Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Přezimování, jarní mrazy a poškození ozimů

22/02/21

Zdroj: Agromaual

RNDr. Ilja Tom Prášil, CSc. a kol.

Zima 2019/2020 byla velmi teplá a zároveň srážkově normální, což zajistilo téměř plynulý růst a vývoj porostů ozimů na našem území. Ozimy přezimovaly bez problému, a o to překvapivější byly škody na některých porostech, které způsobily jarní mrazy.

Přehled počasí od setí 2019 do konce zimy 2020

Podzim a zima byly rekordně teplé, listopad až leden byl teplejší o 2–3 °C než normál. Únor byl dokonce teplejší o 4,6 °C, což způsobilo nejvyšší teploty půdy za posledních 100 let. Z hlediska sumy srážek byl podzim a zima normální, s maximem srážek v únoru. Velmi teplé počasí urychlilo vývoj porostů, a tím zvedlo spotřebu vody, takže se již na začátku jara začínalo projevovat na polích sucho. Navíc sněhu bylo v průběhu letošní zimy výrazně méně a v oblastech s nižší nadmořskou výškou se sníh vyskytoval jen po velmi krátkou dobou nebo rychle roztál. V oblastech pěstování ozimů byly nejnižší teploty přízemního vzduchu kolem -7 až -8 °C a půda promrzla prakticky jen nakrátko (např. ve VÚRV v Ruzyni minimální teplota půdy v hloubce odnožovacího uzlu (2 cm) dosáhla jen krátkodobě -1,4 °C, na lokalitě Žabčice (MENDELU) to bylo až -3,8 °C).

Růst, vývoj a mrazuvzdornost obilnin od podzimu 2019 do konce zimy 2020

Ozimy seté během září vzcházely velmi dobře díky teplému a srážkově příznivému počasí jak v září, tak na začátku října. V některých oblastech (např. Moravy) se v důsledku dešťů posunulo setí až na pozdější termíny v říjnu. Do počátku prosince však všechny porosty stačily vzejít a ozimy z dřívějších výsevů dostatečně odnožily. Teplé počasí bylo příčinou nižší indukce mrazuvzdornosti ozimů, takže letální teploty (LT50) zjištěné u rostlin ozimých obilnin byly výrazně nižší oproti chladnějším zimám V našich testech ve VÚRV Ruzyni se LT50 pohybovala u obilnin od -17 do -12 °C podle odolnosti odrůd. I když mrazuvzdornost ozimů postupně klesala během zimy, porosty v tu dobu nebyly ohroženy mrazem. Naproti tomu růst a vývoj ozimů probíhal po celou zimu. Pšenice seté v agrotechnickém termínu dosáhly ve VÚRV Ruzyni fázi počátku odnožování koncem listopadu 2019 a počet odnoží se postupně zvyšoval na 4 až 5 koncem března 2020, podobné to bylo i na lokalitě Žabčice (MENDELU) a v Kroměříži.

Přechod vrcholů pšenice z vegetativní do reprodukční fáze

Z hlediska vývoje obilnin je nejdůležitější sledovat diferenciaci vzrostného vrcholu a jeho přechod z vegetativní do reprodukční fáze. U obilnin je tato fáze spojena s tvorbou dvojitých valů, kdy se na vzrostném vrcholu přestávají vytvářet listy a začínají se vytvářet základy klásků. U pšenice je tato fáze dosahována obvykle v druhé polovině března.

V teplých zimách, jako byla 2019/2020, nastala již o měsíc dříve, na počátku druhé poloviny února. Od této fáze pšenice postupně začínají ztrácet schopnost otužit se nízkou teplotou. Díky poměrně teplému počasí v prvních dvou dekádách března rostliny ozimů stále pokračovaly ve vývoji a vytvořily dostatečnou biomasu. Až do prvního jarního dne 20. března 2020 (den rovnodennosti) vše nasvědčovalo na bezproblémový vývoj ozimů.

Mrazy a počasí na jaře 2020

V poslední dekádě března a na počátku dubna se vyskytly v přízemní vrstvě vzduchu poměrně silné noční a ranní mrazy. Způsobily to dva vpády mrazivého vzduchu ze severu, které vedly k poklesu teplot v přízemní vrstvě v rozmezí od -9 až do -12 °C (ve 2 m byla teplota kolem -8 °C) prakticky na celém území ČR se zemědělsky obdělávanou půdou. Charakteristické pro toto období bylo, že šlo o noční a ranní mrazy, převážně za bezmračného počasí, které bylo během dne vystřídáno slunečnou oblohou s oteplením na 12 až 15 °C.

Následující dny, až do druhé dekády dubna, byly doprovázeny ranními mrazíky kolem -5 °C. V první polovině dubna navíc nepršelo na většině území a porosty byly zasaženy suchem. První deště přišly až ke konci dubna, na některých místech až v květnu. Celkově spadlo v dubnu nejčastěji od 20 do 50 % normálu srážek.

Zmírnění přinesl až chladnější květen, kdy teploty byly o 2 °C nižší než normál a srážky byly normální. V květnu se vyskytly dvě mrazivé vlny, první od 4. do 6.5. a druhá v době ledových mužů (12. až 16. 5.;  tab. 1). Teplotně byl květen podnormální a srážkově normální.

Bohaté srážky přinesl červen (191 % normálu), kdy spadlo nejvíce srážek za posledních 60 let a který byl teplotně normální.

Tab. 1: Dosažené minimální teploty přízemního vzduchu v dubnu a květnu 2020 v porostech pšenice na stanovištích: Praha-Ruzyně, Žabčice a Kroměříž

Období

Ruzyně

Žabčice

Kroměříž

přízemní minimum °C (datum)

22. 3. až 9. 4.

-9,4 (2. 4.)

-9,8 (1. 4.)

-5,4 (31. 3.)

12. 4. až 17. 4.

-2,8 (14. 4.)

-6,2 (15. 4.)

-1,4 (15. 4.)

26. 4. až 27. 4.

-0,8 (26. 4.)

-2,1 (27. 4.)

1,5 (27. 4.)

4. 5. až 6. 5.

0,0 (5. 5.)

-0,2 (4. 5.)

1,5 (6. 5.)

12. 5. až 16. 5.

-0,6 (12. 5.)

-0,1 (13. 5.)

0,5 (16. 5.)

 

Poškození porostů ozimých obilnin jarními mrazy 2020

Každá z uvedených mrazových období na jaře 2020 měla svůj negativní dopad na porosty ozimů a významné poškození záviselo na vývoji rostlin. K promrznutí půdy ve vrchní vrstvě ornice přitom nedošlo a z toho hlediska nebyla ohrožena životnost ozimů (odnožovací uzel), ani jejich kořenový systém. Důsledkem však bylo poškození nadzemních částí rostlin. Téměř vždy bezprostředně po jarních mrazech bylo možné pozorovat zavadlé a pokleslé listy, na více exponovaných lokalitách došlo k poškození částí nebo celých listů, které vybledly, zbělely a následně zhnědly (obr. 1). Po obnovení růstu byly nahrazeny novými zelenými listy. Svou roli hrály i jarní aplikace listových hnojiv a regulátorů růstu, zejména pokud po nich následovaly ranní mrazy. Pak byly projevy poškození obvykle větší.

V závislosti na stupni růstu rostlin, vývoje vrcholu (klasu) pšenice a intenzitě mrazů můžeme souhrnně rozlišit tři hlavní typy poškození ozimé pšenice jarními mrazy (týkalo se to i jiných ozimých obilnin, specificky pak i řepky), které se na našich polích v různé intenzitě projevily na jaře 2020.

Obr. 1: Poškození listů pšenice jarním mrazem
Obr. 1: Poškození listů pšenice jarním mrazem

 

Zežloutnutí špiček a vrchních listů v dubnu

Nejsilnější mrazy na přelomu března a dubna zastihly porosty pšenice ke konci fáze odnožování. Již velmi brzo po této vlně mrazů bylo možné pozorovat zežloutnutí špiček a vrchních částí listů u porostů ozimých obilnin na osluněných částech polí (obr. 2). Porosty intenzivně zežloutly. V tomto případě se jednalo o tzv. fotooxidační poškození zelených listů v důsledku souběžného působení ranních mrazů a intenzivního slunečního záření. Absorbovaná energie slunečního záření fotosyntetickými pigmenty (chlorofyly) nebyla v důsledku nízkých teplot spotřebována v biochemických pochodech fotosyntézy a došlo ke vzniku volných kyslíkových radikálů a poškození struktur buněk. Důsledkem byl rozpad chlorofylu, zežloutnutí listů a posléze jejich vyblednutí. Opět se zde jako před dvěma lety, kdy po teplém období v zimě 2018 přišlo mrazivé období ke konci února a na začátku března, projevily odrůdové rozdíly v rozsahu zežloutnutí vrchních listů. Dominantní vliv však měla expozice ozáření pozemku sluncem a intenzita mrazů.

Shodně jako na jaře 2018 i letos se většina takových porostů postupně zotavila a poškozené listy byly nahrazeny nově se tvořícími zelenými listy v dalším teplejším období.

Obr. 2: Zežloutnutí listů vystavených ranním mrazům při intenzivním slunečním záření
Obr. 2: Zežloutnutí listů vystavených ranním mrazům při intenzivním slunečním záření

Poškození vrcholů pšenice v dubnu

Druhý typ poškození pšenice jarním mrazem se projevil především u porostů časně setých kolem první poloviny září. Často přitom šlo o velmi rané odrůdy, které jsou většinou necitlivé na délku dne, např. Avenue, Airbus. Ty pak v teplé zimě plynule postupovaly ve vývoji a k pokročilejší diferenciaci květních základů klasů u nich došlo již na přelomu března a dubna. Hlavní odnože se dostaly do fáze počátku sloupkování, kdy se zvedá vrchol nad úroveň půdy. Silné mrazíky takové vrcholy poškodily (obr. 3) a odnože se již dále nevyvíjely a postupně odumíraly od vrcholu. Charakteristické proto bylo, že vyvíjející se vrchní list u poškozených odnoží uschl, na rozdíl od vyvinutých spodních listů (obr. 4). V důsledku porušení apikální regulace se na odnožovacím uzlu začínaly intenzivně vytvářet nové odnože (obr. 5). Celkový pohled na poškozený porost zachycuje obr. 6.

Zkušenosti z minulých let ukázaly, že u nejvíce poškozených porostů s nadpolovičním počtem odumřelých odnoží může dojít ke snížení výnosu až o polovinu. Na jaře 2020 se proto rovněž rozhodovalo co udělat s porosty, které mají mrazem poškozené vrcholy odnoží. Buď zasít náhradní plodiny např. kukuřice, nebo je ponechat pro další využití, např. v živočišné výrobě. V prvním případě se vzhledem k suššímu nástupu jara osvědčilo poškozený porost mulčovat a zasít následnou plodinu bezorebným secím strojem. Na obrázku 7 je vidět porost pšenice Avenue po mulčování, kdy pak po zaschnutí následovalo zasetí máku. V důsledku dešťů v květnu a červnu mák dobře vzešel a vyplnil plochu (obr. 8). V druhém případě, u ponechaných porostů s poškozenými odnožemi déšť rovněž významně ovlivnil růst nových odnoží a došlo ke zvýšení hustoty klasů na 1 m2. Vývoj odnoží však nebyl rovnoměrný, často byl i opožděný a v porostu se vyskytly rostliny s různě vyvinutými odnožemi na jednom místě (obr. 9). Chladné a vlhké období v květnu nakonec umožnilo dokončit vývoj nových odnoží, které nahradily mrazem a suchem poškozené odnože. I když v nižších místech honu byl výnos velmi nízký, celkově se na námi sledovaných porostech pohyboval nejčastěji od 4,8 do 6,7 t/ha.

Obr. 3: Mrazem poškozené vrcholy odnoží pšenice v různé fázi rozkladu
Obr. 3: Mrazem poškozené vrcholy odnoží pšenice v různé fázi rozkladu

Obr. 4: Odnože s uschlými vrchní listy a mrazem poškozenými vrcholy
Obr. 4: Odnože s uschlými vrchní listy a mrazem poškozenými vrcholy

Obr. 5: Tvorba nových odnoží u rostlin s mrazem poškozenými vrcholy
Obr. 5: Tvorba nových odnoží u rostlin s mrazem poškozenými vrcholy

Obr. 6: Porost pšenice s mrazem poškozenými odnožemi
Obr. 6: Porost pšenice s mrazem poškozenými odnožemi

Obr. 7: Porost pšenice po mulčování mrazem poškozených rostlin
Obr. 7: Porost pšenice po mulčování mrazem poškozených rostlin

Obr. 8: Vzešlý mák po jeho bezorebném setí do mulče (obr. 7)
Obr. 8: Vzešlý mák po jeho bezorebném setí do mulče (obr. 7)

Obr. 9: Rostliny pšenice po regeneraci mrazem poškozených porostů
Obr. 9: Rostliny pšenice po regeneraci mrazem poškozených porostů

Poškození květenství obilnin jarními mrazy v květnu

Jestliže mrazové epizody během dubna měly dopad především na listy a diferencující se základy květenství na počátku sloupkování ozimů, zastihly poslední květnové mrazy ozimé obilniny často v pokročilé růstové fázi, kdy se již objevil praporcový list a docházelo k prodlužování jeho listové pochvy (BBCH 37 až 41). V závislosti na stupni vývoje klasu bylo již několik dní po těchto poklesech teplot možné sledovat poškození klasů v době metání, kdy se na nich objevovalo vybělení částí nebo i všech klásků (mrazová běloklasost) (obr. 10). Takové klásky byly sterilní. Často se objevovaly i různé deformace a pokřivení klasů nebo u nich došlo ke žloutnutí a uschnutí praporcových listů. Nešlo přitom jen o porosty z velmi raných výsevů, z první poloviny září, ale i porosty seté v agrotechnických lhůtách. Jednalo se o vývojově pokročilé porosty, kde byl často vývoj urychlen předchozím suchem (obr. 11). Poslední květnové mrazy tak zasáhly některé porosty obilnin ve fázích velmi citlivých na nízké teploty (těsně před metáním a kvetením), v našem prostředí dosud výjimečný jev.

Obr. 10: Vybělení části klasů po jarních mrazech
Obr. 10: Vybělení části klasů po jarních mrazech

Obr. 11: Vybělení klasů u porostu tritikale po jarních mrazech
Obr. 11: Vybělení klasů u porostu tritikale po jarních mrazech

Poškození porostů řepky

Poškození řepky v jarním období 2020 rovněž souviselo s celkovým vývojem rostlin, který probíhal po celou zimu. Místně se na intenzitě poškození projevila spojitost s provedeným hnojením a postřikem (DAM, regulátory růstu a další) v bezprostřední návaznosti na ranní mrazy. Již na počátku dubna byly sledovány zavadlé a poškozené listy (obr. 12). Jelikož v době dubnových mrazů měly rostliny řepky vidět již vyvíjející se květenství, bylo možné pozorovat nejen usychání částí listů, ale i poškození poupat (obr. 13). Dubnové mrazy rovněž způsobily rozpraskání lodyh rostlin řepky. Květnové mrazy zastihly řepky v plném květu, což se projevilo v poškozeném květenství a vývoji šešulí (obr. 14).

Obr. 12: Poškození listů řepky bezprostředně po dubnových mrazech
Obr. 12: Poškození listů řepky bezprostředně po dubnových mrazech

Obr. 13: Poškození listů a květů řepky dubnovými mrazy
Obr. 13: Poškození listů a květů řepky dubnovými mrazy

Obr. 14: Poškození květů a šešulí řepky květnovými mrazy
Obr. 14: Poškození květů a šešulí řepky květnovými mrazy

Souhrn

V zimě je nejdůležitější pro přezimování ozimých obilnin zachovat nepoškozený odnožovací uzel. Na jaře i při silnějším poklesu teplot vzduchu půda nepromrzá, neboť se jedná o krátkodobé působní ranních mrazů, které jsou vystřídány vyššími denními teplotami. K poškození mrazem dochází u aktivně rostoucích nadzemních částí rostlin. Předchází-li jarním mrazům teplá zima, kdy růst i vývoj ozimů postupně probíhá, jsou mrazům vystaveny fáze rostlin více citlivé k nízkým teplotám. Zatímco v zimě jsou rozdíly mezi mrazuvzdorností odrůd velké, na jaře jsou tyto rozdíly malé.

V letošním jarním období 2020 se projevil souběh jarních mrazů s výskytem pokročilejších růstových fází ozimů. U pšenice (ale i ostatních obilnin) bylo možné nalézt několik typů poškození porostů jarním mrazem. Jednalo se jak o žloutnutí a usychání listů či odumření vrcholů některých odnoží po dubnových mrazech, tak i výskyt mrazové běloklasosti po květnových poklesech teplot přízemního vzduchu k bodu mrazu.

Na základě našich zjištění a publikovaných dat ze zahraničí jsme shrnuli následky poškození pšenice jarním mrazem do tabulky 2. K uvedeným poškozením by mělo docházet minimálně po dvouhodinovém působení mrazů. Prohlídka a stanovení stupně poškození porostů se doporučuje vždy 5 až 10 dnů po výskytu jarních mrazů. Vhodné je analyzovat jaká byla dosažená růstová fáze (BBCH), tak i stupeň diferenciace vrcholů (klasů) a redukce klásků. Čím jsou rostliny vývojově pokročilejší, tím je i dopad mrazů na jejich výnos škodlivější.

Vzhledem k významné regenerační schopnost obilnin a řepky lze některá poškození částečně kompenzovat; svou roli zde hrají i průběhy jarního počasí s výskytem sucha či naopak s dostatkem srážek, které mohou ovlivňovat obnovení poškozených částí rostlin.

Tab. 2: Citlivost jednotlivých fází pšenice na jarní mrazy (sestavil I. T. Prášil)

Růstová fáze BBCH

Odnožování – jaro

Sloupkování

Naduřování listové pochvy

Metání

Kvetení

Po odkvětu

Přibližná teplota

-11 °C

-4 °C

-2 °C

-1 °C

0 °C

-2 °C

Projevy poškození

žloutnutí listů, spálené špičky listů

vymrznutí vrcholů, žloutnutí až hnědnutí listů, ohnutí stonku

sterilita kvítků, zkroucení klasů v listové pochvě, poškození stonku, změna barvy listů

sterilita kvítků, zbělení klásků a osin, poškození dolní části stébla, změna barvy listů

sterilita kvítků, zbělení klásků a osin, poškození dolní části stébla, změna barvy listů

zmenšení, scvrknutí a odbarvení zrn, snížení klíčivosti

Dopad na výnos

nizký až střední

střední až vysoký

střední až vysoký

vysoký

vysoký

nízký až střední

 

Závěry

  • teplé zimy zvyšují riziko poškození ozimých plodin mrazy koncem zimy a na jaře;
  • porosty pšenice časné seté v září se dostávají do fází citlivých na mráz daleko dříve než porosty seté v agrotechnických termínech;
  • při výběru odrůd je dobré zvažovat nejen jejich odolnost k mrazu, ale i citlivost na délku dne, a zároveň vybírat odrůdy registrované nebo odzkoušené v podmínkách ČR;
  • u mrazem poškozených porostů obilnin je třeba vyhodnotit rozsah poškození diferencujících se klasů a případně i posoudit počet sterilních klásků v klasech;
  • v případě silně poškozených porostů může být vhodné sít následnou plodinu do mulče a omezit tím ztráty vody při zpracování půdy;
  • mrazem poškozené porosty ozimů jsou citlivější na další biotické (např. virózy) a abiotické (sucho, horko, vlhko) stresy, které mohou významně ovlivnit jejich regeneraci a vést k celkovému snížení sklizně.

 

Příspěvek byl sepsán díky finanční podpoře projektu MZE-RO04018, NAZV MZE-QK1910338 a QK1910269.

RNDr. Ilja Tom Prášil, CSc., Ing. Jana Musilová, Ing. Pavla Prášilová, RNDr. Klára Kosová, Ph.D., Mgr. Pavel Vítámvás, Ph.D., Ing. Miroslav Klíma, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze
Ing. Nicole Frantová,
Ing. Tomáš Středa Ph.D., Doc. Dr. Pavlína Smutná, Ph.D., RNDr. Ludmila Holková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně
Ing. Petr Martinek, CSc.; Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.
Dr. Ing. Martin Možný; Česká zemědělská univerzita v Praze

foto: I. T. Prášil

Zařazeno v Aktuality, Zemědělství

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.

Nezbytně nutné soubory cookies

Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.

Soubory cookies třetích stran

Tyto webové stránky používají službu Google Analytics ke shromažďování anonymních informací, jako je počet návštěvníků webu a nejoblíbenější stránky.

Povolení tohoto souboru cookie nám pomáhá zlepšovat naše webové stránky.