Doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D. a kol.

Mák patří mezi tradiční plodiny pěstované v ČR. V posledních letech se jeho cena stabilizovala, a i v případě průměrného výnosu je při zachování kvality plodinou vysoce rentabilní. Většina pěstitelů má technologii pěstování máku vyřešenou, a to jak z pohledu agrotechniky, tak i vstupů chemie (hnojiv, pesticidů), mnoho z nich se však nebrání vyzkoušet postupy pro ně netradiční.

V předkládaném příspěvku je snahou autorů informovat pěstitele máku o možnostech optimalizace výživného stavu máku sírou, která se řadí mezi základní biogenní prvky nepostradatelné ve výživě olejnin.

Význam síry

Je nutné uvést, že pro rostliny je jejím nejvýznamnějším zdrojem půda, konkrétně pak sírany, které rostliny přijímají kořenovým systémem. Kromě toho může být síra přijímána i z ovzduší. Atmosférická depozice síry je však díky významnému snížení emisí síry zdrojem zanedbatelným. Jako vhodný zdroj síry se tak nabízí její mimokořenová aplikace formou listových hnojiv. Než představíme výsledky polních experimentů s dopadem foliárním aplikace síry na produkci máku, připomeňme si, proč síru řadíme mezi živiny pro mák nepostradatelné.

Síra se v rostlině účastní proteosyntézy, je nedílnou součástí sirných aminokyselin. Podílí se tak na růstu rostlin a prokazatelně zvyšuje výnos, ovlivňuje i kvalitu, tedy olejnatost a složení mastných kyselin. Sirné aminokyseliny jsou přímým prekursorem pro tvorbu dalších sloučenin jako je glutathion, fytochelatiny, thioredoxiny, aliiny, sulforafany, glukosinoláty aj. Tyto sirné metabolity plní fyziologickou úlohu při adaptaci rostliny na stresové podmínky a jsou řízeně uvolňovány jako reakce na napadení škodlivými činiteli. Zvláště glutathion chrání rostlinu před oxidanty a jeho hladina významně koreluje se stresovými stavy vyvolanými např. suchem, nízkou teplotou, UV radiací, úrovni výživy sírou aj. Obranyschopnost rostlin vůči stresům založená na funkcích síry je tak popisována jako „sírou indukovaní rezistence“.

Kromě toho plní mimokořenově aplikovaná síra funkci i na povrchu rostlin, kde inhibuje rozvoj patogenů. Po aplikaci na rostlinu tak působí fytosanitárně a snižuje nebezpečí napadení rostlin houbovými chorobami (Helmintosporium spp., Peronospora arborescens aj.).

Ozimý mák na počátku dlouživého růstu

Příjem síry

Jak již bylo uvedeno, síra je přijímána především kořenem. Kořenový příjem však často nepokryje celkové nároky rostlin na tuto živinu (půdní vlastnosti, zásoba S_vod aj.), proto chápeme listovou aplikaci jako vhodný doplněk její kořenové výživy. Síra je přijímána při listové výživě ve formě SO₄²⁺, částečně i jako S elementární. Rychlost absorpce listy je poměrně malá a v průměru se pohybuje v rozmezí 7–8 dnů. Síra je v rostlině středně mobilní, a tak je vhodné její aplikaci načasovat do období intenzivního růstu, což je u máku fáze od tvorby listové růžice přes dlouživý růst až po období před květem.

Graf 1: Účinek mimokořenové aplikace síry na výnos ozimého máku

Polní pokusy

V polních experimentech jsme se zaměřili na hnojení sírou v porostech máku nejen jarního, ale i ozimého. Testována byla vybraná hnojiva s různými formami síry (thiosíranová, elementární, polysulfidická). Kromě vlivu její aplikace na produkci semen byl v pokusech hodnocen účinek hnojiv na zdravotní stav rostlin.

Na lokalitě Uherský Ostroh (Ostrožsko, a. s.) byl jarní mák přihnojen listovými hnojivem Yara Vita Thiotrac ve dvou termínech (dlouživý růst a před květem), vždy po 5 l hnojiva na 1 ha (celkem 3 kg/ha S). Přihnojení sírou u máku pěstovaného na půdě s jejím nízkým obsahem (do 15 mg S_vod.) pozitivně působilo na růst rostlin. Prokázalo se, že zařazením thiosíranu ve formě listového hnojiva zvýšilo výnos o 10 % (tab. 1).

Také v pokusech založených na ŠZP Žabčice byly ověřovány účinky vybraných forem mimokořenově aplikované síry na zdravotní stav rostlin a produkci máku. Žabčice jsou typickou lokalitou kukuřičné výrobní oblasti a pěstování jarních forem máku se v této oblasti postižené častými přísušky jeví bez větší perspektivy (o čemž svědčí výše výnosů uvedená v tabulce 2). I proto byla do polních pokusů zařazena kromě jarního máku i jeho ozimá forma, doporučovaná zvláště do oblastí s jarními přísušky a tam, kde jarní máky dosahují dlouhodobé produkce semen nižší než půl tuny z hektaru. Ve tříletém experimentu byla testována účinnost listového hnojení sírou aplikovanou ve fázi 10. listu hnojivy Folit ThioSulf 760 SL (3,0 l/ha), Ferti MK-S 800 SC (5,0 l/ha), Sulka K (3,0 l/ha). I přes již zmiňovanou redukci výnosu způsobenou nedostatkem vody a vysokými teplotami je patrné, že hnojení zvýšilo produkci máku o 3,8–5,9 %, jak prezentuje tabulka 2.

Jak již bylo uvedeno, ozimý mák je alternativou vhodnou do suchých podmínek. V polním pokusu založeném na lokalitě Žabčic reagoval na přihnojení sírou během vegetace (ve fázi listové růžice nebo dlouživého růstu) zvýšenou produkcí semen na úrovni 7,2–9,6 % (graf 1). Do zvýšení produkce se odrazil nejen nárůst obsahu síry v rostlině máku, ale i zdravotní stav rostlin, který aplikace síry pozitivně ovlivnila (tab. 3).

Tab. 1: Vliv aplikace thiosíranové síry na výnos máku setého

Varianta	Výnos
	t/ha	rel. %
Kontrola – nehnojeno	0,83	100,0
LAV (	0,88	106,0	100,0
LAV + YV Thiotrac	0,97	116,9	110,2
LAV: 27 % N (60 kg/ha N), Yara Vita Thiotrac: 300 g/l S, 200 g/l N (2× 5,0 l/ha)

Tab. 2: Vliv aplikace síry na produkci jarního máku

Varianta	Výnos
	kg/ha	rel. %
Kontrola – nehnojeno	336	100,0
Thiosíranová S	354	105,5
Elementární S	356	105,9
Polysulfidická S	349	103,8
Hnojiva: thiosíranová S – Folit ThioSulf, elementární S – Ferti MK-S 800 SC, polysulfidická S  – Sulka K

Tab. 3: Vliv aplikace síry na zdravotní stav rostlin ozimého máku

Choroba/poškození	Hodnocení	Kontrola	Hnojivo
			thiosíranová S	elementární S	polysulfidická S
Plíseň maková (Peronospora arborescens)	% napadení	35	18	20	20
Alternáriová skvrnitost máku (Alternaria spp.)	rostlin/m2	9	7	4	2
Helmintosporióza máku (Helmintosporium spp.)	rostlin/m2	3	2	2	4
Plíseň šedá (Botrytis cinerea)	rostlin/m2	16	6	14	6
Hlenka na patách rostlin	% napadení	100	65	60	80
Nouzové dozrávání	rostlin/m2	19	2	1	5

Souhrn

Využití mimokořenové výživy sírou v porostech máku má pozitivní vliv na výnos. Produkci semen příznivě ovlivňuje aplikace elementární, thiosíranové i polysulfidické síry, a to nejen jako prostředku optimalizace výživového, ale i zdravotního stavu rostlin.

Doporučit je tak možné foliární přihnojení síry v období tvorby listové růžice nebo dlouživého růstu máku. Dávka síry se dle typu hnojiva pohybuje v rozmezí od 0,8–1,0 kg/ha (thiosírany, polysulfidická S) až po 4,0 kg/ha S (elementární).

Doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D., Ing. Marie Školníková, Ing. Jiří Antošovský, Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.; Mendelova univerzita v Brně