Ing. Michal Vokřál, CSc.; Česká asociace ochrany rostlin

Hodnotit právě končící rok 2019 z pohledu České asociace ochrany rostlin (CCPA), tedy výrobců a držitelů registrací převážně chemických přípravků na ochranu rostlin, není právě jednoduché. Smyslem tohoto textu není přesvědčovat přesvědčené. Spíše jde o to, přiznat, co se v roce 2019 povedlo, co nevyšlo, a také informovat o tom, co je potřeba udělat a co se připravuje. To vše z pohledu výrobců přípravků na ochranu rostlin. Otázkou je pouze volba vhodného hodnotícího kritéria.

Pro každého člena CCPA může být dosažený výsledek odlišný, respektive úměrný tomu, jaké byly dosaženy prodeje jeho výrobků, a protože se jedná o zemědělství v závislosti hlavně na počasí, může být pro jednoho výsledek dobrý, pro jiného špatný. V roce 2019 však pro všechny členy CCPA bylo společným problémem sucho, jarní mrazy a hlavně pohled médií a laické veřejnosti na používání „chemie“ v zemědělství.

Kauzy glyfosát, kůrovec a hraboš polní jednoznačně dominovaly a ovlivňovaly celý průběh roku hlavně z pohledu legislativy, médií i laické veřejnosti nejen na přípravky na ochranu rostlin, ale na celé zemědělství v České republice. Jestli má tento národ přibližně 10 milionů obyvatel, tak každý z této množiny měl kdysi babičku a dědu na venkově nebo pěstuje rajčata doma na balkoně, a i proto„rozumí“ zemědělství a hlavně používání „chemie“. Skoro se zdá, že je ve veřejnosti stále ještě zafixován Mládkův hit o práškovacím letadle, a tím i představa o používání „jedů“. Hlavně však ve stylu „čím méně o tom víme, tím ostřejší názory tasíme“. Nejvíce se o to zasloužily tři výše uvedené kauzy, přičemž ne každá z nich se týkala členů CCPA a jejich přípravků. Při hodnocení roku 2019 je však nelze obejít. Je třeba se k nim vyjádřit, protože významně ovlivnily celé prostředí kolem realizované ochrany rostlin. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že nejen média, ale i aktivisté a politici nejsou statistické úřady pracující s fakty a pojmy. Využívají u veřejnosti instinktu negativity a i proto věnují větší pozornost špatným věcem. Z toho pramení záplava negativních zpráv.

Glyfosát žije

Po redukci užití glyfosátu při aplikaci před sklizní v plodinách pro potravinářský průmysl a statistické informaci o poklesu jeho užití se zdálo, že se situace uklidní. Ne tak vždy a u všech. V některých médiích se stále kauza žije a poukazuje se na to, že IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) zařadila glyfosát mezi pravděpodobné karcinogeny. Glyfosát je ovšem zařazen ve stejné kategorii jako konzumace červeného masa, pití nápojů teplejších než 65 °C a další běžné věci. Již se nepřiznává to, že ECHA (Evropská agentura pro chemické látky) na základě svých studií zveřejnila, že glyfosát nebude klasifikován jako karcinogen. Tak se stalo, že redakce časopisu dTest s tvrzením že nemohla přehlédnout diskuzi, která se v poslední době kolem glyfosátu vede, a proto testovala celkem 26 jedenáctek a dvanáctek, českých pivních ležáků na obsah této účinné látky. Každému, kdo kdy pěstoval ječmen jarní nebo chmel musí takový článek vyloudit na tváři trpký úsměv. I proto to nemohlo dopadnout jinak, než že ani v jednom z testovaných piv laboratoř glyfosát nedetekovala. Je to jenom další příklad toho, jak je laická veřejnost neustále živena tím, že zemědělci pracují a používají „jedy“. Přiznejme si proto, že smyslem činnosti CCPA, krom jiného, již není přesvědčovat přesvědčené a bavit se o této problematice pouze „mezi sebou“. I proto v letošním roce se CCPA podařilo zahájit komunikační spolupráci CCPA s Agrární komorou ČR.

Prostřednictvím AgroBase k veřejnosti

Časopis AgroBase, jehož vydavatelem je Agrární komora České republiky, je od počátku letošního roku kromě zemědělských podniků distribuován také na všechny obecní a městské úřady v ČR. Proto zde vznikla šance k informování i laické veřejnosti. V nové rubrice „Zdraví a ochrana rostlin“ vycházel každý měsíc seriál o potížích způsobovaných úbytkem účinných látek při pěstování různých plodin. Texty připravovala CCPA společně s příslušným plodinovým svazem. Upřímně řečeno, není to radostné čtení. Řada účinných látek bez možnosti jejich náhrady mizí v nenávratnu. Připomeňme si na několika příkladech, oč tu běží.

U chmele v případě na srážky bohatého roku vyvolává obavy u všech re-registrovaných a nově registrovaných měďnatých fungicidů omezení celkové roční dávky čisté mědi, která nesmí překročit 4 kg Cu/ha. Situace je nejistá v případě strategie ochrany proti svilušce, a to u účinné látky bifenazate, tj. akaricidu, který v roce 2018 na řadě chmelnic pomohl regulovat přemnoženou svilušku chmelovou do té míry, že zde nedošlo k vážnému poškození, a tím i znehodnocení chmelových hlávek.

Pěstitelé ovoce stále více v ochraně využívají bioagens, feromony a přípravky povolené do ekologického zemědělství. Hlavním rizikem dneška je rezistence škůdců a chorob vůči řadě přípravků, včetně bioagens. Rezistence nastupuje kvůli nedostatečně širokému portfoliu přípravků, často velice záhy po povolení nové účinné látky. Stejným problémem je i nedostatek účinných látek registrovaných proti sviluškám v této plodině. Významným problémem je narůstající rezistence mery skvrnité a ovocné na hrušních, svilušky ovocné a vlnatky krvavé.

Pouze zdánlivě se může zdát, že v bramborách je díky registraci 86 fungicidů vše vyřešeno. Celkový počet 30 registrovaných účinných látek proti plísni bramboru je na první pohled úžasný, ale pouze 6 fungicidních přípravků lze aplikovat v ochranných pásmech II. stupně zdrojů povrchové vody. Je ale evidentní, že se tento sortiment bude významně zužovat, vážně ohroženo je použití např. i u mancozebu, což je stěžejní kontaktní složka mnoha fungicidních přípravků ve všech plodinách. O tom, zda dojde k dalšímu rozšíření ochranných pásem II. stupně zdrojů povrchové vody v oblastech kolem vodní nádrže Želivka, není ještě rozhodnuto. Zatím lze konstatovat, že herbicidní účinné látky povolené pro preemergentní aplikaci v této oblasti (clomazone) a pro postemergentní aplikaci (bentazone a rimsulfuron) v bramborách svým významně nižším účinkem neřeší typické plevele rostoucí v této plodině. Zvláště pro pěstitele sadbových brambor je mimořádně důležitá ochrana proti náletům mšic, a tím i nebezpečí přenosu viróz. Insekticidní ochrana je obtížná kvůli rezistencí škůdců vůči pyretroidům i dalším insekticidním látkám. Navíc skončila možnost použití imidaclopridu k moření hlíz, který byl vysoce účinný proti mšicím i mandelince a chránil porosty nejméně do konce června. Rovněž se zužuje sortiment přípravků proti vločkovitosti vyloučením možnosti aplikace pencycuronu. Bohužel smutnou kapitolou pro pěstitele sadby je zákaz používání účinných látek thiomethoxam (neonikotinoidy). Problémy lze očekávat i při skladování, a to zejména u zpracovatelů brambor na výrobky, kde je ukončena možnost retardace klíčení chlorprophamem. Omezením používání některých účinných látek může být snížena konkurenceschopnost konvenčně hospodařících pěstitelů brambor.

O prospěšnosti pěstování cukrovky z agrotechnického hlediska se není třeba dlouze přesvědčovat. Dnes má význam nejen jako surovina pro výrobu cukru, ale i jako rostlina pro výrobu obnovitelné energie – biolihu nebo komponent do bioplynek. I proto má její pěstování v českých zemích dlouholetou a trvající tradici. Současný osev je na úrovni přibližně 60 tisíc ha. K tomuto se bohužel přidávají systematické zákazy účinných látek běžně používaných v pěstitelské technologii, což řada pěstitelů vnímá velmi negativně a i toto rozhoduje o snížení plochy osevu. Jako příklad lze uvést u moření kompletní skupinu neonikotinoidů, thiram, metalaxyl-M, v ochraně herbicidy již dřívější zákazy nebo ukončovaná povolení některých registračně datově neobhajovaných půdních složek herbicidů (např. chloridazon) a na řadu přicházejí některé vyřazované azoly (např. propiconazole s EU ukončovaným povolením k 19. 6. 2019 a následné doprodejní/spotřební lhůty). V horizontu nejbližších měsíců až let zřejmě přijdou na řadu i další fungicidní látky, dosud běžně používané pro ochranu proti cerkospoře a padlí řepnému.

Zákaz aplikace přípravků obsahujících účinnou látku glyfosát od letošního roku, stejně jako účinné látky diquat od roku 2020 pro účely desikace řepky a slunečnice může být příčinou ztráty zájmu pěstitelů o tyto plodiny. Trvá i zákaz neonikotinoidního moření řepky. Také zde jsou škůdci rezistentní, např. blýskáček, mšice a zápředníček vůči pyrethroidům, dřepčík olejkový vůči neonikotinoidům. V praxi to velmi ztěžuje ochranu, protože někteří škůdci se vyskytují současně a je proto nutné aplikovat více účinných látek najednou.

I když ochrana pomalu vzcházejícího máku proti plevelům je klíčovou záležitostí pro zdar jeho pěstování, škodlivých organizmů je v době jeho růstu daleko více. Ze živočišných škůdců škodí nejvíce krytonosec kořenový (v době vzcházení), krytonosec makovicový a bejlomorka maková (před květem i ve fázi háčkování máku), žlabatka stonková (začátkem května před kladením vajíček) a mšice. Velkou pomocí v roce 2019 proto bylo mimořádné povolení moření osiva neonikotinoidními mořidly Cruiser OSR a Elado FS 480, které zajistily dokonalé vzejití máku. Jak to ale dopadne v letech příštích je nejasné. Už dnes je téměř jisté, že pro setí v roce 2021 k dispozici nebudou a nad mořením osiva máku v roce 2020 se stále vznáší otazník. Je velmi těžké hledat náhradu za neonikotinoidy. Pokud se nenajde, je jisté, že mnoho pěstitelů s mákem raději skončí.

Přes řadu problémů (pokles ploch, úbytek dobrých pěstitelů, malá podpora produkce atd.), se kterými se současné české travní a jetelové semenářství potýká, je toto odvětví jako celek výrazně proexportní. Situaci v travním a jetelovém semenářství však může velmi výrazně zhoršit stále se zužující spektrum pesticidů nutných k zajištění kvalitní produkce. Tak např. k ochraně proti dvouděložným plevelům je sice povoleno u všech druhů trav 24 přípravků, jejich základem je ale pouze 8 účinných látek. Při využití je však třeba vzít v úvahu, že některé z nich nelze využít v ochranném pásmu vod (velká část trávosemenných ploch se vyskytuje právě tam), jiné jsou pro pěstitele cenově neatraktivní, anebo nedostupné. Daleko horší situace je v oblasti fungicidů – zde je povoleno 19 přípravků, ale jedná se o 3 účinné látky. V současnosti chybí fungicid účinný proti travním rzivostem, které mohou zcela neočekávaně decimovat výnos. Kritická je situace v ochraně proti parazitární běloklasosti, způsobené houbou Fusarium poae a přenášené klopuškou hnědožlutou (Leptopterna dolobrata). Neošetřit některé druhy (kostřava červená, lipnice luční, trojštět žlutavý) znamená přijít o větší část sklizně! V případě náhrady pyretroidů „leží“ žádost o povolení přípravku s účinnou látkou thiacloprid již několik let v kanceláři Státního zdravotního ústavu. Chybí herbicidní i desikační přípravky. Tak např. k ochraně proti dvouděložným plevelům je sice povoleno u všech druhů trav 24 přípravků, jejich základem je ale pouze 8 účinných látek. Za účinnou látku asulam proti šťovíkům, která byla před několika lety zakázána, neexistuje adekvátní náhrada. Pěstitelé jetele nachového a jetele lučního stojí v současnosti před velkým problémem. Od příštího roku nebude možno již dále používat přípravky na bázi diquatu k desikaci porostů před sklizní.

Vážné varování

Před řadou pěstitelů stojí otázka ochranných pásem zdrojů vody a s tím související používání přípravků na ochranu rostlin. V těchto pásmech se postupem času stává problematické pěstovat nejen brambory, ale i chmel. V loňském roce se tak stalo na Roudnicku. Tradiční pěstitel chmele, jehož chmelnice ležely v ochranných pásmech zdrojů vody, se rozhodl skončit s pěstováním chmele. Současný sortiment přípravků, respektive jejich zákaz používání v tomto území a neexistence adekvátní náhrady i s ohledem na export chmele do zahraničí, mu neumožnily jeho další pěstování. A to navzdory tomu, že se často jednalo o velmi úrodné půdy, kde se chmel pěstoval po desetiletí. Případ potvrzuje, že v podobných případech jsou nastavené limity pěstování plodiny kontraproduktivní a povedou nejen ke ztrátě exportní komodity, ale také konkurenceschopnosti českého zemědělství.

Kůrovec – nevyčíslitelné škody

Novinové titulky „Kůrovcová apokalypsa“, „Tisíce mrtvých hektarů“, „Kůrovcová spoušť“ a mnohé jiné svědčí o prohře v boji s lýkožroutem smrkovým. Je to nezvyk sledovat přeměnu krajiny v přímém přenosu. Prý se vyčerpaly všechny prostředky. Nejsem o tom přesvědčen. Kde například zůstaly feromonové lapače a kde lapáky? Ty první sice slouží na principu odchytu kůrovců nalákaných na synteticky vyrobené feromony „jen“ pro signalizaci škůdců na počátcích gradace. Lapák je ale skácený, zdravý a odvětvený strom, atraktivní pro kůrovce a určený nejen k jeho kontrole, ale i hubení. Často se označoval červenou barvou. Jejich použití nepřipadalo v úvahu jenom proto, že šlo opět o „chemii“? Ale před třiceti lety se obojí používalo včetně leteckých postřiků lesů!?!

Hraboš polní

Nebýt hraboše polního, byl by to asi docela normální rok. Tato kauza se netýká žádného člena CCPA, nicméně je v řadě případů příkladem dezinformací vůči veřejnosti. V médiích jsme často byli svědky toho, že se aplikace zinkfosfidu spojovala s úhyny ptáků způsobenými dávno zakázanou látkou carbofuran nebo s antikoagulanty registrovanými pro použití v deratizačním sektoru, tedy mimo zemědělskou půdu. Tak i tato kauza bohužel vrhla špatné světlo na použití přípravků v zemědělství jako celku.

Proč spěchat aneb včely a oznamovací povinnost

Tak jako mají povinnosti vůči včelám profesionální uživatelé přípravků na ochranu rostlin, tak mají své povinnosti také chovatelé včel. Zcela zásadním problémem z hlediska ochrany včel při aplikaci přípravků zůstává legislativně špatně nastavená „ohlašovací povinnost“. V současné podobě vadí jak zemědělcům, tak překvapivě i včelařům. Jedná se o povinnost profesionálního uživatele přípravků informovat chovatele včel o plánované aplikaci přípravku nebezpečného nebo zvláště nebezpečného nebo směsi přípravků. Aplikace musí být oznámeny chovatelům včel v okruhu 5 km od hranic pozemku, na kterém se aplikace provádí, a to nejpozději 48 hodin před jejich aplikací. To, že včelařům vadí „vyzrazení“ umístění jejich včelstev není nic proti tomu, co vadí profesionálním uživatelům přípravků. Někteří i nadále oznamují zahájení postřiků obecním úřadům. Jiní mají v okruhu pěti kilometrů 120 nebo 200 včelařů. Znám podnik, kde jde o více než 300 včelařů. Většina v blízkosti zemědělského podniků bydlí, ale jiní přijíždějí pouze na víkend. Jinak bydlí ve městě. Tento podnik kvůli nahlašovací povinnosti přijal na plný úvazek jednu pracovní sílu. Postřiky jsou časté, a proto dotyčná posílá maily, esemesky, i doporučené dopisy na mnoho adres. Problémem jsou včelaři – důchodci, kteří nemají ani mobil, ani počítač. Jak informovat i tyto včelaře?

Je to již déle než jeden rok, kdy zainteresované organizace (Ministerstvo zemědělství, ÚKZÚZ a Český svaz včelařů) slíbily usnadnění procesu předávání informací jednáním u „kulatého stolu“. Sezona 2019 se pomalu chýlí k závěru a k žádnému zjednodušení povinnosti hlášení hlavně pro zemědělské podniky stále nedošlo. Zřejmě je obtížné najít programátora, který by to jednoduchým programem mohl profesionálním uživatelům přípravků usnadnit.

TOPPS, aplikační technika, drony, čidla

Jedná se o zkratku anglického názvu Train Operators to Promote best Practices and Sustainability , který lze přeložit jako „Výcvikem obsluh postřikovačů k podpoře dobré praxe a udržitelnosti ochrany rostlin“. Stručně řečeno projekt se zaměřuje na snižování rizik znečišťování vody při používání přípravků. Nepochybuji o tom, že i každý pěstitel má na ochraně povrchových i podzemních vod zájem, a při všech ošetřeních postupuje maximálně opatrně. Projekt TOPPS existuje již od roku 2005 a v současnosti se k němu hlásí 23 zemí EU. Byl iniciován Evropskou asociací ochrany rostlin (ECPA), jejímž členem je i Česká asociace ochrany rostlin (CCPA). Projekt se zaměřuje hlavně na snižování rizik znečišťování vody při používání přípravků bodovými zdroji znečištění. Bodovými zdroji znečištění jsou činnosti při skladování a přepravě přípravků, práce před postřikem, během postřiku, po postřiku, stejně jako vymytí obalů a manipulace se zbytky a odpady. Druhou oblastí, které se projekt věnuje, jsou tzv. difuzní zdroje znečištění, ke kterým patří úlety postřikové kapaliny, splachy přípravků, průsak přípravků do spodních vod a odtok přípravků drenážními systémy. Samozřejmě cílem je jejich omezení za pomoci šíření informací, tiskových materiálů, letáků, plakátů a brožurek nejen pro odbornou, ale i laickou veřejnost. V prezentaci TOPPS není opomenuta ani aktuální legislativa. Svojí roli mají i praktické ukázky, kterým se věnuje Petr Harašta

Svůj význam mají i postupy práce s postřikovačem po skončení postřiku. Jedná se o jeho asanaci. Na to pamatuje nejen rostlinolékařský zákon, ale hlavně vyhláška č. 207/2012. V jedné z příloh jsou uvedeny detaily týkající se nejen přípravy postřikové kapaliny, ale i očistě postřikovače a prázdných obalů od přípravků po aplikaci. Postřikovač po skončení postřiku by měl být očištěn vždy po ukončení práce. Tedy daný den, dříve než odjede z pole na farmu. Prezentace projektu TOPPS byla vítaným zpestřením 9. polního dne Syngenta 2019 ve Žlunicích. Samozřejmě v polních podmínkách nebylo možné detailně probrat všechny cíle a aspekty projektu.

Nicméně praktická prezentace na moderním samochodném postřikovači ve vymezeném čase 20 minut byla určitě zajímavá pro všechny ty, kteří aktivně s postřikovači pracují. Přínosem byly i propagační letáky. Podobně zorganizovaná prezentace projektu TOPPS by zcela určitě byla vhodná pro další organizované firemní „polní dny“ a to nejen směrem k profesionálním zemědělcům, ale i laické veřejnosti. Ještě s větší intenzitou bude třeba – hlavně vůči laické veřejnosti – prezentovat nejmodernější aplikační techniku umožňující aplikovat přípravky selektivně s využitím dronů, GPS a nejmodernějších technologií s cílem minimalizace zatížení životního prostředí za současného snížení nákladů.

Členové CCPA se osvětě často věnují v rámci firemního stewardshipu – osvěty týkající se nejen používání vlastních přípravků, ale právě i bezpečného zacházení s nimi. Například firma Bayer již od roku 1996 spolupracuje s francouzským institutem pro zemědělský výzkum. Spolu vyvinuly Phytobac™, jednoduchý, ale vysoce účinný systém řízení zbytků postřiků, který řeší problém bodového znečištění vody na farmách. Phytobac™ byl schválen francouzskými orgány v roce 2006 a ve Francii je nyní nainstalováno více než 3 000 systémů. Mnoho dalších evropských zemí je následuje. Mezitím se koncept Phytobacu™ zavádí v řadě latinsko-amerických zemí, a také v Číně.

Systém Phytobac™ umožňuje, aby agrochemické odpadní vody obvykle pocházející z plnění, čištění a mytí postřikového zařízení pro přípravky na ochranu rostlin byly zadržovány a degradovány mikrobiálními prostředky. Phytobac™ je v podstatě uzavřená nádoba s vodotěsnými betonovými, kovovými nebo plastovými stěnami. Nádoba je naplněna substrátem složeným ze 70 % ornicí odebrané z pozemků ošetřených přípravky a z 30 % nasekané slámy. Skutečnost, že ornice byla již ošetřena přípravky, usnadňuje růst nezbytných mikrobiálních kmenů, zatímco sláma dává substrátu požadovaný stupeň poréznosti a slouží jako zdroj energie pro mikroorganizmy.

Dále společnost Bayer propaguje používání systému EasyFlow, který umožňuje bezkontaktní přelití přípravku z kanystru přímo do nádrže postřikovače s možností částečného nebo plného vypuštění kanystrů a perfektního vypláchnutí. Tím se ochraňuje obsluha postřikovače, redukuje únik, a tím i chrání životní prostředí. Systém dlouhodobě doporučuje a instaluje Agrio Křemže.

Falšované přípravky

Velkou výzvou je a bude ochrana originálních přípravků proti prodeji a užívání jejich falzifikátů. Letos proběhla již počtvrté operace Silver Axe, při které se podařilo pracovníkům Europolu zadržet na území EU 550 tun falzifikátů přípravků. Akce probíhala nejen na hranicích EU a třetích zemí, ale i uvnitř EU a trvala několik týdnů. Na akci se podílí kromě Europolu také členské státy EU, Evropská asociace ochrany rostlin (ECPA) a jednotlivé národní celní a rostlinolékařské správy. Letos se účastnila i ČR.

Bude chybět diquat?

Zda a v jakém míře se odrazí zákaz používání účinné látky diquat na rozsah pěstování sadbových brambor, semenných jetelovin a travin, chmele, slunečnice i ovoce ukáže až příští rok.

Například po zákazu účinné látky diquat již nelze ve chmelnicích použít během vegetace žádný kontaktní herbicidní přípravek. Bezplevelná chmelnice je přitom i prevencí proti přezimující svilušce chmelové. Se zákazem se rovněž ztrácí významný desikant spodních listových pater, za který není adekvátní náhrada. Rovněž bude chybět účinný herbicid na jednoděložné plevele. Vždyť šedavka luční se vyskytuje výhradně v zapýřených chmelnicích, protože samičky kladou vajíčka na listy pýru, kde se vyvíjí první larvální stadium.

Také náhrada desikace porostů sadby brambor účinnou látkou diquat čtyřřádkovými rozbíječi bude znamenat spoustu problémů, a to i technických, protože při všeobecně používané technologii odkamenění nelze použít ty klasické. Problémy budou i s obrůstáním porostů. Rychlé ukončení vegetace desikací je také nedílnou součástí ochrany hlíz proti plísni bramboru. Integrovaná ochrana se vytratila.

Podívej se do pole

V Rakousku a Německu se tato akce jmenuje Schaufelder, probíhá již několik let a byla zatím prezentována na stovkách lokalit. CCPA se inspirovala a v roce 2019 spustila nultý ročník projektu „Podívej se do pole“. CCPA vnímá současné negativní hodnocení pesticidního ošetřování v zemědělství. Tento projekt upozorňuje veřejnost na práci zemědělců a jejich přínos pro krajinu. Jedná se o jednoduché parcelkové pokusy vizuálně prokazující výhody použití přípravků na ochranu rostlin ve srovnání s neošetřenou kontrolou. I laik si povšimne rozdílu mezi kulturním porostem a zapleveleným pokusem, vidět je i rozdílná kondice a vzrůst rostlin (případně i velikost palic u kukuřice nebo hlíz u cukrovky). Tyto ukázky byly prezentovány při zemědělských akcích určených pro odbornou i širokou veřejnost (např. polní dny Bayer nebo Dny pole v Nabočanech). Cedule byly po celou dobu vegetace umístěny také v blízkosti míst hojně využívaných veřejností, jako např. silnice, cyklostezky, turistické trasy atd., kde bylo možné si je průběžně během roku kdykoliv prohlédnout. Jak můžete vidět na obr. 5, rozdíl v porostu byl jasně viditelný. CCPA bude v projektu „Podívej se do pole“ pokračovat i v příštím roce, v plánu je jednoduché online přihlašování přes web, a také propojení s dalšími aktivitami zúčastněných zemědělských podniků.

Závěr

Ke zlepšení současného stavu a zajištění budoucnosti řady polních plodin je v prvé řadě nutné zpomalit proces restrikcí a vybrané účinné látky vyřazovat až v okamžiku možnosti jejich adekvátní náhrady. O to usilují i všechny plodinové svazy. Za pozornost stojí i postup Svazu pěstitelů chmele ČR. Ten pochopil, že k zabránění úbytku účinných látek k ochraně chmele je třeba mezinárodní spolupráce. Své úsilí o zajištění dostatku účinných látek pro ochranu chmele přenesl na půdu Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele (I.H.G.C.). Tento postup může být příkladem i pro další plodinové svazy. Z výše uvedeného je zřejmé a maximálně průkazné, že čeští pěstitelé polních plodin i ovoce a zeleniny se již dávno vydali směrem omezování chemických přípravků při jeho pěstování. Ve všech komoditách je jejich používání a hlavně spotřeba v České republice jedna z nejnižších v Evropské unii. Další ukvapené a drastické jejich omezování by bylo značně kontraproduktivní a mohlo by vést ke ztrátě některých plodin z naší krajiny. Že to není planá vyhrůžka, dosvědčuje i současný propad automobilového průmyslu po celém světě. I zde regulace spojená s drastickým snižováním emisí může toto klíčové odvětví úplně dorazit. Současně není možné, aby pěstitelé z různých států na jednotném trhu EU měli k dispozici rozdílné nástroje pro ochranu svých plodin. Nejsou zde důvody k tomu, aby účinná látka byla povolena jen v některých státech EU a jinde nikoliv – čistě z obchodních důvodů. Potom nelze hovořit o jednotném trhu EU. To platí například pro jahodník.

Řada ekologů, ochránců přírody, přírodovědců, entomologů a ornitologů dnes hlasitě volá po biodiverzitě. Česky se tomu říká pestrost krajiny. Takový požadavek je samozřejmě velice atraktivní pro laickou veřejnost. Je však možné ho zajistit pouze tím, že kromě luk a pastvin zůstane v zemědělské krajině co nejširší spektrum pěstovaných plodin. Jak to ale udělat, aby nezůstalo jen u řepky, obilnin a kukuřice? Odpověď je z hlediska zemědělského poměrně jednoduchá. Vytvořit pro nejčastěji již minoritní plodiny nejen dotační, ale i reálné možnosti pro jejich pěstování. K nim patří i integrovaná ochrana rostlin zahrnující i ochranu chemickou.

Zkusme přesvědčit veřejnost, že bez ochrany rostlin budou pole v jejich okolí vypadat výrazně jinak a že to ovlivní i výnos a tedy dostupnost potravin pro spotřebitele. Rok 2020, který je OSN celosvětově vyhlášen „Rokem zdravých rostlin“ dává příležitost k tomu, dokázat, že lze toho dosáhnout v systémech integrované ochrany i při využití přípravků na ochranu rostlin.

Obr. 1: Restrikce pesticidů může ztížit i rozsah pěstování brambor

Obr. 2: Ohlašovací povinnost aplikace přípravků na ochranu rostlin není přijatelná pro pěstitele ani včelaře

Obr. 3: Projekt TOPPS k omezení bodových zdrojů znečištění; Petr Harašta při praktické ukázce

Obr. 4: Náhrada desikace porostů sadby brambor za účinnou látku diquat nebude jednoduchá

Obr. 5: Projekt „Podívej se do pole“ určený laické veřejnosti; ošetřeno versus neošetřeno