Ing. Alena Bezdíčková PhD.; Ditana s.r.o. Velká Bystřice

Změna klimatu je v posledních letech velmi diskutovaným tématem a dnes již snad nikdo nepochybuje o změnách, které v současné době probíhají a dle sofistikovaných prognóz probíhat budou, a které se velkou měrou odráží v zemědělství.

Klimatická změna

Jednoznačně dochází k oteplování, ke zvýšení průměrné teploty planety, a tento trend přes veškeré snahy pravděpodobně nejde změnit, snahou je ho alespoň zpomalit. I přesto, že roční úhrny srážek v dlouhodobém sledování zůstávají stejné, zaznamenáváme stále častěji projevy sucha: srážky přicházejí často v extrémní podobě (bouřky, kroupy), v době, kdy je vegetace již nemůže využít, a naopak chybí v částech vegetačního období, kdy se rozhoduje o výnosu. Navíc značná část vody se ztrácí výparem při vyšších teplotách (obr. 1).

Podle prognóz předních klimatologů musíme stále častěji počítat s extrémními projevy počasí. Nejčastějším agrometeoextrémem je sucho (prof. Trnka). Uvedené konstatování je názorně vidět např. ze srovnání zásob vody v půdním profilu během března až července 2019 (www.intersucho.cz) z map, kde názorně vidíme extrémní kolísání podmínek a kalamitní deficit vody v půdním profilu v některých vegetačně důležitých obdobích.

Poslední dva ročníky překonávaly teplotní rekordy v rámci ČR i v lokálním měřítku. Průměrná roční teplota byla na lokalitě Velká Bystřice o 2,7 °C resp. 2,5 °C nad dlouhodobým Normálem 8,7°C. Srážky byly na úrovni 81 % v roce 2018 a na úrovni 112 % dlouhodobého Normálu v roce 2019, ovšem jejich rozložení nebylo v souladu s potřebami rostlin, a navíc je nutné zohlednit nadprůměrné teploty, výrazně zvyšující ztráty vody výparem.

Nabídka nezbytné vody pro růst rostlin je jako na houpačce a vzhledem k vysoké pravděpodobnosti opakování naznačených stresových situací hledáme řešení, jak pomoci rostlinám překonat nepříznivé podmínky a co nejrychleji je vrátit do modu normálního fungování a fotosyntézy.

Mapa: Srovnání intenzity sucha v půdním profilu během sezony 2018–2019 (zdroj: www.intersucho.cz)

Obr. 1: Půdní škraloup po zasetí jarního ječmene (2019)

Biostimulátory v pěstitelské technologii

Významnou roli v rámci pěstitelských technologií zaujímají biostimulátory, z nichž některé z nich mohou rostlinám pomoci překonat nepříznivé stresové období, a tak snížit nepříznivý dopad stresu na výnos. Problematika používání biostimulátroů je velmi zajímavá, ale poměrně nová (v masovém používání) a značně nepřehledná. Dopad nejrůznějších biostimulátorů na výnos může být rozdílný v závislosti na typu přípravku a době aplikace, jak naznačují údaje v tab. 1.

V tab. 1 vidíme, že nejlepší varianty dokázaly zvýšit výnos ječmene i pšenice až o 15 % resp. 18 %, ale byly i varianty, které výnos snížily nebo jejich jejich vliv na výnos nebyl významný. To poukazuje na velkou rozmanitost a značné rozdíly v typech přípravků, které jsou k dispozici na trhu. Firma Ditana provádí pokusy s nejrůznějšími typy biostimulátorů již déle než 10 let. Můžeme tak sledovat jejich vliv na růst rostlin a výnosy v různých podmínkách a letech, a následně vybírat z prozkoušených funkčních modelů.

Zvýšení výnosu po aplikaci přípravků nastává v důsledku pozitivního ovlivnění výnosotvorných prvků (hustoty porostu, počtu zrn v klasech, HTZ apod.) a nebo v důsledku ovlivnění fyziologických procesů v rostlině. Měření fyziologických procesů jsou velmi pracná a přístrojově náročná. Ditana spol. s r. o. je zapojena do projektu QK1910343, v rámci kterého je možné společně s dalšími participanty tato náročná měření u vybraných přípravků provádět.

Základem dobrého růstu a překonání stresového období je bohatá, rozvinutá kořenová soustava. Podpora kořenů často souvisí s podzimními aplikacemi (u ozimé pšenice), vzhledem k aktuálnosti se následně zaměřím na aplikace v jarním období.

Tab. 1: Průměrná výnosová reakce na aplikaci biostimulátorů v pšenici a jarním ječmeni v letech 2017–2019 (Ditana)

Rok	Pšenice ozimá			Ječmen jarní
	průměrné zvýšení výnosu ke kontrole v %	rozpětí zvýšení výnosu % ke kontrole	počet variant	průměrné zvýšení výnosu ke kontrole  v %	rozpětí zvýšení výnosu % ke kontrole	počet variant
2017	8,3	2 až 14	48	3,6	0,5 až 14	45
2018	4,6	0,1 až 17	57	6,3	1,5 až 14,5	47
2019	6	1 až 18	84	6	-3 až 14	71

Podpora kořenů a dalších výnosotvorných prvků extrakty z řas

Velmi dobré tříleté výsledky máme s biostimulátory s obsahem extraktu z mořských řas Aschophyllum nodosum GA 142 (Rooter, Vitalroot, Tonivit, Forthial). Rooter, který bude v letošním roce na trhu pod názvy Vitalroot resp. Tonivit, se v pokusech projevil jako velmi silný stimulátor kořenového systému (obr. 2) a v extrémně suchém roce 2018 i jako nejsilnější „zahušťovač porostu“ jarních ječmenů, jak je vidět z tab. 2.

V průměru 3 let dosahovalo zvýšení hustoty porostu po aplikaci Vitalroot, resp. Tonivit o 66 klasů/m², v extrémně suchém roce 2018 až o 125 klasů/m², což je z pohledu tvorby výnosu jarního ječmene velmi významné.

Biostimulátroy je vhodné používat v prověřených systémech, kdy se vložené investice více zúročí: pokud podpoříme nějaký výnostvorný prvek, např. tvorbu odnoží v důsledku mohutnějších kořenů, je potřeba vytvořené odnože také udržet. Takovým prozkoušeným systémem je např. systém aplikace Vitalroot, resp. Tonivit 1,0 l/ha v období odnožování a následná aplikace přípravku Forthial 1,0 l/ha (taktéž extrakt z řas + makro a mikroživiny) v BBCH 31 v jarním ječmeni (nebo BBCH 35–41 v pšenici), jak je vidět z výsledků uvedených v tab. 3.

V průměru 3 let zvyšovala aplikace přípravků Vitalroot (Tonivit) a následně Forthial výnos o 5,8 q/ha, HTZ, objemovou hmotnost, podíl předního zrna i počet zrn v klasech. Obsah NL po aplikaci tohoto systému byl nižší o 0,5 %, a tím byla zajištěna sladovnická kvalita ječmene.

Z uvedených výsledků vyplývá, že když podpoříme kořeny, může bohatší kořenová soustava přijmout víc dusíku, ale pokud pokračujeme ve stimulaci, dojde i k jeho přeměně, a tím menší akumulaci v zrnu, což je důležité z pohledu zajištění sladovnické kvality jarního ječmene. Uvedený systém aplikací Vitalroot následně Forthial lze považovat za důležitou součást intenzivní pěstitelské technologie sladovnického ječmene.

Tab. 2: Vliv aplikace přípravků Vitalroot, resp. Tonivit 1,0 l/ha na hustotu porostu ječmene v letech 2016–2018 (Ditana, odrůda Bojos)

Rok	Počet klasů/m2
	kontrola	Vitalroot, resp. Tonivit 1,0 l/ha
2016	880	899
2017	706	760
2018	522	647
Průměr	702	768

Tab. 3: Vliv aplikace přípravků Vitalroot (Tonivit) a Forthial na výnos a kvalitu jarního ječmene (průměr let 2016–2018, Ditana, odrůda Bojos)

Varianta	Výnos (q/ha)	HTZ (g)	Objemová hmotnost (g/l)	Podíl zrna nad 2,5 mm (%)	NL v zrnu %	Počet zrn/klas
Kontrola	69,8	47,4	648,4	96,2	12,2	21,5
Vitalroot (Tonivit) 1,0 l/ha	+3,1 q/ha	+0,8	+2,3	+0,33	+0,5	+1,8
Vitalroot (Tonivit) 1,0 l/ha, následně Forthial 1,0 l/ha	+5,8 q/ha	+1,5	+5,8	+0,6	-0,5	+2,1

Obr. 2: Vliv aplikace Vitalroot (Tonivit) 1,0 l/ha v BBCH 23 v jarním ječmeni na kořenový systém a odnože; neošetřená kontrola je vlevo (Ditana, 7. 6. 2019)

Široké možnosti využití biostimulátoru Quick Humin Forte

Nejprozkoušenějším a nejuniverzálnějším stimulátorem je Quick Humin Forte (Quick HF). Tento přípravek prověřujeme (a modelujeme) v pokusech již 9 let s velmi zajímavými a přesvědčivými výsledky. Quick HF je biostimulátor s obsahem vysoce kvalitních huminových látek, obsahem makro- a mikroprvků. Vliv aplikace Quicku HF na výnos je nadprůměrný; výsledky přesných maloparcelkových pokusů jsou uvedeny v grafu 1.

Vidíme, že v průměru 6 různých a rozmanitých ročníků 2014–2019 zvyšovala jediná aplikace Quick HF (náklady cca 195,- Kč/ha) výnos pšenice o 9,2% (rozpětí +5,1 až +12,3% k neošetřené kontrole), což je nadprůměrný výsledek. V letech s dobrými podmínkami aplikace Quick HF podpořila vyšší tvorbu výnosostvorných prvků, a tím i vyšší výnos, v letech méně příznivých pomohla rostlinám zvýšit vitalitu a lépe překonat stresové suché období (obr. 3, 4).

Stejnou tendenci vidíme i z výsledků pokusů v jarním ječmeni, kdy jedna aplikace v první polovině sloupkování v průměru šesti let zvyšovala výnos ječmene o 7,1 % a systém dvou ošetření s odstupem cca 14 dní o 9,8 % (graf 2).

Velmi důležitým výnosotvorným prvkem, zejména u jarních ječmenů, je hustota porostu. Z výsledků šestiletých pokusů byl potvrzen velmi pozitivní vliv aplikace Quick Humin Forte na počet odnoží ječmene, které následně vedlo ke zvýšení hustoty porostu o 72 klasů/m² (v průměru 6 let). Zvýšení hustoty porostu nemusí být ve všech podmínkách (ročnících) stejné, každopádně je vždy pozitivní a přínosné (graf 3).

Kromě zvýšení hustoty porostu aplikace Quick HF zvyšuje vitalitu rostlin a celou řadu dalších parametrů. Huminové látky v Quicku HF obsažené představují celosvětově nejpoužívanější biostimulační látky (společně s extrakty z mořských řas). Podporují růst a vývoj kořenů, zlepšují příjem živin z půdy, podporují tvorbu a udržení odnoží, zvyšují vitalitu rostlin a jejich odolnost vůči stresu, podílejí se na rychlejší regeneraci po abiotickém stresu, zvyšují obsah chlorofylu a intenzitu fotosyntézy, z čehož vyplývá pozitivní vysoká výnosová odezva, vyšší HTZ i objemová hmotnost.

Graf 1: Vliv aplikace Quick Humin Forte 1,0 l/ha v BBCH 31 na výnos pšenice (Ditana, 2014–2019)

Graf 2: Vliv aplikace Quick Humin Forte 1,0 l/ha na výnos jarního ječmene (Ditana, 2014–2019)

Graf 3: Vliv aplikace Quick Humin Forte 1,0 l/ha na hustotu porostu jarního ječmene (Ditana, 2014–2019)

Obr. 3: Z pokusu s biostimulátory v ozimé pšenici: var. Q8 – dvě aplikace Quick Humin Forte 1,0 l/ha v BBCH 31 a 37 – zvýšení výnosu o 9,41 q/ha (odrůda RGT Reform, Ditana 2019)

Obr. 4: Pokusy s přípravkem Quick Humin Forte v ozimé pšenici (odrůda RGT Reform, Ditana 2019)

Efektivní optimalizace hustoty porostu s využitím Atonik/Asahi

V souvislosti s aktuálním stavem porostů ozimé pšenice, které jsou letos převážně velmi husté až přehoustlé díky mírné a vláhově příznivé zimě a velmi teplému únoru (+5,1°C nad N ve Velké Bystřici), bych ráda prezentovala výsledky dlouhodobých pokusů s přípravkem Atonik, resp. Asahi. Tyto přípravky vykazují vzhledem ke svému složení velmi dobré účinky nejen stimulační, ale také morforegulační. Atonik, resp. Asahi obsahuje směs 3 nitrofenolátů, které šetrně ovlivňují hormonální poměry v rostlině a při použití v BBCH 30–31 (počátek sloupkování) se výraznou měrou podílejí na formování optimální struktury porostu. Tento účinek bude vysoce aktuální v hustých a přehoustlých porostech ozimé pšenice v letošním roce.

Aplikace Atoniku resp. Asahi 0,6 l/ha jsme řadu let prověřovali v různých termínech v maloparcekových pokusech. Velmi zajímavým efektem byl příznivý vliv aplikace v termínu BBCH 30–31 na srovnání odnoží a zejména včasné vytřídění případných nadbytečných odnoží (obr. 5). Tato včasná optimalizace hustoty porostu má zásadní vliv zejména na klasy na odnožích – na jejich velikost a počet zrn. Zatímco na neošetřené kontrole byly klasy na vedlejších odnožích výrazně menší, po aplikaci Atoniku byly klasy na vedlejších odnožích delší, s výrazně vyšším počtem zrn (tab. 4). V průměru 4 let byl zjištěn o 38,5% vyšší počet zrn v těchto klasech. Výsledky velmi pracných hodnocení poukazují na nadstandardní benefit použití tohoto biostimulátoru ve správném termínu.

Velmi elegantním řešením pro husté porosty pšenice na jaře je společná aplikace Asahi resp. Atoniku s regulátorem na bázi CCC (tzv. německý model). Výnosové výsledky uplatnění tohoto systému v pšenici jsou uvedeny v tab. 5.

Z výsledků přesných maloparcelkových pokusů vidíme, že aplikace Atoniku resp. Asahi 0,6 l/ha + CCC v BBCH 30–31 v různých pokusech na různých odrůdách ozimé pšenice a v různých letech zvyšovala výnos o 2 až 18,6 % vzhledem k neošetřené kontrole. V průměru 8 pokusů to bylo zvýšení o 9,56 %. Zohledníme-li cenu cca 377,- Kč/ha, je zřejmé, že je to ošetření vysoce efektivní.

Tab. 4: Vliv aplikace přípravků Atonik resp. Asahi 0,6 l/ha v ozimé pšenici v BBCH 30–-31 na počet zrn na odnožích I. řádu (Ditana, 2012–2015)

Varianta	Počet zrn v klasech odnoží I. řádu
	2012	2013	2014	2015
Kontrola	13,4	12	22,8	18
Atonik, resp. Asahi 0,6 l/ha	18	20	31	22
Navýšení ke kontrole	+36 %	+60 %	+38 %	+20 %

Tab. 5: Vliv společné aplikace přípravků Atonik resp. Asahi 0,6 l/ha + CCC na výnos ozimé pšenice (Ditana, 2016–2019)

Varianta	Výnos zrna v jednotlivých letech na odrůdě (% ke kontrole, t/ha)
	2016 Bohemia	2016 Bohemia 2	2017 Bohemia	2017 Brokat	2018 Bohemia	2018 Bohemia 2	2019 Bohemia	2019 Etana
Atonik, resp. Asahi 0,6 l/ha + CCC* (%)	114,1	113	109,11	106,8	118,6	102	105,4	107,5
Kontrola (t/ha)	9,73	10,24	11,29	10,7	7,95	7,57	7,66	8,34
Pozn.: *- dávka regulátoru CCC se volí podle potřeby regulace (podle rizika polehnutí 0,5–1,5 l/ha)

Obr. 5: Vliv aplikace Atonik, resp. Asahi 0,6 l/ha v BBCH 30–31 v ozimé pšenici na kořeny, odnože a klasy; neošetřená kontrola je vlevo (odrůda RGT Reform, Ditana 11. 6. 2019)

Závěr

Problematika používání biostimulátorů je velmi zajímavá, dosud však ne zcela dokonale probádaná. Neustále se objevují nové přípravky a nové poznatky. Používání biostimulátorů je v souladu se sílícími společenskými trendy na omezování používání klasických pesticidů a jejich nahrazení bio-přípravky. Navíc jejich význam neustále poroste s měnícím se charakterem počasí a častými extrémy, způsobujícími stres pro rostliny.

Právě biostimulátory nabízejí při jejich správném použití nadstandardní benefity, s relativně nízkými náklady, jsou šetrné k životnímu prostředí a pro pěstitele představují příležitost, jak efektivně ovlivňovat výnosy plodin.

Tento příspěvek vznikl s pomocí finanční podpory firmy Ditana spol. s r. o., Arysta a projektu QK1910343.