Mlékařské fórum diskutovalo o budoucnosti výroby, zpracování a prodeje mléka v ČR

Téměř 360 účastníků Mlékařského fóra z řad výrobců mléka a zpracovatelů hledalo na společném zasedání ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku 16. listopadu společně řešení, jak postupovat při výrobě, zpracování a prodeji mléka v budoucnosti.

Snahou fóra bylo podle prezident Agrární komory ČR Jana Veleby přesvědčit producenty mléka, aby v co největším množství vstoupili do odbytových organizací. To je podle něj jediná možnost, jak posílit pozici producentů mléka na trhu. Mezi další cíle fóra zařadil vylepšení postavení zpracovatelů mléka vůči obchodním řetězcům, protože stávající situace je již dále neúnosná. Jan Veleba podotknul, že obě strany (producenti i zpracovatelé mléka) spolu poprvé jednaly vstřícně, bez napadání. "Udělali jsme první vzájemný krok," zhodnotil.

I kvůli rozporům mezi mlékárnami a zemědělci v posledních letech stoupal vývoz mléka. Za letošních prvních devět měsíců se v zahraničí zpracovávalo asi 230 milionů litrů českého mléka.

Jak uvedl předseda Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec, snahou mlékáren a zpracovatelů mléka je zabránit naplňování chmurných vizí, které se v záležitostech komodity mléko objevují. „České mlékárny stojí o to, aby zpracovávali mléko vyprodukované v ČR,“ řekl. Odbytová družstva mohou podle něj přinést vylepšení situace producentů a zpracovatelů v případě, že dojde k nastolení jasných pravidel a průhledných vztahů.

Zemědělci by rádi v průběhu příštího roku docílili, aby se přes odbytová družstva obchodovalo přibližně s dvěma třetinami vyprodukovaného mléka. Podíl mléka prodávaného prostřednictvím odbytových družstev stále roste.
Cena mléka v současnosti neodpovídá výrobním nákladům, a proto by podle producentů mléka bylo vhodné, aby výkupní cena kopírovala výši cen v okolních státech, kde cena mírně narůstá. Za litr mléka farmáři v průměru dostávají asi 7,70 Kč, což je podle Agrární komory částka pod průměrem EU. Naopak v sousedním Německu cena v poslední době stoupá. Viceprezident Komory Pavel Novotný podotkl, že soustředěná nabídka pomůže zlepšit příjmy chovatelů.

Odbytová družstva zaměřená na mléko se v zemi rozvíjí v posledním desetiletí, farmáři do nich ale vstupují pomalu. Nyní v zemi působí 34 družstev. Největší Mlecoop, který zastřešuje deset družstev, obsadil čtvrtinu trhu s mlékem. Druhé družstvo Jižní Čechy má asi osmiprocentní podíl. Mezi zbylými organizacemi převládají drobná regionální seskupení.

Velké problémy přinášejí praktiky obchodních řetězců, které mnohdy mléčné výrobky, ve snaze přilákat co nejvíce zákazníků, prodávají na pultech obchodů za nižší ceny než původně od mlékáren nakoupily. „Zpracovatelé hledají společně s producenty mléka cesty, jak lépe mléko a mléčné výrobky prodávat s cílem dosáhnout vylepšení cenové úrovně: Tím by mlékárny mohly zemědělcům nabídnout za mléko více peněz,“ uvedl Michal Němec. „Mlékárny si už dnes skutečně na žádnou tvorbu zisku nehrají, naopak jsou připraveny získané prostředky z prodeje svých výrobků poskytnout prvovýrobcům,“ doplnil.

Prezident Agrární komory Jan Veleba na Mlékařském fóru oznámil, že se komora chystá veřejně podpořit obchody, které nabízejí české potraviny. Agentuře již zadala první průzkum v Českých Budějovicích, který má zjistit podíl českých a zahraničních mléčných výrobků na pultech tamních obchodů. "Pak to uděláme s masem," pohrozil. Agrární komora hodlá navíc předložit nové legislativní návrhy, které by zamezily dalším nekalým praktikám obchodních řetězců.

Podle představitelů Agrární komory přinesl vstup ČR do EU mimo jiné i snížení produkce některých tradičních zemědělských komodit. V případě mléka sice ČR nadále drží stejné množství výroby jako před vstupem, ale pokud se nepodaří najít společná řešení výrobců a zpracovatelů, tak by se mohla opakovat podobná situace jako u ostatních komodit.

V době konání Mlékařského fóra se navíc rozhoduje také o tom, jaké množství mléka z rezervy, přesahující 60 mil. kg, se v rámci systému mléčných kvót v letošním kvótovém roce rozdělí. Delegáti fora v přijatém usnesení požádali příslušné instituce, aby bylo rozděleno maximum, tzn. 95 %. Umožnilo by to pokrýt potřeby producentů z hlediska zajištění jejich požadavků na další rozvoj. Navíc, podle Agrární komory, existuje reálné nebezpečí, že nově vznikající zahraniční subjekt v ČR spekulativně požádá, aby kvótu dostal zadarmo a v domovské zemi ji pak draze prodá.