Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky

Změna klimatu, oteplování a větší sucho by mohlo v laikovi evokovat myšlenku, že musí ubývat chorob (rozhodně houbových chorob) a tudíž i potřeba ošetření fungicidními přípravky. Dedukce je to logická, ale ne zcela správná a situace je složitější. Pokusme se nyní vysvětlit konkrétní vývoj počasí, vývoj plodin – v tomto případě pšenice ozimé, napadení patogeny a dále shrnout možnosti fungicidní ochrany.

Vývoj počasí

V posledních pěti letech došlo k navyšování teplot téměř v průběhu celého roku, výjimkou zůstává pouze měsíc květen, zejména díky posledním dvěma ročníkům (graf 1). Současně s navyšováním teplot jsme svědky ubývání srážek (graf 2). Kromě ledna, a hlavně října, jsou všechny měsíce v průměru posledních 5 letech srážkově podnormální. Nejvyšší deficit je zaznamenáván v letních horkých měsících červenci a srpnu. Jak ovlivňuje vývoj počasí porosty?

Graf 1: Porovnání průběhu teplot 2015–2019 s dlouhodobým normálem

Graf 2: Porovnání průběhu srážek 2015–2019 s dlouhodobým normálem

Vývoj pšenice ozimé

Pravidelné teplo a sucho v měsíci září způsobuje převážně pomalé vzcházení pšenice ozimé, řada prvovýrobců posunuje termíny setí ke konci září a do října. V říjnu přišly v posledních 5 pěstitelských ročnících srážky, které pomohly ke vzejití a zapojení porostů. Díky teplejším měsícům listopad a prosinec (4krát z 5 let i leden) dohání pšenice svá vegetační zpoždění. Absence zimy (nízkých mrazových teplot a vyšších sněhových pokrývek) umožňuje velmi dobré přezimování. V dubnu tak bývají pšenice husté, silně odnožené a zapojené. Protože ještě není v tomto období tak vysoká absolutní teplota (a pokud ano, trvá kratší dobu), výpar není tak intenzivní a v hustých porostech dochází k rozvoji prvotní infekce (chorob pat stébel, listových skvrnitostí a padlí travního). Průběh května se v letech 2015–2017 lišil v závislosti na lokalitě, ale poslední dva roky bylo toto období chladnější a vlhčí a mělo za následek zpomalení vývoje pšenice a udržení hustoty porostů (včetně napadení chorobami). Naproti tomu červen a červenec způsobují svými vysokými teplotami a nízkými srážkami zasychání porostů a četná fyziologická předčasná dozrávání, snižování výnosů i kvality sklizeného zrna.

Existují odrůdy, které jsou odolné nebo méně citlivé k suchu, můžeme si pomoci také správným hnojením, stopovými prvky a pomocnými přípravky (zejména v první fázi vegetace pro zlepšení zakořenění a zvýšení příjmu vody a využití živin).

Napadení pšenice ozimé patogeny

Pokud bychom chtěli být hodně struční, mohli bychom říci, že poslední pětiletka patřila v Čechách braničnatce pšeničné (Zymoseptoria tritici). Tato choroba byla nejčetnější co do výskytu a v letech 2015–2017 i co do intenzity. V roce 2015 a 2016 byla ještě doprovázena napadením rzí plevovou.

Rez plevová (Puccinia striiformis), byla zjištěna epidemicky v roce 2014 na celém území republiky a kvůli nízkým zimám přežila část této infekce i do dvou následujících let. V roce 2015 bylo napadení rzí plevovou monitorováno v 1/10 porostů pšenice, fungicidní ošetření byla málo účinná (většinou z důvodu pozdní aplikace) a musela se opakovat. Následující rok 2016 byla infekce rzi plevové zaznamenána na cca 6–7 % ploch, fungicidní ošetření byla provedena preventivně, tj. před objevením optických příznaků, a byla dostatečně účinná.

Poslední dva ročníky se přidalo v Čechách i na Moravě k braničnatce pšeničné padlí travní (Blumeria graminis). Jaro 2018 bylo extrémně suché a teplé a docházelo k již výše zmiňovanému zasychání porostů, a tím i k zaschnutí padlí travního. Jiná situace byla loni, na jaře 2019, kdy se padlí travní udrželo v porostech pšenice až do konce vegetace, a přestože nebylo přítomno ve všech porostech pšenice (cca v polovině), intenzita jeho napadením byla výrazně vyšší než u braničnatky pšeničné.

Na Moravě bylo ještě v poslední části vegetace loňského jara (v červnu) monitorováno četné a silné napadení rzí pšeničnou (Puccinia recondita).

Fungicidní ochrana

Z výše uvedeného vyplývá, že i přes sušší průběh jarních měsíců se v porostech pšenice ozimé vyskytuje řada chorob (kromě listových také choroby pat stébel a klasové choroby). Tyto choroby mohou poškozovat pšenici buď v částech jarní vegetace, nebo na určitých lokalitách. Musíme proti nim tedy zasahovat. Kromě nepřímých opatření (agrotechnika, výběr odrůdy, předplodiny, termín setí, způsob zpracování půdy apod.) můžeme použít fungicidní přípravky.

Počet přípravků z důvodů restrikce EU výrazně poklesl. Při vyhledávání v elektronické databázi ÚKZÚZ se pro rok 2020 snížil počet fungicidů registrovaných proti braničnatce pšeničné téměř na polovinu. Končí – a v nejbližších létech bude končit – celá řada často používaných azolů, morfolinů i strobilurinů. Kromě úbytků účinných látek je tlak na snižování dávek používaných fungicidů a na četnější zařazování biologických přípravků. Budou se tak muset změnit modely a systémy ošetření, které byly v praxi používány nebo i ukazovány na různých polních dnech.

Přesto si dovolím ještě uvést výsledky z fungicidních pokusů, které probíhaly v roce 2019 na 2 lokalitách: na naší Zkušební stanici v Klukách a v Poříčí nad Sázavou.

Na obou lokalitách jsme založili pokusy v odrůdě Patras seté 16. 9. 2018 v Klukách a 2. 10. 2018 v Poříčí nad Sázavou. Vývojové fáze pšenice se na obou stanovištích vyrovnaly v průběhu zimy a v předjaří a jarní aplikace tak probíhaly ve stejných termínech. Intenzivní hnojení dusíkem se pohybovalo mezi 140–150 kg/ha a další aplikace v ochraně rostlin byly srovnatelné. Pokusy probíhaly na malých parcelách 5×2 m ve 3, respektive 4 opakováních.

Napadení patogeny znázorňuje graf 3. Na obou pokusných plochách byla v pšenicích nejdéle přítomna braničnatka pšeničná – od začátku jara do konce června v Poříčí nad Sázavou a až do začátku července v Klukách. V druhé polovině června došlo v Poříčí nad Sázavou k polehnutí porostu, v hustém rostlinném krytu se drželo více vlhkosti a v teplém průběhu počasí byl praporec napaden DTR (cca 10 % povrchu) a hlavně rzí pšeničnou (přes 20 % povrchu listů). V Klukách napadla rez pšeničná pšenici Patras až koncem června a napadení praporcového listu touto chorobou se pohybovalo okolo 5 %. Klíčové hodnocení napadení (účinnosti) proběhlo 4. července v Klukách a 14. července 2019 v Poříčí nad Sázavou. Živé byly již jen praporcové listy, které byly v Klukách z cca 12 % a v Poříčí z více než 30 % zničeny chorobami. Hodnocení účinnosti na klíčové choroby v dané lokalitě je uvedeno v tabulce 1.

V Poříčí nad Sázavou byl výnos poznamenán polehnutím porostu a pohyboval se o cca 4 t/ha níže než v Klukách (graf 4). Celkově však měly vyšší výnos varianty ošetřené ještě při kvetení do klasu, jejichž účinnost trvala do července a pomohla snížit dopady napadení braničnatkou pšeničnou v Klukách a rzí pšeničnou v Poříčí nad Sázavou.

Graf 3: Vývoj napadení pšenice ozimé jednotlivými patogeny na lokalitách Kluky a Poříčí nad Sázavou, jaro 2019

Graf 4: Výnos zrna pšenice ozimé na lokalitách Kluky a Poříčí nad Sázavou, 2019

Poznámky k fungicidní ochraně v pšenici ozimé

Závěrem je možno říci, že ač se mění klima a možnosti použití fungicidních přípravků, stěžejní práce nám zůstává. Ta spočívá v dobrém založení a vedení porostů, jejich pravidelném sledování, se správnou diagnostikou chorob a načasování zásahu proti nim. Lze si jen přát, abychom měli i nadále kvalitní a široké portfolio přípravků účinných proti hlavním chorobám v pšenici ozimé.

Tab. 1: Fungicidy v pšenici ozimé na lokalitách Kluky a Pořící nad Sázavou, 2019