Memorandum o spolupráci při péči o zachování nemateriálního kulturního dědictví umožní lepší koordinovanost mezi Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem kultury.

„Spojení kulturní a přírodní hodnoty Národního hřebčína ukazuje, jak úzce jsou tyto oblasti propojené. Společně chceme zajistit, aby tento jedinečný skvost českého dědictví nadále vzkvétal a přitahoval návštěvníky z domova i ze zahraničí,“ řekl ministr kultury Martin Baxa.

„Agrární nemateriální kulturní dědictví, tedy tradiční pěstitelské, chovatelské, šlechtitelské postupy, dovednost řemesel souvisejících se zemědělstvím či péče o krajinu a původní metody zpracování rostlinných a živočišných produktů, jsou součástí našeho národního kulturního pokladu, který chceme chránit,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Péčí o odborné otázky související s Úmluvou o zachování nemateriálního kulturního dědictví UNESCO, zejména s identifikací nemateriálního kulturního dědictví, jeho dokumentací, prezentací a podporou jeho předávání dalším generacím pověřilo Ministerstvo kultury Národní ústav lidové kultury. Za agrární resort bude o nemateriální dědictví pečovat Národní zemědělské muzeum.

„Národní zemědělské muzeum si váží pečlivé práce zástupců obou ministerstev při přípravě Memoranda a těší se na spolupráci s Národním ústavem lidové kultury. Mnoho sbírkových předmětů, které naše muzeum uchovává, je zároveň krásných i účelných a ovlivnily kulturu naší společnosti,“ uvedl generální ředitel muzea Zdeněk Novák.

V Národním hřebčíně Kladruby nad Labem dnes také slavnostně zahájili návštěvnickou sezónu a oslavy výročí 150 let od postavení knížecích stájí v Heřmanově Městci. Tato kulturní památka již 80 let slouží k výcviku starokladrubských kočárových koní, což je jedna z činností, která patří k nehmotným kulturním statkům.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě a je také významným centrem chovu starokladrubských koní, kteří sloužili jako ceremoniální koně na evropských panovnických dvorech. Díky práci odborníků a podpoře státu se tato tradice úspěšně uchovává a rozvíjí i v 21. století. Od roku 2019 je hřebčín zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Zdroj: MZe ČR