„Inicioval jsem okamžitě jednání odborníků, kteří posoudí, jak nejlépe dál postupovat při eliminaci přemnoženého hraboše. V některých lokalitách ve Zlínském, Jihomoravském a Olomouckém kraji je situace neúnosná. Přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví, vznikají velké hospodářské škody. Samozřejmě také chceme maximálně ochránit naši přírodu a krajinu,“ řekl ministr Toman.

Při takovémto přemnožení hlodavců už nejsou agrotechnická opatření, jako je orba, dostatečně účinná. Hraboši se začali přemísťovat z rozoraných pozemků na sousední pozemky a na místa s vegetací. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) proto vydal podle rostlinolékařského zákona povolení na plošnou aplikaci přípravku na hubení škodlivých hlodavců, které je platné pro nejvíce postižená území.

„Situace je vážná. Pokud bychom zůstali u aplikace přípravku pouze do nor, nestačilo by to na kalamitu, které musíme čelit. Škody, které by zemědělcům vznikly, by dosáhly stovek miliónů. V takovém případě bychom se pokusili najít prostředky na kompenzace, ale v tuhle chvíli je v rozpočtu nemáme,“ uvedl Miroslav Toman.

Možnost plošně aplikovat přípravky na hubení hrabošů podle informací ÚKZÚZ zatím žádný zemědělec nevyužil. Povinností je tři dny před tím upozornit ÚKZÚZ, a pokud je pozemek součástí honitby, i místní myslivce. Pokud chce přípravek použít na poli, které je v blízkosti obydlí, musí navíc informovat obecní úřad a pole označit varovnou cedulí. K použití přípravku vydal ÚKZÚZ konkrétní omezení a bezpečnostní pokyny. Povinné je například denně odklízet mrtvé hlodavce a zajistit jejich likvidaci v souladu s platnou veterinární legislativou.

Ministerstvo zemědělství se snaží posilovat regenerační funkci krajiny. Letos například poskytne 125 milionů korun na program, který umožňuje budovat políčka pro lesní zvěř, napajedla, remízky nebo hnízdní budky. Ministerstvo rovněž omezilo pěstování monokultur na erozně ohrožených polích. Od příštího roku bude muset zemědělec buď pole rozdělit a pěstovat na něm více druhů rostlin, nebo ho rozčlenit ochrannými pásy osetými plodinami prospěšnými půdě. Už v současnosti musí zemědělci dodržovat pravidla protierozní ochrany a používat tzv. půdoochranné technologie, jejichž příkladem mohou být ochranné pásy, To vše přispívá k větší druhové rozmanitosti a vyššímu počtu zvířat, která jsou přirozenými nepřáteli hrabošů.