V tomto případě se jedná o ploštici blánatku lipovou (Oxycarenus lavaterae), jejíž extrémně silné výskyty se v posledních letech objevují téměř po celém území ČR. Rozsáhlé kolonie lze pozorovat především na lípách malolistých (Tilia cordata), případně na dalších druzích lip. Tento nepůvodní druh, kterému se úspěšně podařilo usídlit na našem území, upoutá pozornost především v zimním a jarním období na kmenech a větvích osluněných stromů, kde přezimující dospělci vytváří rozsáhlé kolonie a shluky. Díky tomu, že tyto stromy často rostou v blízkosti lidských obydlí, může se tato ploštice objevit ve větším množství i na fasádách budov, okolo oken, balkónů, na lavičkách v parcích apod., kde pak svým výskytem a též obraným zápašným sekretem obtěžuje místní obyvatele.

Blánatka lipová pochází z oblasti západního Středomoří, odkud se postupně rozšířila až na naše území, kde byla poprvé zjištěna v roce 2004 v Brně. Dospělci i larvy se živí sáním především na nezralých semenech a rozvíjejících se listech lip. Přestože se uvádí, že v našich podmínkách prodělává, oproti své domovině, celý svůj vývojový cyklus pouze na lípách, pracovníci ÚKZÚZ již opakovaně pozorovali kolonie nymf a dospělců i na různých rostlinách z čeledi slézovitých (Malvaceae), resp. na slézu (Malva sp.) a ibišku (Hibiscus sp.).

Co se týče škodlivosti blánatek, prozatím nebylo na území střední Evropy hlášeno žádné škodlivé působení této ploštice. Současné zavadání listů a prosychání lip souvisí pravděpodobně spíše s dlouhotrvajícími obdobími sucha či narušením fyziologických procesů posypovými solemi v zimním období apod. Avšak s ohledem na to, že ve Středomoří svým sáním poškozují nezralé plody meruněk a broskvoní, nemělo by se sledování tohoto škůdce podceňovat.

Vzhledem k minimálním škodách se chemická ochrana lip, která by byla dosti komplikovaná a pravděpodobně i málo efektivní, neprovádí. Přezimující dospělce blánatky lipové lze redukovat mechanicky pomocí vysavačů, kartáčů, proudem vody či horkou párou.

Bližší informace o blánatce lipové, včetně aktuálně povolených přípravků na ochranu rostlin, jsou k dispozici na Rostlinolékařském portále ÚKZÚZ.

Text: Jana Patočková, Jakub Beránek