Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou

Sledujte podle signalizace výskyt plísně bramboru (Phytophthora infestans) a lokálně i hnědé skvrnitosti listů bramboru (Alternaria solani). Prognóza výskytu je na eagri.cz. Cílem fungicidní ochrany proti plísni bramboru je oddálení infekce natě, omezení šíření choroby v porostu a zabránění infekce hlíz. Aby byla aplikace fungicidů proti plísni bramboru účinná, musí být zahájena včas (preventivně) a fungicidní clona musí být udržovaná bez přerušení po celou dobu vegetace.

Polní plodiny

Brambory

Sledujte podle signalizace výskyt plísně bramboru (Phytophthora infestans) a lokálně i hnědé skvrnitosti listů bramboru (Alternaria solani). Prognóza výskytu je na eagri.cz.

Cílem fungicidní ochrany proti plísni bramboru je oddálení infekce natě, omezení šíření choroby v porostu a zabránění infekce hlíz. Aby byla aplikace fungicidů proti plísni bramboru účinná, musí být zahájena včas (preventivně) a fungicidní clona musí být udržovaná bez přerušení po celou dobu vegetace. V období, kdy již není fungicidní ochrana dostatečně účinná, nutno zabránit infekci hlíz předčasným mechanickým nebo chemickým (desikací) ukončením vegetace. Výběr fungicidů je nutné podřídit průběhu počasí, náchylnosti odrůdy a stavu porostu. Při přeháňkovém počasí, zvláště u zapojených porostů, nutno pokračovat v ošetření v 7denních intervalech, za sucha postačí zopakovat ošetření po 14 dnech některým z povolených přípravků. K preventivnímu ošetření při slabém infekčním tlaku postačí kontaktní přípravky: Dithane DG Neotec, Penncozeb 75 WG, Polyram WG, případně měďnaté přípravky a další. U raných odrůd, u kterých plánujete sklizeň do 14 dnů, se již ošetření neprovádí. Při silném infekčním tlaku či zjištění prvního výskytu plísně v oblasti (v porostu) pokračujte v ošetření vhodnými povolenými přípravky. Na závěrečné ošetření je vhodné použít přípravky s antisporulačním působením pro jejich schopnost zabránit infekci hlíz: Acrobat MZ WG, Altima 500 SC, Nando 500 SC, Ranman Top, Zampro Duo, Zignal 500 SC, Zorvec Enicade aj. Měďnaté fungicidy je možno použít při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezony a v systémech ekologického zemědělství. Měďnaté fungicidy mohou prodlužovat vegetaci.

Ošetření porostů proti mandelince bramborové proveďte v době maxima líhnutí larev. Prahy škodlivosti jsou: více než 100 brouků/ha nebo při zjištění 14 ohnisek larev/ha nebo při výskytu 5000 larev/ha. Nejúčinnější je aplikace přípravků na počátku líhnutí larev. Ošetřuje se večer, kdy už není horko a je vyšší vlhkost vzduchu; vhodná je společná aplikace s fungicidy.

U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz – mšic. Informace o náletu mšice v Aphid buletinu je na eagri.cz. Porosty včas ošetřete povolenými přípravky.

Plíseň bramboru (Phytophthora infestans) je nejvážnější houbovou chorobou, která každoročně poškozuje porosty brambor a rajčat. Choroba přezimuje v napadených hlízách a po výsadbě prorůstá do nadzemní části rostlin. Z těchto primárně napadených rostlin se šíří sporangiemi do okolního porostu. Inkubační doba od infekce rostliny do objevení se příznaků napadení je v průměru 1 týden. Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím celkovou účinnost a efektivnost ochrany proti této chorobě je termín prvního ošetření. Obvykle je důležitější než výběr konkrétního přípravku a než celkový počet ošetření. Fungicid by měl být na listech v době před dopadem spor původce plísně. Pokud tomu tak není a dojde k infekci, nelze již šíření plísně v zapojeném porostu zcela zvládnout ani velmi intenzivní ochranou! Toto pravidlo platí i u všech dalších pravých plísní – okurkové, cibulové, révové, chmelové atd. Základem ochrany proti této chorobě je proto včasná – preventivní – aplikace fungicidů. Porosty je nezbytné začít ošetřovat v době, kdy jsou vytvořeny vhodné mikroklimatické podmínky pro infekci a pokračovat v pravidelných intervalech 7 až 14 dnů podle počasí a napadení natě. Obvyklá fáze pro první aplikaci je uzavření porostu v řádcích. Četnost ošetření a druh přípravku se řídí „infekčním tlakem“ – stupněm ohrožení (podle množství dešťových srážek), který je pravidelně zveřejňován na eagri.cz a je možno se informovat také na místně příslušných pracovištích ÚKZÚZ. Aby bylo ošetření dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou, dávka vody u všech fungicidů by neměla být nižší než 400 l/ha. Musí se ošetřit zejména spodní části rostlin, protože tam jsou pro vývoj choroby podstatně lepší vlhkostní podmínky než na povrchu. To platí nejenom pro kontaktní přípravky, ale i pro přípravky působící systémově. Účinná látka většiny systémových přípravků po přijetí rostlinou postupuje především zdola nahoru k vegetačnímu vrcholu (akropetálně) nebo od středu k okraji listů a každé ošetření má jen omezenou dobu účinnosti. Přitom čím je infekční tlak větší, tím kratší dobu chrání fungicidní látka rostlinu před napadením. Značné poškození listů a výnosové ztráty nejsou jediné škody, které tato houba způsobuje. Pokud dojde k infekci hlíz, nedají se déle skladovat. Neboť mohou být napadeny i sekundárními infekcemi bakteriemi rodu Erwinia a houbami rodu Fusarium – skládkovými patogeny, kteří vstupují do hlíz v místech poškození plísní bramboru. K infekci hlíz plísní bramboru může docházet již během vegetace v případě, že jsou sporangia z listů spláchnuta dešťovou vodou do půdy na zdravé hlízy. Spory potom mohou proniknout ještě neuzavřenými lenticelami do zásobního pletiva, a tak hlízy infikovat. Většinou však k infekci dochází trhlinami ve slupce a poraněními, která vznikají při sklizni a naskladňování. Rozsah infekce hlíz kromě jiného závisí na napadení listů, množství a četnosti dešťových srážek, a také na uložení brambor v hrůbku. Z toho vyplývají některá preventivní opatření, která mohou omezit výskyt plísně bramboru. Mezi ně patří např. pečlivé zakrytí hlíz v hrůbku půdou, a také závěrečné ošetření přípravkem inhibujícím spory (např. Altima 500 SC, Zignal). Významnou roli v prevenci proti plísni bramborové hraje také desikace natě, která by se měla uskutečnit zhruba 3 až 4 týdny před sklizní. Během tohoto období ztrácejí spory infekční potenciál, takže při sklizni není potřeba se obávat nové infekce. Předčasným ukončením vegetace se mimo jiné zlepšuje vyzrálost hlíz, zpevňuje se slupka, snižuje se mechanické poškození, a tím se zlepšuje skladovatelnost a odolnost vůči skládkovým chorobám. Sklizeň by měla proběhnout s minimálním poškozením hlíz a je potřeba vyvarovat se sklizně za deštivého počasí. Při naskladňování by měly být zajištěny podmínky pro hojení poranění (teplota okolo 15 °C).

Plíseň bramboru

Mandelinka bramborová

Cukrovka

Zvýšenou pozornost věnujte cerkosporové listové skvrnitosti (skvrnatička řepná; Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti může i zaschnout chrást. Důležité je včas rozpoznat první příznaky choroby. První cerkosporové skvrny se objevují na starších listech, jsou kulaté, 3–5 mm v průměru s šedým středem a tmavším okrajem. Možno je zaměnit s hospodářsky méně významnými chorobami. V případě výskytu ramuláriové listové skvrnitosti řepy (větevnatka řepná; Ramularia beticola) bývají skvrny větší a nemají tmavý okraj. U bakteriálních skvrnitostí jsou skvrny nepravidelného tvaru, odumřelé pletivo později vypadává a list je jakoby děrovaný po kroupách. Pro přesné určení prvních výskytů cerkosporové skvrnitosti listů řepy je vhodné laboratorní ověření daného vzorku. První prahová hodnota je míra napadení, kdy je na 5 listech ze 100 utržených z různých rostlin v porostu alespoň 1 skvrna (asi do 10. srpna). Tato hodnota odpovídá 5% napadení porostu, což je nejvyšší akceptovatelná míra napadení. Druhá prahová hodnota je pak 40–50 listů ze 100 listů zjištěná po 15. srpnu nebo několik zřetelně napadených míst na 100 m². Pokud jsou tyto hodnoty dosaženy, je potřeba aplikovat fungicid. Pokud bylo provedeno první ošetření již v polovině července, je vhodné v případě trvajícího ohrožení porostu (vlhko, teplo – optimální teplota pro vývoj je asi 20–27 °C) ošetření po 2 týdnech opakovat. V praxi se doporučuje provést ošetření za 5 až 8 dní po zjištění prvního výskytu, anebo do 4 dnů po větším dešti (srážky větší než 10 mm během 2 až 4 dnů), kdy jsou příznivé podmínky pro šíření choroby. Přípravky doporučené proti cerkosporové skvrnitosti listů řepy účinkují i na ramuláriovou listovou skvrnitost řepy, která je většinou přítomná ve smíšených infekcích obou chorob. Silněji napadené listy jsou zvadlé a hnědé, zatímco u skvrnatičky jsou pergamenovité. Větevnatka řepná je chladnomilnější (optimum pro vývoj je 17 °C) než skvrnatička řepná. Obě houby vyžadují vysokou vlhkost pro infekci (relativní vzdušná vlhkost 95 % v meteo-budce, v porostu hodnota nad 98 %) a přežívají na napadených listech.

Cerkosporová listová skvrnitost

Ramulárová listová skvrnitost

Ozimá řepka

Přípravky pro omezení ztrát na bázi tzv. lepidel: Agrovital, Elastiq Ultra, Flexi aj.) jsou vhodné do nezaplevelených a nepoškozených porostů. Doba aplikace před sklizní je 21 až 28 dní dle přípravku, sklizeň tím prodloužíme o 1 až 2 dny.

Zaplevelená řepka se obtížně sklízí

Jarní řepka a hořčice

Porosty je nutno podle aktuálního napadení i vícekrát ošetřit proti nalétávajícím broukům blýskáčka řepkového některým povoleným přípravkem. V oblastech s potenciálním výskytem blýskáčků rezistentních vůči pyretroidům se doporučují přípravky s účinnou látkou ze skupiny neonikotinoidů. Kritické číslo je 1 blýskáček na 1 květenství. Ošetření se provádí krátce před květem (BBCH 55–57), kdy je škodlivost blýskáčka největší. V době plného kvetení už ošetření neprovádět. Pokud porosty včas neošetříte, mohou být na sušších lokalitách napadené porosty i silně poškozeny. Při použití pyretroidů je potřeba dodržet teplotu při aplikaci do 20 °C, účinná látka se při vyšších teplotách nadměrně vypařuje.

Ošetření proti pilatce řepkové se v případě výskytu provádí pyretroidy: Alfametrin ME, Decis Mega, Nexide, Rapid, Vaztak Active.

Mák

V oblastech, kde se s nárůstem osetých ploch rozšířila škodlivost houbových chorob, sledujte napadení porostů pleosporovou (helminthosporiovou) nekrózou máku (Pleospora papaveracea) a plísní máku (Peronospora arborescens). Obě choroby se mohou přenášet infikovaným osivem.

Fungicidní ošetření napadeného porostu proti pleosporové nekróze se provádí přípravky: Caramba, Discus, Propulse, Prosaro 250 EC na počátku kvetení, aby nedošlo k napadení makovic. Biopreparát Polyversum aplikujte podle návodu.

V některých oblastech mohou na máku škodit také mšice maková, krytonosec makovicový, bejlomorka maková a ploštice. V případě potřeby lze aplikovat některý z povolených přípravků.

Pleosporová nekróza máku

Mšice maková

Krytonosec makovicový – brouk

Krytonosec makovicový – larvy

Larvy bejlomorky makové

Slunečnice

Věnujte pozornost i škůdcům – mšice, kovaříci, klopušky, třásněnky, kteří kromě poškození rostlin mohou šířit i choroby. Na mnoha lokalitách, zvláště v roce příznivém pro jejich rozvoj a šíření, slunečnici častěji ohrožují choroby než škůdci.

Sledujte podle signalizace výskyt mšice slívové a mšice makové. Prahy škodlivosti jsou 30 mšic od vzcházení do rozpoznání květního poupěte (od fáze 09–51 BBCH) a 50 mšic na rostlinu do začátku květu (59 BBCH). Letovou aktivitu mšic můžete také sledovat na Aphid-bulletinu. Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob. V případě potřeby je možno aplikovat přípravky: Biscaya 240 OD, Karate se Zeon technologií 5 CS, Mospilan 20 SP či Pirimor 50 WG.

Odrůdy slunečnice mají rozdílnou odolnost vůči chorobám i škůdcům. Proto by konkrétní výběr ze sortimentu povolených odrůd měl zohlednit možnosti a četnost pesticidní ochrany, a také podmínky na konkrétním pozemku. Z chorob slunečnici nejčastěji napadá bílá hniloba slunečnice (hlízenka obecná; Sclerotinia sclerotiorum), poškozuje kořen a lodyhu podobně jako u řepky a šedá plísňovitost slunečnice (plíseň šedá; Botryotinia fuckeliana; anam. Botrytis cinerea), která napadá nejprve listy a následně květní lůžka. V suchých letech jsou škody zanedbatelné, avšak ve vlhkých letech či v nevhodných polohách mohou být květní lůžka výrazně poškozena. Ochrana spočívá v dodržení optimální hustoty porostu, udržení nezaplevelených porostů, v harmonické výživě (nepřehnojovat dusíkem), použití zdravého osiva odolnějších hybridů a dodržení osevního postupu.

Na rizikových lokalitách se chemická ochrana porostů provádí proti houbovým chorobám ve třech fázích vývoje: 4. až 6. list (BBCH 14–16), plný květ (BBCH 65) a případně do konce květu (BBCH 69) povolenými přípravky. Preventivně lze podle metodiky aplikovat i biopreparát Contans WG, Polyversum, Serenade ASO. Aby bylo ošetření dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou (minimálně 400 l/ha) a musí se ošetřit i spodní části rostlin. Účinná látka většiny systémových přípravků po přijetí rostlinou postupuje zdola nahoru nebo od středu ke kraji listů a každé ošetření má jen omezenou dobu účinnosti. Přitom čím je infekční tlak větší, tím kratší dobu fungicidní látka chrání rostlinu před napadením. Fungicidy registrované na hlízenku mají široké spektrum účinku a omezují většinu chorob slunečnice s výjimkou plísně slunečnice. Je vhodné nespoléhat se jenom na chemickou ochranu, ale kombinovat ji s dalšími kroky, které výskyt chorob omezují. Prostorová izolace od loňského porostu slunečnice a řepky snižuje infekční tlak askospor hlízenky a vhodnou ochranou je i dobré rozdrcení posklizňových zbytků slunečnice a jejich kvalitní zapravení do půdního profilu.

Kukuřice

Sledujte napadení porostů zavíječem kukuřičným. Zvýšení lámavosti stébel zvyšuje napadení chorobami a sklizňové ztráty. Škůdce snižuje výnosy i kvalitu zrna. Aktuální nálet motýlů do světelných lapačů je na eagri.cz. Nálet zavíječe do kukuřičných porostů lze obvykle očekávat od poloviny června do konce července. Mezi jednotlivými roky je značně proměnlivý termín jak pro počátek, tak pro vrchol letu. Pro indikaci ošetření nejsou zatím plně ověřená kritéria. Orientační práh škodlivosti pro zavíječe kukuřičného je 5 a více snůšek na 10 rostlin. Vzhledem k tomu, že se snůšky vajíček v porostu špatně hledají a v rámci větších pozemků mají značně nerovnoměrný výskyt, je vhodnější rozhodovat o strategii ochrany vůči zavíječi podle stupně poškození porostů v podniku nebo v regionu v předchozím roce. Je třeba zohlednit pravidelnost a intenzitu výskytu, náchylnost odrůd, vzdálenost porostů od loňské kukuřice, agrotechniku a osevní postup. V případě ohrožení porostu možno aplikovat některý z povolených insekticidů. Aplikace insekticidů se v případě potřeby opakuje. Kromě insekticidů možno využít i parazitoidů vajíček drobněnky rodu Trichogramma (TrichoLet, Trichoplus, TrichoTop). Je to velmi drobná parazitická vosička o délce těla cca 0,5 mm, její larvičky celý svůj vývoj prodělávají ve vajíčkách motýlů. Samičky aktivně vyhledávají snůšky vajíček zavíječe kukuřičného (a dalších motýlů) a kladou do nich svá vajíčka. Vylíhlé larvy se živí vaječným obsahem a z vajíčka vylétá až okřídlený dospělec parazitické vosičky. Aplikujeme podle dané metodiky ve dvou až třech termínech podle napadení porostu zavíječem na základě prognózy – podle náletu motýlů do lapače.

Bázlivec kukuřičný má jednu generaci v roce. Přezimují vajíčka v půdě v hloubce 5–15 cm. Teploty pod -8 °C a období sucha způsobují úhyn vajíček. Larvy se líhnou od poloviny května a vyvíjejí se na povrchu nebo uvnitř kořenů kukuřice. Největší počet larev se nachází v hloubce do 15 cm. Brouci se mohou líhnout v podmínkách střední Evropy od počátku července až do srpna, letová aktivita a kladení vajíček bázlivce kukuřičného může přetrvávat až do konce září. Samice v průměru klade 400–1000 vajíček obvykle do puklin holé půdy. Hlavní hostitelskou rostlinou je kukuřice, příležitostně další druhy z čeledi lipnicovitých. Brouci se mohou živit i na dalších rostlinách. Larvy poškozují kořeny kukuřice a při 50% poškození kořenového systému dochází k polehnutí rostlin. Tyto rostliny se snaží znovu napřimovat, a proto mají tvar označený termínem „husí krky“. Dospělci škodí žírem na květech a v mléčné zralosti na zrnech i žírem na listech, v nichž způsobují tzv. okénkování nebo čárkovitý žír. Hromadný žír brouků na klasech zabraňuje vývoji zrn v klasu (nepravidelná hluchost klasu). Z preventivních ochranných opatření je důležité zejména střídání plodin; přizpůsobení doby výsevu kukuřice tak, aby se klíčení nepřekrývalo s líhnutím larev (později zaseté porosty se vyhnou silnému napadení larvami, protože velký počet larev již dříve zahyne kvůli nedostatku potravy; v souvislosti s termínem setí se však musí brát ohled na výběr hybridu kukuřice z hlediska délky vegetační doby); čištění zemědělských strojů před přejezdem a odstraňování rostlin kukuřice z výdrolu. Jsou již vyvinuty transgenní hybridy kukuřice, které zajišťují ochranu jak proti bázlivci, tak proti zavíječi. V ČR ani v EU nejsou tyto hybridy kukuřice dosud povoleny k pěstování.

Na bázlivce možno aplikovat některý z povolených insekticidů.

Zavíječ kukuřičný – trus larvy

Zavíječ kukuřičný – lámavost stonku

Bázlivec kukuřičný na feromonovém lapáku

Bázlivec kukuřičný – „husí krky“ po žíru larev na kořenech

Sója

V některých oblastech může dojít při teplém počasí v období sucha k přemnožení svilušek. Napadený porost předčasně dozrává a dochází k redukci výnosu. Chemická ochrana proti svilušce chmelové může být efektivní při napadení porostu ve fázi BBCH 73 (lusky 6–13 mm dlouhé) až BBCH 83 (zelená semena vyplňují 80 % dutiny lusku). V současné době však není registrován žádný akaricid.

V oblastech s vyšším výskytem zvěře (zajíci nebo srny) je nutno pěstovat sóju na takové rozloze, aby poškození porostů nedosáhlo většího rozsahu. V krajních případech při poškozování porostu aplikovat repelentní (odpuzující) přípravky: Aversol, Pellacol aj. v šíři 1 metru okraje pozemku opakovaně v intervalu 3 týdnů.

Sviluška na rubu listu sóji

Kmín

Neopomeňte porosty podle potřeby ošetřit před květem proti plochušce (makadlovce) kmínové přípraky: Decis Mega, Scatto, případně bio přípravkem: NeemAzal-T/S a v oblastech se škodlivým výskytem hnědé skvrnitosti kmínu (Mycocentrospora acerina) lze proti této chorobě preventivně zasáhnout některým z měďnatých přípravků: Champion 50 WG, Kuprikol 50. První ošetření se provede počátkem tvorby květní osy, druhé ošetření počátkem květu v kombinaci s insekticidem na plochušku. Je nutné dokonale ošetřit celé rostliny, nejlépe s podporou vzduchu. Toto ošetření působí i proti dalším chorobám – bakteriální spále a hnědé pruhovitosti stonků kmínu (Mycocentrospora acerina).

Vlnovník kmínový napadá v prvním roce pěstování vegetační vrcholy kmínu, na kterých dospělci také přezimují. Ve druhém roce roztoči napadají již celou rostlinu. Šíří se pasivně větrem i aktivním pohybem a pravděpodobně také osivem. V prvním roce vegetace můžeme příznaky poškození zpozorovat jen u silně napadených porostů. Na rostlinách jsou světlejší, zdeformované listy, často s mozaikovitými skvrnami a s tendencí ke kadeření. Napadení porostu lze většinou rozpoznat až ve druhém roce pěstování v období kvetení. Poškozené okolíky se zpočátku liší barevně (důsledkem fytotoxicity si déle udržují zelenou barvu) a později zejména tím, že místo nažek se vytvoří hálky. Ochrana je zpravidla nepřímá – vysévat jen kvalitní osivo z nenapadených porostů, prostorová izolace nově zakládaného porostu a přímá – aplikací akaricidního přípravku a to většinou preventivně v prvním roce pěstování, v období kdy se v okolí sklízí zralý kmín. Obvykle to bývá v červenci až počátkem srpna. Pozdější aplikace již nemají význam. V některých letech je účinná i další aplikace počátkem vegetace (březen až počátek dubna) provedená po obnovení vegetace na jaře užitkového roku po přezimování porostu. Z přípravků je povolen: NeemAzal-T/S.

Zdravý porost kmínu

Sklady rostlinných produktů

Skladišní škůdci

Skladištní škůdci jsou drobní živočichové, kteří žijí v uskladněných komoditách. Stávají se předmětem reklamací, snižování cen a vícenákladů spojených s ochrannými opatřeními. Jednou z příčin narůstání významu skladištních škůdců je také i jejich tzv. nulová tolerance ve skladovaných komoditách.

Při teplejším podzimu a mírné zimě  je při skladování větších objemů zrnin také větší nebezpečí šíření a škodlivost skladištních škůdců. Při delším skladování v nevhodných podmínkách mohou obilniny napadnout škůdci nebo i plísně. Mírné zimy v minulých letech podpořily rozvoj skladištních škůdců i v zimním období. K nejdůležitějším obecným zásadám v ochraně před skladištními škůdci patří jejich včasné zjištění, prevence a teprve až na posledním místě jejich omezení chemickými přípravky.

Nejčastěji si škůdce zavlečeme přepravou zboží ze skladu do skladu. Některé druhy škůdců mohou i migrovat na velké vzdálenosti mezi objekty, a to zejména v teplém období roku. Při zavlečení do skladu se zde škůdci velmi často udrží i v období, kdy ve skladech není nic skladováno (ve zbytcích komodit, v dopravních cestách, dopravních prostředcích uložených ve skladech, ale i v okolí skladu atd.).

Pestrost skladištních škůdců

Skladištních škůdců je celá řada druhů. Mají však jednu společnou vlastnost, která spočívá ve schopnosti napadnout skladované obilí a vyvíjet se v něm. Skladištní škůdci se řadí do čtyř základních taxonomických skupin: roztoči; pisivky; brouci a motýli (tj. moli, makadlovky a zavíječi).

Mezi nejzávažnější a nejrozšířenější škůdce skladovaného obilí patří brouci, kteří způsobují primární škody. Ovšem i ostatní skupiny jsou velmi důležité a jejich přítomnost může být považována za vadu dodávaného zboží. Do této skupiny patří pilous černý, pilous rýžový a korovník obilní, jejichž larvy a kukly žijí uvnitř obilky. Další skupina brouků využívá primárního napadení předchozích druhů a napadá již poškozené obilky. Mezi nejrozšířenější patří lesák moučný a lesák skladištní.

Ze skupiny škodlivých skladištních roztočů jsou nejvýznamnější a běžně přítomni roztoč ničivý a roztoč moučný.

Z hlodavců je největším škůdcem ve skladech obilí potkan, krysa a myš domácí. Proti hlodavcům bojujeme mechanicky (chytáním do pastí) nebo i chemicky. Při deratizaci a sanaci skladištních prostor je nutno dbát schválených technologických postupů. Největší důraz je nutno klást na prevenci.

Roztoč moučný

Roztoč moučný, známý také pod názvem skladokaz moučný je jedním z nejběžněji se vyskytujících roztočů. Při výskytu roztočů ve skladovaném obilí dochází k téměř zanedbatelným ztrátám na hmotnosti (2–3 %), ale poškozením klíčků a svým trusem rapidně zhoršují kvalitu zrna. Při přemnožení mají napadené produkty charakteristický štiplavý, nasládlý zápach. Optimální podmínky pro vývoj roztoče moučného jsou teplota 22–26 °C a vlhkost substrátu 17,2–17,8 %. Při poklesu vlhkosti pod 13,4 % se roztoči přestávají množit a migrují na vlhčí místa nebo hynou. Při teplotě 0 °C se jejich vývoj zastavuje a při delším období nízkých teplot upadají do stavu anabiózy (snížení životních projevů na minimum).

Ochrana: Udržujeme vlhkost substrátu pod 13,5 % a důsledně snižujeme teplotu aktivním nebo pasivním větráním a u sil přetahováním obilí při nízkých teplotách.

Pilousi

Pilousi patří k importovaným teplomilným broukům. Škodí snížením kvality i kvantity zrna. Při nižších teplotách kolem 8–10 °C přestávají konzumovat obilí a upadají do stavu strnulosti, hynou při teplotě -8 °C za 48 hodin. Nelétavý pilous černý je však k mrazu odolnější a naše zimy přežívá i v nevytápěných skladech.

Ochrana: Snížit vlhkost, skladovat při teplotách pod 15 °C – pasivním nebo aktivním větráním a u sil přetahováním obilí při nízkých teplotách. Fyzikálně se hubí ošetřením teplotou -20 °C na 7 dní nebo při 60 °C na 1 hodinu.

Lesáci

Lesáci potřebují k vývoji vlhkost obilí nad 12 % a jsou velmi odolní proti nízkým i vysokým teplotám. Napadají především zrniny narušené pilousy.

Ochrana: Nejvhodnější je mechanické přečištění obilí na čističkách, kterým lze všechny stádia, kromě vajíček, ze skladovaných produktů snadno odstranit.

Prevence

Základem integrované ochrany proti skladištním škůdcům jsou proto všechna preventivní opatření.

Populace skladištních škůdců se vyskytují ve skladech po celý rok, i když jsou sklady prázdné. Tito škůdci využívají reziduální zbytky obilí, které se vyskytují na různých místech ve skladech. Proto je důležité zahájit přípravu skladu na novou sezonu dříve než jen týden nebo 3 dny před naskladněním. Tato příprava může probíhat již v zimě, pokud je sklad prázdný a farmář disponuje mimo vegetační sezonu dostatečným časem a pracovními kapacitami.

Po vyskladnění skladu, první, co by mělo následovat je kompletní čištění a odstranění všech zbytků obilí nejen ze samotného skladu, ale i z jeho okolí a různých míst, kde je sklad mechanicky/stavebně poškozen, a kde je riziko, že se bude nalézat nějaký zbytek obilí.

V zemědělské prvovýrobě se monitorování a zjišťování skladištních škůdců nevěnuje patřičná pozornost. Proto se v mnoha případech zjistí přítomnost škůdce až při reklamaci napadené suroviny odběratelem. Většina skladištních škůdců je světloplachá (fotofóbní) a žije velmi skrytým způsobem života, proto je jejich výskyt ve skladech velice nenápadný a snadno ujde pozornosti. Skladištní škůdci většinou nemají (až na výjimky) období rozmnožovacího klidu, a pokud to podmínky dovolí, množí se celý rok. Ve skladech jsou chráněni před nepříznivými vlivy okolí a mají zajištěn stálý dostatečný přísun potravy. Mohou se tedy nezpozorováni namnožit až do neuvěřitelného množství. Čím dříve se podaří škůdce objevit, tím menší škody stihnou napáchat, a tím menší jsou i náklady na jejich vyhubení. Základem jsou proto všechna preventivní opatření, jejich pravidelný monitoring a včasná detekce v zaskladněném obilí.

Monitoring škůdců

Včasné zjištění škůdců je proto důležitou součástí prevence. Ve skladech zrnin a krmiv, kromě pravidelné vizuální kontroly povrchu skladovaného obilí, odběry vzorků za pomocí „štechrů“ a prosevy obilniny na sítech, využíváme v praxi pro pravidelné monitorování škůdců různé druhy lapačů (feromonové, lepové, světelné, padákové, insekticidní, potravně retenční aj.). Např. feromonový lapač na zjištění přítomnosti potemníků rodu Tribolium v krmivech lze použít i pro reklamaci u výrobce krmných směsí, kterými si většinou tyto škůdce do skladů dovezeme. Do naskladněných obilnin lze použít i jednoduché děrované padákové lapače. Jejich citlivost umožní včasné zjištění škůdce.

Ochrana

Ošetření napadených zrnin a substrátů, zvláště větších objemů, je vždy složitější a rizikovější, proto je vhodnější se s tímto problémem obrátit na profesionální firmu provádějící dezinsekční a deratizační zásahy. Měli by to být odborníci, kteří disponují patřičnými oprávněními pro tuto činnost, a také by měli disponovat znalostmi a technologiemi pro provádění těchto prací. Mezi tyto služby také patří plynování (tzv. fumigace) napadeného obilí škůdci. Plynování je velmi rozšířenou metodou při boji proti škůdcům nejen v zemědělství, ale i v potravinářství.

V současné době je v ČR povolena na fumigaci – plynování obilí pouze jediná účinná látka a tou je fosforovodík (PH₃). Je povoleno několik přípravků, které fosforovodík po aplikaci uvolňují: Delicia Gastoxin, Phostoxin pelety/tablety, Quickphos pelety/tablety aj. Povolení jen jediné fumigační účinné látky (tj. fosforovodíku) však z dlouhodobého hlediska může urychlit výskyt rezistentních populací škůdců i proti fosforovodíku. Tyto problémy mohou nastat zejména při snížených účinnostech plynování a mohou mít následně i závažné důsledky pro zemědělce.

Je nutno si uvědomit, že i aplikace fosforovodíku má své limity účinnosti (např. nízké teploty, účinnost pouze na nerezistentní populace škůdců) a použití by mělo být ve vhodných podmínkách a měla by se provádět i systematická kontrola účinnosti nebo by se měl kontrolovat průběh samotné fumigace. K těmto účelům lze využívat například biotesty (testy s nerezistentními populacemi škůdců) nebo zařízení pro měření koncentrací fosforovodíku v průběhu fumigace. Všechny tyto informace mohou nejen odhalit příčiny neúčinnosti samotné fumigace, ale také mohou napomoci k vylepšení skladů, kde je možné provádět bezpečnější a kvalitnější fumigaci.

Z těchto důvodů je potřeba pravidelně zjišťovat, zda profesionální fumigační firma provádí:

a) orientační kontrolu odolnosti populace škůdce ve skladu;

b) kontrolní měření uvolněného množství účinné látky v průběhu fumigace fosforovodíkem (PH₃);

c) kontrolní měření účinnosti pomocí biotestů atd.

Jako preventivní opatření proti skladištním škůdcům lze využít i ošetření povrchu obilek insekticidním protektantem – „mořidlem“ před naskladněním do skladu. Jedná se o malé dávky insekticidních přípravků, které nehubí škůdce při pouhém kontaktu škůdce s obilím, ale až při jeho napadení a žíru ošetřených obilek. Opatření umožňuje aktivně snižovat počty nově migrujících škůdců po naskladnění. Přípravky povolené k ošetřování skladovaného obilí jsou: Talisma EC, K-Obiol EC 25 a Actellic 50 EC. Všechny typy chemických přípravků je nutno používat pouze podle platného technologického postupu.

Pro předsklizňovou přípravu provozů, sil a prázdných skladů se nejčastěji doporučují aplikace reziduálních insekticidů nebo prostorové použití insekticidů: Talisma EC, K-Obiol EC 25, Karate se Zeon technologií 5 CS a Actellic 50 EC či Actellic Smoke Generator No. 20.

Všechny typy chemických přípravků je nutno vždy používat pouze podle platného technologického postupu. Velkým problémem je však narůstající rezistence skladištních škůdců vůči povoleným používaným účinným látkám.

Shrnutí

Již nepatrný počáteční výskyt skladištních škůdců vede ke ztrátám a kontaminaci skladovaných produktů. Při déletrvajícím napadení dochází v ohniscích napadení k zahřívání, zvyšování vzdušné vlhkosti a posléze i k tvorbě plísní. Tyto podmínky jsou příznivé i pro další sekundární škůdce a roztoče. V konečné fázi dochází k totálnímu znehodnocení skladovaného produktu. Již při malém napadení se zhoršuje možnost odbytu na trhu, a tím i rentabilita skladování. V praxi to znamená, že pokud je ve skladovaném obilí nalezen živý škůdce, tak je to důvod k zamítnutí celé dodávky. Zejména v teplých ročnících se mohou skladištní škůdci namnožit velmi rychle.

K zásadám správného skladování patří:

• pro skladování obilovin používat pouze vhodné skladovací prostory;
• udržovat sklady v dobrém stavu i po stavební stránce;
• skladovací prostory i okolí před uskladněním nové sklizně důkladně vyčistit a vhodně ošetřit;
• naskladňovat pouze suché a vyčištěné partie;
• skladovaný produkt průběžně kontrolovat v pravidelných intervalech;
• při napadení provést včas účinná ochranná opatření.
• jednou z alternativ chemické ochrany je i využití biologické ochrany ve formě dravých roztočů či parazitických vosiček (pokud budou na trhu).

Skladování obilí v hale

Jednoduchý padákový děrovaný lapač

 

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.