Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně

Choroby obilnin – Rzivost obilnin

 

Hnědá rzivost ječmene

Rez ječná – Puccinia hordei se vyskytuje ve všech oblastech pěstování jarního a ozimého ječmene a způsobuje hnědou rzivost ječmene. Puccinia hordei je dvoubytná (heteroecická) rez, mezihostitelem je snědek okoličnatý (Ornithogalum umbellatum).

Na listových čepelích ječmenů vznikají drobné žlutohnědé protáhlé kupky uredospor (uredia). Nejvíce jsou napadeny listy po vymetání. Pokožka nad výtrusy praská a uvolňuje uredospory, jimiž se choroba šíří. Uredospory jsou šířeny větrem, jejich klíčení usnadňuje noční rosa při mírných teplotách (nad 5 °C). Rozvoj chorob nastává při teplotách nad 15 °C a vysoké relativní vlhkosti vzduchu. Později (před sklizní) vznikají na spodní straně listů a listových pochvách černé kupky (telia) zimních výtrusů (teliospor), které jsou kryté pokožkou. Teliospory rzi ječné, na rozdíl od ostatních rzí, bývají ze 70 % jednobuněčné, nepravidelně kyjovité. Rez může přezimovat myceliovým vláknem na výdrolu nebo na ozimém ječmeni. Vznik epidemie podporují mírné zimy.

Puccinia hordei – příznaky na listu, náchylná odrůda k listovým skvrnitostem

Puccinia hordei – příznaky na listu, náchylná odrůda k listovým skvrnitostem

Puccinia hordei – uredospory a teliospory

Hnědá rzivost žita

Rez žitná – Puccinia recondita (syn. P. dispersa) způsobuje na žitě hnědou rzivost žita. Kromě žita napadá i tritikale a trávy rodu Bromus. Rez žitná je heteroecická, jejími mezihostiteli jsou prlina rolní (Lycopsis arvensis), pilát lékařský (Anchusa officinalis) nebo kamejka lékařská (Lithospermum officinale). Na nich se tvoří spermacie a aecidiospory, ty však nejsou k životnímu cyklu rzi potřebné.

Na horní straně listových čepelí se po vymetání žita objevují rezavě hnědé kupky letních výtrusů kryté epidermis, která po dozrání spor praská a uvolňuje uredospory. V důsledku potrhání listové epidermální vrstvy dochází k rychlému zasychání listů. V době dozrávání porostu se na rubu listových čepelí objevují tmavohnědé až černé kupky zimních výtrusů kryté epidermis. Patogen přezimuje ve formě mycelia v listech nebo uredospor na živých rostlinách. Uredospory klíčí již při teplotě 0 °C, optimum je v rozmezí 10–22 °C.

Puccinia recondita – příznaky na listu

Puccinia recondita – příznaky na listu

Puccinia recondita – uredospory

Puccinia recondita – teliospory

Hnědá rzivost ovsa

Rez ovesná – Puccinia coronata napadá oves a četné druhy trav, nazývá se proto také rzí jílkovou a podle tvaru teliospor i rzí korunkatou, na ovsu způsobuje hnědou rzivost ovsa.

Na horní straně listů i listových pochvách ovsa se tvoří protáhlé oranžové kupky uredospor, kupky splývají a tvoří nepravidelné kresby. Uredospory slouží k namnožení a šíření choroby v porostu. Později se tvoří zimní spory (teliospory), jsou kryté epidermis a slouží k přežití nepříznivých podmínek. Teliospory jsou dvoubuněčné, kyjovité, na vrcholu s prstovitými výrůstky připomínající korunku. Na jaře teliospory vyklíčí v bazidii a bazidiospory infikují mezihostitele. Puccinia coronata je dvoubytná rez, mezihostiteli jsou řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) nebo krušina olšová (Frangula alnus). Na horní straně se tvoří spermacie ve spermogoniích a na spodní straně aecidiospory v aecidiích. Aecidiospory infikují oves a trávy a vytváří se uredospory.

obr. 8: Puccinia coronata – aecidie na krušině olšové

Puccinia coronata – silně napadený porost

Puccinia coronata – silně napadený porost

Puccinia coronata – uredia

Puccinia coronata – telia

Puccinia coronata – teliospory

Z preventivních ochranných opatření je důležité vysévání rezistentních odrůd a včasná likvidace výdrolu. Důležité je odrůdově pestré složení pěstovaného sortimentu i na menších územích, které zpomaluje rychlý plošný rozvoj epidemie.

Účelem chemické ochrany je zabránit především vzniku epidemie v rané růstové fázi – před metáním. Fungicidní ošetření se provádí podle signalizace nebo při výskytu od fáze (BBCH 39), zpravidla v době metání (BBCH 51–59).

Rzivost obilnin způsobují houby z oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné). Jsou to obligátní parazité, mohou růst a množit se pouze v živém pletivu hostitele. V tomto dílu se zaměříme na rez ječnou, žitnou a ovesnou.