Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně

Napadení kukuřice virovými patogeny může vzhledem k pozdní sklizni porostu představovat významný zdroj infekce pro ozimé obilniny. Infekce často probíhá bez příznaků, a tím nám uniká pozornosti. Viry jsou obligátní vnitrobuněční parazité, přežívají jen v živých rostlinách. Kukuřice slouží jako „zelený most“ mezi sklizní obilnin a vzejitím výdrolu nebo ozimů.

Virové choroby

Virus žluté zakrslosti ječmene (Barley yellow dwarf virus, BYDV) napadá obilniny a jednoleté a víceleté trávy, na kukuřici způsobuje virovou žlutou zakrslost kukuřice. Symptomy se při velmi časné infekci projevují ztrátou zelené barvy, zejména u starších listů a tvorbou chlorotických podlouhlých skvrn, špičky nebo okraje kukuřičných listů jsou zbarveny do červena nebo fialova. Barevné změny se obvykle začínají projevovat 1 až 3 týdny po infekci. Doprovodnými příznaky jsou vzpřímené a tuhé listy, či zakrslost rostliny. Virus žluté zakrslosti ječmene patří do čeledi Luteoviridae, rod Luteovirus. Je přenášen perzistentně mšicí střemchovou (Rhopalosiphum padi), kyjatkou osenní (Sitobion avenae), kyjatkou travní (Metopolophium dirhodum) a mšicí kukuřičnou (Rhopalosiphum maidis).

Virus mozaiky cukrové třtiny (Sugarcane mosaic virus, SCMV) má široký okruh hostitelů, kromě kukuřice napadá např. proso, čirok, třtinu. Na kukuřici způsobuje virovou mozaiku kukuřice. Symptomy mozaiky (dlouhé chlorotické pruhy) se nejdříve objevují na nejmladších listech u základu listu a postupně se rozšiřují na celou listovou čepel. Napadená kukuřice může zpomalovat svůj růst a vývoj. Virus SCMV patří do čeledi Potyviridae, rod Potyvirus, je přenosný neperzistentně mšicemi. Kukuřice je nejčastěji infikována patogenem během druhého a třetího měsíce růstu.

Možnosti ochrany proti virům spočívají především v šlechtění nových hybridů na rezistenci. Velmi důležitým ochranným opatřením proti virovým chorobám kukuřice je likvidace zdrojů infekce, tj. infikovaného výdrolu a přenašečů. Vhodné je spojit ochranu proti přenašečům s ošetřením proti zavíječi nebo bázlivci kukuřičnému.

Bakteriální choroby

Bakteriální choroby kukuřice se v našich podmínkách vyskytují sporadicky nebo nám unikají pozornosti. V porostu je můžeme pozorovat na začátku vegetace, pokud nastanou podmínky pro jejich rozvoj, tzn. vysoká relativní vzdušná vlhkost (srážky) a optimální teplota.

Bakterie Dickeya zeae (syn. Erwinia chrysanthemi pv. zeae) a Pectobacterium carotovorum subsp. carotovorum (syn. Erwinia carotovora subsp. carotovorum) vyvolávají bakteriální hnilobu stébla kukuřice. Obě bakterie mají široký okruh hostitelských rostlin a způsobují stonkovou hnilobu a měkkou hnilobu rostlinných pletiv. Rostliny žloutnou, vadnou a odumírají. Do rostlin bakterie pronikají většinou v místě poranění a přežívají v infikovaných rostlinných zbytcích.

Listové skvrnitosti na kukuřici mohou způsobovat bakterie rodu Pseudomonas a Xanthomonas.

Bakterie Pseudomonas syringae pv. syringae způsobuje bakteriální okrouhlou skvrnitost kukuřice. Bakterie obvykle nezpůsobuje velké ztráty na výnosu. Na listech, zejména ve spodních patrech se vytváří zpočátku oválné až nepravidelné, tmavě zelené vodnaté skvrny. Skvrny mohou mít hnědý okraj, později vysychají, jsou světlehnědé, mají papírovou texturu a připomínají spíše popálení listů.

Bakterie Xanthomonas vasicola způsobuje bakteriální pruhovitost listů kukuřice. Na listech vytváří dlouhé úzké proužky oranžové až hnědé barvy ohraničené žilkami. Bakterie pronikají do listů přes průduchy, šíří se větrem a deštěm, nepříznivé období přežívají v rostlinných posklizňových zbytcích a v infikovaných zrnech.

Podobné příznaky může vyvolat i bakterie Pantoea stewartii (syn. Erwinia stewartii), Bakterie způsobuje chorobu bakteriální vadnutí kukuřice, je karanténní a u nás se zatím nevyskytuje. Napadení bakterií se projevuje vadnutím vzešlých rostlin a protáhlými skvrnami (pruhovitostí) na listech světlezelené až žluté barvy. Bakterie je přenosná osivem, ale i hmyzími přenašeči, a to jak dospělci (dřepčík Chaetocnema pulicaria a Ch. denticulata a bázlivec Diabrotica undecempunctata howardi), tak larvami (květilky všežravé – Delia platura a bázlivce Diabrotica longicornis).

Ochrana proti bakteriálním chorobám kukuřice spočívá především v pěstitelském opatření, jako je výběr odolných odrůd, vyséváni zdravého osiva, dodržování osevního postupu, likvidace posklizňových zbytků hlubokou orbou. Z chemických přípravků můžeme použít měďnaté fungicidy, které mají bakteriocidní účinek.

Příznaky napadení bakterií Pseudomonas syringae pv. syringae

Příznaky napadení kukuřice virovými patogeny