Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou

Podle potřeby pokračujte v ošetření proti strupovitosti jabloně, hrušně (Venturia inaequalis, V. pyrina) a padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). Červenec je rozhodujícím obdobím k zabránění výskytu padlí na jabloních v příštím roce. Rovněž sledujte podle náletu samečků do feromonových lapačů intenzitu napadení obalečem jablečným a při zvýšeném výskytu sad ošetřete.

Ovocné plodiny

Jádroviny

Podle potřeby pokračujte (v případě, že jste plně nezastavili primární infekci) v ošetření proti strupovitosti jabloně, hrušně (Venturia inaequalis , V. pyrina) a padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). Na obě choroby jsou přípravky: Bellis, Dagonis, Flint Plus, Fontelis, Luna Experience, Talent, Tercel aj. Červenec je rozhodujícím obdobím k zabránění výskytu padlí na jabloních v příštím roce. V případě výskytu převážně padlí aplikujte přípravky: Cyflamid 50 EW, Domark 10 EC, Topas 100 EC aj., případně přípravky na bázi síry: Flosul, Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus, Thiovit Jet aj. Pozor na ochrannou lhůtu u raných odrůd.

Rovněž sledujte podle náletu samečků do feromonových lapačů intenzitu napadení obalečem jablečným a při zvýšeném výskytu sad ošetřete.

U jádrovin lze moniliniovou hnilobu a také sazovitost, mušincovitost a některé skládkové choroby omezit, pokud provedeme pozdní ošetření před sklizní přípravkem Geoxe 50 WG – ochranná lhůta (OL) 3 dny, Pomax – OL 5 dnů; Bellis – OL 7 dnů, Luna Experience, Moon Privilege, – OL 14 dnů nebo pozdní ošetření proti strupovitosti některým z přípravků s kratší ochrannou lhůtou: Talent, Zato 50 WG – OL 14 dnů aj. Termín ošetření se řídí podle délky ochranné lhůty použitého fungicidu. Zdravotní stav plodů a skladovatelnost zlepšuje i přidání listových vápenatých hnojiv do postřiku. Pozor na ochrannou lhůtu u raných odrůd!

Strupovitost jabloně na plodu

Moniliniová hniloba na jablku

Slivoně

Obdobně ošetřete i slivoně proti červivosti způsobené obalečem švestkovým, jehož samečci nalétávají do feromonových lapačů podstatně více i za chladnějšího počasí a jeho letové vlny nejsou tak zřetelné jako u obaleče jablečného. Druhou generaci obaleče švestkového můžeme očekávat přibližně v 1. polovině července. Kromě jiných insekticidů jsou proti obalečům registrovány přípravky, které jsou klasifikovány jako neškodné opylovačům a dalšímu užitečnému hmyzu i systémově působící přípravky: Calypso, Gazelle, Mospilan 20 SP a kontaktní přípravky: Coragen 20 SC, Integro, NeemAzal-T/S, Spintor, Steward, Voliam Targo aj. Možno použít i biologické přípravky na bázi Bacillus thuringiensis (Lepinox Plus), či na bázi viroidů Madex TOP aj. Jde o přípravky povolené i pro ekologické zemědělství. Ošetření se provádí podle signalizace, první aplikace před líhnutím housenek, další aplikace v intervalu 6–14 dnů.

Obaleč švestkový poškozuje plody slivoní, meruněk, broskvoní aj. Podstatně více jsou však napadány pozdní odrůdy. Obaleč švestkový má u nás dvě generace. První generace zpravidla bývá málo početná a lehce ujde pozornosti, protože červivé plody opadávají v období obvyklého červnového opadu plodů. Větší problémy může působit jen při menší násadě plodů. Přezimují dorostlé housenky v zámotku, v prasklinách borky nebo jiných úkrytech. Na jaře se kuklí. Motýli první generace létají obvykle v květnu až červnu, za 15 až 25 dní po opadu květních plátků švestek. Motýli druhé generace létají koncem července a počátkem srpna. Někdy se stává, že se období letu různých generací může i navzájem překrývat. Samičky kladou ve večerních hodinách vajíčka na mladé plody, ojediněle i na okolní listy. Vylíhlé housenky se několik minut pohybují po povrchu a poté se vžírají dovnitř plodů. Vážnější škody většinou způsobují housenky druhé generace znehodnocováním dozrávajících plodů. Plody jsou měkčí a v plodu můžeme nalézt růžovou housenku a kousky tmavého trusu. Často plody mívají na povrchu, v místech, kudy vnikla housenka dovnitř, kapičky kleje. Červivé plody opadávají a za vlhkého počasí zahnívají. Proti druhé generaci se (dle návodu) doporučuje aplikovat povolené přípravky za týden po vrcholu první letové vlny, některé kontaktní přípravky však již v době vrcholu letové vlny.

Obaleč švestkový – housenka v plodu

Meruňky, peckoviny

Při deštivém období se zvyšuje riziko poškození dozrávajících plodů peckovin i jádrovin  moniliniovou hnilobou. Původcem choroby je vřeckatá houba Monilinia laxa a někdy i její blízce příbuzná Monilinia fructigena. Houby lze od sebe rozlišit i makroskopicky – M. fructigena mívá konidiofory s konidiemi uspořádány spíše v soustředných kruzích a napadá spíše jádrové ovoce, zatímco M. laxa je častěji patogenem peckovin a kupky konidií pokrývají roztroušeně celý plod. U peckovin jsou k chemické ochraně povoleny přípravky: Prolectus -ochranná lhůta (OL) 1 den; Moon Privilege, Teldor 500 SC – OL 3 dny, Signum, Zato 50 WG – OL 7 dnů; Talent – OL 21 dnů, u broskvoní také: Luna Experience – OL 7 dnů a u slivoní: Abilis Ultra, Horizon 250 EW, Lynx – OL 7 dnů. Opatření jsou u peckovin i jádrovin obdobná. Především je třeba preventivně odstraňovat napadené plody a větévky (zejména u peckovin), zabránit poranění plodů (efektivní je ochrana proti škůdcům) a v rizikových lokalitách omezit pěstování náchylných odrůd. Aplikace fungicidů omezuje rovněž i výskyty rzi slivoně a suché skvrnitosti (dírkovitosti) listů peckovin.

Suchá skvrnitost listů peckovin (Stigmina carpophila) se v oblastech bohatých srážkami může vyskytovat na všech peckovinách, zvláště však na třešni, broskvoni, meruňce, slivoních a dalších dřevinách rodu Prunus i střemchy (P. padus) a jeřábu (Sorbus). Houba přezimuje v napadených pletivech větví na nichž vytváří konidie. Ty jsou značně životaschopné a uchovávají si klíčivost po dlouhou dobu. Spory jsou schopné klíčit již za velmi nízkých teplot (uvádějí se teploty mírně nad bodem mrazu 2–4 °C), takže houba může v případě teplých mokrých zim způsobovat i významné infekce pupenů, které nevyraší. V průběhu vegetace se houba šíří konidiemi. Jsou rozdíly v náchylnosti odrůd. Rozvoj a šíření infekce významně podporují dešťové srážky. Suchá skvrnitost listů se na listech projevuje vznikem až 5 mm velkých fialovočervených až červenohnědých skvrn s tmavým okrajem. Později skvrny nekrotizují a nekrotické pletivo vypadává. Příznaky napadení lze zaměnit i s poškozeními způsobenými listožravými škůdci. Při silném napadení dochází k předčasnému opadu listů, a při silnějších mrazech může dojít i k namrzání špatně vyzrálého dřeva. Houba vedle listů může napadat i další rostlinné části – výhony, pupeny, případně i plody. Na infikovaných výhonech se objevují, obyčejně hned pod pupeny, tmavofialové, později hnědnoucí nekrotizující skvrny, které jsou často doprovázeny klejotokem. Napadené pletivo může být vstupní branou pro další dřevokazné mikroorganizmy (např. houby rodu Leucostoma). Spolu s výhony houba napadá i dormantní pupeny, které odumírají a na jaře neprorůstají! U napadených plodů lze příznaky napadení zaměnit s napadením strupovitostí peckovin.

Ochrana: Udržovat vzdušné koruny pravidelným řezem. Napadení pupenů je možno omezit ošetřením měďnatým fungicidem v období opadu listů, případně za velmi teplých period v průběhu zimy a v předjaří. Broskvoně a nektarinky je vhodné ošetřit již po opadu listů. Ochrana slivoní a třešní se provádí při rašení pupenů a po odkvětu. Pro podzimní a jarní postřik jsou doporučeny měďnaté fungicidy a během vegetace se používají organické fungicidy: Delan 700 WDG, Dithane DG Neotec, Moon Privilege aj.

Na některých lokalitách se při vlhkém počasí mohou již počátkem června objevit na meruňkách, především na plodech blízko stopky, šedohnědé skvrny. Způsobuje to houbová choroba strupovitost peckovin (Venturia carpophila). Choroba napadá zejména plody, ale také listy a letorosty. Nejčastěji bývají poškozeny plody v zahuštěných výsadbách a ve spodních částech severní strany koruny. Nejvíce jsou napadány plody meruněk, broskvoní a mandloní, ojediněle i slivoní. Na plodech se vytvářejí (nejčastěji až ve stadiu dozrávání) drobné (2 až 5 mm), okrouhlé, šedé až šedočerné skvrny, často s tmavším lemem. Počet skvrn se postupně zvětšuje, skvrny tmavnou, korkovatějí a při větším počtu se spojují v nepravidelné plochy. Skvrny jsou většinou lokalizovány v blízkosti stopky (na horní části plodů). Napadené plody nerostou, jsou deformované a často praskají a následně jsou napadány moniliniovou hnilobou. Choroba přezimuje na napadených větvích. Za vegetace se šíří konidiemi z napadených pletiv. Onemocnění se šíří především za deštivého a teplého počasí (optimum 25–30 ^oC). K infekcím dochází již 4.–6. týden po odkvětu, obvykle však až za deštivého počasí v průběhu června a července (meruňky) nebo července a srpna (broskve). Jednotlivé odrůdy jsou různě náchylné (z broskvoní především pozdní odrůdy). Napadení listů strupovitostí peckovin je většinou málo významné. Středy skvrn na listech hnědnou a usychají. Letorosty jsou poškozovány především u mandloní. Skvrny na letorostech jsou oválného tvaru.

Základem ochrany je prevence, především volba lokality (nevysazovat citlivé odrůdy na uzavřená vlhká stanoviště) a zajištění vzdušnosti porostu a koruny stromů. Proti strupovitosti broskvoně a meruňky není v současné době povolen žádný fungicid. Učinkují na ni fungicidní přípravky, které jsou povoleny proti ostatním chorobám peckovin např.: Moon Privilege, Talent, VitiSan, Zato 50 WG aj. K omezení výskytu choroby většinou postačuje ošetření v době zjištění prvních výskytů choroby. Při silném infekčním tlaku je vhodné při dodržení ochranné lhůty ošetření za 7–14 dnů zopakovat.

Moniliniová hniloba na broskvi

Suchá skvrnitost listů peckovin

Strupovitost peckovin na meruňce

Strupovitost peckovin na broskvi

Broskvoně

Na broskvoních, nektarinkách a mandloních se v teplých letech škodlivě projevuje padlí broskvoně (Podosphaera pannosa) nejen na listech, ale hlavně světlými skvrnami na osluněné straně plodů. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Významnější poškození bývají také na školkařském materiálu. Nejnáchylnější jsou nektarinky, z běžných odrůd broskvoní pak odrůda Sunhaven. Napadené stromy, při zjištění prvního výskytu opakovaně ošetřete přípravky: Flosul, Kumulus WG, Luna Privilege, Talent, Thiovit Jet, VitiSan, Zato 50 WG aj.

Padlí broskvoně na plodu

Jabloně

Kromě houbových chorob se v teplých letech na různých pěstovaných plodinách také ve větší míře mohou projevit příznaky nedostatku přijatelného vápníku – nejběžněji se vyskytuje fyziologická skvrnitost jablek nebo u révy vinné fyziologické ochrnutí stopek hroznů. U citlivých odrůd jabloní je vhodná aplikace přijatelného vápníku na listy a plody ve formě speciálního hnojiva např.: Aminoquelant-Ca, Arbofert jablko, Calcinit, Campofort Garant Ca, Folit Ca, Harmonie Vápník, Kalkosol 25, Lamag Ca, Wuxal Kalcium aj. Případně i chlorid či ledek vápenatý v 0,5–1% koncentraci. Tato hnojiva můžete přidat do postřiku proti chorobám a škůdcům v období maximálního růstu plodů (červenec, srpen). Ošetření se 3–5× opakuje v intervalu 10–14 dnů. Začínáme s nižšími koncentracemi, tyto pak postupně zvyšujeme až do období před sklizní. Velmi důležitá jsou zejména poslední dvě ošetření před sklizní. Aplikace listových hnojiv se zvýšeným obsahem vápníku současně omezuje na plodech i abiotickou sklovitost plodů i výskyt slunečního úžehu a napadení skládkovými chorobami. Nebezpečí poškození úžehem snižuje optimální hustota výsadby a bohatší olistění stromů.

Fyziologická skvrnitost jablek

Fyziologická skvrnitost jablek

Vinná réva

Na citlivých odrůdách na lokalitách, kde choroby a škůdci pravidelně škodí, pokračujte podle potřeby v ošetření proti plísni révy, padlí révy, obalečům – obalečíku jednopásému, obaleči mramorovanému a případně i šedé hnilobě hroznů révy.

Na ekovin.cz lze získat Aktuální informace o vývoji situace a stavu výskytu chorob a škůdců a aktuální seznam přípravků na ochranu rostlin 2020.

Šedá hniloba hroznů révy (plíseň šedá, botrytida, Botrytis cinerea) napadá hrozny již v období dokvétání, ale především od počátku zrání (zaměkání). Základní ošetření se provádí v době zaměkání bobulí, u silně ohrožených rostlin se ošetření opakuje podruhé za 10 až 14 dnů.

Obecně se fungicidní ošetření provádí při dosažení vhodných podmínek pro šíření patogenů.

Na lokalitách, kde nebyly zjištěny první výskyty plísně révy a v minulém období nebyly splněny podmínky pro primární infekci, je možno použít kontaktně a preventivně působící fungicidy: Areva Combi, Cabrio Top, Dithane DG Neotec, Folpan 80 WG, Manfil 75 WG/80 WP, Pergado F, Polyram WG a také i měďnaté přípravky: Cuprocaffaro Mickro, Cuproxat SC, Defender, Flowbrix, Funguran PRO, Champion 50 WG, Kocide 2000, Kuprikol 50/250 SC aj. Přípravky s účinnou látkou folpet (Areva Combi, Casiopee 79 WG, Folpan 80 WG, aj.) zpevňují pletiva a zvyšují odolnost proti padlí, omezují výskyt šedé hniloby květenství a neomezují populace dravého roztoče Typhlodromus pyri. Při silném infekčním tlaku je vhodnější aplikovat kombinované kurativně působící fungicidy, při respektování doby kurativního působení: Acrobat MZ WG, Cassiopee 79 WG, Curzate M WG, Fantic F, Forum Star, Melody Combi 67,5 WG, Profiler, Ridomil Gold MZ Pepite, Tanos 50 WG, Valis M aj., které při doporučené dávce zajistí dlouhou dobu účinnost a dobrou ochranu nově narůstajících částí (systémové nebo hloubkové působení).

Na padlí révy je vhodné pro ošetření rizikových porostů (náchylná odrůda, pravidelný výskyt, silnější výskyt v minulém roce) použít při teplotách nad 15 °C především sirnaté přípravky na bázi elementární síry: Flosul, Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus, Thiovit Jet, aj. Neošetřovat při teplotách nad 26 °C. Přípravky na bázi elementární síry současně omezují i výskyt hálčivce révového. Pokud byl zjištěn první výskyt padlí, bude vhodné použít: Collis, Dynali, Luna Experience, Prosper, Sercadis, Vivando aj., včetně jejich kombinací a ošetřovat v intervalu (podle infekčního tlaku) 7–14 dnů. Významnou součástí ochrany proti padlí jsou preventivní pěstební opatření, která zajišťují vzdušnost porostu a keře (včasné a úplné provádění zelených prací včetně přiměřeného odlistění zóny hroznů) a snižující vnímavost k napadení (zejména harmonická výživa – nepřehnojit dusíkem). Za velmi teplého a slunného počasí se nedoporučuje provádět odlistění na jižní, jihozápadní a západní straně keřů – je tu nebezpečí (zejména u modrých odrůd) popálení hroznů.

V systému certifikované biologické produkce se k ochraně produkčních ploch vinic a sadů využívá před škodami způsobenými housenkami obalečů (obalečíku jednopásému, obaleči mramorovanému) matení samců feromony (mating disruption). Feromonové odparníky (Isonet L plus, Isonet LE, RAK 1+2 M) musí být podle metodiky rovnoměrně rozmístěny po ploše sadu. Tím, že jsou koncentrovanější než feromony produkované samičkami motýlů, dojde ke zmatení samečků. Vzhledem k tomu, že může nastat situace, kdy nalétnou do vinice oplodněné samičky, je vhodné alespoň po obvodu, při objevení housenek doplnit metodu matení samců použitím přípravků na bázi Bacillus thuringiensis (Lepinox Plus). Jde o přípravky povolené i pro ekologické zemědělství. Lepinox nepoužívejte při teplotách pod 15 °C, optimální účinnost je při teplotách nad 18 °C.

Pokud na rizikových lokalitách dojde k projevu fyziologické poruchy – vrcholové chlorózy révy (kalcióza), je třeba postižené porosty co nejdříve a opakovaně ošetřit (2–4× v intervalu 10–14 dní) speciálními prostředky nebo listovými hnojivy s obsahem železa, nejlépe v chelátové vazbě. K ošetření lze použít přípravky: Ferosol, Fytovit, Tenso Fe, Tenso Cocktail, Vinofert Plus, případně i další (podle návodu k použití). Opakovaně je možno použít i roztok zelené skalice v koncentraci 0,2–0,4 % + 0,04–0,08 % kyseliny citronové.

Šedá hniloba hroznů révy

Plíseň révy na bobulích

Padlí révy na bobulích

Příznaky vrcholové chlorózy (kalciózy) révy

Zelenina

Okurky

Podle potřeby pravidelně ošetřujte porosty proti plísni dýňovitých (plíseň okurková; Pseudoperonospora cubensis) v závislosti na infekčním tlaku, intenzitě růstu a použitém přípravku. Z hlediska komplexní ochrany mají význam všechna preventivní opatření, která zabraňují ovlhčení listů nebo zkracují dobu ovlhčení listu (větrání, racionální závlaha, vertikální vedení) a využívání tolerantních odrůd. Pro zlepšení pokryvnosti postřiku je vhodné přidat ke kontaktním přípravkům smáčedlo. Za deštivého počasí ošetřujeme v 7denních intervalech (během sklizně většinou vždy po sběru plodů) s dodržením předepsaných ochranných lhůt. Za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech. Můžete aplikovat přípravky: Acrobat MZ WG, Aliette 80 WG, Cuproxat SC, Dithane DG Neotec, Flobrix, Champion 50 WP, Kuprikol 50, Ortiva, Previcur Energy, Proplant, Ridomil Gold MZ Pepite aj. Kromě přípravku Dithane DG Neotec, Ortiva, které mají delší ochrannou lhůtu (7–14 dnů), mají ostatní uvedené přípravky OL 1–3 dny. Možno preventivně aplikovat biopreparát Polyversum.

Případně podle intenzity výskytu porosty ošetřete i proti sviluškám, mšicím, plošticím a třásněnkám. Stejní škůdci mohou škodit i na paprikách. Na tyto škůdce aplikujte některý z přípravků: Calypso 480 SC, Harpun, Mospilan 20 SP, NeemAzal-T/S, Scatto, Sivanto Prime aj. s přídavkem smáčedla a na svilušky: Floramite 240 SC, Kanemite 15 SC, Nisuron 10 WP, Vertimec 1,8 EC, Voliam Targo aj. Pozor na dodržení ochranné lhůty!

Plíseň dýňovitých

Poškození okurky sviluškami

Cibule

Obdobná situace je u plísně česnekovitých (plíseň cibulová; Peronospora destructor). Výskyt choroby podporuje teplejší počasí a počasí se střídavými teplotami mezi 5 až 23 °C, vysoká vzdušná vlhkost, rosy a dešťové srážky. Ošetřujeme v 7 až 14denních intervalech podle průběhu počasí a průběhu epidemie. V případě silného infekčního tlaku (při deštivém počasí) lze interval ošetření zkrátit. Povoleny jsou přípravky: Acrobat MZ WG, Dithane DG Neotec, Orondis Plus, Ortiva, Ridomil Gold MZ Pepite, Zakeo, Zorvec Endavia, případně i měďnaté přípravky: Cuproxat SC, Defender, Flowbrix, Champion 50 WP. Pro zvýšení účinnosti se doporučuje přidat do postřikové jíchy smáčedlo. Možno preventivně aplikovat biopreparát Polyversum.

Nejčastější skládková choroba cibule kuchyňské – krčková hniloba česnekovitých (Botrytis alli) je do značné míry ovlivňována i termínem a způsobem sklizně. Cibule na uskladnění by se nikdy neměla sklízet později než v době, kdy asi dvě třetiny rostlin již mají polehlou („zalomenou“), ale stále ještě zelenou nať. Ta by se měla odstranit z cibule až po důkladném zaschnutí natě. Cibule pěstovaná ze semene (z přímých výsevů) je krčkovou hnilobou napadána mnohem méně než cibule vypěstovaná ze sazečky. Rovněž preventivní aplikace přípravku Switch snižuje napadení touto chorobou.

Plíseň česnekovitých

Krčková hniloba česnekovitých

Cibule připravená ke sklizni

Rajčata

Sledujte signalizaci na první výskyty plíseň rajčete (Phytophthora infestans). Zvláště porosty rajčat pěstované v uzavřených polohách, je nutno dle potřeby i opakovaně preventivně ošetřit některým z přípravků: Acrobat MZ WG, Banco 500 SC, Dithane DG Neotec, Nautile DG, Ortiva, Previcur Energy, Ridomil Gold MZ Pepite, Zekeo aj. Při ošetření platí obdobné zásady jako při ošetřování brambor. Nejdůležitější je včasná preventivní ochrana. Při slabším napadení se doporučuje i mechanické odstraňování již napadených listů a plodů, aby se z porostu odstranily zdroje infekce, při silném napadení je vhodné odstranit i celé napadené rostliny. Ohroženy mohou být zejména porosty s pravidelnou zálivkou a dále porosty na lokalitách, kde byly zaznamenány silné bouřkové srážky. Měďnaté přípravky: Kocide 2000, Kuprikol 50/250 SC, aj. mohou prodloužit vegetační dobu (oddálit zrání).

Porosty napadené molicí skleníkovou možno ošetřit přípravky: Harpun, NeemAzal-T/S, Sivanto prime, případně pyretroidy Karate se Zeon technologií 5 CS, Scatto aj.

Plíseň rajčete na plodech

Koštáloviny

Na košťálovinách škodí, kromě mšice zelné, dřepčíků a květilky zelné, rovněž i molice vlaštovičníková. Molice vlaštovičníková nejvíce škodí na růžičkové kapustě, brokolici a na kadeřávku, květilka zelná na květáku a dřepčíci zejména na druzích, které nemají na listech voskovou vrstvičku (ředkve, ředkvičky a pekingské zelí). Porosty ošetřete při zjištění prvních výskytů škůdce (i podle signalizace) přípravky s přídavkem smáčedla a ošetření dle potřeby opakujte. Na výsevech pekingského zelí pravidelně škodí dřepčíci. Dobrou ochranou proti nim je pokrýt záhony po výsevu netkanou textilií.

Na všech brukvovitých kromě housenek běláska zelného a běláska řepového způsobují velké škody také housenky můry zelné a můry kapustové, jejichž housenky žijí skrytě a provrtávají hlávky, které následně zahnívají. Porost ošetřete, dokud se housenky můr nezavrtají do hlávek. Ochrana provedená později je již prakticky neúčinná. Na housenky můr a motýlů aplikujte s přídavkem smáčedla přípravky: Benevia, SpinTor, Steward aj., případně: Alfametrin ME, Buldock 25 EC, Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, Karis 10 SC, Scatto aj. Na mšice jsou: Calypso 480 SC, Gondola, Movento 150 OD, Pirimor 50 WG aj. Obdobně mohou vyvinuté hlávky poškodit chodbami i slimáci a slimáčci.

Z chorob na porostech pekingského zelí značně škodí a místy i na kapustě a skladovaném hlávkovém zelí alternariová skvrnitost brukvovitých (Alternaria brassicae). Prakticky může za vhodných podmínek napadnout všechny druhy brukvovitých rostlin. Primárním zdrojem infekce je osivo z napadených porostů. V omezeném množství přežívají původci choroby i na napadených rostlinných zbytcích v půdě. Velmi důležitým zdrojem infekce jsou také porosty ozimé řepky. Za vegetace se choroba šíří prostřednictvím konidií, které jsou roznášeny větrem. Rozvoj choroby podporuje vlhké počasí, nevhodné zavlažování a přehnojení dusíkem. Proto základem ochrany je výsev uznaného (namořeného) osiva ze zdravých semenných porostů, střídání plodin v dostatečných časových odstupech, dostatečná prostorová izolace porostů brukvovité zeleniny od porostů řepky, včasná a důsledná likvidace napadených částí a posklizňových zbytků, vhodný způsob závlahy, nepřehnojování dusíkem a nepříliš husté porosty. V místech s pravidelným výskytem této choroby je možné porost pekingského zelí ošetřit přípravkem: Signum a u ostatních brukvovitých fungicidy: Askon, Dagonis, Luna Experience, Ortiva, Zato 50 WG aj. Ochranu musíte provést již při objevení se prvních příznaků choroby. Pozor na ochrannou lhůtu! Nejlepší ochranou je zdravé namořené osivo. Podle metodiky možno preventivně aplikovat biopreparáty: Polyversum, Serenade ASO.

Brokolice poškozená dřepčíky

Pekingské zelí poškozené dřepčíky

Housenka běláska řepového

Housenky běláska zelného

Housenky můr

Alternariová skvrnitost brukvovitých na pekingském zelí

Pór

Na odrůdách letního typu póru škodí rzivost česnekovitých (Puccinia alli), ohrožené porosty možno ošetřit přípravky: Askon, Luna Experience, Ortiva, Signum, aj.

Na menších plochách může také silně škodit vrtalka pórová. Nejvíce bývají poškozovány pozdní odrůdy póru druhou generací tohoto škůdce. Ochrana spočívá hlavně v nepřímých agrotechnických opatřeních. Důležité je pěstovat cibulovou zeleninu v co největší vzdálenosti od loňských pozemků. Přípravky: Decis Mega, Dinastia se aplikují s přídavkem smáčedla v době letu dospělců před vykladením vajíček. K dosažení dostatečné účinnosti je nutná cílená ochrana na základě sledování letu mušek podzimní generace (srpen, září) na lepových deskách. Ošetření je účelné jen v době hromadného letu mušek kladoucích vajíčka. Pro zajištění účinku je vhodné ošetření 2 až 3× zopakovat. Na zahrádkách a menších plochách pěstovaného póru je poměrně dobrou ochranou včasné (tj. před letem dospělců) pokrytí rostlin netkanou textilií.

Rzivost česnekových na póru

Vrtalka pórová

Celer

Na celeru sledujte výskyt septoriové skvrnitosti listů celeru (Septoria apiicola). Choroba se přenáší osivem. Porost ošetřete při prvních příznacích choroby některým z měďnatých přípravků: Champion 50WP, Kuprikol 50 nebo přípravky: Difcor 250 EC, Ortiva, Score 250 EC, Signum, Zato 50 WG aj. V intervalu 10 až 14 dnů ošetření opakovat. Nejlepší ochranou je zdravé namořené osivo, popřípadě osivo 3 roky staré.

Septoriová skvrnitosti listů celeru

Mrkev

Kromě merule mrkvové, mšice mrkvové a mšice hlohové – ta škodí i na kořenech mrkve, je jedním ze závažných škůdců mrkve pochmurnatka mrkvová. Způsobuje známé nepravidelné chodbičky pod povrchem kořenů. Napadený kořen je nahořklý a brzy po uskladnění hnije – poškození pochmurnatkou je vstupní branou pro druhotné infekce. Může značně poškozovat rovněž i celer, pastinák, petržel. Škůdce má 2–3 generace za rok. První generace se objevuje ve druhé polovině května. Druhá generace nalétává od konce července do konce srpna. Přednostně jsou napadány husté porosty a vlhčí, před větrem chráněná stanoviště. Preventivní ochranou je dobrá agrotechnika, hluboká orba, odstraňování posklizňových zbytků po sklizni. Pěstování v místech s větším prouděním vzduchu na hrůbcích (jako brambory), nehnojit chlévskou mrvou či močůvkou. Účinnou mechanickou ochranou je pokrytí porostů netkanou textilií. K použití jsou přípravky: Benevia, Coragen 20 SC, NeemAzal-T/S, Scatto. Účinná chemická ochrana je však pro dlouhodobé kladení vajíček dosti problematická.

Pochmurnatka mrkvová

Okrasné dřeviny

Jalovce

V létě mohou větve jalovců prosychat v důsledku napadení štítenkami (štítky velikosti 1–2 mm), které mohou na sušších lokalitách některé citlivé kultivary (Juniperus chinensis pfitzeriana, spiroket aj.) postupně i úplně zničit. Nejúčinnější je opakované ošetření kombinací pyretroidů: Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS aj. s neonikotinoidy: Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP aj. s přídavkem smáčedla.

Hnědnutí a prosychání větví jehličnanů (na slunných stanovištích) může způsobovat i napadení sviluškami. V tomto případě aplikujte některý z akaricidů: Nissorun 10 WP či Vertimec 1.8 EC.

Štítenky na jalovci

Poškození jehličnanů sviluškami

Růže

Mnohé odrůdy růží jsou kromě mšic již od časného léta napadány černou skvrnitostí růží (Diplocarpon rosae) a místy i padlím růžovým (Podosphaera pannosa). Již od května může na některých růžích také škodit rez růžová (Phragmidium mucronatum). Podle potřeby je včas ošetřete např. přípravky: Folicur koncentrát/AL, Multirose,  Ortiva, Saprol – Proti houbovým chorobám růží, Zato 50 aj.

Černá skvrnitost růží

Shrnutí

Tak jako v předcházejícím období je potřeba sledovat ze škůdců výskyty mšic, třásněnek, svilušek, housenek motýlů a rovněž i různých ploštic.

Pozor na šíření houbových chorob na bramborách, rajčatech, cibuli, okurkách, jádrovinách, révě vinné a dalších citlivých plodinách.

Na internetových stránkách eagri.cz jsou výskyty a teplotní modely vývoje fytofágních druhů hmyzu i dalších živočišných škůdců a modely epidemií houbových chorob.

Při ošetření je vhodné u speciálních kultur přidat k pesticidu i listové hnojivo, aby se vyrovnaly případné výkyvy v příjmu živin kořeny.

Přípravky musí být vždy používány v souladu s platným návodem na použití – etiketou a dodržením ochranných lhůt. U směsí (TM) neuvedených na etiketě pozor u porostů navštěvovaných včelami.

 

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.