Pestrá krajina je komplexní program péče o půdu, vodu a krajinu, který ASZ ČR otevřela pro své členy letos na jaře. Je garantován jednoduchými pravidly, jež tato stavovská organizace vypracovala ve spolupráci s odborníky na související témata, kteří jsou zároveň členy odborné komise tohoto programu. Patří mezi ně např. bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan, rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička nebo Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Hlavní myšlenkou programu je poukázat na fakt, že k řešení problémů v krajině mají nejblíže ti, kteří k hospodaření přistupují odpovědně, s dlouhodobou vizí, se znalostí potenciálu daného místa, respektem k jeho citlivým složkám a s uvažováním v přirozeném kontextu generačního předávání výsledků své práce.

„Ukázky dlouholetých a promyšlených funkčních řešení v krajině, které jsou samou podstatou tohoto programu, nejlépe dokazují, že velmi záleží, jakým způsobem se podnikání v zemědělství provádí. Že rozhodně neplatí klišé, které velmi ráda používá část zástupců zemědělské veřejnosti o tom, že je jedno, jakou formou se dnes zemědělství dělá,“ říká tajemník ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Které z přihlášených farem v prvním ročníku programu Pestrá krajina uspěly a jaké z nich se komise rozhodla ocenit zlatou, stříbrnou či bronzovou medailí?

Na nejcennější kov dosáhly celkem čtyři farmy. První z nich je Kunclův mlýn (ASZ Příbram), samota v Brzině na Sedlčansku, kde rodina Kunclových dokázala stoprocentně využít potenciálu, jež skýtá okolní prostředí údolí potoka Brziny a ukázkově pečuje o vodní prvky a původní dřeviny v jejich okolí. Komise ocenila také novostavby dřevěné ekumenické kaple a dřevěného mostku, které jsou velmi vhodně umístěny do krajiny, a četné aktivity pro děti posilující jejich vztah k přírodě. Zlatým medailistou je také Habánský mlýn (ASZ Hodonín) ze zcela opačného kouta republiky – slováckých Vacenovic, kde manželé Blahuškovi chovají masné ovce a zároveň se jim podařilo velmi suché a větrnou erozí ohrožené krajině vrátit původní přirozený ráz. Obnovují zde polní cesty s alejemi, vysazují lokální staré odrůdy ovocných dřevin i solitérní stromy a v plánu je také obnova rybníka. Kromě toho se angažují v pořádání folklórních akcí přímo ve vlastní společenské zahradě s multifunkční dřevěnou stavbou.

Další farmou zařazenou do programu se zlatou medailí je Statek Vodňanský (ASZ Litoměřice), který byste našli ve Stranném u Blíževedel na Českolipsku.  Jde o ukázkovou rodinnou farmu, na níž se Vodňanští věnují rostlinné výrobě a chovu masného skotu a zároveň dávají obrovský důraz na to, aby jejich činnost byla kompletně v souladu s potřebami krajiny – hospodaří se zde na menších půdních blocích, samozřejmostí jsou biopásy s pestrou skladbou plodin a biokoridory osázené původními dřevinami. Čtvrtou farmou, jež byla oceněna zlatou medailí, je Ekofarma Petra Marady (Svaz vlastníků půdy ČR), které se daří unikátním způsobem rozbíjet monotónní lány v okolí vinařské obce Šardice. Bratři Maradové zde systematicky budují ostrůvky biodiverzity v podobě extenzívních ovocných sadů, biopásů, mokřadů, alejí, biokoridorů, zatravněných údolnic a tůní, kde naleznou útočiště mnohé druhy zvířat, které z okolní krajiny již vymizely.

Farma rodiny Kuncovy (ASZ Žďár nad Sázavou) ve Skleném na Českomoravské Vrchovině je zaměřena na chov masného skotu a tomu je také přizpůsobena skladba plodin – kromě travních porostů je to jednoduchý osevní postup zejména krmných plodin, který v kombinaci s navracením hnoje půdu nedegraduje. K ocenění stříbrnou medailí přispělo také to, že Kuncovi před čtyřmi lety vybudovali ukázkový mokřad s vodními tůněmi, který ožil mnoha druhy rostlin a živočichů, jež sem chodí pozorovat děti v rámci výukových programů. Zařazení se stříbrnou medailí získala také Farma rodiny Sotonových (ASZ Svitavy, Ústí nad Orlicí), která má několikasetletou selskou tradici v Trstěnici na Svitavsku. Sotonovi se na svých pozemcích ohrožených větrnou erozí zaměřili zejména na zakládání krajinných prvků – hlavně formou výsadby stromů a keřů, které rozdělují půdní bloky střídající se v bohaté mozaice.

Držitelem bronzové medaile je Farma U lesa (ASZ Tábor) v Sudoměřicích u Bechyně, na níž se rodina Šonkových věnuje zejména chovu masné drůbeže, masného skotu, koní a drobného zvířectva, dále agroturistice, provozu sportovní stáje a dalším souvisejícím aktivitám. Šonkovi zdařile zrekonstruovali původní usedlost, zatravnili rozsáhlé plochy původně orné půdy a v areálu nové farmy zřídili malou vodní plochu. Druhá farma oceněná bronzovou medailí, Farma Jiřího Mišáka (ASZ Přerov), se rozkládá v okolí obce Troubky a hybatelem krajinotvorby je zde otec majitele – Stanislav, který se na rovinaté krajině, jež se zatím nevzpamatovala z důsledků průmyslového hospodaření, snaží rozšířit větrolamy a živé ploty z japonského topolu, které postupně doplňuje o původní druhy dřevin. Kromě samotné výsadby stromů a keřů Mišákovi také produkují ve vlastních matečnicích sazenice a řízky pro ostatní zájemce o pěstování rychlerostoucích dřevin.

„Využili jsme pozornosti, které se soutěž Farma roku těší ze všech stran, a představili jsme tento nový program, který se jednoznačně věnuje posouzení přínosu našich členů, sedláků, svému okolí, krajině, životnímu prostředí nebo hospodaření s vodou. Tedy tématům, která jsou v posledních letech skloňována snad ve všech pádech. A tento náš počin je oceněním příkladné snahy sedláka v oblasti veřejných statků. Farma roku má být tomuto našemu novorozenci, přivedenému na svět ve dvacátém roce existence ASZ ČR, kmotrou při startu do dalšího, věříme, že úspěšného života,“ říká předseda ASZ ČR Josef Stehlík.

O sedlácích, kteří byli v pilotním roce programu Pestrá krajina oceněni, a jejich počinech, jež zaujaly komisi složenou z řady odborníků, se lze dočíst v samostatné publikaci, kterou ASZ ČR vydala. Tyto příklady budou brzy dostupné i na webu programu (http://www.asz.cz/cs/program-pestra-krajina/), a to s konkrétními odkazy na realizace, s fotodokumentací a popisem standardních informací, aby sloužily jako příklady dobré praxe.

Zdroj:  ASZ ČR