V roce 2010 založil ÚKZÚZ dlouhodobý pokus za účelem porovnaní účinnosti kejdy, dvou typů digestátů, kompostu a běžně používaného minerálního hnojiva LAV (ledek amonný s vápencem). V šestiletém osevním postupu je zařazena silážní kukuřice, jarní ječmen, ozimá řepka, brambory a ozimá pšenice (2x). V pokusu je pět hnojených variant a pro porovnání zcela nehnojená kontrola. Stanovení dávky hnojiv je odvozeno podle nároku pěstované plodiny na dusík. Dalšími živinami ani jinými organickými hnojivy se v pokusu nehnojí, sláma se z pokusu odváží a není zaorávána.
Digestát má vyšší hodnotu pH (7 – 8) a nižší obsah uhlíku. Z digestátu a kejdy je oproti kompostu dusík rychleji uvolnitelný. Naproti tomu kompost je hnojivem s pomalu uvolnitelným dusíkem. Převážná část dusíku v kompostu je obsažena ve formě organicky vázané, tento dusík se uvolňuje postupně mineralizací.
Průměrný výnos kukuřice na siláž v 9. pokusném roce dosáhl po aplikaci digestátů, kejdy i kompostu 4 – 5 % zvýšení proti variantě hnojené LAV (výnosy 42,8 – 43,1 t/ha respektive 41,1 t/ha). Výsledky dosažené ve velmi suchém a teplotně nadprůměrném roce 2019 ukazují poprvé za dobu vedení pokusu (pozn. 9 let) na vyšší efektivitu organických materiálů proti jednostrannému minerálnímu hnojení LAV.
Organické hnojení průkazně zvýšilo celkovou mikrobiální biomasu a její aktivní frakce. Po hnojení kompostem a kejdou se prokázal nejvýznamnější nárůst obsahu uhlíku v porovnání s nehnojenou kontrolou o 84 %, respektive 47 %. Zvýšila se i substrátem indukovaná respirace o 52 % respektive 72 % a celková mikrobiální aktivita.
Vliv minerálního hnojiva LAV na sledované mikrobiální parametry naopak nebyl nalezen, případně byl negativní. Přínos kompostu se projevil i z pohledu mírného nárůstu oxidovatelného uhlíku, dále citelným zvýšením obsahu přístupných živin (fosfor, draslík) a mikroelementů v půdě. Vliv kompostu a digestátů vedl k postupné úpravě výměnné půdní reakce z kategorie slabě kyselé na neutrální.
Na základě hodnocení obsahů dusičnanového dusíku (N-NO3–), respektive Nmin v půdě po sklizni kukuřice je vyplývá, že LAV byl oproti organickým hnojivům významnějším zdrojem reziduálního dusíku v půdě, což je značné riziko zejména lehkých a propustnějších půdách. Tento nevyužitý dusík představuje jak ekonomickou ztrátu, tak riziko pro životní prostředí.
Roční potřeba organických látek na půdách ČR je udávána jako 3,5-4,5 t/ha, z toho se 50–60 % uhradí posklizňovými zbytky, zbytek by se měl doplňovat statkovými a organickými hnojivy či zeleným hnojením. Správně aplikované komposty, kejda i digestáty tak mohou nahradit nedostatkový chlévský hnůj.
