Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Praha

Dosahovat stabilně vysokých výnosů a zároveň snižovat náklady lze pomocí metod precizního zemědělství. Zatímco při konvenčním hospodaření se seje, hnojí i ošetřuje celý pozemek jednotně, nové technologie umožňují hospodařit na různých částech jednoho pole odlišně. Pěstitel může využít variabilní hnojení, setí i ochranu rostlin.

Některé zemědělské podniky v České republice si už hospodaření podle zásad precizního zemědělství vyzkoušely. Různé metody se ověřují v mnoha pokusech. V současnosti se v ČR podle zásad precizního zemědělství hospodaří asi na 5 % výměry. To by se v blízké budoucnosti mohlo změnit k lepšímu.

V současné době lze hnojení, setí i další zásahy na poli přizpůsobovat variabilitě půdních bloků. Cílem variabilních zásahů je co největší omezení stresových situací, například sucha, nedostupnosti živin nebo napadení porostů chorobami a škůdci.

Stěžejní význam má kvalitní práce s porostem. O výnosech rozhoduje příprava půdy, termín setí, rozmístění rostlin na pozemku, hustota porostu a další faktory. Moderní stroje mimo jiné umí při jednom přejezdu zpracovávat půdu a zároveň hnojit. Mnohé secí stroje jsou schopné přesného setí i variabilního výsevu.

Řada poznatků z oblasti precizního zemědělství zazněla na semináři „Nové technologie pro precizní zemědělství“ uspořádaném na půdě Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV) v Praze. Posluchače přivítal ředitel výzkumného ústavu Ing. Jiban Kumar, Ph.D., který upozornil na to, že se sice rozvíjí množství nových technologií, jejich správné využití často není zcela jasné.

V předsálí byly vystavené různé typy dronů

Data správně vyhodnotit

S přednáškou nazvanou Nové technologie pro precizní zemědělství vystoupil Ing. Jan Lukáš, Ph.D., z VÚRV. Připomněl, že s využitím současných technologií je možno přesně zjistit variabilitu pozemků. Skutečnému stavu polí je potřeba přizpůsobit hospodaření. K uplatnění optimální péče o půdu a porosty mohou napomoci mapy heterogenity pozemků.

Precizní zemědělství v zásadě umožňuje pěstitelům zvyšovat produkci s vynaložením nižších nákladů. Základní podmínkou je správné vyhodnocení získaných dat, což vyžaduje znalosti v oboru pro jejich odpovídající využívání. Sběr dat není složitý. Učinit správná rozhodnutí podle získaných informací ale není jednoduché.

Pásové zpracování

Možnosti využití zásad precizního zemědělství při ochraně půdy, vody a ovzduší nastínil Ing. Pavel Růžek, CSc., z VÚRV. „Součástí precizního zemědělství je precizní agronom, který vidí změny na poli,“ připomněl Ing. Růžek. Mezi perspektivní postupy se řadí variabilní optimalizace agrotechnických vstupů, kdy se využívají výnosové a aplikačních mapy. Při uplatňování zásad precizního zemědělství by se s využitím nových technologií měla omezit intenzita vstupů v méně úrodných a suchých místech na poli.

Velký význam má ochrana proti erozi. Ing. Růžek se už řadu let zabývá protierozními technologiemi. Na svažitých pozemcích může jako protierozní opatření posloužit pásové zpracování půdy (strip till). Šířku pásů i hloubku zpracování půdy je potřeba optimalizovat. Pásové zpracování půdy nachází uplatnění při pěstování kukuřice. V pokusech uskutečněných v letech 2015 až 2017 v Lukavci u Pacova na Českomoravské vysočině se při pěstování silážní kukuřice porovnávalo několik způsobů zpracování půdy. V pokusech se porovnávaly tyto technologie: 1. strip till na podzim, 2. strip till na jaře, 3. orba na jaře a setí do hluboké brázdy nebo 4. orbu na podzim a zpracování půdy kompaktorem před setím. Nejnižší výnos silážní hmoty zhruba 43 t/ha byl zjištěn u varianty s podzimní orbou a jarním předseťovým urovnáním pozemku. U ostatních variant se hektarové výnosy zelené hmoty pohybovaly kolem 50 t.

Směsi plodin a odrůd

V pokusech se ověřuje vysévání směsí několika odrůd nebo druhů polních plodin a meziplodin. Osvědčilo se například pěstování ozimé řepky společně s jetelem alexandrijským. Jetel pomocí hlízkových bakterií na kořenech poutá vzdušný dusík, který pomůže řepce.

U ozimé pšenice se zkoušelo společné pěstování dvou odrůd Tobak a Annie. Při pěstování dvou odrůd pšenice se ověřovala možnost spojení vysoce výnosné a vysoce jakostní odrůdy. Odrůda Annie zlepšovala jakost produkce. Vždy je potřeba vybírat takové plodiny a odrůdy, aby si vzájemně nekonkurovaly.

Velkou budoucnost má optimalizace struktury porostů s uplatněním přesného setí. Tím se jednak uspoří náklady na osivo, a také rostliny lépe prospívají díky tomu, že mají více prostoru pro svůj růst a vývoj.

Pro zvýšení účinnosti hnojiv a pesticidů lze využít takzvané „efektory“, látky, které napomáhají jejich lepšímu využití rostlinami. Při používání pomocných rostlinných přípravků fungujících jako stimulátory růstu lze ušetřit na hnojivech i pesticidech. Nižší používání průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin zlepší stav životního prostředí.

Každý jednotlivý agrotechnický vstup je potřeba posoudit z mnoha hledisek. Pěstitel by měl vzít v úvahu možná rizika poškození půdy. Je potřeba se zamyslet i nad možnými ztrátami vody a riziky znečištění vod a ovzduší.

Robotizace v zemědělství

V současnosti u nás i v okolních zemích stoupá věk pracovníků v zemědělství. Mnozí odcházejí do důchodu a často obtížně hledají své následníky. Při úbytku pracovních sil nastupuje cesta k robotickému zemědělství. Mladší generace umí velmi dobře používat nové moderní technologie.

Tradiční rozhodování agronoma založené na zkušenostech a obchůzkách pozemků nahrazuje monitoring pozemků z bezpilotních prostředků a dalších strojů. Mezi základní požadavky na farmu budoucnosti patří produkce, sledování, syntéza a podpora rozhodování.

Produktivita farmy je omezena nejslabší složkou. Zákon minima platí i v informacích. Bez sledování nových poznatků se jen obtížně hledá prostor pro zlepšení, pokud nemůžeme své informace ukládat a nelze je použít k lepšímu rozhodování. Zemědělci v současnosti mohou rychle získávat data z domova.

Zemědělské podniky hledají cesty, jak zefektivnit svoji produkci při menším počtu pracovníků. Jednu z možností představuje využívání robotů. Možnosti robotizace rostlinné produkce nastínil Ing. Pavel Milata z firmy Leading Farmers CZ, a. s.

V současnosti se už robotická zařízení ve větší míře uplatňují v živočišné výrobě, která se potýká s ještě větším úbytkem pracovních sil než rostlinná. Roboti se přes dvě desetiletí mimo jiné využívají na krmení, dojení, čištění nebo přihrnování.

Tři směry využití

S rozvojem nových technologií se robotická zařízení budou stále více uplatňovat i v rostlinné produkci. Využití robotů pro polní práce se zaměřuje na tři oblasti: 1. autonomní traktory, 2. autonomní polní vozidla a 3. specializované roboty.

První skupina robotů jako různé typy traktorů. Stávající traktory je možno upravit s využitím speciální sady pro autonomní pohyb, kdy zůstává zachována kabina pro traktoristu, což umožňuje snadný převoz. Nové traktory vyrobené jako autonomní už nemají kabinu pro řidiče. Jedná se o lehká zařízení, která ale potřebují dovézt na pole. Jiné traktory jsou už z výroby vybaveny sadou pro autonomní pohyb a mají kabinu pro řidiče.

Druhou skupinu robotů představují malá a lehká autonomní polní vozidla sloužící jako nosiče nářadí. Robotická zařízení často pracují ve větších skupinách. Stroje obvykle využívají elektrický nebo dieselelektrický pohon.

Praktické příklady

Do třetí skupiny patří vysoce specializovaní inteligentní roboti. Uplatnění mimo jiné nacházejí při sklizni ovoce i hroznů vína nebo při prořezávání dřevin. Na semináři přítomní zhlédli velmi zajímavou ukázku sklizně jahod na vertikální konstrukci. Robot pečlivě vybíral nejzralejší plody.

V rostlinné výrobě lze využít robotická zařízení například pro zakládání porostů. Za velké pozornosti účastníků semináře proběhla praktická ukázka využití robota na poli pro setí. Robotický secí stroj ovládaný dálkově zvládnul setí do strniště na jedničku. Při ukázce si jistě mnozí vybavili své zážitky z dětství, kdy si hráli s dálkově ovládaným autíčkem. Výhodu samochodného robotického secího stroje mimo jiné představuje jeho nízká hmotnost.

Příchozí si prohlédli robotickou sečku

K přednostem zřízení na robotické setí patří malá hmotnost

Jednoduché zjištění jakosti

S moderními technologie využitelnými pro stanovení kvality siláže a dalších produktů přítomné seznámil Marek Fikejs z firmy Strom Praha a. s. Parametry zelené hmoty kukuřice lze stanovit pomocí blízkého infračerveného záření (NIR). Společnost vyvinula přístroj HarvestLab 3000, který měří v terénu i v laboratoři. Přístroj může během jedné vteřiny uskutečnit 4 000 měření. Z plochy jednoho hektaru lze získat zhruba 5 miliónů hodnot. Přesnost měření závisí na množství odebraných vzorků. Větší množství analyzovaných vzorků zajistí dosažení přesnějších hodnot. Při měření se najednou získá celá řada parametrů, například obsah sušiny nebo množství dusíkatých látek a škrobu. Přístroj spolehlivě stanoví parametry siláže. Kromě měření jakosti silážní hmoty je možno toto zařízení využít ke stanovení kvality kejdy i digestátu.

Nejen kvalitu siláže lze zjistit pomocí přístroje HarvestLab 3000