Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek a kol.

Společnosti Zkušební stanice Kluky, spol. s r.o. a Agrotest fyto, s.r.o. provozují službu „monitoring – signalizace – doporučení“ od roku 2010 a zaměřují se na sledování škodlivých činitelů v porostech zemědělských plodin. Naše pracoviště působí v rámci území Moravy a Slezska. Tento příspěvek spojuje výsledky plošných sledování i experimentálních analýz získaných dat do stručné výroční zprávy, kterou v Agromanuálu zveřejňujeme.

Průběh povětrnosti

Celá vegetační sezona se samozřejmě odvíjela od průběhu povětrnosti. Z dlouhodobého pohledu při hodnocení víceletých srážkových trendů se období pozdního jara až konce léta může charakterizovat jako srážkově bohatší, kdežto období první a poslední části roku (leden až duben a říjen až prosinec) bývají srážkami méně zásobeny. V letošním roce vzrostl významně nad normál srážkový úhrn v měsících květnu (147 %) a červenci (163 %) při tom, že další měsíce od počátku léta až do konce října jsou rovněž nadnormální, na úrovni 100 až 150 % normálu. Došlo k žádoucímu zvýšení stavu obsahu vody v půdě, který je v současné době v Kroměříži nejvyšší za posledních pět let.

Naproti tomu na podzim roku 2018 nastala situace, která byla extrémní v nedostatku srážek. Za tři podzimní měsíce napršelo dohromady pouze těsně nad 50 mm. Devět měsíců z roku 2018 získalo charakteristiku „silně teplý“ až „mimořádně teplý“, což v dosavadním průběhu roku 2019 platilo jen pro měsíce dva: červen a srpen, kdy se takový průběh počasí spíše předpokládá.

Je pravděpodobné, že výše uvedené teplotní a srážkové poměry vytvořily velmi dobré podmínky pro rozvoj populace řady škůdců, rostlinnou výrobu pak zcela zásadně ovlivnil kalamitní výskyt hraboše polního. Zůstává nadějí, že změna trendu počasí v tomto roce umožní návrat extrémní odchylky k normálu. Pozn.: Teplota v půdě v zimě 2019 prakticky nepoklesla pod bod mrazu, v únoru se pohybovala až do 5°C.

Ozimé obilniny

Podzimní zásev obilnin probíhal v širokém časovém rozpětí, ale díky dlouhé vegetační době až do pozdního podzimu přicházela většina porostů do období vegetačního klidu již plně odnožená.

Na jaře, v době, kdy ozimé obilniny plně obnovily růst, byl proveden plošný odběr rostlin a následné laboratorní vyhodnocení symptomatického napadení listovými chorobami a chorobami pat stébel s následnou kultivační analýzou přítomnosti jednotlivých patogenů. U téměř třech tisíc rostlin byly zjištěny relativně vyrovnané podíly výskytu jednotlivých hlavních patogenů. Microdochium nivale, Fusarium spp. i původce stéblolamu Oculimacula spp. byly přítomny u 5 až 6,5 % napadených rostlin, což odpovídá dlouhodobému výskytu. Tento pohled je však částečně zavádějící, protože v případě původce stéblolamu je třeba věnovat pozornost každému porostu, kde byl patogen zjištěn. Tímto postupem bylo zjištěno, že u 13,0 % ploch v rámci území ČR a téměř čtvrtiny ploch sledovaných v oblasti Moravy a Slezska se napadení stéblolamem v počátku jara vyskytlo. V dalším průběhu vegetace se však poškození rostlin mohlo projevit jen tam, kde bylo zaznamenáno více srážek v období odnožování a počátku sloupkování, připadajícím na měsíc duben, což pro většinu území Moravy a Slezska neplatilo. Mezi častými odrůdami s výskytem stéblolamu patřily Viriato, Rivero, Genius, Julie, Matchball a Tobak.

Téměř 40 % ploch bylo v období jarní regenerace s výskytem plodnic braničnatky pšeničné. Napadení bylo rozloženo u porostů napříč celým spektrem termínů výsevů, a to od počátku září až po 6. listopad. Znamená to tedy, že podmínky na podzim 2018 byly stále příhodné k tomu, aby primární infekce proběhla. V ročnících s průběhem počasí odpovídajícím dlouhodobému normálu se s pozdějším termínem setí významně snižovala četnost výskytu tohoto napadení. Nejvíce napadených porostů bylo u následujících odrůd: Avenue, Dagmar, Fakir, Fenomen, Genius, LG Imposanto, Julie, RGT Reform, Rivero a Viriato (tučně jsou zvýrazněny odrůdy s nejvyšším počtem napadených porostů).

Padlí obilnin se u ozimů objevilo na čtvrtině porostů a jeho rozvoj v průběhu měsíce dubna pokračoval. Častěji napadenými byly odrůdy LG Imposanto, Athlon, Butterfly, Proteus, Julie, Dagmar Viriato a Fenomen.

Do 5 % ploch bylo napadeno na počátku jara rzí pšeničnou, ale i plevovou a podobné procento vykazovalo vizuální příznaky napadení virózami. Pouze u jednoho vzorku ozimého ječmene bylo patrné počáteční napadení hnědou skvrnitostí.

Suché počasí v dubnu podporovalo výskyty padlí i koncem tohoto měsíce, a to se stalo dominujícím patogenem v porostech. Až na 20 % porostů se choroba objevila na třetím listovém patře pod posledním listem a průměrně bylo zasaženo 2,4 % listové plochy. Padlí se rovněž hojně vyskytovalo na spodu stébel.

V porostech v nížinných oblastech se již počátkem dubna objevili dospělci kohoutků a na listech byly záhy jejich první vajíčka. Časný výskyt kohoutků v průběhu měsíce dubna byl problémem i pro teprve odnožující jarní ječmeny a v řadě případů bylo třeba již časného použití insekticidního zákroku.

Ozimé obilniny v té době místy podesychaly, u pšenice se vyskytly časté nespecifické skvrny, které připomínaly nekrózy způsobené braničnatkami, o které se ale nejednalo. Pšenice často žloutly od spodních listů, horní listy byly často pokryty nespecifickými skvrnami nebo žloutnutím špiček listů v závislosti na odrůdě v důsledku fyziologického strádání, popřípadě popálením postřiky. V některých případech lze říci, že u ozimé pšenice byly odnože drobné, ne příliš silné, vlivem sucha. Jen na pozemcích s dobrým vodním režimem často žádné problémy nebyly zřetelné a potřebný počet odnoží se udržoval. Vznikl tak velmi diferencovaný růstový a vývojový stav v rámci celého území.

Podobně odspodu zasychaly i ozimé ječmeny, ale porosty byly husté a většinou dobře odnožené – často s 5 a více odnožemi.

V polovině května se rozvoj epidemie padlí jako dominující choroby v porostech udržoval již jen na bazálních částech stébel, nepokračoval na horní listová patra a v následujícím období již ustupoval. Zde se však oproti minulým letům v předstihu začaly vytvářet první plodnice rzí, které v konečném důsledku svým nevídaným rozsahem napadení prakticky převážily výskyt dalších patogenů, především původců listových skvrnitostí. V řadě případů to mohlo znamenat také určité problémy s účinkem fungicidů, které zdravý listový aparát neuchovaly po dobu nalévání zrna. Rzi se vyskytly velmi časně, podmínky v červnu byly pro rozvoj napadení optimální a fungicidní zásah mohl přijít opožděně, do již napadených porostů, a tím se zhoršil konečný efekt ošetření.

Jarní ječmen

Porosty jarnho ječmene v počátku své vegetace velmi dobře vzcházely a to ve všech výrobních oblastech. Záhy se však začalo projevovat dubnové sucho, které především na lehkých půdách brzdilo další růst a tvorbu odnoží. Velmi časně se i na této plodině objevily první požerky kohoutky a následně i nakladená vajíčka.

Na spodních listech ječmenů se hojně vyskytovaly fyziologické skvrny způsobené reakcí na padlí ječmene. Nebylo však třeba proti těmto příznakům upřesňovat nebo modifikovat fungicidní ochranu. Předpoklad, že se i v tomto roce budeme v naší oblasti setkávat s významnou infekcí ramuláriovou skvrnitostí se nenaplnil. Co se týká hnědé skvrnitosti (Pyrenophora teres), lze říci podobné závěry, jako u předešlého patogena: zjištění napadení byla, ale v rozsahu jen ojedinělých nálezů.

Na jarních ječmenech se v pozdějším období vývoje ojediněle vyskytovaly mšice, vajíčka a larvy kohoutků i vrtalka ječná. K masivnímu poškození porostů však nedošlo, a to i díky včasnému upozornění na riziko rozvoje epidemie, což vedlo k vyššímu podílu insekticidně ošetřených porostů.

Riziko infekce fuzárii v obilninách

V době začínajícího kvetení porostů pšenice jsme prověřili několik pozemků, na kterých byla pěstována obilnina po kukuřici. Zaměřili jsme se na loňské posklizňové zbytky kukuřice, které jsou zdrojem zárodků infekce pro klasy obilnin. Sledovali jsme, zda jsou zralé plodnice houby – tzv. perithecia a zda se z nich již uvolnily infekční zárodky – askospory. Ve většině případů byla perithecia již vyprázdněna, askospory se již dříve uvolnily do prostředí. Jejich životnost je pro následující infekci klasů obilnin velmi krátká – v hodinách. Hlavní podíl poloraných odrůd ozimé pšenice včetně odrůd náchylných k fuzáriím (např. Tobak) vykvetla v době, kdy již hlavní infekční vlna odezněla.

U jarního ječmene se infekce fuzárii v klasech objevovala častěji, ale je nutno brát v úvahu, že se často jedná o jiné druhy fuzárií než ty, které převažují na pšenici a i rozvoj primární infekce může být odlišný, bez přímé souvislosti s fází kvetení. Ta je jak známo u ječmene skrytá, většinou bez objevení se prašníků, které jsou považovány za vstupní bránu infekce klásků.

Choroby přenosné osivem

Při hodnocení vzorků zrna s předpokladem použití pro osivo se pravidelně zaměřujeme na mikroskopickou determinaci druhového spektra povrchové mykoflóry obilek. Hodnocení výskytu houbových patogenů na vzorku osiva se provádí metodou „bez inkubace“. Tato zkouška nepodává informace o životaschopnosti škodlivého činitele, ale pouze o přítomnosti jeho zárodků.

Pro použití zrna pro setí bez moření (farmářské osivo) se nesmí vyskytovat Tilletia caries, T. controversa a makrokonidie Fusarium sp. v nadlimitním množství. Byly vyloučeny 3 vzorky jako osivo z důvodu výskytu Tilletia sp. a v 11 případech bylo doporučeno moření z důvodu výskytu Fusarium sp. na zrnu.

Za rok 2019 bylo hodnoceno 49 vzorků obilnin z toho 45 ozimé pšenice a 4 ozimého ječmene. Nejvíce vzorků pocházelo z kraje Jihomoravského 35 % a kraje Vysočina 32 %.

Černě – Hodnocení druhů Alternaria, Epicoccum a Ascochyta bylo provedeno jako jedno souhrnné hodnocení za černě vyskytující se na zrnu – výskyt byl prokázán u 94 % vzorků, velmi slabý výskyt u 51 %, střední výskyt u 16 %, silný až velmi silný výskyt u 26 %. Vysoký podíl kontaminovaných vzorků souvisel s vyššími srážkami oproti minulému roku.

Fuzária – Hodnocení přítomnosti rodu Fusarium sp. (F. poe, F. avenaceum, F. graminerum, F. culmorum aj.) bylo provedeno rovněž jako souhrnné hodnocení za všechny druhy. Výskyt byl prokázán u necelé třetiny hodnocených vzorků. Slabý až střední výskyt byl zjištěn u 8 %, střední až silný výskyt 12 % a silný až velmi silný výskyt u 6 % vzorků, které pocházely především z Jihomoravského kraje.

Tilletia – T. caries – výskyt sněti mazlavé byl prokázán u 12 % vzorků, ale pouze jeden vzorek vykázal nadlimitní výskyt. Nejčastěji a to 4× ze 6 výskytů byl zastoupen kraj Vysočina. T. contoversa – výskyt sněti zakrslé byl zjištěn pouze na 2 vzorcích a oba rovněž pocházely z kraje Vysočina.

Závěr

Sezona 2018/19 mohla být podle prvotních indikací velmi dobrou: dobré podmínky pro setí a vzejití ozimů i jařin, chladný a srážkově bohatý měsíc květen a konečně od poloviny července prakticky plynulá sklizeň s minimálními prostoji díky příznivému počasí.

Přesto na ni budeme vzpomínat jako na rok, který znamenal v řadě oblastí „pohromu“ jak komentují pamětníci „to jsme ještě nezažili“. Situaci, kdy jsme jen bezradně sledovali, jak budoucí úroda mizí z polí. Ano, zmiňujeme extrémní výskyt hrabošů, jehož důsledkem byly mimořádné ztráty. Tento příspěvek nemá za cíl podrobně stav rozebírat, ale jak se říkává při jiných příležitostech: „aby generace po nás nezapomněly“. Poučení by si měli vzít i ti, kteří v podmínkách klidu a rovnováhy nastavují pravidla, jež navozují neřešitelné stavy v kalamitních situacích.

Tab.: Charakteristika měsíců v letech 2018 a 2019 na lokalitě Kroměříž

Měsíc	Teplota		Srážky
	měsíc roku 2018	měsíc roku 2019	měsíc roku 2018	měsíc roku 2019
Leden	silně teplý	normální	vlhký	normální
Únor	studený	normální	normální	normální
Březen	normální	teplý	normální	normální
Duben	mimořádně teplý	normální	suchý	normální
Květen	silně teplý	studený	silně suchý	vlhký
Červen	silně teplý	mimořádně teplý	suchý	normální
Červenec	silně teplý	normální	normální	vlhký
Srpen	mimořádně teplý	silně teplý	suchý	normální
Září	teplý	normální	vlhký	normální
Říjen	silně teplý	silně teplý	normální	vlhký
Listopad	silně teplý	–	silně suchý	–
Prosinec	teplý	–	normální	–
Rok	mimořádně teplý	–	silně suchý	–

Obr. 1: Žloutnutí spodních listů spojené se skvrnitostmi častými od špiček listů jsou reakcemi na stres z nepřístupné vláhy a nefunkční výživy; spodní části rostlin často obalovaly kupky padlí

Obr. 2: Báze stébel napadené stéblolamem

Obr. 3: Shluk několika perithecií (Fusarium spp.) na posklizňových zbytcích kukuřice v porostu jarního ječmene; perithecia jsou již vyprázdněna

Obr. 4: Zralé askospory uvolněné z perithecia

Příspěvek byl zpracován v rámci grantu NAZV QK1910041.

Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek, Mgr. Ivana Svačinová, Ing. Markéta Hambálková, Ing. Simona Růžková, Mgr. Pavel Matušinský, Ph.D., Mgr. Dominik Bleša, Ing. Zdeněk Jergl, Ph.D.; Agrotest Fyto, s.r.o., Kroměříž