Ing. Vít Bittner; MariboHilleshög ApS CZ

V roce 2019 byly zaznamenány nebývale nízké cukernatosti cukrovky při sklizni v oblasti Moravy a Slezska a jednou z hlavních příčin byla extrémně silná retrovegetace listů cukrovky po mimořádném napadení houbou Cercospora beticola. Epidemie tohoto patogena byla zaznamenána v celé oblasti střední Evropy, první pozorovatelné výskyty byly zjištěny i ve Skandinávii. Tento stav byl ovšem zapříčiněn více faktory, kde ovšem retrovegetace měla zásadní vliv.

Klimatické vlivy a růstový stres

Na růst a výnos cukrovky má samozřejmě rozhodující vliv průběh počasí, tj. teploty a dostatek srážek. Rok 2019 začínal pro cukrovku, ale i další polní plodiny, nepříznivě. V dubnu bylo velmi sucho a chladno, nicméně cukrovka pokud byla zaseta včas v březnu a do vlhké vrstvy půdy, vzešla rychle a rovnoměrně. Úrodu a vývoj rostlin pak zachránil srážkově až nadprůměrný květen. Velmi teplý, ale bohužel na dešťové srážky chudý červen sice urychlil vývoj rostlin, kdy v mnoha oblastech pěstování došlo již první dekádě června k uzavření řádků, ale naproti tomu suchých oblastech jižní Moravy a Polabí již bylo možné zaznamenat vlivy sucha na cukrovce.

Velmi teplé a suché počasí pokračovalo v červenci a s ohledem na nedostatek vláhy ve spodních vrstvách půdy nedošlo k dokonalému růstu řepy a akumulaci cukrů. Řepa vegetuje především z dostupné spodní vody, a tak na mnoha místech došlo k zastavení růstu. Byly zaznamenány vysoké teploty půdy v kořenové zóně do 10 cm a to až 28 °C a mohlo tak dojít i k odumírání kořenového vlášení v kořenové rýze. Tento jev je častý v oblastech Srbska, Chorvatska, snad i Maďarska a Slovenska, kdy řepa v létě neroste a neakumuluje cukr.

Vysoké teploty a nedostatek vláhy spolu s poškozenými kořeny predisponovaly listy cukrovky k poškození slunečním úžehem se vznikem plošných nekróz na listech v důsledku silného UV záření (obr. 1). I když v srpnu přišly silné vegetační srážky, mnohde cukrovka neobnovila dostatečně listovou plochu a nedošlo k nárůstu kořenů a cukernatosti. Tento růstový stres byl na mnoha místech prohlouben i nevyrovnanou výživou, která souvisí s pH půdy (vliv na přístupnost živin), zásobeností a přístupností dusíku pro obnovu listového aparátu. Samozřejmě velký vliv má též vyrovnaná výživa draslíkem, fosforem a bórem.

Výživný stav porostu má velký vliv i na následné napadení patogeny, pokud cukrovka strádá z jakýchkoli důvodů (hlavně nedostatky ve výživě) je citlivější k napadení například patogenem Cercospora beticola. Rozhodující pro růst je jasně voda a přijatelný dusík. V roce 2019 se znovu osvědčily k překonání stresu ze sucha a podporu regenerace porostů roztoky močoviny či tekutý ledek vápenatý spolu s dalšími živinami.

Nevyrovnaný průběh počasí se v létě 2019 projevil v oblasti střední Moravy častým krupobitím, některé porosty cukrovky zažily krupobití až 3× za sebou (obr. 2). Při retrovegetaci po kroupách se na listech cukrovky může kromě houby Cercospora beticola objevit i baktérie Pseudomonas syringae pv. syringae či pv. aptata. Tato baktérie Pseudomonas spp. sama o sobě však nemá zásadní vliv na možnou retrovegetaci a snížení cukernatosti.

Obr. 1: Sluneční úžeh – nekrózy na listech v důsledku silného UV záření

Obr. 2: Porost cukrovky poškozený krupobitím a silnou infekcí Cercospora beticola

Cercospora beticola a další patogeni na listech cukrovky

Cercospora beticola je nejvýznamnější listová choroba cukrovky. Pro infekci houba vyžaduje především vlhko a teplo. Optimální teplota pro klíčení konidií je od 25 do 30 °C při 100% vzdušné vlhkosti. Širší teplotní nároky se pohybují od 5 do 35 °C při relativní vlhkosti větší než 91 %. V mnoha ohledech splní nároky na vzdušnou vlhkost dlouhodobější ovlhčení listů. Inkubační doba je v polních podmínkách 8 až 14 dnů. Krátce po vytvoření listových nekróz dochází ke sporulaci (tvorbě konidií) za optimální teploty 27 °C a 98% relativní vzdušné vlhkosti. To vše bylo v roce 2019 splněno – velmi příznivé podmínky pro růst a šíření – srážky v srpnu, vysoké teploty, silněji napadené nevzdušné lokality, i v rámci jednoho podniku – porosty na svazích výrazně menší napadení.

Kalamitní výskyty patogena byly prakticky v celé střední Evropě – v Polsku, Bavorsku, Rakousku, Maďarsku, Slovensku. Počty ošetření fungicidy proti Cercospora beticola: Polsko 4–5, Rakousko až 4, Bavorsko až 4 a celkově nebývalá retrovegetace se snížením cukernatosti. Nově se Cercospora beticola objevila v severním Německu a Skandinávii.

První příznaky na listech byly v roce 2019 zjištěny extrémně brzy již v polovině června na Opavsku (obr. 3).  Při velmi silném napadení a silném odumírání listů došlo k silné retrovegetaci (obr. 4) – obnovení růstu mladých listů, což mělo za následek výraznou ztrátu cukernatosti. Hlavním zdrojem napadení je infikovaný řepný chrást, kde houba ve formě stromat může v půdě přežívat i více než dva roky. Vlivem úzkého osevního sledu u cukrovky – řepa po 3–4 letech a vlivem suchých a teplých zim došlo zřejmě k nedostatečnému rozkladu posklizňových zbytků a tedy k silné koncentraci inokula v půdě a to způsobilo nebývalou epidemii patogena v roce 2019.

Pro dokonalou ochranu cukrovky je nutná znalost 3 základních skutečností:

• tolerance odrůdy cukrovky k patogenu;
• průběh a intenzita infekčních podmínek a načasování ochrany;
• znalost mechanizmu účinku registrovaných fungicidů proti patogenu.

Obr. 3: Časný výskyt Cercospora beticola na listech 15. 6. 2019 (Opavsko)

Obr. 4: Retrovegetace cukrovky po silném napadení Cercospora beticola

Tolerance odrůd

Většina dnes již pěstovaných odrůd má již jistou míru tolerance k Cercospora beticola. Obecně lze říci, že u tolerantních odrůd ke skvrnatičce dojde k napadení o 2–3 týdny později, a také postup choroby je pozvolnější. Ovšem i tyto odrůdy je nutné v podmínkách silného tlaku patogena ošetřovat.

V grafu 1 je uvedena tolerance odrůd cukrovky vůči patogenu hodnocená v rámci zkoušení ÚKZÚZ pro seznam doporučených odrůd z roku 2019. Vyšší odolnost selektovaných hybridů cukrovky vůči Cercospora beticola je jedním ze zásadních pilířů pro udržitelnost pěstování cukrovky.

Graf 1: Hodnocení napadení odrůd cukrovky Cercospora beticola před sklizní SDO 2019
(9 – nejodolnější, 1 – nejcitlivější)

Průběh a intenzita infekčních podmínek a načasování ochrany

Choroba se obvykle začíná vyskytovat při zapojení řádků cukrovky a splnění teplotních a vlhkostních podmínek. Pro napadení jsou vhodnější starší listová pletiva, v srdečkových listech se choroby vyskytuje málo. Pro sledování infekce a účinnou ochranu je zásadní spolehlivé potvrzení prvního výskytu patogena v pěstitelské oblasti.

Proto znalost diagnostiky patogena je mimořádně důležitá, aby nedošlo k záměně s napadením Ramularia beticola (obr. 5) či Pseudomonas syringae (obr. 6). Důležité je sledování průběhu infekčních podmínek (teplota a srážky) vhodných pro šíření patogena v porostu.

Jako jeden z nejkvalitnějších modelů se v aplikacích v ČR v posledních letech jeví předpovědní model na základě tzv. denního infekčního koeficientu (DIK), který již řadu let využívá firma Ditana a nyní firma CropTech na střední Moravě a Moravskoslezské cukrovary ve Slezsku a na jižní Moravě. Model vychází ze znalosti podmínek vhodných k rozvoji a šíření choroby a je založen na měření teploty a vlhkosti automatickými čidly přímo v porostu. V Německu pro zpřesnění signalizace jsou v posledních letech používány také lapače spor.

Načasování aplikace je zcela zásadní. V roce 2019 byly nejvíce poškozeny porosty, kdy mezi 1. a 2. postřikem byla perioda delší než 4 týdny. V Německu se dokonce doporučuje zkrátit periodu mezi 1. a 2. postřikem na 3 týdny.

Obr. 5: Cercospora beticola (vlevo) a Ramularia beticola (vpravo)

Obr. 6: Bakterióza působená Pseudomonas syringae na cukrovce

Obr. 7: Rozdíl v intenzitě napadení Cercospora beticola koncem září 2019 (vlevo tolerantní odrůda)

Fungicidní ochrana proti Cercospora beticola

Ochrana je zatím stále postavena na používání účinných látek strobilurinů a azolů a jejich směsí, popřípadě na thiophanate-methylu. Vždy je nutné zdůraznit střídání účinných látek, tak aby nedocházelo ke vzniku rezistentních kmenů Cercospora beticola a výrazně nepoddávkovat fungicidy, zvláště při již rozvinuté chorobě.

Bohužel v roce 2019 se potvrdily znovu narůstající výskyty kmenů Cercospora beticola rezistentních vůči fungicidním látkám. Rezistence hlavně vůči strobilurinům je známa již delší dobu z některých zemích EU a USA. Navíc narůstá i rezistence i vůči azolům.

V roce 2019 byly provedeny odběry řady vzorků napadených listů cukrovky patogenem Cercospora beticola v ČR a SK. Byly provedeny izolace a izoláty byly testovány v USA s cílem zjistit úroveň rezistence vůči strobilurinům a azolům (propiconazole, prothioconazole, difenoconazole). Více než 70 % izolátů bylo rezistentních vůči strobilurinům a více než 30 % izolátů bylo rezistentních vůči některému z azolů. Situace je výrazně horší na střední Moravě než v Čechách a na Slovensku.

Nové fungicidní možnosti proti houbovým chorobám listů cukrovky přicházejí s minoritní registrací fungicidu Propulse (fluopyram + prothioconazole). Ve zkoušení je v Evropě i nový azol – mefentrifluconazole, který se zkouší v USA v cukrovce a v ČR byl nově registrován pro použití v obilninách. To by mohlo být řešení pro rezistentní kmeny Cercospora beticola. Pro dobrou účinnost fungicidů je důležitá i aplikace, a to dávka vody minimálně 300 l/ha a více a postřik lépe ráno než navečer.

Alternaria alternata jako staronový patogen listů cukrovky

Na silně poškozených porostech se průběhu srpna objevil kromě Cercospora beticola „slabý“ patogen Alternaria alternata, který bohužel dokonával dílo zkázy na silně poškozených porostech po napadení cerkosporovou listovou skvrnitostí. Výskyt tohoto patogena bývá nepravidelný, obvykle uprostřed léta či v jeho druhé polovině lze obvykle na starších listech cukrovky pozorovat tmavě hnědé nekrotické skvrny (obr. 8), které mohou vést i k nekróze okraje listů. Výjimečně mohou být touto houbovou skvrnitostí napadeny i mladší vnitřní listy (obr. 9). Houba je považována za „slabého“ patogena cukrovky, vyskytuje se ve všech oblastech pěstování a ve spojení s oslabením rostliny dalšími patogeny může působit vážnou nekrotizaci listů.

Obr. 8: Skvrnitost listů cukrovky po napadení Alternaria alternata v srpnu

Obr. 9: Silné napadení Alternaria alternata (černohnědé skvrny na nejmladších listech) spolu s celkovým napadením rostliny Cercospora beticola

Další faktory s vlivem na nízkou cukernatost a výnos cukrovky

Již několik let jsou zaznamenávány silné a škodlivé výskyty makadlovky řepné v ČR. Škodlivost se zvyšuje zvláště v suchých letech, kdy cukrovka nedostatečně odrůstá ze srdečkových listů a housenky tak mají dostatek času poškodit hlavu řepné bulvy (obr. 10). Lokálně velmi silné výskyty třetí generace makadlovky byly zaznamenány i na relativně nových lokalitách v okresech Opava, Bruntál a na Znojemsku. Je zřejmé, že ochrana proti makadlovce se musí stát součásti pěstitelské technologie.

Silné až kalamitní výskyty hraboše polního nebyly jen v obilninách a řepce, ale na celé Moravě a ve Slezsku došlo v roce 2019 k obrovským sklizňovým ztrátám. Poškození na řepě bylo dvojího typu:

• silný žír na kořenech působil nejen snížení výnosu kořenů, ale přerušením vodivých pletiv zřejmě došlo i k nižší akumulaci cukru v bulvách (obr. 11);
• požer mladých srdečkových listů, řepa nemohla aktivně odrůstat.

Obr. 10: Silné napadení cukrovky makadlovkou řepnou

Obr. 11: Silné napadení bulvy žírem hraboše polního

Závěr

V roce 2019 došlo na místech Moravy a Slezska, ale i v některých zemích střední Evropy ke snížení výnosu a cukernatosti hlavně v důsledku retrovegetace po kalamitním výskytu Cercospora beticola.

Možnosti řešení do budoucna jsou kombinací antirezistentní fungicidní strategie, pěstování odrůd s vyšší tolerancí k Cercospora beticola a správné načasování fungicidní ochrany.