„Jsem rád, že jsme se mohli všichni společně setkat a reagovat na témata, která jsou v zemědělství aktuální. Velmi si vážím toho, že zástupci všech tří nevládních organizací v Pardubickém kraji naše pozvání přijali. Debata jasně ukázala, že produkčním zemědělcům, tedy skutečným hospodářům, jde v zásadě o stejnou věc a vůbec nezáleží na množství hektarů, které obhospodařují. Osobně zastávám názor a v rámci Pardubického kraje prosazuji, abychom naslouchali lidem z praxe. Tento přístup je obrovskou devízou našeho kraje. Naším cílem je koordinovaný postup. Stanovili jsme proto požadavky, ke kterým zaujímáme stejné stanovisko, a s těmito bychom se chtěli obrátit na centrální instituce. Protože jsme se domluvili na tom, že budou tato setkání pokračovat a chtěli bychom je podnikat alespoň dvakrát do roka, ostatní témata budou následovat bezprostředně na dalším setkání, které plánujeme uskutečnit na podzim po dožínkách,“ poznamenal radní Miroslav Krčil.

Zemědělcům jde především o to, aby se k nim informace obecně dostávaly včas a mohli se k nim s předstihem vyjádřit. „Jedním z našich požadavků u problematiky eroze je, abychom měli o protierozních opatřeních, která se chystají, přehled a mohli jsme je včas připomínkovat. To se týká především vyhodnocení nových MEO (mírně erozně ohrožená půda) a SEO (silně erozně ohrožená půda). Bylo by ideální, pokud by tato opatření byla konzultována s odborníky z praxe. Jsme však rádi, že došlo k úpravě navrhovaných opatření a v současné podobě je považujeme za akceptovatelná,“ sdělil Leoš Říha, viceprezident Agrární komory ČR. „Nyní je důležité, aby byly co nejdříve vymezeny plochy v jednotlivých kategoriích a v případě MEO konzultovány návrhy na půdoochranné technologie,“ dodal Jaroslav Vaňous, předseda ZD Sloupnice a místopředseda Zemědělského svazu ČR. Jednomyslně se zástupci zemědělských organizací shodli, že investice do těchto technologií by měly být podpořeny z gesce Ministerstva životního prostředí a nikoli v rámci podpor z Ministerstva zemědělství.

Důležitým tématem jsou v současnosti pro zemědělce i národní dotace. „Jako zemědělci bychom chtěli mít přehled, jak fungují dotace v zemědělství v krajích sousedních zemí, jako je Polsko nebo Německo. Pokud chceme být konkurenceschopní, je potřeba dotačně podpořit produkty, které umíme v České republice vyrobit. Přesto je totiž dovážíme, což není šetrné ani k životnímu prostředí. Nepovažujeme za ekologické dovážet zboží, které tu sami dokážeme vyprodukovat a zbytečně vytvářet uhlíkovou stopu,“ myslí si Jaroslav Vaňous. „Musíme navíc jasně podpořit zemědělce, kteří na polích reálně něco produkují, a to bez rozdílu na jejich velikost. Podpořme malé, střední i velké podniky, ale především ty, kteří nějakou produkci vykonávají,“ dodal radní Krčil. Podle Arnošta Pleskota z Asociace soukromého zemědělství je také potřeba stanovit, co by měly národní dotace zabezpečit – zda zakonzervovat stávající stav, zajistit konkurenceschopnost nebo by měly myslet i na budoucnost v zemědělství.

Co se týká byrokracie, shodli se diskutující na tom, že už při vytváření norem by se mělo myslet na jejich proveditelnost, srozumitelnost a jednoduchost. Nová pravidla by také měla být včas známá. S novou Společnou zemědělskou politikou však byrokracie v zemědělství nejspíš neubyde. „Jako zemědělci musíme být na poli a ve stájích. Přitom stále více času věnujeme plnění požadavků ze strany úředníků,“ poznamenal Josef Sotona, soukromý zemědělec a předseda regionální asociace soukromého zemědělství Svitavy a Ústí nad Orlicí.

Na setkání se vedla diskuze i o řešení škod způsobených hraboši. Nemohla chybět ani debata o příčinách zdražování potravin. Součástí společného odpoledne byla i návštěva samoobslužného obchodu v Bítovanech s hybridním provozem, kde si po část dne zákazníci nakoupí bez obsluhy za použití speciální aplikace.