„Dlouhodobě říkám, že se musíme snažit o maximální možnou míru zjednodušení pravidel pro zemědělce. S každou povinností, kterou na zemědělce klademe, se pojí i nutnost kontrol a výkazů. V některých oblastech se nám sice podařilo množství kontrol snížit, přesto musí být ambicí pro společnou zemědělskou politiku po roce 2027 administrativu výrazně snížit a dát zemědělcům i jednotlivým zemím větší flexibilitu. Společná zemědělská politika také nesmí vést ke snižování konkurenceschopnosti evropského zemědělství vůči zbytku světa. Jako ministr zemědělství tady jasně říkám, že budu hájit zájmy našich zemědělců a farmářů,“ dodal ministr Výborný.

Strategický dialog o budoucnosti zemědělství v EU zahájila EK v lednu tohoto roku. Dialogu se účastnili odborníci z praxe, zemědělské organizace, univerzity ad. Výstup obsahuje doporučení, kterými se má EK řídit při utváření vize pro zemědělství a potravinářství. Podle České republiky je diskuze se zástupci zemědělců a odborníky z praxe zásadní a nezbytnou součástí celého procesu přípravy nové Společné zemědělské politiky.

Řadu změn a ulehčení je ale podle České republiky možné udělat už v současně platné SZP. Ministři a ministryně zemědělství se dnes věnovali hodnocení druhého roku provádění strategických plánů SZP. „Naše zkušenosti jasně potvrzují, že nová zemědělská politika klade na zemědělce i státní správu velké administrativní nároky. Zejména jako složitou vnímám povinnost detailně plánovat přesné finanční alokace dopředu. Sice je logické vycházet z dosavadních zkušeností, ale přesto je složité odhadovat vývoj na více let dopředu, zejména při současném turbulentním prostředí,“ řekl ministr Výborný. Ten také zdůraznil, že je třeba pokračovat v úsilí o celkové zjednodušení. Základní povinná pravidla by měla být pro zemědělce srozumitelná a proveditelná a pokud jde o plnění environmentálních cílů, v ČR se osvědčil spíše motivační přístup.

Typickým příkladem, který zvyšuje administrativní zátěž zemědělců a potravinářů, je plánované nařízení o odlesňování. To má pro členské státy začít platit od 1. ledna příštího roku, EK však dosud nepředstavila metodiku ani zařazení zemí do kategorií rizika, podle kterých mají evropské země připravit svůj systém. „O tématu jsem hned ráno jednal s deseti ministry a ministryněmi z frakce EPP, jednání se zúčastnil i navržený komisař pro zemědělství Christophe Hansen. Ode mě i mých kolegů budoucí komisař slyšel, že systém z našeho pohledu není na evropské úrovni připravený. Proto požaduji, aby byla účinnost nařízení odložena,“ řekl ministr Výborný. Dodal také, že s myšlenkou nařízení k odlesňování souhlasí, protože je důležité, aby ve světě nedocházelo k odlesňování. To však není problém ČR ani většiny evropských zemí, v ČR naopak dřevní hmoty každoročně přibývá. Toto téma jsem v technickém detailu na okraj jednání Rady diskutoval i s panem komisařem Šefčovičem.

Ministr Výborný pochopitelně informoval své evropské kolegy a kolegyně i o aktuální situaci v České republice, zejména v kontextu povodní. Škody u zemědělců Česko zatím vyhodnocuje. Česká republika proto bude potřebovat spolupráci Evropské komise, minimálně při odpuštění některých povinností nebo kontrol, které není možné za současné situace plnit.

„Využil jsem příležitosti a informoval Evropskou komisi i kolegy ministry a ministryně o devastujících povodních v České republice. Pro zemědělce postižené povodněmi je nyní zásadní, abychom jim nekomplikovali život zbytečnými kontrolami a dokázali jim vyjít vstříc s některými výjimkami. Zde jde jednoznačně o zásah vyšší moci a zemědělci musí dostat výjimku,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Složitá je aktuálně také nákazová situace v Evropě. V ČR se stejně jako třeba v Německu, Dánsku, Nizozermí nebo Lucembursku šíř katarální horečka ovcí. Ta má velký negativní dopad na export skotu a inseminačních dávek i mimo EU. „Je proto potřeba vést diskuzi o společném evropském postupu, abychom například umožnili, za dodržení přísných veterinárních kontrol, i export ze zasažených území a nákazových pásem,“ uvedl ministr Výborný.

Ministři dále řešili například situaci na zemědělských trzích. Sklizeň v České republice sice dostatečně zajišťuje domácí spotřebu, ale přetrvávají nízké výkupní ceny, které neodpovídají vysokým vstupním nákladům. Proto ministr Výborný znovu apeloval na zavedení opatření, která by zlepšila postavení zemědělců v potravinovém řetězci. S tím souvisí také posílení pomoci pro sdružování výrobců.

Ministr Výborný dnes v Bruselu jednal také se svými protějšky z Polska, Nizozemska, Itálie a Finska. S polským ministrem řešil především priority nadcházejícího polského předsednictví v Radě EU. Soustředit se chtějí na novou SZP nebo bezpečnost potravin.

Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství