Uplatnění křemíku nejenom ve výživě cukrovky
Informace Agromanual
Cukrová řepa patří k plodinám dlouhého dne. Vyznačuje se dlouhou délkou vegetace, která je významně ovlivněna plánovaným termínem sklizně. Je obecně známo, že nejvyšších výnosů dosahuje za 180–200 dní (Hřivna et al., 2014).
Cukrovka je plodinou náročnou na živiny. Jejich odběr záleží na agroekologických podmínkách, pěstovaném kultivaru a výnosu. V průměru odčerpá cukrovka na 1 t bulev s odpovídajícím množstvím chrástu 4,4 kg N, 0,7 kg P, 5,6 kg K, 2,0 kg Ca a 0,8 kg Mg (Hřivna et al., 2014). Na rozdíl od ostatních plodin cukrovka akumuluje ve větším měřítku také tzv. užitečné prvky, ke kterým patří např. chlor, sodík a křemík. Přitom právě úloha křemíku ve výživě cukrovky není zcela jasná, kdy se mu přisuzuje význam nejenom z pohledu výživy.
Schéma 1: Koloběh křemíku
Schéma 2: Přínos Si pro plodiny pod různými environmentálními stresy
Obr. 1: Fytolit v rostlinné buňce (zdroj)
Křemík a rostlina
Rostliny přijímají křemík ve formě iontů kyseliny ortokřemičité H3SiO4– a metakřemičité SiO32- a v této formě je i v rostlinách transportován. V rostlině je převážná část křemíku ve formě Si gelu SiO2.nH2O nebo polymeru kyseliny křemičité. Distribuce Si je závislá na druhu rostlin (Richter, 2004). Koloběh křemíku prezentuje schéma 1.
Křemík tvoří hlavní složku zemské kůry. Zde se nachází v silikátových minerálech, které se chemickým i fyzikálním zvětráváním postupně rozpadají, což vede k uvolnění křemíku a jeho transformaci do jílovitých minerálů, případně může být absorbován kořeny rostlin. Polní plodiny se v akumulaci křemíku významně odlišují. Obecně platí, že jednoděložné rostliny akumulují více křemíku, než dvouděložné. I tady ale platí výjimky. Potvrzují to i výsledky, které uvádí Hodson et. al. (2005), Draycott (2006)
Křemík se kumuluje v pokožce listů, kořene a v buněčných membránách cévního svazku. Zde se lokalizuje ve formě amorfních částic tzv. fytolitů (obr. 1). Křemík se může uplatnit i jako prvek při abiotických stresech, při suchu se kumuluje v buněčných stěnách cév a brání jejich stlačení v podmínkách vysoké transpirace způsobené suchem nebo tepelným stresem (Emadian, Newton 1989). Křemík, který je součástí celulózy v membránách epidermálních pletiv, také chrání rostliny proti působení nadměrné ztráty vody (Efimova, Dokynchan 1986). Přispívá k zúžení štěrbin průduchů, což vede ke snížení transpirace listy a ztráty vody výparem. Křemík tedy napomáhá k překonávání různých abiotických (Liang et. al., 2007) i biotických stresů (Bockhavenet. al., 2013). Při foliární aplikaci křemíku byla zaznamenána vyšší odolnost proti padlí (Guevel a kol., 2007). Snížilo se také poškození porostů okusem zvěří. Aplikace křemíku pomohla zvýšit odolnost porostu i vůči savému hmyzu. Goussain a kol. (2005) zjistili po aplikaci Si snížení intenzity sání savým hmyzem. Křemík může různými mechanizmy eliminovat také negativní vliv těžkých kovů na rostlinnou produkci (schéma 2).
Tab. 1: Obsah křemíku v sušině rostlin
Plodina | Obsah Si v sušině (%) (nadzemní hmota) |
Kukuřice | 0,827 |
Pšenice | 2,455 |
Brambory | 0,4 |
Sója | 1,399 |
Cukrovka | 2,340–7 |
Ječmen | 1,824 |
Tab. 2: Průběh povětrnosti v roce 2015
Měsíc | Srážky (mm) | Teplota (°C) | Normál | Normál |
srážky (mm) | teplota (°C) | |||
Leden | 50,8 | 1 | 22 | -2 |
Únor | 10,9 | 1,3 | 18 | -0,3 |
Březen | 48,3 | 5,4 | 25 | 3,9 |
Duben | 27,7 | 9,7 | 33 | 8,9 |
Květen | 63,9 | 14,3 | 61 | 14,3 |
Červen | 40,1 | 19,5 | 70 | 17,1 |
Červenec | 40,1 | 23,4 | 71 | 18,9 |
Srpen | 41,8 | 24,6 | 57 | 18,7 |
Září | 30 | 16,9 | 47 | 13,8 |
Říjen | 37,5 | 9,1 | 36 | 8,7 |
Tab. 3: Základní agrotechnické údaje
Předplodina | pšenice, sláma zaorána |
Hnojení podzim | 3 t/ha Betaliq (2–3 % N, 5 % K2O), 150 kg/ha superfosfát (45 % P2O5), 150 kg/ha draselná sůl (60 % K2O) |
Datum setí a výsevek | 23. 3. 2015; 1,17 VJ |
Odrůda cukrovky | Panorama (KWS) |
Hnojení N před setím | 200 kg/ha LAV 27 (27 % N) |
Hnojení N vegetační | 250 kg/ha DASA; 22. 5. 2015 |
Sklizeň | 23.10.2015 |
Tab. 4: Varianty pokusu
Var. | 1. aplikace 18. 7. 2015 | 2. aplikace 6. 8. 2015 | 3. aplikace 19. 8. 2015 |
1 | kontrola | kontrola | kontrola |
2 | NanoFYT Si (0,5 l/ha) | – | NanoFYT Si (0,5 l/ha) |
3 | – | – | NanoFYT Si (0,5 l/ha) |
4 | – | K-Gel 175 (5,0 l/ha) | NanoFYT Si (0,5 l/ha) |
5 | – | – | K-Gel 175 (5,0 l/ha) |
Křemík a výživa – pokusy
Z výživářského hlediska je podstatné především to, že vyšší dostupnost křemíku může podpořit lepší využití fosforu rostlinami. Podobně křemík podporuje příjem draslíku. Stejně tak byl pozorován po postřiku na list metakřemičitanem sodným lepší příjem a akumulace dusíku a vápníku rostlinou.
Řada prací hovoří o tom, že jednoděložné rostliny jsou náročnější na křemík. Přesto i mezi dvouděložnými rostlinami existují plodiny, které na aplikaci křemíku pozitivně reagují. Měli jsme se o tom možnost přesvědčit i v našich pokusech s cukrovkou, které byly založeny ve srážkově nepříznivém roce 2015. Průběh povětrnosti i základní agrotechnické údaje prezentují následující tabulky 2 a 3.
V pokusu jsme se zaměřili na foliární aplikaci hnojiva obsahujícího křemík a také mimokořenovou výživu draslíkem. Schéma pokusu je uvedeno v tabulce 4. K aplikaci křemíku byl použit komerční přípravek NanoFYT Si®, což je přípravek obsahující stabilizované nanočástice SiO2, určené pro mimokořenovou výživu postřikem na list. Obsahuje v 1 litru 230 g hydratovaných nanočástic Si. Aplikace draslíku byla provedena v přípravku K-GEL 175 (K2O 175 g/l, S 58 g/l), které je určeno pro podporu procesů fotosyntézy především v pozdních fázích vegetace s prodlouženou účinností díky gelotvorné složce.
Mimokořenová aplikace listových hnojiv příznivě ovlivnila výnos bulev (graf 1). Nejefektivnější byla kombinace přípravků NanoFYT Si® a K-GEL 175 (var. 4). Nezklamaly ale ani ostatní varianty, především pozdní postřik křemíkem u var. 3. U většiny variant byla při sklizni v lepším stavu i listová hmota (graf 2), což se odrazilo ve vyšším výnosu chrástu.
Mimokořenová výživa přispěla k výrazně vyšší cukernatosti bulev (graf 3). Nejvýhodnější byla opět kombinace obou hnojiv (var. 4). Za pozitivní pak můžeme považovat také to, že u všech ošetřených variant byla stanovena vyšší kvalita bulev, tzn. byl zde nižší obsah škodlivého dusíku (graf 4) i rozpustného popela (graf 5), což přispívá k nižším ztrátám při zpracování cukrovky v cukrovaru, zvyšuje se produkce rafinády a snižuje podíl melasy. Příznivé výsledky se odrazily i v přepočtu na výnos polarizačního cukru z hektaru (graf 6).
Graf 1: Výnos bulev
Graf 2: Výnos chrástu
Graf 3: Cukernatost bulev
Graf 4: Obsah alfaaminodusíku
Graf 5: Obsah rozpustného popela
Graf 6: Výnos polarizačního cukru
Závěr
Potvrdilo se, že aplikace křemíku v průběhu vegetace může být prospěšná i pro cukrovku. Nezáleží zde ani tak na tom, zda se projevil více efekt výživy, či zde hrála roli vyšší odolnost rostlin vůči komplexu stresů, které se v daném roce na pokusné lokalitě projevovaly.
Literatura je k dispozici u autorů.
Prof. Dr. Ing. Luděk Hřivna., Ing. Joany Hernandez Kong, Ing. Roman Maco, Ing. Veronika Zigmundová, Ing. Renáta Dufková, Ing. Veronika Kouřilová; Mendelova univerzita v Brně
Zařazeno v Aktuality