Doc. RNDr. Marta Heroldová, Ph.D., Doc. Ing. Josef Suchomel, Ph.D., Mgr. Jan Šipoš, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně

Letošní mírná zima nám zase dělá starosti. Hraboši jsou stále aktivní, kolonie rostou, plochy plodin ubývají a dokonce již byly nalezeny gravidní samičky. To jsou důvody, proč se Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) rozhodl povolit plošnou aplikaci pesticidu na plochy polí nejvíc poškozené hraboši. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha vyčíslil škody, které hraboš způsobil v roce 2019, na 1,7 miliard korun a obává se, že mohou dosáhnout až 2 miliard.

Ohlédnutí za hraboším rokem

Celý loňský rok jsme se s problémem „hraboš“ potýkali. Předchozí mírná zima (2018/19) nesnížila vyšší hustotu populací hraboše, které bylo dosaženo již na podzim. Očekávalo se, že během zimy populace hraboše budou podléhat obvyklé mortalitě. K tomu ale nedošlo. Zima byla mírná, hraboši měli po celou zimu dostatek kvalitní potravy a dobře přezimovali. Dokonce tak dobře, že již koncem zimy a v předjaří 2019 se začali znovu množit. Jarní velmi suché počasí populační explozi sice mírně přibrzdilo, ale následující květnové deště jarní přírodu, včetně populací hraboše, silně oživily. Hraboš přešel do intenzivního rozmnožování a dokonce ani tam, kde je zemědělci začali hubit, se jeho exploze nezastavila. Úbytek počtu jedinců, kteří byli při hubení vytráveni, byl nahrazen intenzivně se množícími jedinci ze sousedních ploch. Tak se stalo, že již na začátku žní 2019 byly na jižní Moravě některé porosty plodin poškozeny z 80 a více procent.

Na žádost zemědělských subjektů se tuto situaci snažil vyřešit ÚKZÚZ, který v této výjimečné situaci v krátkém časovém odstupu již od časného jara mapoval vývoj populační hustoty hrabošů pomocí metody sčítání počtu užívaných nor na jednotku plochy (ha). Schválil a zveřejnil proto 6. 8. 2019 výjimku na plošné hubení hrabošů přípravkem Stutox II. Uveřejnění mapy v mediích s červeně vyznačenou plochou, která se má Stutoxem II ošetřit a především užití zavádějícího termínu „plošně“ způsobilo, že hned 8. 8. 2019 byla podepsána petice na zastavení tohoto rozhodnutí. Několik neodborně provedených a ukvapených zásahů vedlo k pomístnému úhynu zajíců i několika bažantů a čápů. To způsobilo další vlnu odporu veřejnosti a především ochránců přírody. Zástupci Petičního výboru apelovali na ministra zemědělství a vedoucí úředníky, aby toto povolení přehodnotili. Povolení k hubení hrabošů bylo potom ihned zastaveno.

Ve vzrostlém obilí, řepce ale i v dalších plodinách se už později ani nedalo hubit a přemnožená populace se nedala zastavit. Nastal boj o výsledky práce zemědělců. Největší škody byly zjištěny na řepce a sladovnickém ječmenu. V mnoha případech se sklizeň urychlila a byla doporučena hluboká orba, jako prostředek k radikálnímu snížení hraboších populaci. Tato opatření však pomohla jen dočasně a hraboši se znovu rozmnožovali až do podzimu.

Podzim 2019 byl zvláště na jižní Moravě až do konce listopadu nadprůměrně teplý. Tak jako před rokem, byly zaseté ozimy hrabošem ihned zasídlovány. Také v prosinci 2019 byla situace podobná a škody na ozimech dále narůstaly. Velmi mírná zima a dobře přezimující ozimy poskytly populaci hraboše polního stálý zdroj hodnotné potravy (obr. 1). Nebyly to však jen plodiny ale celá příroda. Travní a jiné porosty stále poskytovaly dobré podmínky pro přezimování hraboše.

Obr. 1: Kolonie hrabošů v ozimé řepce v průběhu zimy 2019/20 na jižní Moravě

Ohlédnutí za loňským rokem graficky

Z dat, která byla poskytnuta z evidence ÚKZÚZ, byla vybrána ta, která nám mohou přiblížit dramatickou situaci loňského roku (graf 1–3).

Graf 1: Vývoj populace hraboše polního v průběhu loňského roku ve čtyřech Moravských krajích; vodorovná, přerušovaná čára je průměr z naměřených hodnot, Jihomoravský kraj měl v loňském roce většinu nadprůměrných hodnot výskytu hraboše polního; nižší hodnoty byly jen ve vyšších nadmořských výškách na chudších půdách (JM – Jihomoravský kraj, MS – Moravskoslezský kraj, OK – Olomoucký kraj, ZK – Zlínský kraj)

Graf 2: Celoroční průměr v počtu nor v jednotlivých krajích v Čechách (a) a na Moravě (b)

Graf 3: Na Moravě bylo hrabošů signifikantně více než v Čechách

Co dělá hraboš v zimním období?

Hraboši se na zimu stěhují do společných hnízd. Jsou to převážnou většinou mladí, nedospělí jedinci a v jedné kolonii jich může být až 20. Společná zimní hnízda mají velký význam při termoregulaci. Vzájemným kontaktem se tak šíří i jejich parazité a nemoci. Hraboš v zimě nespí jako třeba křeček, ale musí pravidelně, každé 2–3 hod přijímat potravu a tu si musí sehnat. Denní příjem zeleného krmiva je okolo 20 g. Když přijímá potravu suchou, třeba obilí, je to kolem 5 g. Na zimu si dělá zásoby. Zásobárny jsou velké dutiny vyplněné zásobami, často na konci hlubokých slepých chodeb. Právě zásobárny jsou v hraboším systému chodeb nejhlouběji, obvykle v hloubce 30 cm. Má to svůj smysl. Hraboš potřebuje zásoby udržet v určité vlhkosti, a také třeba naklíčit obilí, které je pro něj potom stravitelnější (viz obr. 2). Složení zásob se různí podle zdrojů, ke kterým má přístup. V lučních porostech to jsou třeba kořeny pampelišky, jitrocele, cibulky bojínku, oddenky medyňku, pýru, hlávky jetele a zásoby jsou o hmotnosti až 700 g.

I pod vrstvou sněhu je stále aktivní, dělá si cestičky k potravním zdrojům a často musí konzumovat i méně kvalitní potravu. Více konzumuje kořeny, výhonky a cibulky, a tak se stává, že okusuje i kůru stromků. Kůra je vždy potrava v nouzi. V tu dobu konzumuje také svoje zimní zásoby. V tomto období se nerozmnožuje a v populaci převládají samci nad samicemi. Zimní období je vždy doba největšího poklesu populace, kdy vymírá většina starších jedinců, a zimu přečkají jen silnější mladší jedinci. Za příznivých podmínek může rozmnožování začít už v únoru a to je letošní situace, kdy byly již zaznamenány první březí samičky. V některých plodinách, zvláště v řepce a obilí hraboši vytváří místy rozsáhlé kolonie, které se zvětšují.

Narůstají obavy z možnosti expanze přemnožení hraboší populace na Vysočinu a do Čech o čemž svědčí vrůstající škody na ozimech patrné třeba u Litomyšle.

Obr. 2: Zimní zásobárna z klíčících obilek a kořínků pampelišky

Co bychom měli doporučit?

Rozhodnutí ÚKZÚZ povolit plošnou aplikaci pesticidu na plochy polí, které byly hrabošem nejvíce zasaženy, se jeví jako oprávněný. Pádným důvodem je dohromady 150 tisíc hektarů velká plocha zasažená škodami hrabošů. Populace hraboše jsou i dnes stále aktivní a škody rostou.

Podmínky k hubení se ale zpřísnily a hubit hraboše mohou zemědělci jen na těch pozemcích, kde hustota populace hraboše překročila pětinásobek prahu škodlivosti. Situace se bude zvažovat na každém pozemku zvlášť také s ohledem na výskyt chráněných živočichů, jako je např. křeček. Zvažovat se také bude alternativa zaorání hodně poškozené plodiny. Další opatření se týká sbírání uhynulých hrabošů po zásahu a plašení dravých ptáků, kteří by se mohli otrávit uhynulými hraboši. Jestliže bude aplikace na nějakém pozemku schválena, je důležité přistoupit k aplikaci jedových preparátů co nejdříve na jaře, dokud je vegetace nižší a je možné dohledat uhynulé jedince. Většina otrávených hrabošů hyne v norách. Na povrchu zůstává přibližně 20–30 % uhynulých jedinců. Proto by se měly všechny povolovací orgány vyjádřit co nejdříve.

Ze zkušenosti víme, že hraboši při mírných zimách často přežívají do jara ve vyšších populačních hladinách, Zkušenosti z minulých desítek let nás dosud opravňovaly k domněnce, že populace hraboše, která dosáhla vysoké hustoty dva roky po sobě a končila přemnožením, obvykle do následujícího jara (nebo nejpozději v březnu až dubnu) vyhynula. Mimořádné výsledky vývoje teplotních a srážkových poměrů v letošní zimě (2019/20) zcela otřásly našimi zkušenostmi. Bude pro osud hrabošů důležitější mírná zima a dostatek píce nebo neodbytné hynutí populace, vyčerpané nepřetržitým rozmnožováním po nezvykle dlouhou dobu?

Jak to je jinde v Evropě?

Nejsme v tom sami. S podobnou situací se potýkají v celé Evropě a je zajímavé sledovat průběh přemnožování hraboše v posledních čtyřech letech. Je to zvláště Španělsko, kde byly hustoty hrabošů ještě vyšší než u nás, a takovou situaci nepamatují. Extrémní přemnožení bylo ale také třeba v Holandsku, kde v minulých letech nebyl ani náznak vyšších populačních hustot a populace náhle vystřelila do přemnožení. V Maďarsku se potýkají s vyššími populacemi hrabošů už třetím rokem a v Německu měli ještě větší přemnožení v roce 2017. Ve Francii bylo větší přemnožení v roce 2016 a od té doby populace hrabošů klesala. V těchto státech mají povoleno hubit hraboše aplikací do nor. Rozdíl je v tom, že v těchto zemích nemají tak velké polní parcely jako u nás a snadněji to hubení zvládají.