Nárok na kompenzační bonus ve výši 500 Kč denně náleží osobám s převažující činností v přímo omezených oblastech ekonomiky. Tato činnost musí být, co se dosahovaných příjmů týče, dominantním zdrojem obživy. Podrobný výčet podmínek pro přiznání tohoto druhu podpory je obsažen v zákoně o kompenzačním bonusu (zákon č. 461/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Finanční správa zaznamenala zvýšené množství dotazů ohledně možnosti čerpání kompenzačního bonusu osobami, jimž byl na základě aktuálních opatření orgánů státní správy bezprostředně omezen či zakázán výkon činnosti, přičemž tato opatření platila nejen během aktuálního nouzového stavu, ale také v letních měsících roku 2020. Je zřejmé, že v těchto případech existují objektivní důvody, pro které není možné požadovat splnění zákonné podmínky existence převažující části příjmů ze zakázané či omezené činnosti v tzv. rozhodném období (od 1. června do 30. září 2020).

Finanční správa reaguje na tuto skutečnost a informuje o možnosti podat žádost o kompenzační bonus i v situaci, kdy jedinou překážkou pro přiznání nároku na kompenzační bonus je právě to, že osoba provozující takovou činnost test majoritních příjmů podle § 6 odst. 3 a 4 zákona o kompenzačním bonusu nesplní, a to za předpokladu, že splňuje následující podmínky:

• jedná se o činnost, jejíž výkon byl předmětem kompenzačního bonusu (tedy bezprostředně zakázanou či omezenou činností nebo činností úzce navázanou) podle § 6 odst. 1 nebo 2 zákona o kompenzačním bonusu také po většinu rozhodného období, a zároveň platí, že
• tato osoba dosáhla převažující části příjmů ze zakázané či omezené činnosti v náhradním období 4 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v letech 2019 a 2020; za počátek tohoto náhradního období se stanoví den, který svým označením odpovídá dni spadajícímu do některého z bonusových období (nastal však o rok dříve).
  (Do testu převažujících příjmů stejně jako ve standardních případech vstupují pouze příjmy podle § 6, § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů, tj. příjmy ze zaměstnání, z podnikání a nájmu.)

Příklad: Pokud tedy například pořadatel veletrhů vykonává činnost obvykle také v období odpovídajícím nynějšímu nouzovému stavu, a tato činnost je nyní zakázána či omezena, avšak příjmy z této činnosti nebyly v období od 1. června do 30. září 2020 majoritní, neboť také v tomto období byla tato činnost v převážném rozsahu bezprostředně zakázána či omezena, může dotyčný pro účely porovnání výše příjmů z této činnosti s výší ostatních příjmů využít náhradního rozhodného období např. od 1. listopadu 2019 do 28. února 2020.

Výše uvedený test využívající náhradní rozhodné období zaručuje, že míra poklesu příjmů z bezprostředně zakázané či omezené činnosti bude zjišťována v rámci srovnatelných období, kdy byla konkrétní činnost vykonávána relativně standardním způsobem, a poskytne tak adekvátní vypovídací hodnotu. Dochází tím k překlenutí mezery v textu právní úpravy tak, aby byl naplněn smysl daného testu, a tedy i zákona, který právě jeho prostřednictvím garantuje, že kompenzační bonus obdrží všechny subjekty, jejichž majoritní činnost byla aktuálními opatřeními státu reálně bezprostředně zasažena (tedy i ty subjekty s činností, která byla vzhledem ke svému charakteru dotčena státními opatřeními i v letních měsících roku 2020), a nebude tak při posuzování existence nároku na kompenzační bonus docházet k nedůvodným rozdílům.

Závěrem informujeme, že pokud osoby splňující podmínky pro získání kompenzačního bonusu podle výše nastíněných pravidel žádost o kompenzační bonus dosud nepodaly, mohou tak učinit, a to i v případě, že již zmeškaly lhůtu pro podání žádosti za některé z bonusových období. V takovém případě lze využít institutu navrácení lhůty v předešlý stav podle § 37 daňového řádu. Žádost o navrácení lhůty v předešlý stav je možné podat ve lhůtě 15 dní ode dne zveřejnění této informace (tj. do 25. 2. 2021) a lze ji spojit s žádostí o kompenzační bonus.

Podání žádosti o kompenzační bonus nebrání ani předchozí zpětvzetí žádosti či zamítavé rozhodnutí správce daně, které bylo vydáno před zveřejněním této informace.

Upozornění k tiskopisům 2020

Upozornění k tiskopisům daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky, kteří využijí možnosti podle zákona č. 39/2021 Sb., a uplatní v daňovém přiznání dočasně zvýšenou částku, kterou lze v úhrnu odečíst od základu daně v rámci uplatnění nezdanitelné části základu daně ve formě bezúplatného plnění (daru).

Upozornění k tiskopisům daně z příjmů fyzických osob

Dne 4. 2. 2021 nabyl účinnost zákon č. 39/2021 Sb., kterým došlo k novelizaci ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Danou novelou došlo dočasně ke zvýšení částky, kterou lze v úhrnu odečíst od základu daně v rámci uplatnění nezdanitelné části základu daně ve formě bezúplatného plnění (daru).

Poplatník daně z příjmů fyzických osob si může v úhrnu odečíst od základu daně bezúplatná plnění, pokud přesáhnou 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč ve zdaňovacím období. Maximálně v úhrnu lze odečíst nejvýše 30 % základu daně a to v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen DAP DPF) za zdaňovací období roku 2020 a 2021 (např. pro zdaňovací období roku 2019 stále platí možnost odečtu nejvýše 15 % základu daně).

Využít výše uvedené možnosti lze v rámci řádného, opravného (pokud již bylo řádné DAP DPF podáno, a to do lhůty pro podání řádného DAP) nebo dodatečného přiznání. V této souvislosti upozorňujeme na povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob uvést důvody pro podání dodatečného daňového přiznání, je-li podáváno na daň nižší.

Upozornění: Aplikace Elektronická podání pro finanční správu aktuálně nezohledňují právní úpravu dle výše uvedeného zákona, a proto bude-li DAP DPF vyplňováno nebo podáváno elektronicky s využitím aplikace Elektronická podání pro finanční správu, bude poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob zobrazena chybová hláška v protokolu chyb podání, upozorňující na nesprávné vyplnění hodnoty na řádku 46 (klasické DAP DPF) nebo řádku. 25 (DAP DPF pouze příjmy ze závislé činnosti). Chybová hláška má charakter propustné chyby, která nebrání dalším krokům např. dané podání vytisknout nebo elektronicky odeslat.

Uplatnění slevy na evidenci tržeb v době pozastavení evidence tržeb

V důsledku novelizací právních úprav poplatníci nemají povinnost evidovat tržby od 27. 3. 2020 do 31. prosince 2022, což se promítá do možnosti poplatníků daně z příjmů fyzických osob uplatnit slevu na evidenci tržeb za zdaňovací období let 2020 – 2022.

Evidence tržeb je v důsledku novelizací zákona č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, které reagovaly na situaci se šířením nemoci COVID-19, pozastavena do 31. prosince 2022, jak pro subjekty, které spadají do prvních dvou vln evidence tržeb (tedy stravovací a ubytovací služby, velkoobchod, maloobchod), tak pro subjekty, které měly původně začít evidovat tržby od 1. května 2020 (subjekty z 3. a 4. fáze evidence tržeb). Odklad evidenční povinnosti do konce roku 2022 se týká běžného, zjednodušeného i zvláštního režimu evidence tržeb. V důsledku novelizací právních úprav poplatníci nemají povinnost evidovat tržby od 27. 3. 2020 do 31. prosince 2022, což se promítá do možnosti poplatníků daně z příjmů fyzických osob uplatnit slevu na evidenci tržeb za zdaňovací období let 2020 – 2022.

Poplatníkům daně z příjmů fyzických osob je umožněno uplatnit jednorázovou slevu na evidenci tržeb, a to nejvýše do částky kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka. Maximálně však 5 000 Kč. Sleva na evidenci tržeb může být uplatněna pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat.

Finanční správa upozorňuje poplatníky, že při posouzení nároku na uplatnění slevy na evidenci tržeb je rozhodující, zda měl poplatník dle zákona o evidenci tržeb povinnost tržbu v příslušném zdaňovacím období evidovat, a zda fakticky sám evidenci tržeb také vykonával. Obě podmínky musí být splněny současně. Pro posouzení nároku na uplatnění slevy na evidenci tržeb není podstatné, zda poplatník v rámci příprav na evidenci tržeb již vynaložil určité náklady (např. nakoupil pokladní zařízení, aktualizoval stávající pokladní systém, zaškolil zaměstnance apod.), či zda eviduje tržby dobrovolně i přes to, že mu evidenční povinnost vznikne k datu 1. 1. 2023.

Odsun evidenční povinnosti z roku 2020 na rok 2023 se dotýká zejména poplatníků ze třetí a čtvrté fáze evidence tržeb, kteří měli začít evidovat své tržby od 1. 5. 2020 a na základě novelizace právní úpravy jim vznikne povinnost evidovat tržby k datu 1. 1. 2023. Tito poplatníci budou moci uplatnit nárok na slevu na evidenci tržeb až za zdaňovací období 2023, kdy jim vznikne povinnost evidovat tržby a také reálně tržby zaevidují. Uvedené platí i pro poplatníky, kteří v době pozastavení evidenční povinnosti evidují tržby na dobrovolné bázi.

U poplatníků, kteří spadají do prvních dvou vln evidence tržeb (tedy stravovací a ubytovací služby, velkoobchod a maloobchod) a poprvé zaevidovali tržbu v roce 2020, je nutné rozlišit, v jakém časovém okamžiku tržbu zaevidovali. Tedy, zda tržbu zaevidovali v době, kdy měli podle zákona povinnost tržbu evidovat, nebo v době, kdy již byla povinnost evidovat tržby pozastavena.

• Poplatníci, kteří zaevidovali první tržbu od 1. 1. 2020 do 26. 3. 2020, mají nárok na uplatnění slevy na evidenci tržeb za zdaňovací období roku 2020.
• Poplatníci, kteří zaevidovali první tržbu v období od 27. 3. 2020 do 31. 12. 2022, nemohou uplatnit nárok na slevu na evidenci tržeb za zdaňovací období let 2020 – 2022 (v období od 27. 3. 2020 do 31. 12. 2022 nevznikla povinnost evidovat tržby). Nárok na slevu na evidenci tržeb si budou moci tito poplatníci uplatnit za zdaňovací období roku 2023, kdy jim vznikne povinnost evidovat tržby a tržby reálně zaevidují. Opět se toto týká i poplatníků, kteří po dobu pozastavení evidenční povinnosti evidují tržby dobrovolně.