Mandelinka bramborová selektuje postupně populace rezistentní vůči širokému spektru účinných látek přípravků. Proto je nezbytné citlivost populací mandelinky bramborové k používaným přípravkům pravidelně monitorovat a dle zjištěných výsledků upřesňovat strategie ochrany tak, aby nedocházelo k další selekci rezistence mandelinky a následným ztrátám na výnosech brambor.

V roce 2017 byla prvním rokem za podpory MZe zahájena expertní činnost „Plošný monitoring rezistence vybraných škůdců vůči účinným látkám pesticidů na území ČR v roce 2017“. Monitoring rezistence pokračoval i v roce 2018. V tomto příspěvku přinášíme aktuální informace o stavu rezistence mandelinky bramborové vůči insekticidům k roku 2018 z území ČR, porovnáváme vývoj rezistence ve srovnání s rokem 2017 a podle výsledků monitoringu rezistence na 15 lokálních populacích mandelinky aktualizujeme antirezistentní strategii. Vzhledem k tomu, že k 30. 4. 2019 končí registrace přípravku na bázi thiamethoxamu (Actara 25 WG), zařadili jsme do příspěvku i výsledky hodnocení citlivosti 5 populací mandelinky k přípravkům na bázi diamidů (Coragen 20 SC a Benevia), které byly získány v rámci řešení výzkumného projektu MZE ČR č. QK1820081.

V druhé polovině minulého století byly v České republice v ochraně brambor proti mandelince používány nejprve chlorované uhlovodíky (DDT, HCH), následně organofosfáty a karbamáty a poté pyretroidy. Vůči všem uvedeným skupinám účinných látek insekticidů byly postupně vyselektovány rezistentní populace mandelinky. Z první dekády tohoto století byla z území České republiky popsána rezistence mandelinky vůči pyretroidům a organofosfátům. V praktické ochraně brambor byly v té době pyretroidy nahrazeny neonikotinoidy. Již v roce 2011 však byla dokumentována snížená účinnost acetamipridu (Mospilan 20 SP), zatímco thiacloprid (Calypso 480 SC, Biscaya 240 OD) byl v té době ještě dostatečně účinný. Vlivem vysoké frekvence používání neonikotinoidů proti mandelince rostl selekční tlak na rozvoj rezistence. V roce 2017 byl potvrzen vysoký stupeň rezistence vůči acetamipridu i thiaclopridu. Naproti tomu všechny populace byly dostatečně citlivé k thiamethoxamu (Actara 25 WG). V ČR nebyla dosud zjištěna rezistence mandelinky bramborové vůči spinosadu (Spintor), azadirachtinu (NeemAzal-T/S) ani vůči diamidům chlorantraniliprolu (Coragen 20 SC) a cyantraniliprolu (Benevia).

V roce 2018 byla ve VÚRV, v.v.i. hodnocena podle metody FAO citlivost 15 lokálních populací mandelinky bramborové z různých oblastí ČR. Hodnocena byla citlivost larev druhého vývojového stupně mandelinky bramborové k lambda-cyhalothrinu, chlorpyrifosu, acetamipridu, thiaclopridu (Biscaya) a thiamethoxamu. U pěti populací byla také vyhodnocena citlivost larev mandelinky k diamidům chlorantraniliprolu (Coragen 20 SC) a cyantraniliprolu (Benevia). Účinné látky insekticidů a přípravek Biscaya 240 OD byly testovány vždy minimálně ve 4 koncentracích (odpovídajících 4 %, 20 %, 100 % a 500 % doporučené koncentrace pro polní aplikaci). Laboratorní účinnost insekticidů byla vyjádřena jako mortalita larev po 48 hodinách od aplikace. Mortalita v kontrolní variantě byla 0 %. Podle mortality larev byly určeny stupně rezistence hodnocených populací dle stupnice IRAC (tab. 1). V grafu 1 je uvedena průměrná mortalita mandelinek při 100% polní dávce přípravků v letech 2017 a 2018.

Všechny hodnocené populace byly v roce 2018 vysoce rezistentní vůči lambda-cyhalothrinu (tab. 2). Průměrná mortalita larev 10 hodnocených populací byla po aplikaci lambda-cyhalothrinu v 100% dávce pouze 21,6 %. Sedm z deseti hodnocených populací bylo vysoce rezistentní vůči chlorpyrifosu, tři byly rezistentní (tab. 2, graf 1). Průměrná mortalita po aplikaci chlorpyrifosu byla 28,9 %.

Při hodnocení rezistence vůči neonikotinoidům byl zjištěn vyšší stupeň rezistence vůči acetamipridu než vůči přípravku Biscaya 240 OD na bázi thiaclopridu (tab. 2). Hodnocené populace mandelinek byly vůči acetamipridu vysoce rezistentní (stupeň 5, účinnost pod 50 %) nebo rezistentní (stupeň 4, účinnost 50–89,9 %), zatímco vůči přípravku Biscaya 240 OD na bázi thiaclopridu byla většina hodnocených populací rezistentní (stupeň 4) a 3 byly dokonce citlivé (stupeň 2). Z hodnocených neonikotinoidů byly populace mandelinek nejcitlivější k thiamethoxamu (tab. 2). Pět populací bylo vůči thiamethoxamu rezistentních (stupeň 4), 2 středně rezistentní (stupeň 3, účinnost 90–99,9 %), 4 citlivé (stupeň 2) a 1 vysoce citlivá (stupeň 1).

Většina hodnocených populací mandelinek byla citlivá nebo vysoce citlivá k oběma účinným látkám diamidů (tab. 2, graf 1). Podle získaných výsledků tak lze v polních podmínkách očekávat vysokou účinnost přípravků na bázi chlorantraniliprolu i cyantraniliprolu.

Výsledky testování rezistence mandelinky bramborové uváděné v tomto příspěvku jsou ve formě map zveřejněny na Rostlinolékařském portálu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Graf 1: Průměrná mortalita larev mandelinky bramborové po aplikaci insekticidů v 100% dávce v letech 2017 (9 populací) a 2018 (15 populací)

Tab. 1: Stupně rezistence škodlivých organizmů (podle IRAC č. 11)

Tab. 2: Stupně rezistence hodnocených populací mandelinky bramborové v roce 2018

Lokalita	Lambda-cyhalothrin	Chlorpyrifos	Acetamiprid	Biscaya 240 OD	Thiamethoxam	Chlorantraniliprole	Cyantraniliprole
Praha – Ruzyně	5	5	5	4	2	2	2
Travčice	5	5	4	2	2	x	x
Semice	x	x	x	4	x	x	x
Obříství	5	x	4	4	1	x	x
Čelákovice	5	5	5	4	4	x	x
Popovice	x	x	5	2	x	x	x
Dolní Životice	5	4	5	4	3	2	2
Božice	x	x	x	4	x	x	x
Pročevily	5	4	4	2	2	2	2
Přerov nad Labem	5	5	4	4	2	3	2
Strýčkovice	5	5	5	4	4	2	1
Ostřetice	x	5	5	5	4	x	x
Drachkov	x	x	5	4	3	x	x
Javorník	5	4	4	4	4	x	x
Vícov	5	5	4	4	4	x	x

Hlavní zásadou antirezistentních strategií je střídání účinných látek přípravků. V současné době jsou v ČR proti mandelince bramborové registrovány přípravky z 6 skupin účinných látek (pyretroidy, organofosfáty, neonikotinoidy, spinosiny, diamidy a botanické insekticidy). Zklamáním pro pěstitele je ukončení registrace přípravku Actara 25 WG již pro rok 2019, který měl dosud velmi dobrou účinnost i na populace rezistentní vůči ostatním účinným látkám neonikotinoidů. Rezistence vůči přípravkům na bázi pyretroidů i organofosfátů je již plošně rozšířena a jejich používání tedy nelze doporučit. Pro narůstající rezistenci se nedoporučuje proti mandelince používat přípravky na bázi acetamipridu (Mospilan 20 SP). Podle našich předchozích výsledků nebyla zjištěna křížová rezistence vůči acetamipridu a thiaclopridu, ačkoliv tyto látky mají obdobnou chemickou strukturu a patří do stejné skupiny pyridylmethylamine neonikotinoidů.

Na populace rezistentní vůči acetamipridu lze tedy použít krátkodobě přípravky na bázi thiaclopridu (Calypso 480 SC, Biscaya 240 OD) za předpokladu, že v regionu nebyla vůči těmto přípravkům prokázána rezistence. Lze však očekávat, že v případě častého střídání acetamipridu a thiaclopridu bude docházet k rychlejší selekci rezistence vůči těmto látkám než v případě střídání látek z jiných skupin.

Z registrovaných účinných látek, u kterých lze očekávat dobrou účinnost v polních podmínkách, tak zůstávají přípravky Coragen 20 SC a Benevia s účinnými látkami ze skupiny diamidů a přípravky NeemAzal-T/S na bázi azadirachtinu a SpinTor na bázi spinosadu, které jsou využitelné také při pěstování brambor v ekologickém zemědělství.

V rámci antirezistentních strategií se doporučuje střídat přípravky na bázi diamidů (Coragen 20 SC, Benevia) s přípravkem na bázi spinosadu (SpinTor) a přípravkem na bázi azadirachtinu (NeemAzal-T/S). Vzhledem k prokázané křížové rezistenci mezi chlorantraniliprolem a cyantraniliprolem se nedoporučuje střídat přípravky Coragen 20 SC a Benevia mezi sebou. V případě, že v regionu nebyla dosud prokázána rezistence mandelinky bramborové vůči thiaclopridu (viz mapy na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ), lze do střídání přípravků zahrnout také přípravky Calypso 480 SC a Biscaya 240 OD.