Chcete postavit malou vodní elektrárnu?

V současné době se dotace na výstavbu malých vodních elektráren neposkytují plošně, ale pouze individuálně. Dotaci lze získat – po splnění poměrně přísných podmínek – například na Ministerstvu zemědělství, Státním fondu životního prostředí, nebo u Státní energetické agentury. Úroková sazba úvěrů poskytnutých peněžními ústavy na financování malých vodních elektráren není zvýhodňována. V žádosti o úvěr jsou požadovány další záruky – ručení pozemkem a zařízením budované elektrárny bohužel nestačí. Doba splatnosti úvěru je 4 až 6 let, výjimečně 8 let, proto se většinou při stavbě vodní elektrárny neobejdete bez vlastního kapitálu.

Okruh lokalit vhodných pro výstavbu malých vodních elektráren by podstatným způsobem zvětšilo zvýšení výkupních cen elektrické energie.

Podstatného a někdy i rozhodujícího snížení nákladů je možné dosáhnout svépomocnou výstavbou. Poplatek za využívání vodního toku majitel malé vodní elektrárny obvykle neplatí. V současnosti je některými správci vodních toků zaváděn poplatek za využívání jimi vybudovaného a udržovaného jezu.

Příjmy z malých vodních elektráren jsou osvobozeny od daně ze zisku, a to v roce uvedení do provozu a následujících 5 let (zák. 286/92 Sb. a 222/92 Sb.).

Větrné elektrárny aneb kolik stojí vítr

Investice do zařízení využívajícího větrnou energii, ať už je to větrná elektrárna nebo větrné čerpadlo či mlýn, jsou značné a je třeba si dobře rozmyslet, zda se vyplatí. Musí se zvážit, za jakou cenu se ještě vyplatí využít energii větru a na jaké účely, zda pro dané podmínky nebudou vhodnější jiné obnovitelné zdroje energie a zda nebude výhodnější využít jiné řešení nebo kombinace více systémů.

Cenu energie získané z větrných elektráren určuje výše investičních nákladů, životnost zařízení, vyrobená energie a výše dalších nákladů (provozních, splácení úvěru). Dobrým ukazatelem jsou měrné náklady. Čím menší větrný motor se použije, tím větší jsou měrné náklady na 1 kW. Optimální výkon je 300 až 500 kW. V této kategorii vychází 1 kWh vzhledem k nákladům a vyrobené energii obvykle nejlevněji.

Použití jiných obnovitelných zdrojů energie bude pro některé konkrétní případy určitě výhodnější (zejména z pohledu pořizovacích nákladů).

Pořizovací náklady na použití větrné elektrárny jsou vždy vyšší než u solárního systému při stejném výkonu. Přitom záleží na podmínkách – lokalita, výkupní cena elektrické energie, projekt. Je třeba brát v úvahu i zálohování zdroje pro případ, kdy vítr nefouká. Nejsnažší je napojit se přes rozdílový elektroměr na síť. V opačném případě, kdy síť není k dispozici, je dalším problémem regulace odběru elektřiny. Generátor větrné elektárny by měl mít pokud možno stálou zátěž.

Vhodná je kombinace více systémů obnovitelných zdrojů energie, např. kombinace větrné elektrárny a elektrárny sluneční. V zimě je energie větru nejvyšší, kdežto solární energie nejnižší a v létě je to právě naopak.

Příkladem je chalupa s vhodnou větrnou lokalitou. Ohřev užitkové vody a přitápění se zajistí solárním systémem, který je zálohován kotlem na zplyňování dřeva. Elektrická energie se získává z malé větrné elektrárny 24 V, 1 kW (stejnosměrný proud). Osvětlení je pak vyřešeno halogenovými žárovkami. Přebytečná elektrická energie se akumuluje olověnými akumulátory.

Ekonomika spalování biomasy

Biomasa, resp. spalování dřeva, patří k nejlevnějším způsobům získávání tepla. Tabulka srovnává náklady na různé druhy vytápění rodinného domku s roční spotřebou tepla 20 000 kWh/rok. V investičních nákladech je zahrnut kotel, případně zřízení přípojky a podobně.

* včetně stálých plateb

Ceny jsou uvedeny včetně DPH, platné pro podzim 1997. Investiční náklady jsou stanoveny orientačně.

Při výpočtech nákladů byla vzata v úvahu účinnost výroby tepla.

Zdroj: Alternativní zdroje energie