Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Zkušební doba po novele zákoníku práce

09/02/12

Zkušební doba po novele zákoníku práce

Zkušební doba po novele zákoníku práce
31.1.2012, JUDr. Vladimír Treybal, Zdroj: Verlag Dashöfer
Novela zákoníku práce s účinnosti od 1. 1. 2012 zavedla možnost sjednávat delší zkušební dobu s vedoucími zaměstnanci.
Úplné znění
§ 35
Zkušební doba
  1. (1) Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než
  1. 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36),
  2. 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36) u vedoucího zaměstnance.
  1. (2) Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo (§ 33 odst. 3).
  2. (3) Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.
  3. (4) Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se však zkušební doba prodlužuje.
  4. (5) Zkušební doba nesmí být sjednána delší než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
  5. (6) Zkušební doba musí být sjednána písemně.

Ustanovení související
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
    • § 18 – neplatnost právních úkonů
    • § 33 – založení pracovního poměru
    • § 34 – náležitosti pracovní smlouvy
    • § 39 – pracovní poměr na dobu určitou
    • § 66 – zrušení pracovního poměru ve zkušební době
    • § 191-210 – překážky v práci
    • § 310 – zkušební doba v souvislosti s konkurenční doložkou

Komentář
Zákoník práce nezná institut tzv. práce na zkoušku, který zná například německý zákoník práce. V praxi se proto velice často volí uzavření pracovního poměru na dobu určitou podle § 39 ZP. Výhodou uzavření pracovního poměru na dobu určitou s nově nastupujícím zaměstnancem je jistota trvání pracovního poměru po sjednanou dobu. Naproti tomu sjednání zkušební doby umožňuje zcela jednoduché rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem/zaměstnancem v počátečním stadiu jeho existence, pokud sjednaný pracovní poměr účastníkům nevyhovuje.
Pokud by zkušební doba byla sjednána delší, než umožňuje zákon nemá to za následek neplatnost ujednání o zkušební době. Neplatné bude pouze ujednání o té části zkušební doby, která překračuje maximální hranici. Pokud by došlo k pozdějšímu prodloužení zkušební doby, bylo by toto ujednání neplatné. Zkušební doba se však ze zákona prodlužuje o dny celodenních překážek v práci a dovolené. Délka zkušební doby se může lišit podle toho, s kým ji zaměstnavatel sjednává – s vedoucími zaměstnanci lze sjednat nejvýše šest měsíců, s ostatními nejvýše tři měsíce. U pracovních poměrů sjednávaných na dobu určitou nesmí sjednaná zkušební doba přesáhnout polovinu doby sjednané pro trvání pracovního poměru.
Počítání zkušební doby
Zkušební doba může být sjednána i na kratší dobu než stanoví zákon jako maximální. Je v zájmu obou účastníků pracovněprávního vztahu, aby konec běhu zkušební doby byl sjednán přesně – nejlépe uvedením konkrétního kalendářního dne. Podle § 66 ZP nemůže zaměstnavatel ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Platnost tohoto ustanovení skončí 31. prosince 2013.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou
Ustanovení § 35, ve kterém jsou upraveny podmínky sjednání zkušební doby, bylo novelou ZP s účinností od 1. 1. 2012 doplněno a zpřesněno v souladu s potřebami praxe. Významné je zejména doplnění možnosti sjednávat delší zkušební dobu s vedoucími zaměstnanci, ke kterému vedly požadavky zaměstnavatelů poukazujících na vyšší nároky kladené na tyto zaměstnance a tedy i na delší dobu potřebnou k tomu, aby poznali vedoucího zaměstnance s hlediska jeho schopností k řídící činnosti.

Příklady
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. října a 5. října mu byla předložena k podpisu pracovní smlouva se zkušební dobou na 3 měsíce. Sjednání zkušební doby je však v tomto případě neplatné, protože podle § 35 odst. 3 je možno sjednat zkušební dobu nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. U vedoucích zaměstnanců lze zkušební dobu pak možno sjednat nejpozději v den, kdy vstoupí v platnost jeho jmenování na vedoucí místo.

Judikatura
NS ČR 21 Cdo 127/2001
Sjednají-li účastníci zkušební dobu v rozporu s ustanovením § 31 odst. 1 zákoníku práce(nyní § 35 odst. 1 ZP) delší než tři měsíce, nebo neurčí-li účastníci při sjednání zkušební doby délku, činí zkušební doba tři měsíce ode dne vzniku pracovního poměru.