“O pravidlech příští SZP se diskutuje více než čtyři roky.  Zemědělci se oprávněně ptají, odkdy se začne hrát podle nových pravidel. Komise a Evropský parlament přicházejí s nesplnitelnými požadavky a přitom sami nenesou odpovědnost za implementaci přísných pravidel, které budou znamenat navýšení byrokratické zátěže, snížení produkce a zdražení potravin pro obyvatele,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Současná společná zemědělská politika klade na zemědělce obrovské požadavky v souvislosti s ochranou životního prostředí, které vysoce překračují požadavky na zemědělce v jiných částech světa. Zemědělci se přesto zavázali, že se stanou udržitelnějšími, a tyto závazky plní. Navzdory tvrzení některých nevládních organizací, které o zemědělském hospodaření mnoho nevědí, se hlásíme k odpovědnosti za ochranu životního prostředí a stejně tak si uvědomujeme nutnost se na změnu klimatu adaptovat.

„Zemědělci jsou první, kteří pociťují na vlastní kůži změny klimatu nebo poklesu biologické rozmanitosti. Přesto jsou na ně kladeny další požadavky, jejichž dopad je přinejmenším sporný a v mnoha případech bude přinášet další byrokratickou zátěž,“ tvrdí předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Síla evropského zemědělství spočívá v jeho rozmanitosti a jádrem jakékoli strategie musejí být především zemědělci, kteří jsou schopni do změn investovat. V opačném případě roste riziko, že se budou venkovské oblasti vylidňovat daleko větším tempem než doposud. Nepřiměřená opatření a nedostatek vhodných alternativ včetně globálního posouzení dopadů budou mít negativní vliv na zajištění a dostupnost potravin a udržitelnost celého oboru. Bez reálného zhodnocení skutečných přínosů.

Přestože dosud nebyla dokončena třístranná jednání o budoucí SZP, přijímají se rozhodnutí, která přinášejí další nároky a celé jednání komplikují. Opět čelíme návrhům, které jsou v jasném rozporu s realitou. Jsme znepokojeni dogmatickým přístupem, který zpochybňuje samotnou koncepci udržitelnosti. Zvláště u nás máme bohaté zkušenosti s tím, když se v zemědělství upřednostní ideologie před odborností. Toho jsme bohužel svědky při současné tvorbě společné zemědělské politiky.

„Je už 5 minút po dvanástej. Úprimne sme sa spoliehali na to, že sa v týchto dňoch dozvieme, ako bude vyzerať kompromisná dohoda o novej Spoločnej poľnohospodárskej politike po roku 2023. Aj slovenskí poľnohospodári sa potrebujú na zásadné zmeny pripraviť. Poľnohospodárstvo je beh na dlhé trate. Strategické plány SPP majú členské štáty predložiť do Bruselu za necelých 7 mesiacov, stále však nepoznáme niektoré ich základné východiská. Navyše, pred nami stoja nielen výzvy v oblasti výroby potravín, ale aj ekologické výzvy, ktoré sú častokrát z nášho pohľadu pripravované úradníkmi a politikmi, ktorí nepoznajú realitu poľnohospodárskej výroby a pripravujú ich bez akejkoľvek analýzy dopadov na produkciu potravín na jednotnom európskom trhu. Preto je podľa nás neprijateľné, že sa úradníci a politici tri roky nevedeli dohodnúť na kompromisných návrhoch k novej európskej politike“, zakončil předseda Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory Emil Macho.

Zdroj: zscr.cz