Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

BOZP – Informace nejen pro podnikatele

19/11/19

Pokuta za nenošení OOPP JUDr. Eva Dandová, Zdroj: BOZPprofi (www.bozpprofi.cz) Dotaz: Jak vysokou pokutu mohu dostat za nenošení ochranné přilby na stavbě a kdo mi může tuto pokutu udělit? Je možné za tento prohřešek udělit jednorázovou pokutu 2 000 Kč? Odpověď: Zaměstnavatel nemá právo „trestat“ zaměstnance nějakými pokutami. To bylo možné před rokem 1988, když […]

Pokuta za nenošení OOPP

JUDr. Eva Dandová, Zdroj: BOZPprofi (www.bozpprofi.cz)

Dotaz:

Jak vysokou pokutu mohu dostat za nenošení ochranné přilby na stavbě a kdo mi může tuto pokutu udělit? Je možné za tento prohřešek udělit jednorázovou pokutu 2 000 Kč?

Odpověď:

Zaměstnavatel nemá právo „trestat“ zaměstnance nějakými pokutami. To bylo možné před rokem 1988, když zákoník práce obsahoval ustanovení o porušení pracovní kázně a o kárných přestupcích. Dnes zaměstnavatel může zaměstnanci srazit ze mzdy pouze zákonem stanovené srážky ze mzdy.

Podle § 146 zákoníku práce mohou být srážky ze mzdy provedeny pouze:

  1. a) v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem,
    b) na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance,
    c) k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.
    toto ustanovení je kogentní a zaměstnavatel se od něj nemůže odchýlit.

Podle ustanovení § 147 zákoníku práce je zaměstnavatel oprávněn srazit zaměstnanci jen

  1. a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,
    b) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění,
    c) zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu,
    d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
    e) náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo, nebo na niž mu právo nevzniklo, a náhradu mzdy nebo platu podle § 192, na níž zaměstnanci právo nevzniklo.

Výkon rozhodnutí (exekuce) nařízených soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku se řídí § 276§ 302 občanského soudního řádu.

Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy podle § 146 písm. b) zákoníku práce.

Všechny ostatní částky – např. i náhradu škody, kterou způsobil zaměstnanec zaměstnavateli, může zaměstnavatel srazit až na základě dohody se zaměstnancem. Pokud se ale mzda zaměstnance skládá z nějakých pohyblivých částí (např. prémií či odměn), pak je zaměstnavatel může v takovém případě zaměstnanci zkrátit či dokonce nepřiznat, neboť dotyčný – jak uvedeno dále – má zákonnou povinnost používat osobní ochranné pracovní prostředky, pokud mu byly přiděleny a pohyblivá část mzdy vyjadřuje zpravidla, jak zaměstnanec plní svoje pracovní povinnosti. Obecně totiž platí, že každý zaměstnanec – pokud mu byly osobní ochranné pracovní prostředky přiděleny – je musí používat.

Tyto prostředky ho především chrání před rizikem pracovního úrazu. Mezi základní povinnosti každého zaměstnance podle ustanovení § 106 odst. 4 zákoníku práce patří dbát o svou vlastní bezpečnost a o své zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí v práci.

Navíc pak ustanovení § 106 odst. 5 písm. d) zákoníku práce výslovně ukládá každému zaměstnanci dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a tato svévolně neměnit a nevyřazovat z provozu. To jsou zákonné povinnosti každého zaměstnance a jejich neplnění se bez jakýchkoliv pochyb rovná porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Zaměstnavatel proto v případě, když zjistí, že zaměstnanec porušil svoji zákonnou povinnost používat osobní ochranné pracovní prostředky, může takovému zaměstnanci dát upozornění na možnost výpovědi podle § 52 písm. g) zákoníku práce pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. V případě, když by se takové porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci opakovalo ještě dvakrát, lze při třetím porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci dát bez dalšího upozornění zaměstnanci výpověď. Tento postup je nakonec účinnější než odejmutí prémií, vždyť i zaměstnavatel musí sebe chránit, zejména před tím, že na jeho pracovištích zbytečně dojde k pracovním úrazům.

Jinak je třeba upozornit, že každý zaměstnanec má svého vedoucího zaměstnance, který podle § 101 odst. 2 zákoníku práce odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví při práci svých podřízených zaměstnanců. Tito vedoucí musí průběžně kontrolovat, zda jejich podřízení používají osobní ochranné pracovní prostředky a v případě, když by tak neučinili a na pracovišti byla prováděna kontrola orgány inspekce inspekce, může dotyčnému vedoucímu zaměstnanci být uložena pokuta za přestupek. Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zná totiž dvě skutkové podstaty vztahující se k osobním ochranným pracovním prostředkům přestupků (vůči fyzickým osobám) a správních deliktů (vůči právnickým osobám). Podle § 17 se fyzická osoba dopustí přestupku, když:

  1. g) neposkytne bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
  2. h) nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání.

U přestupku pod písm. g) je sazba pokuty až 1 000 000 Kč a u přestupku pod písm. h) je sazba pokuty dokonce 2 000 000 Kč. Stejné skutkové podstaty i sazby pokut jsou pro právnické osoby, tedy když je pokuta ukládána přímo zaměstnavateli.

 

 

Brýle jako OOPP

JUDr. Eva Dandová, Zdroj: BOZPprofi (www.bozpprofi.cz)

Dotaz:

Zaměstnanec nosí dioptrické brýle, tedy i při práci na pracovišti. Během čtyř měsíců došlo k tomu, že brýle byly poškozeny (poškrábaná skla) – jemné úlomky. Může mu zaměstnavatel nahradit (doplatit) náklady spojené s opravou dioptrických brýlí? Bez těchto brýlí by zaměstnanec nebyl schopen vykonávat práci.

Odpověď:

Podle mého názoru zaměstnanec vykonává práci, při které i kdyby v běžném životě nepoužíval brýle, by měl používat ochranné brýle jako OOPP. Tvrdíte, že brýle byly poškrábány drobnými úlomky. Z toho soudím, že zaměstnanec má právo na ochranné brýle jako OOPP, protože při jeho práci je zvýšené riziko poškození zraku drobnými úlomky.  V těchto případech je zcela běžné, že zaměstnavatelé zaměstnancům, kteří v běžném životě používají brýle, dávají zasadit do ochranných brýlí (OOPP) dioptrická skla. Dioptrická skla se běžně zasazují i do ochranných kukel (např. svářečských apod.), takže v tom by neměl být problém ani u Vás. To se u OOPP běžně dělá se všemi OOPP, např. invalidům, kteří používají speciální obuv, se jim také přizpůsobí protiskluzná obuv poskytovaná jako OOPP.

Jinak v daném případě doporučuji, aby zaměstnanec poškrábané brýle uplatnit vůči zaměstnavateli formou náhrady škody – důvodem zde je, že mu zaměstnavatel neposkytl vhodný OOPP. Na základě toho může zaměstnanec uplatnit škodu vůči zaměstnavateli a zaměstnavatel mu ji proplatí. Jinak ale do budoucna doporučuji zásadně dotyčnému poskytovat ochranné brýle jako OOPP, které bude používat v práci (které převezme od zaměstnavatele na písemné potvrzení) a trvat na tom, že brýle, které používá v běžném životě při práci, při které může dojít k jejich poškození, používat nebude.

 

 

Sdílení ochranné přilby na staveništi

Zdroj: JUDr. Eva Dandová

Dotaz:

Obsluhuji mostový jeřáb a je mi jasné že je povinnost nosit ochranou přilbu při manipulaci s jeřábem. Můj dotaz zní, jestli je zaměstnavatel povinen poskytnout každému zaměstnanci, který pracuje s jeřábem, vlastní helmu. Máme jen jednu a v té se střídá několik lidí. Nepřijde mi to zrovna hygienické a tak se ohrazuji.

Odpověď:

Dobrý den – na úvod i já mám dvě otázky. Co je to za zaměstnavatele, že takto zachází s bezpečností a ochranou zdraví svých zaměstnanců? To by zasloužilo oznámit Oblastnímu inspektorátu práce, aby se přišel podívat. A druhá moje otázka – to na pracovišti není koordinátor bezpečnosti práce na staveništi nebo alespoň osoba odborně způsobilá v prevenci rizik. Ti toto trpí?

Samozřejmě, že odpověď si umíte asi dát sám – ochranou přílbu musí mít každý zaměstnanec, který se – byť po část své směny (výkonu práce) nachází v riziku ohrožení padajícími předměty apod. Na staveništi by se neměl pohybovat zaměstnanec – a to nejen v dosahu mostového jeřábu – který by neměl ochrannou přílbu, to by měla být zásada. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků dokonce v příloze č. 3 vyjmenovává práce a činnosti, které vyžadují poskytování ochranných pracovních prostředků v části 1 u prací a činností, které vyžadují ochranu hlavy a lebky říká na prvním místě, že ochranné přílby se používají při práci na staveništích.

Právní úprava poskytování osobních ochranných pracovních prostředků je zažitá, do našeho zákoníku práce byla vložena již v r. 2000 transposicí evropské směrnice (směrnice Rady ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanců při práci), tehdy bylo upraveno i příslušné ustanovení zákoníku práce a bylo vydáno nařízení vlády č. 495/2001 Sb., a to se od té doby neměnilo. Proto jsem také žila v přesvědčení, že osobní ochranné prostředky nejsou v praxi problém.

V praxi by to mělo fungovat tak, že zaměstnavatel má pro každého zaměstnance (zdůrazňuji pro každého!) zpracovanou a vyplněnou tzv. tabulku pro vyhodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků (je to příloha č. 1 k nařízení vlády č. 495/2001 Sb.) a podle toho by Vám měl ochranné pracovní prostředky poskytovat. Výměna ochranných příleb mezi zaměstnanci není možná: nejen proto, že mají různé velikosti, ale hlavně z hygienických důvodů. Dokázala bych si představit, že zaměstnavatel pořídí jen několik svářečských štítů s držadlem, protože se svářeči střídají ve směnách, ale osobní ochranný pracovní prostředek, který přichází do styku s povrchem těla si zaměstnanci vyměňovat nemohou, to musí být zásada a na tom zaměstnavatel nesmí šetřit.