Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Josef Holec, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze

Trávy jsou nejvýznamnější skupinou plevelů, což platí celosvětově, v Evropě, ale také v České republice. V tropických a subtropických oblastech patří k nejvýznamnějším trávovitým plevelům ježatky, čiroky, béry, troskuty, kalužnice, či rosičky. Tyto druhy obvykle disponují tzv. C4 metabolizmem, který dokáže daleko efektivněji hospodařit s vodou a dokáží se tedy uplatnit i v aridních oblastech. V důsledku klimatické změny se však některé výše uvedené trávy začínají šířit i do oblastí, kde se dříve nedokázaly prosadit (např. střední a západní Evropa).

V Evropě jsou nejvýznamnějšími trávovitými plevely psárka polní a jílky. V jižních oblastech Evropy jsou velmi významnými druhy také ježatka kuří noha a čirok halepský. Naopak ve skandinávských zemích je významným trávovitým plevelem lipnice roční.

V České republice je nejvýznamnějším trávovitým plevelem chundelka metlice, která je ve střední Evropě mnohem významnější, než psárka polní, typická především pro severozápad kontinentu. V posledních letech roste význam také ježatky kuří nohy. Z vytrvalých druhů trav je v našich podmínkách nejškodlivější pýr plazivý, který bývá ve vyšších polohách nahrazován medyňkem měkkým a  psinečkem výběžkatým, v nejjižnější části Moravy se uplatňuje i troskut prstnatý.

Možnosti regulace trávovitých plevelů v porostech obilnin jsou, s ohledem na jejich blízkou příbuznost, výrazně omezeny. Omezený sortiment herbicidů použitelných k regulaci těchto plevelů často vede k vývoji rezistentních populací, přičemž u některých druhů neexistují na rezistentní populace alternativní herbicidy.

Obr. 1: S počátkem metání (obvykle v první polovině června) začíná chundelka metlice přerůstat obilninu

Obr. 2: Působení herbicidu Axil Plus (pinoxaden) na chundelku metlici (4 týdny po aplikaci)

Chundelka metlice

Nejvýznamnějším trávovitým plevelem je v ČR chundelka metlice (zapleveluje téměř 80 % ploch ozimé pšenice). Časně seté porosty ozimých obilnin (vyseté do konce září, v řepařské a kukuřičné oblasti i  v prvním říjnovém týdnu) je vhodné ošetřit proti chundelce metlici (obr. 1) na podzim.

U později setých porostů je možné ponechat herbicidní ošetření až na jaro, kdy lze z půdních herbicidů použít chlorotoluron (Lentipur, Tolurex, Rally, atd.). Aby však bylo takové ošetření účinné, chundelka by neměla mít vytvořeny více než 3 listy (obvykle březnové termíny ošetření).

Později na jaře je k regulaci chundelky možné využít již pouze dvou mechanizmů účinku herbicidů. Nejčastěji se používají ALS inhibitory iodosulfuron (Husar), mesosulfuron (Atlantis), sulfosulfuron (Monitor), chlorsulfuron (Glean), či pyroxsulam (Corello). Máme-li však u  chundelky podezření na rezistenci vůči jakémukoliv výše uvedenému herbicidu (opakované selhání účinnosti v minulých letech, či selhání podzimního ošetření), je vhodné použít k regulaci chundelky herbicid s jiným mechanizmem účinku.

Inhibitory ACCasy fenoxaprop (Puma, Foxtrot, atd.), či pinoxaden (Axial) vykazují dobrou účinnost až do počátku sloupkování chundelky (obr. 2). Přestože populace chundelky rezistentní vůči těmto herbicidům jsou v ČR poměrně vzácné, je třeba i tyto herbicidy používat uvážlivě. Taktičtější a levnější je nechávat si tyto herbicidy jako jakési pojistky nebo záchranné brzdy, za které je možné, v případě selhání účinnosti jiných herbicidů, zatáhnout.

Z pohledu antirezistentní strategie může být účelné využití nového herbicidu Avoxa, který byl zaveden v roce 2019 a který využívá synergického působení dvou účinných látek s odlišným mechanizmem účinku (pyroxsulam a pinoxaden) (graf 1).

Graf 1: Porovnání účinnosti herbicidů působících na chundelku metlici při jarním ošetření (výsledky pokusů z let 2008–2018 na několika lokalitách včetně lokalit s výskytem rezistentních populací – cca 20 % pokusů)

Graf 2: Porovnání účinnosti herbicidů působících na sveřep jalový při jarním ošetření (výsledky pokusů z let 2011-2018; herbicid Corello byl použit s adjuvantem Šaman, Atlantis Star s adjuvantem Biopower, Attribut, Atlantis OD a Monitor s adjuvantem Mero)

Sveřep jalový

Sveřep jalový (obr. 3) se v posledních letech stává velmi významným plevelným druhem, zejména na podnicích, které využívají minimalizační technologie zpracování půdy. Méně často se uplatňují sveřep střešní a  sveřep měkký, na Královéhradecku se v porostech ozimých obilnin setkáváme i se sveřepem lučním, v nejzápadnější části Čech se na polích znovu začíná objevovat sveřep stoklasa.

Životnost obilek sveřepu jalového v půdě je poměrně krátká a hluboká orba je proto účinným regulačním zásahem. Důležitým opatřením při regulaci sveřepů je také správné ošetření strniště předplodiny, zejména pokud v ní došlo k významné reprodukci sveřepu. Po mělké podmítce obvykle sveřepy rychle vzejdou a následným ošetřením glyphosatem se významně sníží počet rostlin sveřepu v porostu následné obilniny, zejména pokud je porost založen ke konci agrotechnického termínu (v první polovině října). Pokud se k likvidaci vzešlých rostlin sveřepů po podmítce použijí diskové podmítače či kompaktory, může docházet k regeneraci některých trsů (obr. 4), které pak působí velké problémy v následné obilnině.

Herbicidní regulace sveřepu je možná pouze v ozimé pšenici, případně žitu, neboť selektivita níže uvedených ALS inhibitorů k ječmenu a ovsu je velmi nízká, což způsobuje výraznou fytotoxicitu.

Dobrou účinnost vykázaly v našich pokusech především herbicidy obsahující pyroxsulam (Corello, Ataman) a propoxycarbazone (Attribut). Uspokojivou účinnost vyzrazují také mesosulfuron (Atlantis) a  sulfosulfuron (Monitor) (graf 2). Všechny výše uvedené herbicidy je však třeba použít s vhodným adjuvantem, který napomůže lepšímu pronikání herbicidu přes bariery na povrchu listů (obr. 5). Největšího regulačního efektu (zvýšení účinnosti o 18–24 %) jsme dosáhli při použití olejového adjuvantu Mero (v dávce 1,0 l/ha) a adjuvantu Šaman (v dávce 0,4 l/ha).

Naopak smáčedla (testovány Trend a Silwet) účinnost herbicidů na sveřep jalový nezvyšovala, naopak v některých letech byla při jejich použití zjištěna nižší účinnost než při ošetření samotným herbicidem. Velmi negativně ovlivňuje účinnost herbicidů na sveřepy kapalné hnojivo DAM, které není vhodné používat jako nosič při aplikaci herbicidů proti sveřepům.

Kromě použitého adjuvantu je účinnost ovlivněna počasím a růstovou fází sveřepu. Při vyšší intenzitě zaplevelení nebo za sucha je často nutné provést na jaře dvě ošetření, zejména pokud nebyly sveřepy potlačeny již na podzim. Jestliže je ošetření provedeno včas (obvykle přelom března a dubna) a je použit vhodný adjuvant, jsou sveřepy obvykle silně poškozeny, nicméně některé rostliny mohou regenerovat, zejména v hůře zapojených a časně setých porostech. K regeneraci sveřepu může rovněž dojít, pokud na přelomu dubna a května spadne větší množství srážek, které podpoří obnovení růstu. V těchto případech je nutné ještě jedno ošetření, které výrazně zvýší celkovou účinnost (obvykle přes 90 %) a výrazně omezí reprodukci sveřepu, a tím sníží intenzitu zaplevelení v příštích letech.

V zahraničí, kde sveřepy způsobují daleko závažnější problémy, velmi často dochází k vývoji populací rezistentních vůči výše uvedeným ALS inhibitorům, ale první rezistentní populace jsme již zaznamenali také v  ČR.

V loňském roce byly v ČR zavedeny dva nové kombinované herbicidy, které v naších pokusech vykázaly velmi dobrou účinnost na sveřep jalový. Herbicid Avoxa (pinoxaden + pyroxsulam) využívá již zmiňovaného synergického působení obou obsažených účinných látek, které zvyšuje efektivitu herbicidního zásahu a současně snižuje riziko vývoje rezistence. Zároveň jako jediný herbicid určený proti sveřepům nemusí být kombinován s adjuvantem. Další novinkou loňského roku byl herbicid Atlantis Star, který obsahuje tři účinné látky působící na sveřepy (mesosulfuron + iodosulfuron + thiencarbazone), všechny tři však vykazují stejný mechanizmus účinku (inhibice ALS). V našich pokusech jsme po aplikaci herbicidu Atlantis Star zaznamenali vyšší (asi o 10 %) a  vyrovnanější účinnost oproti herbicidu Atlantis OD (graf 2).

Obr. 3: Konkurenční schopnost sveřepu jalového je velmi vysoká

Obr. 4: Regenerující trs sveřepu jalového v porostu pšenice – absence orby a glyphosatového ošetření před založením porostu

Obr. 5: Ochmýřený povrch listů sveřepu jalového působí jako bariéra příjmu herbicidů

Psárka polní

Psárka polní (obr. 6), konkurenčně velmi zdatná ozimá tráva, se v ČR vyskytuje zatím jen lokálně v jižních a středních Čechách. Také regulace této trávy působí pěstitelům velké problémy, přičemž nezvládnutí ochrany má obvykle zásadní vliv na výnos obilniny. Podmítka a její ošetření glyphosatem má také u psárky velký význam.

Herbicidní zásah proti psárce je vhodné provést na podzim, ideálně velmi brzy po jejím vzejití, kdy je k herbicidům nejcitlivější. S ohledem na vysokou konkurenční schopnost psárky již v podzimním období a možnost opoždění zásahu na jaře v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek (např. podmáčení pozemku) se ponechání regulace psárky až na jarní období nedoporučuje.

Pokud je však z nejrůznějších důvodů nutné opravovat herbicidní zásah proti psárce na jaře, je třeba provést ošetření co nejdříve (do konce odnožování psárky), v opačném případě účinnost většiny listových graminicidů (Puma, Axial, atd.) prudce klesá a na konci sloupkování psárky již nelze od žádného herbicidu očekávat dostatečnou účinnost.

Účinnost většiny ALS inhibitorů nemusí být vždy dostatečná. Používají se především mesosulfuron (Atlantis), iodosulfuron (Husar), sulfosulfuron (Monitor), propoxycarbazone (Attribut) a  pyroxulam (Corello, Ataman, atd.), přičemž existují relativně velké rozdíly v citlivosti lokálních populací k těmto herbicidům a vývoj rezistentních populací je u tohoto druhu poměrně rychlý.

Obr. 6: K vymetání psárky polní dochází poměrně brzy, obvykle již v první polovině května

Lipnice roční

Lipnice roční (Obr. 7) je na celém našem území velmi hojná, kromě ozimů se vyskytuje i v ostatních skupinách plodin. Jako běžný plevel roste i v sadech, zahradách a intravilánu lidských sídel. Intenzita zaplevelení lipnicí roční v posledních letech výrazně stoupá, přičemž na některých lokalitách dnes tento druh dominuje nad chundelkou, se kterou je v raných růstových fázích často zaměňován. Jedná se o málo vzrůstný plevel, který nemá potenciál obilninu přerůst, ale při očekávané vyšší intenzitě zaplevelení, či v prořídlých porostech je třeba přistoupit k cílené herbicidní ochraně.

Lipnice roční je dobře potlačována především herbicidy působícími převážně skrze půdu (podzimní ošetření), obvykle je však třeba použít vyšších dávek. Na jaře vykazují vysokou účinnost některé sulfonylmočoviny, především iodosulfuron a mesosulfuron (Atlantis, Husar). Listové graminicidy (fenoxaprop ani pinoxaden) lipnici obvykle nepotlačí dostatečně.

Obr. 7: Lipnice roční na počátku metání

Obr. 8: Dozrávající mrvka myší ocásek na okraji pole

Mrvka myší ocásek

Mrvka myší ocásek (Obr. 8), byla donedávna naprosto bezvýznamný a  ohrožený druh. Na mnoha lokalitách se však rychle stala problematickým plevelem, který je schopný vytvářet husté porosty především v okrajových částech pozemků. Úzké svinuté listy umožnují mrvce dobře se přizpůsobit suchým podmínkám, ale zajištují jí také vysokou odolnost proti herbicidům. Podobně jako lipnice roční je odolná proti většině inhibitorů ACCasy a ve vyšších růstových fázích také proti ALS inhibitorům.

K regulaci je proto třeba přistoupit již brzy po výsevu ozimů, nejlépe při vzcházení mrvky (flufenacet či chlorotoluron), přičemž je obvykle třeba použít maximálních registrovaných dávek herbicidů.

Na jaře je možné použít některé ALS inhibitory. V našich pokusech vykázal nejvyšší účinnost herbicid Atlantis Star (testován s adjuvantem Biopower). Ošetření je však třeba provést co nejdříve po obnovení vegetace, což je důležité zejména za sucha (graf 3).

Graf 3: Porovnání účinnosti herbicidů s graminicidním účinkem na mrvku myší ocasek při jarním ošetření (data pouze z jednoho pokusu provedeného v roce 2019 – extrémně suché podmínky, herbicid Atlantis Star byl použit s adjuvantem Biopower, Corello s adjuvantem Šaman a  Attribut s adjuvantem Mero)

Oves hluchý

Přestože je oves hluchý časný jarní plevel zaplevelující především porosty jařin (obr. 9), poměrně často zapleveluje také ozimé obilniny, zejména později seté porosty. Mírné zimy dokáže často přečkat, ale také rostliny vzešlé až na jaře (březen až duben) se dokáží velmi dobře uplatnit i v relativně hustých porostech ozimých obilnin.

V pšenici lze k regulaci ovsa hluchého použít některé ALS inhibitory (Atlantis, Husar, Corello, Monitor, Ataman, atd.).

V ječmeni není, z důvodu jejich nízké selektivity k  této plodině, jejich použití možné. Nejčastěji se proto k regulaci ovsa hluchého používají inhibitory ACCasy fenoxaprop (Puma, Foxtrot, atd.) a pinoxaden (Axial).

Obr. 9: Oves hluchý v porostu ječmene

Pýr plazivý

Regulaci pýru plazivého je vhodné řešit v meziporostním období glyphosatovými herbicidy, ke kterým je pýr vysoce citlivý již v relativně nízkých dávkách. Aby však bylo ošetření dostatečně účinné a  dlouhodobé, je třeba aplikaci správně načasovat. Lze ji provést přímo na strniště předplodiny, avšak vhodnější je zaplevelený pozemek nejprve zpracovat talířovým podmítačem. Dlouhé oddenky pýru jsou tak rozřezány na menší segmenty, u nichž dojde k porušení dormance a k masovému vzcházení. Následná aplikace glyphosatových herbicidů je pak daleko účinnější (nižší regenerace).

Velmi efektivní byly také předsklizňové aplikace (obr. 10), které však již od loňského roku není možné používat v porostech určených k potravinářským a krmivářským účelům. Kromě toho se řada producentů mléka smluvně zavázala mlékárnám, že nebude používat glyphosate vůbec. Přestože se v posledních 20 letech podařilo zaplevelenost orné půdy pýrem výrazně snížit, nastalé restrikce glyphosate pravděpodobně povedou k nárůstu zaplevelení tímto vytrvalým druhem, který vedle přímého konkurenčního působení vylučuje do půdy allelopatické látky, které inhibují růst řady plodin.

V pšenici je sice možné proti pýru použít některé ALS inhibitory (Attribut, Corello, Monitor, atd.), je však třeba počítat pouze s určitou retardací pýrů, kdy obvykle pýr nevytvoří generativní orgány, resp. nepřeroste pšenici. Následná regenerace na strništi je však obvykle výrazná.

Obr. 10: Vymetaný pýr plazivý v porostu ozimé pšenice