Agrovenkov o.p.s.
Informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje

Vliv různého organického hnojení na výnosy obilnin

02/01/20

Zdroj: Agromanual

Ing. Blanka Procházková, CSc. a kol.

Se změnami ekonomických podmínek se v našem zemědělství mění struktura rostlinné i živočišné výroby. Dochází ke zjednodušování skladby plodin, zvyšuje se zejména zastoupení obilnin a olejnin. Přibývá podniků hospodařících bez živočišné výroby, respektive s živočišnou výrobou bez potřeby slámy. Z výše uvedených důvodů se v zemědělské praxi stále častěji setkáváme s přímým hnojením slámou.

Sláma

Kvalita slámy je z výživářského hlediska dána především poměrem uhlíku a dusíku. Sláma obilnin má tento poměr široký (80–90:1), kvalitnější je sláma řepky a kukuřice (60–80:1), nejkvalitnější je sláma luskovin (20–30:1). Za optimální pro organické hnojení je považován poměr C:N 30:1.

Při zapravování slámy, v případě, že je v půdě nedostatečné množství mikroflórou bezprostředně využitelného dusíku, je potřeba dusík dodat v minerálních nebo organických hnojivech. Půdní mikroflóra při rozkladu využívá dusík především v amonné formě. Vhodné je aplikovat vyrovnávací dávku dusíku v minerálních hnojivech s amonnou formou, v kejdě a močůvce. Stájová organická hnojiva jsou zdrojem nejen potřebného dusíku, ale i dalších makro a mikroprvků, lehce metabolizovatelného uhlíku a dalších organických látek, které působí příznivě na biologickou aktivitu půdy a na růst rostlin. Vzhledem k malému obsahu fosforu ve slámě je účelné na půdách středně a málo zásobených fosforem dodat ke slámě i vyrovnávací dávku fosforu.

Množství dusíku aplikovaného ve vyrovnávací dávce závisí na celém souboru faktorů. Především na obsahu reziduálního minerálního dusíku v půdě, na množství slámy, na stavu půdního prostředí a průběhu počasí. V intenzivních systémech hospodaření s používáním vyšších dávek dusíku v minerálních hnojivech k pěstovaným plodinám a v osevních postupech s víceletými pícninami lze vyrovnávací dávku dusíku vypustit. Tato situace nastává především, pokud bylo sucho v průběhu vegetace a dusík nebyl využitý pro tvorbu výnosu pěstované plodiny. Vyrovnávací dávku dusíku na slámu před pěstováním ozimých plodin lze aplikovat (spojit) se základní dávkou hnojení k pěstované plodině.

Polní pokus s organickým hnojením

Vliv různého organického hnojení (se zaměřením na možnosti využití slámy obilnin a meziplodin na zelené hnojení) na výnosy ozimé pšenice a jarního ječmene pěstovaných v dlouhodobé monokultuře byl sledován v polním pokusu vedeném v letech 1977–2018 na pokusné stanici Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ivanovicích na Hané.

U ozimé pšenice i jarního ječmene bylo hodnoceno celkem šest variant organického hnojení: 1 – sklizeň slámy, 2 – sklizeň slámy + meziplodina (svazenka vratičolistá), 3 – zaorávání slámy, 4 – zaorávání slámy + meziplodina (svazenka vratičolistá), 5 – pálení slámy, 6 – hnojení chlévským hnojem v dávce 10 t/ha.

Hnojení minerálními hnojivy k ozimé pšenici i jarnímu ječmeni bylo u všech variant pokusu jednotné. Aplikované dávky čistých živin v kg na hektar byly u ozimé pšenice: N – 125, P – 40, K – 100 a u jarního ječmene: N – 50, P – 40, K – 100.

Pokusná lokalita se nachází v katastrálním území obce Ivanovice na Hané v nadmořské výšce 225 m, v podmínkách řepařské výrobní oblasti (Ř1), na 49°19´ severní šířky a 17°05´ východní délky. Stanoviště patří do klimatického regionu T2 – teplý, mírně suchý. Půdní podmínky na stanovišti pokusu: půdní typ je černozem luvická, půdní druh hlinitá půda. Hloubka humusového horizontu se pohybuje v rozmezí 0,40–0,50 m. Obsah živin v půdě (P, K, Ca, Mg) je dobrý, půdní reakce neutrální a obsah humusu je 2,6 %.

Výsledky

Výsledky sledování jsou u ozimé pšenice i jarního ječmene uvedeny ve čtyřech dekádách a za celou dobu trvání pokusu v tabulkách 1 a 2.

Vliv různého organického hnojení na výnosy ozimé pšenice byl výrazný. Zřejmé je především statisticky průkazné snížení výnosů na variantách se zapravováním slámy do půdy (na variantě 3 se zaorávkou slámy a na variantě 4 se zaorávkou slámy v kombinaci se zeleným hnojením). Nižší průměrné výnosy na variantách se zapravováním slámy do půdy byly zaznamenány ve všech čtyřech obdobích sledování (s výjimkou varianty 3 v letech 2007–2018). V průměru za celou dobu trvání pokusu byly dosaženy nejvyšší výnosy na variantě 5 s pálením slámy a na variantě 2 se sklizní slámy a zeleným hnojením. Výnosy na variantě 6 s hnojením chlévským hnojem a na variantě 1 se sklizní slámy zaujímaly střední postavení. V extrémně suchých letech (zejména v roce 2017 a 2018) se kromě hnojení slámou projevoval i negativní vliv hnojení chlévským hnojem a zeleného hnojení na výnosy ozimé pšenice.

Vliv různého organického hnojení na výnosy jarního ječmene pěstovaného v monokultuře byl rovněž statisticky průkazný. V průměru za celou dobu trvání pokusu byly dosaženy nejvyšší výnosy na variantě 5 s pálením slámy a na variantě 6 s hnojením chlévským hnojem. Obdobně jako u ozimé pšenice, byly u jarního ječmene v průměru za celou dobu sledování dosaženy nejnižší výnosy na variantách se zapravováním slámy do půdy. Nižší výnos také vykazovala varianta 1 se sklizní slámy. Varianta 2 se zeleným hnojením zde zaujímala střední postavení.

Tab. 1: Vliv organického hnojení na výnosy ozimé pšenice (t/ha)

Varianty organického hnojení Průměrné výnosy v jednotlivých obdobích Průměrný výnos za celé období 1977–2018
1977–1986 1987–1996 1997–2006 2007–2018
1 6,25 6,17 6,33 6,52 6,33 b
2 6,54 6,52 6,33 6,40 6,44 bc
3 6,02 5,94 6,10 6,39 6,12 a
4 5,99 6,11 6,23 6,20 6,13 a
5 6,16 6,77 6,38 6,40 6,45 c
6 6,15 6,62 6,38 6,32 6,36 bc
Průměr 6,19 6,36 6,29 6,38 6,31
Pozn.: Rozdílná písmena (a, b) značí statisticky průkazný rozdíl (P = 0,95)

Tab. 2: Vliv organického hnojení na výnosy jarního ječmene (t/ha)

Varianty

organického hnojení

Průměrné výnosy v jednotlivých obdobích Průměrný výnos za celé období1977–2018
1977–1986 1987–1996 1997–2007 2008–2018
1 5,53 5,42 6,16 6,79 6,00 a
2 5,59 5,56 6,31 6,96 6,12 ab
3 5,44 5,41 6,20 6,51 5,90 a
4 5,48 5,34 6,07 6,72 5,92 a
5 5,70 6,23 6,78 6,98 6,44 b
6 5,48 6,09 6,65 7,38 6,43 b
Průměr 5,54 5,67 6,35 6,89 6,13
Pozn.: Rozdílná písmena (a, b) značí statisticky průkazný rozdíl (P = 0,95)

Vliv slámy na následné plodiny

Při hospodaření bez živočišné výroby a s tím související větší zastoupení plodin ponechávajících slámu na poli, může docházet k nadměrnému přísunu organických látek do půdy. Jak nedostatečný, tak i nadměrný přísun organických látek do půdy může mít negativní důsledky pro pěstované plodiny i kvalitu půdního prostředí. Zejména opakované hnojení slámou může v suchých podmínkách vést ke hromadění nerozložené slámy v půdě.

Zvláště sláma, která zůstává na povrchu půdy nebo je jen mělce zapravena do půdy, se velmi pomalu rozkládá. V průběhu takového rozkladu vznikají látky fenolické povahy, které působí fytotoxicky při vzcházení rostlin (nejvíce u slámy ječmene), oslabují jejich odolnost a ty jsou pak náchylnější k rozvoji a šíření některých houbových patogenů. Při používání půdoochranných technologií je proto nutné dbát na to, aby ponechávaná sláma byla co nejjemněji rozdrcena a rovnoměrně rozptýlena po povrchu půdy.

Obecně nepříznivé dopady hnojení slámou na následné plodiny se projevují více v suchých podmínkách. Problémy se vyskytují zejména u ozimých plodin, u nichž není dostatečně dlouhá doba mezi zapravením slámy do půdy a setím a při mělkém zpracování půdy. Příčiny nepříznivých dopadů hnojení slámou na následné plodiny je možné hledat ve vzniku konkurenčního vztahu o vodu a živiny mezi mikroflórou rozkládající slámu a pěstovanou plodinou, ve zhoršení podmínek pro kvalitní uložení osiva, ve fytopatologické oblasti, a také v již výše uvedeném fytotoxickém působení látek uvolňovaných ze slámy nebo vznikajících při jejím rozkladu.

Předpokladem pro efektivní využití slámy jako organického hnojiva je zajištění vhodných podmínek pro urychlení a zkvalitnění jejího rozkladu a to především úpravou poměru uhlíku a dusíku a co nejrychlejším zapravením slámy do půdy. Po promísení slámy s půdou začnou okamžitě probíhat rozkladné procesy. Včas provedená podmítka navíc omezuje neproduktivní výpar vody z půdy, a tím vytváří vhodné podmínky pro urychlení rozkladu slámy.

Meziplodiny

Velký potenciál v systémech hospodaření na půdě mají meziplodiny a jejich vyprodukovaná biomasa (zelené hnojení) jako alternativní zdroj kvalitní organické hmoty. Meziplodiny jsou nejen zdrojem organických látek, podporují biologickou činnost půdy, zlepšují strukturní stav půdy, zabraňují vyplavování dusíku, potlačují plevele a redukují půdní erozi. Snahou musí být jejich výsev co nejdříve po sklizni, aby jejich porost zakryl půdu a omezil nadměrné přehřívání půdy, jehož důsledkem jsou významné ztráty vody výparem. S tímto přístupem má pěstování meziplodin pozitivní roli, a to i v suchých oblastech při obavách z odčerpání vody z půdy potřebné pro produkci jejich biomasy. Důležitý je také výběr vhodných druhů.

Ing. Blanka Procházková, CSc., Doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D., Ing. Lubomír Neudert, Ph.D., Ing. Tamara Dryšlová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně
Ing. Pavel Hledík; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.

Zařazeno v Aktuality, Zemědělství

Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.

Nezbytně nutné soubory cookies

Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.

Soubory cookies třetích stran

Tyto webové stránky používají službu Google Analytics ke shromažďování anonymních informací, jako je počet návštěvníků webu a nejoblíbenější stránky.

Povolení tohoto souboru cookie nám pomáhá zlepšovat naše webové stránky.