Agro s Univerzitou Palackého (UP) v roce 2013. Od tohoto roku probíhá výzkum, jak optimálně využít účinku fytohormonů, ve formě zvýšení výnosové jistoty. Princip spočívá v podpoře tvorby auxinů, skrze syntézu tryptofanu a následná aplikace cytokininového přípravku, který podpoří nejen rozvoj kořenů, ale zejména optimalizuje počet produktivních odnoží. Důležitým cílem je, aby nedošlo k nekontrolovatelnému nárůstu neproduktivních odnoží, které by porost oslabovaly.

Samotný účinek proauxinového přípravku na moření osiva M-Sunagreen (dávka 1,5 l/t osiva), který byl testován v letech 2013–2020, na lokalitě UP v Olomouci. Výsledky potvrdili, že nejvýraznější vliv aplikace M-Sunagreenu na osivo, byl ve formě zvýšení počtu odnoží o 13,24 % a zvýšení hmotnosti kořenové soustavy o 5,57 %. Toto měření probíhalo na podzim, ve fázi 8 pravých listů.

Ve sklizňových letech 2016–2020, probíhaly maloparcelní pokusy, s cílem zjistit optimální účinek po aplikaci proauxinového a cytokininového přípravku v systému pěstování ozimé pšenice (tab. 1). Z dat je patrné velké rozpětí nejen ve výnosu zrna (6,72–12,43 t/ha), ale také počtu odnoží. Nejmenší variabilita, byla zaznamenána v počtu rostlin na 1 m² a v HTZ. Letošní rok lze označit, jako výnosově nadprůměrný, avšak extrémní nedostatek srážek až do období sloupkování, způsobil velmi nízkou tvorbu produktivních odnoží. Výnos byl proto kompenzován zejména vysokým počtem zrn v klasech a vysokou HTZ. Vysoký počet slabých odnoží (4,47 na rostlinu), svědčí o pozdním odnožování, které bylo způsobeno vydatnými dešti v době sloupkování.

Aplikace cytokininového přípravku Aucyt Start (dávka 3,0 l/ha), byla provedena ve formě podzimního i jarního ošetření. Výnosově, se jeví jako vhodnější jarní aplikace (105,2 proti 104,2 % na kontrolu). Velmi důležitým přínosem podzimní aplikace, je však silná podpora produktivních odnoží a kořenů již v podzimním období. Tyto odnože, pak v případě jarního sucha, nejsou nijak „ohroženy“ a tvoří základ, pro dostatečnou hustotu rostlin a následný výnos. Ze získaných dat v tabulce 1. vyplývá, že podzimní aplikace výrazněji zvýšila počet středních a silných odnoží. Nedošlo však k žádnému navýšení těch neproduktivních. Jarní ošetření naopak výrazněji zvýšilo počet produktivních odnoží, stejně jako těch středních, počet neproduktivních zůstal beze změny. V obou případech se toto pozitivně promítlo do zahuštění porostu o 5,2 a 7,2 %. Důležité bylo, že podpora odnožování po aplikaci Aucytu Start, neprobíhala nekontrolovaně a nedošlo k masivnímu vývoji neproduktivních odnoží, které by oslabovaly rostliny a snižovaly výnos. Absolutní rozdíl v nárůstu výnosu zrna, byl např. v roce 2020 u podzimní a jarní aplikace Aucytu Start 845 kg a 882 kg zrna/ha.

Obr. 1: Ozimá pšenice ošetřená Aucytem Start na podzim, odběr rostlin 31. 1. 2020

Tab. 1: Výsledky aplikace cytokininového přípravku Aucyt Start, M-Sunagreen a Sunagreen (2016–2020)

Výsledky vznikly za podpory projektu MPO č. CZ.01.1.02/0.0/0.0/18_215/0016623.