Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou

Porosty ozimých obilnin, kde přetrvává zaplevelení pcháčem rolním, šťovíkem kadeřavým, případně dalšími vytrvalými plevely, bude vhodné ještě ošetřit některým herbicidem s účinnou látkou MCPA, 2,4-D, clopyralid, dicamba aj. Maximální herbicidní účinnosti dosáhneme při aplikaci na plevele ve fázi listové růžice až do výšky 20–30 cm pcháče a při teplotách nad 12 °C. Toto ošetření můžete spojit s případným ošetřením proti listovým a klasovým chorobám.

Ozimé obilniny

Plevele

Porosty, kde přetrvává zaplevelení pcháčem rolním, šťovíkem kadeřavým, případně dalšími vytrvalými plevely, bude vhodné ještě ošetřit některým herbicidem s účinnou látkou MCPA, 2,4-D, clopyralid, dicamba aj. Maximální herbicidní účinnosti dosáhneme při aplikaci na plevele ve fázi listové růžice až do výšky 20–30 cm pcháče a při teplotách nad 12 °C. Toto ošetření můžete spojit s případným ošetřením proti listovým a klasovým chorobám.

Pšenice ozimá zaplevelená pcháčem rolním

Choroby pat stébel

Výskyty chorob bází stébel, zejména na ozimé pšenici a ozimém ječmeni, zjišťujeme na konci odnožování, kdy se na listových pochvách objevují nespecifické nahnědlé skvrny. V převážné míře se může jednat o poškození způsobené sněžnou plísňovitostí obilnin (plísní sněžnou, Monographella nivalis), houbami rodu Fusarium spp., Rhizoctonia sp., Cochliobolus sp. a místy i stéblolam pšenice (Oculimacula yallundae). V této fázi nelze přesně vizuálně rozlišit jednotlivé druhy. Pro přesné určení patogenů je nutno provést laboratorní rozbor.

Výskyt těchto chorob podporují tyto dispoziční faktory: pěstování obilniny po obilnině, časný výsev, hustý porost, náchylné odrůdy, dlouhý vlhký podzim a zejména vlhké počasí v jarním období.

Kontrolu porostu provádíme na konci odnožování ve fázi BBCH 29–30 na více místech a zkontrolujeme alespoň 20 rostlin. Patologicky závažnější jsou skvrny na druhé (vnitřní) listové pochvě na 2–3 nejsilnějších odnožích. Napadení vnější odumírající pochvy nebo slabých odnoží nemá pro vlastní škodlivost velký význam.

Aplikaci fungicidů je nutno provést v růstové fázi BBCH 30–32 (tj. počátek sloupkování až fáze 2. kolénka) při napadení 15–25 % hlavních odnoží nebo když více než 15 % rostlin vykazuje příznaky napadení pod 1. sloupnutou pochvou. Kritická mez u ječmene je až při napadení více než 40 % rostlin. U žita a tritikale bude rentabilní použití fungicidu spíše výjimečné. Fungicidní zásah proti kořenomorce (Rhizoctonia cerealis) a fuzariózám na patách stébel nebývá rentabilní. K ošetření jsou fungicidy: Boogie Xpro, Capalo, Curbatur EC 250, Delaro, Faxer, Fujara, Impulse Gold, Mirage 45 ECNA, ProchloGUARD, Prochloraz 450, Prochlorus, Rombus Power, Sportak EW, Tocata Super, Topsin M 500 SC, Unix 75 WG, Yamato aj. Slabě napadené porosty ošetřujte teprve až při zjištění prvních příznaků listových chorob (padlí, tečkovaná plevová a listová skvrnitost – braničnatky).

Příznaky chorob pat stébel pšenice

Sněžná plísňovitost obilnin

Na některých lokalitách s déletrvající sněhovou pokrývkou může dojít i k vážnějšímu poškození porostů ozimých obilnin sněžnou plísňovitostí obilnin (plíseň sněžná). Jedná se o chorobu, která ohrožuje porosty během zimy i v časném jaru a může podstatně přispět k jejich vyzimování. Ještě výraznější poškození mohou být u okrasných trávníků. Původcem této choroby je fytopatogenní houba Monographella nivalis, která napadá obilniny a trvalé travní porosty. Tato houba může působit i špatné klíčení osiva a vzcházení rostlin. Houba však může vyvolat odumírání rostlin již na podzim. V předjaří se na listech napadených rostlin vytváří bílý až narůžovělý (lososový) povlak houby, způsobený tvořícími se shluky konidií. Napadené rostliny mají také slabší kořenový systém a postupně odumírají. Důsledkem je mezerovitý a prořídlý porost. Napadení chorobou je silně podmíněno průběhem povětrnosti, zejména sněhovou pokrývkou, její výškou a zvláště nebezpečné jsou ledové krusty, pokud na porostech setrvává dlouhodobě vrstva mokrého sněhu nebo pokud sníh napadá na neumrzlou půdu. Poměrně rychle se může houba namnožit také na jaře, po sněhových přívalech a nástupu teplot +4 až +6 °C. Škodlivost záleží na délce trvání těchto podmínek. Více poškozeny bývají husté porosty, a také porosty na hodně utužených půdách. Jedná se o dispoziční onemocnění, to znamená, že ani v případě infikovaného osiva nemusí dojít k odumírání rostlin, pokud nenastanou podmínky příznivé pro rozvoj patogenu, tj. před zimou je porost dostatečně silný a v předjaří dlouho neleží sníh.

Houba je přenosná osivem, ale za dominantní je považován přenos půdou. V půdě houba saprofyticky přežívá na odumírajících rostlinných zbytcích. Sněžná plísňovitost může být zjištěna i v pozdních růstových fázích při vlhkém počasí příznivém pro chorobu a teplotách v rozmezí od 0,5 do 16 °C. Patogen se stává neaktivním, ale pouze na přechodné období, když porost usychá a teploty stoupají. Hlavním obdobím nástupu epidemie je však zima a počátek jara, především pod sněhovou pokrývkou a na nezmrzlé půdě. Mořením lze zabránit projevům choroby jen v omezeném měřítku, protože účinnost mořidla obvykle netrvá až do jara.

Předpokladem zdravého porostu je kvalitně namořené zdravé osivo, využití rezistence vhodně zvolenou (tolerantní až rezistentní) odrůdou v kombinaci s podzimním fungicidním ošetřením. Podpůrnými opatřeními jsou rychlá regenerace porostů na jaře dusíkatou výživou, použití regulátorů růstu k podpoře odnožení, popřípadě vláčením silně napadených porostů.

Sněžná plísňovitost obilnin

Tyfulová plísňovitost obilnin

Na ozimém ječmeni bývá výskyt této choroby doprovázen i výskytem tyfulové plísňovitosti obilnin. Tyfulová plísňovitost obilnin (Paluška travní) je další z chorob, které se mohou podílet na vyzimování porostů ozimých obilnin. Způsobuje ji houba Typhula incarnata. Napadá především porosty ozimého ječmene, napadena však může být i ozimá pšenice, případně ozimé žito a pícní trávy. Projevuje se na jaře po roztání sněhu. Napadené rostliny se vyskytují v řádcích nebo v hnízdech. Nejprve odumírají starší listy od špiček, přičemž mladší listy jsou úzké a tuhé, nápadně žlutě zabarvené. Při silném napadení může docházet i k odumírání celých rostlin neboť je zničen kořenový systém. Typickým příznakem jsou v listových pochvách i na kořenech vznikající sklerocia. Sklerocia vznikají jednotlivě nebo ve shlucích, jsou hnědočerveně nebo hnědě zbarvená, 0,5 až 4 mm velká. Sklerocia přežívají na povrchu nebo v malé hloubce pod povrchem i několik let. Za vlhka a při teplotách 0–10 °C (září, říjen) vyrůstá ze sklerocií mycelium, které infikuje kořeny nebo nadzemní části vzcházejících rostlin. Infekci rostlin podporují teploty blízké nule, vysoká vlhkost a nedostatek světla (sněhová pokrývka na nezamrzlé půdě). Napadeny bývají především oslabené rostliny. Později se tvoří nová sklerocia.

Přímá ochrana zatím neexistuje, některá mořidla vykazují vedlejší účinky i proti této chorobě. Napadení podporuje vysoká půdní vlhkost, teploty kolem 0 °C a časná a dlouhodobá sněhová pokrývka. Onemocnění se vyskytuje častěji na lehkých půdách s nízkou biologickou aktivitou. Náchylnější jsou oslabené rostliny (mráz, padlí, herbicid apod.).

Nepřímou ochranou je pozdější, hustší a mělčí výsev, nezařazovat ozimý ječmen po ozimém ječmeni, zvýšená péče o oslabené porosty (lehké převláčení, přihnojení N).

Tyfulová plísňovitost obilnin

Jarní ječmen

V porostech jarního ječmene se na některých lokalitách začínaly ve větší míře také objevovat rostliny napadené prašnou snětivostí ječmene, pruhovitostí ječmene i dalšími chorobami přenosnými osivem. Základem dobrého výnosu a mnohdy jedinou možností jak potlačit choroby přenosné osivem je kvalitně namořené osivo.

Choroby přenosné osivem

Prašná snětivost ječmene (Ustilago nuda) je choroba přenosná pouze osivem, přičemž napadení obilek není viditelné (determinace jen laboratorní metodou, mycelium houby prorůstá do vnitřku obilky). Nemocné rostliny zjistíme až v době květu (BBCH 61–69), kdy se místo obilek objevuje masa černých spor. Spory se později větrem uvolňují a infikují květy zdravých rostlin.

Pruhovitost ječmene (Pyrenophora graminea) je choroba téměř výhradně přenosná osivem. Na listech se od května do začátku července objevují mezi listovými nervy dlouhé světlé pruhy. Následně infikované pruhy hnědnou a listy se mohou v pruzích třepit a zasychat. Infikované rostliny bývají menší, jen částečně metají a klasy bývají hluché. Na napadených listech se tvoří spory, které jsou následně zanášeny větrem na zelené klasy zdravých rostlin. Spory po vyklíčení však zůstávají až do výsevu zrna mezi pluchou a zrnem v klidovém stadiu. Na napadeném zrnu nedochází k žádným příznakům projevu napadení. Při klíčení obilky infikuje mycelium klíčící rostlinu a prorůstá celou rostlinou až do klasu.

Síťovitá skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost ječmene; Pyrenophora teres) je choroba přenosná osivem, a také přežívá na posklizňových zbytcích. Primární infekce je tedy jak z osiva, tak i z půdy (BBCH 10–30). Při klíčení v infikované obilce mycelium prorůstá do klíčku a při zasažení jeho vrcholu napadený klíček odumře. V rostlinách, které pokračují v růstu, mycelium prorůstá do spodních listů a tvoří na jejich horní straně hnědé pásky (net-typ) nebo vřetenovité skvrny (spot-typ). Odtud se choroba šíří na horní listy (sekundární infekce; BBCH 31–59). Při intenzivním projevu choroby dochází k usychání listů od špiček směrem k bázi. Během vegetace se šíří pomocí spor. Choroba se vyskytuje zejména v chladných a vlhkých ročnících.

Z registrovaných mořidel lze proti výše uvedeným chorobám použít například: Celest Extra Formula M, Celest Trio Formula M, Lamardor FS 400, Maxim Star 025 FS, Raxil Star, Systiva, Vibrance Duo, Vibrance Gold, Vibrance Star aj.

Prašná snětivost ječmene

Síťovitá skvrnitost ječmene

Padlí ječmene

U citlivých odrůd jarního ječmene se zaměřte i na sledování a případné ošetření padlí ječmene (Blumeria graminis f. sp. hordei) fungicidy: Alterno, Archer, Arsenal, Atlas S, Corbel, Cyflamid 50 EW, Flexity, Leader, Talius, Tern aj. a přípravky na bázi síry povolené i pro ekologické zemědělství: Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus aj. Tato choroba může při časné infekci výrazně omezit i počet produktivních odnoží.

Padlí ječmene na spodní části rostlin

Plevele

Ošetření proti plevelům můžete provádět většinou již od začátku odnožování, kdy účinně zničíte vzcházející plevele i nižšími doporučenými dávkami herbicidů. U ploch zaplevelených pcháčem rolním počkejte až na vytvoření listové růžice pcháče, případně proveďte opravné ošetření herbicidy: Dicopur D Extra, Esteron, Agritox 50 SL, Dicopur M 750, Emcee, Biplay SX, Express 50 SX, Nuance aj. spolu s fungicidním ošetřením.

Stresované porosty

U zažloutlých, „zamazaných“ porostů podpořte rozvoj kořenů přihnojením ledkem (nejlépe vápenatým) a aplikací „antistresorů“: Agro-Sorb Folium, Agrostim Nitrofenol, Agrostim Tria, Alga, Atonik, Kaishi, K-Fenol Mix, Novastim Klasik, Talisman aj. i pro eliminaci stresu z nízkých nočních teplot.

Mšice

V rizikových oblastech, kde jsou obilniny napadeny virem žluté zakrslosti ječmene (BYDV), věnujte zvýšenou pozornost (zejména u později setých porostů) i výskytu obilních mšic a v případě potřeby porosty včas ošetřete přípravky: Danadim Progress*, Nurelle D*, Pirimor 50 WG, Proteus 110 OD nebo některým pyretroidem.

Obilniny

Mšice a virové choroby

Obilniny byly před zimou v dobrém zdravotním stavu a v různých vývojových fázích. Vlivem pokračujícího teplého počasí v listopadu a prosinci a plošného zamoření zdroji infekce virové zakrslosti pšenice a ječmene i vyššího výskytu křísků a mšic, byla u vzešlých porostů poměrně velká pravděpodobnost napadení virovou zakrslostí obilnin. Příznaky napadení viry se většinou projeví až na jaře.

V porostech obilnin mohou být na jaře také zjišťovány výskyty mšic, které mohou dále druhotně šířit virus BYDV způsobující virovou chorobu žlutou zakrslost ječmene. Jeho šíření je připisováno obilním mšicím, především mšici střemchové, kyjatce osenní a kyjatce travní. Na jaře se virus může sekundárně silně šířit s přibývajícím výskytem mšic (podle ročníku) především koncem května a začátkem června. Proto jsou na jaře více poškozovány jen pozdější výsevy jarních obilnin.

Virus zakrslosti pšenice (WDV) je přenášen křískem polním. Na této sekundární infekci se podílejí nymfy a dospělci kříska vylíhlí z přezimujících vajíček, kteří se nakazili na nemocných rostlinách. Jak uvádí odborné zdroje, mimo porosty ozimů tito křísci migrují na jaře jenom v malé míře a významnější napadení jarních porostů virem WDV nebylo pozorováno. Obilniny infikované na jaře mají podstatně nižší výnosové ztráty než obilniny nakažené již na podzim.

Oba viry se přenášejí perzistentním způsobem. U obou virů jsou hostitelské rostliny i příznaky velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). V případě silnějšího napadení zpravidla rostliny také málo rostou a méně větví kořeny, špatně nebo vůbec nevymetají a kvítky jsou sterilní. Zvláště u silných časných podzimních infekcí dochází k výrazným zakrslostem až odumírání rostlin.

V oblastech s plošným výskytem virových zakrslostí obilnin sledujte (zejména při pozdním setí jařin) aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic, které jsou uváděny v Aphid Bulletinu, jenž pravidelně vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Opava.

Také v obilninách není možné kurativní ošetření proti virózám a celá ochrana je tak soustředěna na preventivní agrotechnická opatření a v aktuálních případech postřikem proti přenašečům povolenými insekticidy.

Virová zakrslost pšenice

Virová zakrslot ječmene

Mšice jsou přenašeči viru BYDV

Ozimá řepka

Plevele

Pokud jste nestihli odplevelit řepku na podzim nebo i přes herbicidní ošetření řepka zarostla heřmánky, chrpou polní, svízelem, pcháčem aj., lze ji ještě ošetřit přípravky: Barca 334 SL, Clap, Gala 334 SL, Galera, Galeona, Korvetto, Major 300 SL, Vivendi 200, Zorro 300 SL. Aplikaci herbicidů možno provádět jakmile plevele obnoví na jaře aktivní růst a teploty po několik dnů vystoupí nad 10 °C. Při jarní aplikaci herbicidů je však nutno počítat s tím, že odolnější plevele (svízel přítula, mák vlčí, penízek rolní, kakost maličký atd.) budou potlačeny jen částečně.

Na pýr, výdrol obilnin a další trávovité plevele (pokud jste to nestihli na podzim) můžete aplikovat povolené graminicidy.

Jarní zaplevelení řepky ozimé

Blýskáček řepkový

Blýskáček řepkový je nejrozšířenější škůdce ozimé řepky, který na porostech ozimé řepky může lokálně způsobovat i větší škody. Škodí především brouci a částečně i larvy. Brouci žírem ničí poupata. Larvy poškozují při silném výskytu poslední vrcholová květenství. Brouci způsobují největší škody za chladného počasí v období před květem, kdy plodina pomalu rozkvétá, ale také i při dlouhém postupném nakvétání řepky na větvích. Ohroženy jsou zejména slabé řídké porosty.Velké škody také mohou způsobit dospělci nově vylíhlé generace i na jarní řepce, hořčicích a dalších semenných brukvovitých plodinách.

Na řepce se objevuje a začíná škodit v období začátku tvorby květních poupat BBCH 50–53 (hlavní květenství již viditelné, těsně obklopené nejvyššími listy, výška rostlin je cca 20 cm) – v této fázi se uvádí orientační kritické číslo 100–300 brouků na 100 vrcholových květenství. Ošetření se signalizuje na začátku výskytu brouků na ozimé řepce. Ošetřují se porosty kdykoliv před začátkem květu při dosažení kritických čísel v závislosti na dosažené růstové fázi a počtu jedinců na rostlinách. Brouci přezimují v povrchové vrstvě půdy a ve vrstvách spadaného listí na zemědělské půdě i mimo ní. Zimoviště opouští při teplotě vzduchu 9–10 °C a na jaře se živí pylem na květech mnoha bylin a dřevin. Hromadný přelet na řepku nastává při teplotách nad 13,5 °C. Brouci vyžírají otvory do poupat a živí se jejich pylem. Přitom mohou poškodit prašníky a blizny a mnohdy i malá poupata. K největším škodám dochází v letech, kdy teplota poklesne pod 9 °C a dojde ke zpomalení růstu řepky před květem. U hybridních odrůd, které více větví, je potřeba kontrolovat napadení po celou dobu výskytu poupat v porostu na větvích a následně podle intenzity napadení ještě opakovaně ošetřit.

Orientační kritické číslo v pozdějších fázích BBCH 59–69 (před začátkem květu a začátek květu) v průměru 3 brouci na 1 rostlinu. Po rozvinutí květů škodlivost většinou ustává, otevřené květy brouci ani larvy blýskáčků již tolik nepoškozují. Populaci blýskáčka řepkového také redukuje intenzivní insekticidní ochrana proti šešulovým škůdcům ve fázi BBCH 65–70 a snižuje se tím riziko škodlivého výskytu v příštím roce. V letech s mírnou vlhkou zimou bývají blýskáčci během přezimování hubeni různými entomopatogenními houbami, a proto byly lokálně zjišťovány jen minimální výskyty blýskáčků.

Snížily se i výskyty rezistentních populací. Proti thiaclopridu byla rezistence zjištěna místy, ale k aplikovaným pyretroidům byla na jednotlivých lokalitách zjišťována vysoká variabilita citlivosti populací blýskáčků. Proto je nutno věnovat ochraně nejen proti blýskáčkům náležitou pozornost a vyhodnocovat její účinnost ihned následující dny po aplikaci a používat antirezistentní strategie.

Antirezistentní strategie zahrnuje soubor opatření, které by měli přijmout všichni pěstitelé v oblasti, aby zabránili nebo oddálili vznik a vývoj rezistence vůči insekticidům. V případě blýskáčka řepkového je základem strategie střídání insekticidů s různým mechanizmem účinku cílené na všechny druhy škůdců řepky v jarní období, tj. období před květem až do ukončení květu. Výběr přípravků musí zohlednit výsledky monitoringu výskytu rezistentních populací blýskáčka řepkového v regionech a výsledky postregistračního sledování účinnosti přípravků prováděného ÚKZÚZ. Konkrétně to znamená nepoužívat v ochraně opakovaně za sebou insekticidy ze stejné skupiny účinných látek, ale střídat insekticidy s různými skupinami účinných látek s rozdílným způsobem účinku (neonikotinoidy, oxadiaziny, pyretroidy).

Pokud je již zjištěna rezistence, mělo by být vždy více upřednostňováno střídání různých účinných látek (z různých skupin účinných látek) než míchání insekticidů s účinnými látkami z různých skupin používaných při jednom postřiku a směsné přípravky. Při používání směsi účinných látek na rezistentní populaci je větší riziko selekce jedinců, kteří si vytvoří rezistenci vůči dosud účinné složce ve směsi, a tím možnost vzniku několikanásobné (poly-) rezistence. Je povolen přípravek Avaut 15 EC/Sindoxa (indoxacarb), který má z hlediska použití na blýskáčka úplně jiný mechanizmus účinku, než dosud používané pesticidy. Doporučování jiných možností ochrany než insekticidy je pro omezenou účinnost zatím značně obtížné (např. agrotechnická opatření jen na některé vybrané druhy). Při hromadném přeletu se blýskáčci nejprve soustřeďují na okrajích porostů, proto u velkých honů mnohdy postačí jenom opakovaně ošetřit tyto napadené okraje.

Při nedodržení doporučení uvedených na etiketě přípravku mohou být při aplikaci insekticidů snadno ohroženi opylovatelé – včely, čmeláci i další necílové druhy! Pozor na včely – aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu na použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného pro včely (nebo zvlášť nebezpečného pro včely).

Blýskáček řepkový na začátku tvorby poupat je nejškodlivější

Regulace růstu

Pro následné ošetření kvetoucího porostu proti chorobám i škůdcům (nehledě na další výhody) je vhodné zkrátit výšku rostlin řepky aplikací některým přípravkem: Efilor, Caryx, Moddus, Vertico, případně Magnello, Caramba, Prosaro 250 EC, Tilmor, Horizon 250 EW, Lynx, Ornament 250 EW aj. na jaře při výšce rostlin 20–30 cm.

Cukrovka

Sledujte vývoj plevelů, účinnost aplikovaných herbicidů a nálet mšic a dalších škůdců do porostů. Porosty podle potřeby včas ošetřete povolenými insekticidy.

Z abiotických stresových faktorů jsou pro vzcházející cukrovku největším nebezpečím přízemní mrazíky pokles teploty na povrchu půdy pod -3 °C. Kritická teplota je pro cukrovku v období vzcházení -6 až -7 °C. Mrazové poškození se projeví zešednutím, zhnědnutím a ztrátou turgoru. Pokud přijde mráz ve fázi děložních listů, pravděpodobně dojde i k úhynu rostlin. Pokud slabší mráz přežijí, je nutno oddálit herbicidní ochranu.

Z chemických abiotických stresových faktorů je cukrovka vystavena zejména toxickému působení chemických látek z reziduí v půdě a v aplikovaných herbicidech. Jak silné to působení bude záleží na zařazení v osevním sledu a systému hubení plevelů v cukrovce.

V období od vytvoření pravých listů do zapojení porostu lze i u cukrovky využít stimulátory růstu, např.: Agro-Sorb Folium, Agrostim Nitrofenol, Agrostim Tria, Alga, Atonik, Kaishi, K-Fenol Mix, NF-Stim, Novastim Klasik, Talisman aj. Lze je použít i opakovaně, ve směsi s některými chemickými přípravky i vybranými kapalnými hnojivy na překonání stresu.

Plevele

Dávky a kombinace herbicidů volte podle růstové fáze cukrovky i plevelů a spektra plevelných rostlin. V pokusech Řepařského institutu vychází jako nejjednodušší a nejšetrnější řešení nasazení herbicidní clony od vzcházení plevelů (T1 – do týdne po vzejití, T2 – 6 až 8 dní po T1, T3 – 7 až 9 dní po T2, T4 – 9 až 14 dní po T3). Řepařský institut preferuje vícesložkové, širokospektrální herbicidy typu Betanal expert*, které obsahují spolehlivé účinné látky phenmedipham*, desmedipham* a ethofumesate. Pro kombinace je pak podle potřeby doporučován přípravek na bázi metamitronu např. Goltix Top, Mitra, aj.

Na zaplevelené plochy mračňákem Theophrastovým je do cukrovky povolen

Command 36 CS v dávce 0,05 l/ha – cukrovka v BBCH 12–14 a mračňák v BBCH 09–10; 0,1 l/ha – cukrovka v BBCH 14–18 a mračňák v BBCH 09–14.

Neaplikujte herbicidy v poškozených či oslabených porostech. Za jasných dní se silným slunečním svitem lze, vzhledem ke zvýšenému riziku poškození cukrovky, většinou aplikovat tyto přípravky až v podvečer, při teplotách nepřesahujících 23 °C (měřeno 5 cm nad povrchem půdy). Porost musí být při ošetření suchý. Nelze ošetřovat těsně po dešti a ani když jsou rostliny pokryty rosou. Za nepříznivých podmínek nelze vyloučit přechodné poškození řepy (retardace růstu, popálení špiček, chlorózy). Pamatujte, že chyby v aplikaci herbicidů zvyšují finanční náklady na odplevelení a procento výnosových ztrát!

Mák

Plevele

Sledujte vývojovou fázi máku i vzcházejících plevelů, zejména merlíky, laskavce, rdesna aj., aby, pokud použijete postemergentní aplikaci, nepřerostly fázi vhodnou pro aplikaci herbicidů. Na trávovité plevele použijte povolené graminicidy.

Dávky a kombinace herbicidů po vzejití máku volte podle růstové fáze máku a spektra plevelných rostlin, aby nedošlo k poškození (žloutence) máku. Za zhoršených podmínek je důležité dodržení minimální růstové fáze máku – 6. list máku. Větší rostliny i po tomto prožloutnutí úspěšně regenerují přibližně do 14 dnů. U menších rostlin však může docházet i k jejich úplnému uhynutí. Účinnost proti svízeli, rdesnům a pohankám je vhodnější posílit kombinací s herbicidem Tomahawk v dávce do 0,4 l/ha + Callisto 480 0,15 l/ha (Callisto 100 SC 1,0 l/ha).

Na překonání stresu lze v máku využít stimulátory růstu Agrostim Nitrofenol, Agrostim Tria, Atonik, Kaishi, K-Fenol Mix aj.

Krytonosec kořenový

Na lokalitách, kde na máku škodí krytonosec kořenový, věnujte zvýšenou pozornost i tomuto škůdci. Hostitelskými rostlinami krytonosce kořenového jsou všechny druhy pěstovaného i planého máku. Největší škody působí dospělí brouci úživným žírem na vzcházejících rostlinách máku do velikosti 4 až 5 listů, zvláště za suchého počasí. Listy mladých rostlin jsou skeletovány okénkovým žírem. Pokud jsou rostliny z pozdějších výsevů ještě ve fázi jen několika listů, dochází až k totálnímu zničení celých rostlinek.

Brouci obvykle nalétávají do porostů na vzcházející mák od druhé poloviny dubna. Po úživném žíru (trvá až 8 dní) samičky kladou vajíčka (až 300 kusů) do vyhlodané jamky v hlavním nervu na spodní straně listů. Larvy zpočátku poškozují listy, ale největší škody způsobují na hlavním kůlovém kořenu, který silně poškozují žírem (vytvářením chodbiček a jamek). Tím dochází k oslabení rostlin. Poraněná místa mohou být vstupní branou pro řadu patogenních mikroorganizmů, které mohou následně způsobit i úhyn rostlin máku. Larva se kuklí ve vejčitém hliněném kokonu v půdě.

Krytonosec kořenový je suchomilný a teplomilný, jarní chladné a deštivé počasí a zvláště déletrvající mrazy jsou pro jeho vývoj nepříznivé. Škody způsobuje především za sucha, zvláště u pozdně setých nestejnoměrně vzcházejících porostů.

Rozsah škod lze omezit raným výsevem a všemi agrotechnickými opatřeními urychlujícími vývoj a růst rostlin (zvýšit výsevek, snížit, případně vynechat dávky půdních herbicidů aj.). Také výsev mořeného osiva, zvláště u pozdějších výsevů, sníží napadení. V současné době není povoleno žádné insekticidní mořidlo. Foliární aplikaci provedeme po dosažení prahu škodlivosti.

Termín sledování výskytu je v období vzcházení máku až do 4.–5. listu (BBCH 10–25). Odpočty brouků na řádcích vzcházejícího máku je vhodné provádět v dopoledních hodinách za pěkného počasí, kdy brouci přijímají potravu. V odpoledních hodinách se již většinou zdržují v úkrytech na povrchu půdy.

Ošetření se provádí po zjištění prvních příznaků napadení (asi 5 dní po začátku náletu) v době maxima výskytu brouků. Práh škodlivosti je 3 brouci na 1 běžný metr řádku při vzcházení máku. Ošetření je účinnější v nižších růstových fázích, do 2–3 pravých listů (růstová fáze BBCH 22–23), pozdější ošetření proti larvám na kořenech je již neúčinné. V současnosti jsou pro plošné ošetření povoleny přípravky Nexide, Nurelle D*, Rapid aj.

Porost máku poškozený krytonoscem kořenovým

Pleosporová skvrnitost máku

Pleosporová skvrnitost máku (helmintosporiová nekróza máku; Pleospora calvescens) u vzcházejících rostlin máku způsobuje padání klíčních rostlin a později u větších rostlin může způsobovat i hnědnutí a zaškrcování kořenového krčku. Na starších rostlinách se většinou projevuje až v průběhu kvetení, kdy se na listech tvoří tmavohnědé skvrny a na obvodu stonku jsou rozeznatelné modročerné pásky. Listy při silnějším napadení postupně uvadají a zasychají. Při teplém průběhu počasí může dojít k velice rychlému napadení a poškození porostu. Choroba také proniká do makovic, ve kterých deformuje vnitřní přepážky a vyplňuje je šedým myceliem. Napadená semena jsou malá a zprohýbaná. Na povrchu makovic se tvoří černý povlak.

Mezi preventivní opatření patří: nevysévat mák na pozemky s těžkou slévavou půdou, provádět včasné a kvalitní zapravení posklizňových zbytků a dodržovat odstup v osevním postupu min. 4–6 let.

Fungicidní ošetření máku proti pleosporové skvrnitosti máku lze provést na počátku kvetení přípravky: Caramba, Discus, Propulse, Prosaro 250 EC.

Pleosporová skvrnitost máku na starších listech

Plíseň máku

Plíseň máku (Peronospora arborescens) má dva zdroje infekce: oospory z rostlinných zbytků a mycelium v endospermu semen. K infekci dochází při širokém rozmezí teplot 5–26 °C a relativní vlhkosti 70–90 % po celou dobu vegetace. Chladno v době vzcházení se projeví vyšší četností infekce (například při příliš časném setí). Napadeny mohou být i vzcházející rostliny, kde vyvolává systémové infekce, zároveň však může napadat i starší rostliny v průběhu vegetace. Nižší teploty, ovlhčení, vysoká vzdušná vlhkost a hustý porost vytvářejí ideální podmínky pro napadení. Pro plíseň máku je typické, že napadené listy pouze žloutnou a dlouho zůstávají živé. Na spodní straně listů je nejprve bílý později šedofialový povlak plísně; listy postupně odumírají, rostliny zaostávají v růstu nebo uhynou. Nejnápadnějším příznakem systémové infekce je kroucení až zpětné ohýbání stonku připomínající poškození rostlin růstovými herbicidy. Infikované rostliny s projevy systémové infekce se v porostu většinou projevují jednotlivě. Naproti tomu poškození herbicidem však povětšinou zasahuje i sousední rostliny. Choroba se zejména vyskytuje ve vhlhkých ročnících a na vlhkých pozemcích.

Agrotechnická opatření: Doručuje se pěstovat mák na stejném pozemku až po 4–6 letech. Neset mák do těžkých slévavých půd. Set zdravé osivo z nenapadených porostů, dobrá zásoba fosforu a draslíku v půdě a řidší porost. Případně na menších plochách i negativní výběr (likvidace) primárně napadených rostlin – onemocnění se v porostu šíří z rostliny na rostlinu. Pokud se vysévá jarní i ozimý mák, je vhodné mezi porosty dodržovat dostatečnou izolační vzdálenost. Stejně tak je vhodné udržovat izolační vzdálenost mezi novými výsevy a pozemky, kde byl mák pěstován v loňském roce. Již se podařilo vyšlechtit i rezistentní odrůdy.

Chemická ochrana napadeného porostu proti plísni máku není ještě plně dopracovaná. Časná aplikace fungicidů, může omezit šíření sekundárních infekcí v porostu. Pro toto ošetření jsou fungicidy: Dithane DG Neotec s aplikací v BBCH 18–39 a minimálním intervalu mezi ošetřeními 10 dnů; Mirador Xtra od BBCH 18 (8 pravých listů) do BBCH 49 (poupě v úžlabí viditelné); Prosaro 250 EC pro preventivní použití ve fázi od listové růžice až po květ máku. Biopreparát Polyversum je povolen v ekologickém zemědělství. Pozor – rostliny již napadené plísní máku i po ošetření odumírají nebo nedokončí svůj vývoj, proto se nepodílí na tvorbě výnosu!

Příznaky napadení plísní máku

Polní plodiny

Hraboš polní

Poslední teplé a sušší ročníky a zejména loňská teplá zima byla příznivá pro rozvoj populace hraboše polního i dalších hlodavců.

V minulém roce v ozimých obilninách, pícninách, řepce ozimé i kmínu, kde mu nebyla věnovaná patřičná pozornost, začal již opět ohniskově i plošně škodit. Rovněž jeho škodlivost narostla v sadech i na zahradách. Pokud se jeho početní stavy podstatněji nesnížily v zimním období, musíme s jeho větší škodlivostí počítat i v letošním roce. Nejúčinnější proti jeho dalšímu přemnožení jsou opatření prováděná na jaře. Aby však bylo ošetření dostatečně účinné, musíme vhodně omezit počty hrabošů i na přilehlých nezemědělských plochách, ze kterých se hraboši opět po určité době na ošetřené zemědělské plochy rozšíří. Na jaře není na chemickou ochranu proti hrabošům mnoho času. K zajištění optimálního efektu je třeba chemické přípravky aplikovat již ve fázi probouzení vegetace, kdy jsou nástrahové přípravky pro hraboše velmi atraktivní potravou. Avšak z různých důvodů se v jarních měsících většinou žádná opatření neprovádějí.

Populační hustotu hraboše polního sledujeme podle počtu užívaných nor na ha především na jaře, někdy již v předjaří, ještě před nástupem rozvoje populací hraboše. Popřípadě kdykoliv, když potřebujeme zjistit početnost výskytu. Na každé lokalitě větší než 5 ha (ve zvolené plodině) uskutečníme 4 průchody, každý o délce 100 m a šířce 2,5 m. Procházíme porostem úhlopříčně a počítáme užívané nory. Jako užívanou noru hodnotíme tu, kde u východu z nory je čerstvý výhrabek, trus, čerstvé zbytky potravy, okolní vegetace je okousána, trus je i na cestičkách v okolí nory nebo byl spatřen živý hraboš. Zjištěný počet nor ze 4 průchodů vynásobíme 10, a tím získáme celkový počet užívaných nor na ha. Aby bylo sledování dostatečně přesné, neměl by být porost při šířce průchodu 2,5 m vyšší než 10–15 cm.

Prahy škodlivosti – v porostech víceletých pícnin, ozimých obilnin, řepky ozimé, máku, kmínu aj. je orientačně na jaře považováno za silný výskyt již 50 užívaných nor hraboše na 1 ha. V porostech víceletých pícnin po 1. seči 200 užívaných nor na 1 ha.

Další zdroje informací k hraboši polnímu.

Postup při řešení kalamitního přemnožení hraboše polního v roce 2020.

Postup monitoringu hraboše polního k ověření jeho kalamitního přemnožení na pozemku:

Tab. Rozhodovací kritéria pro jaro 2020

Kalamitní přemnožení	Počet aktivních východů z nor na 1 ha
ne	méně než 250
ano	250 a více

Po zjištění intenzity výskytu hraboše polního je vhodné napadené porosty včas ošetřit ještě před vznikem velkých ztrát na porostu registrovanými rodenticidy. Slabší porosty plodin je vhodné ošetřit i se zjištěnými ohniskovými výskyty hraboše. Základní formou ochrany porostů je hubení hrabošů v ohniscích na jaře.

Zemědělec může provést aplikaci rodenticidu rozhozem na povrch pouze po splnění všech podmínek, které stanoví inspektor ÚKZÚZ.

Na louky, pastviny, ovocné dřeviny, zeleninu, okrasné rostliny, polní plodiny lze aplikovat do nor přípravek Polytanol (180 g/kg fosfid vápenatý), 13 tabl./noru nebo 5 g na noru podle signalizace, max. 1× za rok.

Na polní plodiny, trávníky, pastviny, lesní hospodářství, nezemědělská půda, veřejně přístupné plochy, vinice, okrasné rostliny, sady, zeleninu lze aplikovat do nor přípravek Ratron GW (25 g/kg fosfid zinečnatý), 5 návnad/nor, (max. 2 kg/ha).

Na zemědělskou půdu, polní plodiny, ovocné plodiny, zeleninu, vinice, pastviny, jehličnany, listnaté dřeviny, okrasné rostliny lze aplikovat do nor přípravky Arvalin Forte, Stutox II (25 g/kg fosfid zinečnatý), 2–4 pelet/noru, (max. 2 kg/ha), max. 3× za rok.

Před použitím přípravku si vždy přečtěte pokyny k použití a dodržujte pokyny pro používání, abyste se vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí.

Hraboš v porostu pšenice na jaře 2020

Aktivní nora hraboše v porostu řepky na jaře 2020

Používání přípravků a aplikační techniky

Uživatel je povinen řídit se návodem k použití na obalu přípravku (etiketě) nebo dalšího prostředku na ochranu rostlin. Přípravek musí být používán v souladu s podmínkami stanovenými rozhodnutím o jeho registraci a prováděcím právním předpisem, a to podle označení a při dodržení zásad správné praxe a platného seznamu povolených přípravků na ochranu rostlin.

Používané mechanizační prostředky na ochranu rostlin musí splňovat legislativní požadavky vyplývající ze zákona č. 369/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, další související zákony a provádějících vyhlášek v platném znění k tomuto zákonu:

V současném intenzivním zemědělství je kvalitní a včasná ochrana, tj. aplikace přípravků na ochranu rostlin, jedním z významných faktorů pro dosažení kvalitních výnosů. I sebekvalitnější přípravek aplikovaný v optimálním termínu nebude dostatečně účinkovat, pokud vlastní aplikace nebude provedena dostatečně kvalitně. Aby byla aplikace přípravku bezpečná, a také kvalitní a účinná, je nezbytné dodržovat obecně platné požadavky pro aplikaci. K těmto požadavkům patří především dodržování nastaveného pracovního režimu, tj. pracovní rychlosti, pracovního tlaku a předepsané výšky trysek nad porostem, a to za optimálních povětrnostních podmínek. Omezení pro použití postřikovačů vzhledem k omezování nežádoucích úletů uvádí vyhláška č. 207/2012 Sb. v platném znění, o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků. Tato omezení jsou stanovena pro postřikovače bez vybavení protiúletovými komponenty. Povětrnostní požadavky však musejí být brány v úvahu i tehdy, používáte-li k aplikaci postřikovače s protiúletovými opatřeními. Jejich optimální hodnoty pak lze vzhledem k místním podmínkám vhodně upravit.

Pozn.: * – do spotřebování zásob

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.