Informace o aktuálním výskytu chorob pat stébel
Zdroj: VÚRV
Výskyt chorob pat stébel významný v našich podmínkách již v 60. letech minulého století na pozemcích s intenzivním pěstováním obilnin nabývá opět na významu.
Mezi původce chorob pat stébel ozimé pšenice patří zástupci rodů Fusarium, Microdochium, Oculimacula a Rhizoctonia, dále Bipolaris sorokiniana a Gaeumannomyces graminis. Za nejzávažnější je považován tzv. pravý stéblolam (původci Oculimacula spp.).
První příznaky pravého stéblolamu se objevují v časném jaře. Jedná se o nespecifické hnědé skvrny na bázi stébel, těsně nad povrchem půdy. V této fázi je obtížná vizuální identifikace původce, stéblolam lze snadno zaměnit za kořenomorku (Rhizoctonia sp.) či za poškození zástupci rodu Fusarium. Později je diagnostika snazší, objevují se typické skvrny ve tvaru oka.
Ve VÚRV, v.v.i. bylo v letošním roce (k 27.03.2020) hodnoceno zatím 25 vzorků ozimé pšenice a ozimého ječmene ze zemědělské praxe z okresů Beroun, Chomutov, Kladno, Praha-západ, Rakovník a Tábor. Příznaky typické pro původce pravého stéblolamu byly zjištěny u 4 vzorků (okresy Kladno, Praha-západ, Rakovník), 10 vzorků vykazovalo nespecifické příznaky spojené s výskytem dalších původců chorob pat stébel. Vzorky napadené pravým stéblolamem se často vyskytovaly na lokalitách, kde již byly zjištěny i v minulých letech, což svědčí o tom, že se jedná o dlouhodobý problém. V těchto případech doporučujeme zamyslet se nad volbou odrůd pro výsev 2020/21. Informace o odolnosti odrůd k pravému stéblolamu jsou již k dispozici.
Při hodnocení odolnosti odrůd pšenice doporučených pro pěstování v ČR bylo zjištěno, že většina testovaných odrůd vykazuje náchylnost ke stéblolamu. Nejnižší napadení stéblolamem v pokusech s umělou infekcí prokázaly odrůdy Annie, LG Imposanto, Proteus, Hyfi a Illusion nesoucí gen rezistence Pch1, který odrůdám pšenice poskytuje dostatečnou ochranu proti stéblolamu i v podmínkách vysokého infekčního tlaku.
Aktuálně připadá v úvahu u silně napadených porostů aplikace fungicidu. Doporučuje se provést postřik ve fázi BBCH 30-32 (2. kolénko), vykazuje-li více než 15 % rostlin příznaky napadení pod 1. sloupnutou pochvou. Informace o přípravcích, které je možné použít, přinášejí webové stránky ÚKZÚZ (Rostlinolékařský portál/Přípravky na ochranu rostlin).
V případě zájmu o diagnostiku je možno napadené rostliny zaslat do VÚRV, v.v.i. (kontakt: Jana Palicová – tel. 702 087 644, palicova@vurv.cz)
Zařazeno v Aktuality, Zemědělství