Pojem nočního klidu není právními předpisy vymezen, protože důvodů porušování nočního klidu, resp. okolností, za kterých je noční klid porušován, může být tolik, že je nelze zobecnit v nějaké normativně zakotvené definici toho, co je a co není noční klid. V související metodice Ministerstva vnitra se obecně uvádí, že noční klid je určitý pokojný stav na určitém místě ve vymezenou dobu, na jehož zachování má společnost zájem za účelem spořádaného a poklidného občanského soužití. Za rušení nočního klidu jsou považovány takové projevy fyzických osob v době nočního klidu, které jsou způsobilé porušit nebo ohrozit občanské soužití a veřejný pořádek. Typicky se jedná například o hlasité hlasové projevy, reprodukovanou či živou hudbu nebo způsobování hluku jinou činností.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že noční klid není stav, který by se mohl exaktně (tj. kvantitativními parametry) stanovit v právním předpise. Vámi citovaná analýza zemědělce z Hané není mezi laickou veřejností ojedinělá, avšak je nesprávná, neboť se snaží spojit problematiku hlukových limitů s úpravou nočního klidu, což jsou ovšem dvě rozdílné oblasti. K potrestání pachatele porušujícího noční klid není třeba provedení měření hladiny hluku, jehož výsledkem by bylo dosažení určitého počtu decibelů po jistou dobu. V případě rušení nočního klidu se měření intenzity hluku neprovádí. Jeho přiměřenost nebo nepřiměřenost posuzuje zasahující správní orgán sám na základě získaných podkladů a správního uvážení. Tato praxe odpovídá také ustálené soudní judikatuře, která problematikou rušení nočního klidu zmiňuje. Naopak smyslem a účelem úpravy měření hluku ve zdravotnické legislativě (tj. ve zmiňovaném zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a navazujících prováděcích předpisech)  je ochrana a podpora veřejného zdraví (zdravotního stavu obyvatelstva a jeho skupin) a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení v životním prostředí. Tato úprava je zaměřena pouze na ochranu před hlukem, který svou velkou intenzitou a délkou trvání hlukové zátěže může ohrozit zdraví obyvatelstva (nikoliv veřejný pořádek a soužití v obci). K výše popsanému je ještě možno doplnit, že rušení nočního klidu může být jednotlivými osobami vnímáno subjektivně, v závislosti na zdroji rušení nočního klidu či vzdálenosti tohoto zdroje od stěžovatele apod. Také z toho pohledu je tudíž obecná samostatná úprava rušení nočního klidu (nezávislá na exaktní metodice měření hluku) pochopitelná.

K Vámi odkazovanému názoru zemědělce z Hané je vhodné upřesnit, že zákonem č. 178/2018 Sb. je pouze novelizován zákon o některých přestupcích a některé další zákony. Proto je tento zákon v textu uváděn. K právní úpravě přestupku rušení nočního klidu, která byla stručně popsána v předchozím vyjádření, je ještě dobré připomenout, že také v rámci eventuálního přestupkového řízení (pokud by již situace dospěla do takového stadia) je možno uplatnit argumenty a námitky, které odůvodňují potřebnost a nezbytnost zemědělských sklizňových prací v části doby nočního klidu. Dotčenému zemědělci by měla být v rámci šetření vždy dána možnost vyjádřit se k tomu, který zákonem chráněný zájem v jeho případě převažuje a podle toho by mělo být jeho jednání posouzeno.