Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol.

Systém regulace plevelů je velmi komplikovaný a vzhledem k širokému spektru plevelných druhů, počtu pěstovaných plodin a rozdílným půdně klimatickým podmínkám v ČR poměrně složitý a především dlouhodobý.

Systémy regulace se postupně vyvíjejí v závislosti na vývoji nových technologií pěstování plodin, zaváděním nových plodin, včetně zpracování půdy a sklizně. Významně jsou systémy regulace ovlivňovány změnami klimatu a s tím související změnou druhového spektra plevelů, včetně invazí nových plevelných druhů. Do systémů regulace plevelů též zasahuje i legislativa EU, která významně reguluje používání některých herbicidních látek. Omezení se týká například používání herbicidu glyfosát. S tímto omezením se musíme nějakým způsobem vyrovnat a zaměřit se především na alternativní možnosti regulace plevelů v rámci „Integrované regulace plevelů“.

Zaplevelenost je ovlivňována celou řadou faktorů, mezi nejvýznamnější patří především střídání plodin, zpracování půdy a cílené aplikace herbicidů.

Vliv střídání plodin

Výrazně do struktury plevelných společenstev zasáhly osevní postupy. Jejich význam mimo jiné spočíval v tom, že komplikoval reprodukci některých plevelných druhů. Při dodržování správného střídání plodin docházelo k postupnému potlačování některých plevelů v plevelných společenstvech. Některé plevelné druhy byly potlačovány více, jiné méně, přesto byla plevelná společenstva stále druhově velmi bohatá a vyvážená.

Klasický střídavý osevní postup udržuje vyrovnaný poměr mezi ozimými a jarními plevely a mezi jednoděložnými a dvouděložnými druhy. Jakýkoliv posun ve struktuře osevního sledu ve prospěch obilnin či ve prospěch ozimých nebo jarních plodin má za následek rychlou reakci plevelných společenstev.

V případě zvýšení výskytu ozimých obilnin a ozimých plodin, (např. ozimá řepka), se rychle přemnoží následující druhy plevelů: chundelka metlice, heřmánkovec nevonný, svízel přítula, mák vlčí, hluchavka nachová, hluchavka objímavá, violka rolní aj. na úkor jarních plevelů, např. ovsa hluchého, hořčice rolní aj. V případě stálého opakování těchto sledů dochází k vytvoření značné zásoby semen ozimých plevelů v půdě, což komplikuje hubení plevelů v následujícím období.

Stejná situace vznikne při převaze jarních plodin. V tomto případě dochází k přemnožení jarních plevelů, např.: hořčice rolní, ředkev ohnice, oves hluchý, merlík bílý, rdesno blešník, rdesno červivec aj. Z toho vyplývá opodstatněnost správného střídání plodin.

Z historického pohledu můžeme říci, že v období mezi dvěma světovými válkami byly zásady střídání plodin dodržovány. V období po druhé světové válce byl na orné půdě postupně zvyšován podíl obilnin na úkor ostatních plodin. Přesto si osevní sledy zachovávaly požadovanou strukturu, která obsahovala i víceleté pícniny (vojtěška, jetel). V posledních 15 letech se však nedá hovořit o osevních postupech. Pravidla střídání plodin nejsou dodržována, druhové spektrum pěstovaných plodin se výrazně snížilo ve prospěch tržních plodin (obilniny, řepka ozimá, slunečnice, řepa cukrová aj.). Ustoupily víceleté pícniny pěstované na orné půdě, poklesly plochy luskovin, řepy cukrové i brambor. To se zákonitě projevuje na expanzním šíření celé řady plevelných druhů.

Vliv zpracování a přípravy půdy na výskyt plevelů

Zpracování půdy neustále patří mezi jedno z nejvýraznějších regulačních opatření proti plevelům. Dříve patřilo v podstatě mezi jedno z nejúčinnějších regulačních opatření.

Pro hubení plevelů má svůj význam kvalitní podmítka, která umožňuje zaklopení vypadlých semen a poškození vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní, čistec bahenní, mléč rolní aj.). Současně zabrání ztrátám na vlhkosti a umožní klíčení plevelů z povrchových vrstev.

Klasická orba dokonale zaklopí posklizňové zbytky rostlin, kořeny či kořenové výběžky vytrvalých plevelů, které zde nejsou schopny reprodukce.

Vzhledem k poměrně vysokým nákladům na klasické zpracování půdy jsou uplatňovány v praxi technologie minimálního zpracování půdy, což vede ke snížení nákladů. Po zavedení minimalizace dochází zpravidla již v druhém roce a dalších letech k postupnému nárůstu zaplevelení. Plevelová společenstva na takto obdělávaných plochách bývají zpravidla v řadě případů druhově chudší, ale početní výskyt na jednotce plochy má stoupající tendenci. Rychle se šíří vytrvalé plevelné druhy (pcháč rolní, pýr plazivý, pelyněk černobýl, čistec bahenní, mléč rolní, rdesno obojživelné), ale na ornou půdu se šíří i takové plevele, které se za normálních podmínek na ní nevyskytují (pampeliška lékařská, šťovík tupolistý, šťovík kadeřavý aj.). Z jednoletých plevelů rychle nastupují následující druhy: chundelka metlice, heřmánkovec přímořský nevonný, svízel přítula, truskavec ptačí, žabinec obecný, hluchavka objímavá a nachová, úhorník mnohodílný, bolehlav plamatý.

Při sklizni sklízecími mlátičkami, zvláště obilnin a řepky, se většina semen plevelů dostane na povrch půdy a stává se zdrojem dalšího zaplevelení. Nebezpečný je také výdrol obilí, řepky, slunečnice, ale také posklizňové zbytky drobných hlíz brambor, které se následně stávají nepříjemnými plevely. Tyto plodiny jsou následně velmi obtížně hubitelné na daném pozemku v jiných pěstovaných plodinách. Z tohoto důvodu je třeba věnovat pozornost seřízení sklízecí techniky a volit optimální dobu sklizně.

Obilniny

Hustě seté plodiny, mezi něž patří obilniny, mají poměrně vysokou konkurenční schopnost vůči většině plevelným druhů v případě, že jejich výskyt je menší. Konkurenční schopnost obilnin závisí na několika faktorech. Základem je kvalitní osivo, zpracování půdy, kvalita setí, termín setí a správné hnojení. V příznivých povětrnostních podmínkách je schopen porost obilnin dobře potlačovat plevelné rostliny. Herbicidní přípravky ve zdravých a dobře vyvinutých obilninách proto pouze pomáhají obilninám, aby uplatnily svoji schopnost potlačovat plevele. V současné době je na trhu poměrně rozsáhlý sortiment herbicidních přípravků s různým spektrem účinku. O výběru proto rozhoduje především cena a spektrum jejich účinku na plevelné rostliny. Ne vždy se podaří plevele regulovat na počátku vegetace pěstovaných plodin. Typickým příkladem je průběh povětrnostních podmínek v letošním roce. Dlouhá zima a rychlý nástup vegetace kladl poměrně velké nároky na organizaci ochrany rostlin.

Vysoký podíl pěstovaných obilnin a ozimé řepky na orné půdě, technologie minimálního zpracování půdy a především dlouhodobé jednostranné používání herbicidů se stejným nebo podobným mechanizmem má za následek šíření vytrvalých plevelů, jako například pcháč rolní a pýr plazivý. Je obecně známo, že zvláště při použití herbicidů proti pcháči rolnímu i pýru plazivému významně rozhoduje právě správné načasování aplikace herbicidů. Především u pcháče rolního při nevhodném termínu naopak podpoříme regeneraci pupenů na kořenových výběžcích, což má za následek vyšší zaplevelení po aplikaci, než před aplikací. Vzhledem k tomu, že proti pcháči rolnímu jsou k dispozici účinné herbicidy přes více než třicet let, pokládáme právě jejich nesprávné používání za rozhodující příčinu tak vysokého výskytu pcháče rolního. K současné situaci též přispěl i vysoký podíl neobdělávaných polí a celkový úpadek údržby nezemědělské půdy, komunální sféry a obecně krajiny. Z těchto zanedbaných ploch se proto na ornou půdu šiří každý rok obrovské množství diaspor plevelů.

V takovýchto podmínkách mají plevele optimální podmínky k šíření a růstu. Proto jsme často svědky selhání účinku i vysoce účinných herbicidů. Příčinou bývá zpravidla nevhodně provedená aplikace herbicidů. Velmi často se projeví slabý účinek i v případě dodržení všech podmínek pro správnou aplikaci. Zde si musíme uvědomit, že nás zajímá jednak okamžitý účinek zhruba do jednoho měsíce po aplikaci tak i efekt dlouhodobý, minimálně do příštího roku. Při sledování dlouhodobého efektu je nutné počítat s částečnou regenerací z kořenových výběžků. Při velmi silném zaplevelení i při účinku 100 % po aplikaci musíme počítat s tím, že část rostlin (kořenů, kořenových výběžků) přežije. Při velmi vysokém zaplevelení při herbicidním účinku 99,0 % může i 1 % přeživších vegetativních diaspor znamenat vysoký potenciál pro další zaplevelení. Proto je chybou, myslíme-li si, že aplikace vysoce účinného herbicidu vyřeší problém vytrvalých plevelů. Aplikace herbicidů je účinná pouze za předpokladu spolupůsobení zpracování půdy, agrotechniky, použití dalších herbicidů a celkové péče o půdu. Musíme si uvědomit, že z jednoho segmentu pýru (7 cm) může v příznivých podmínkách vzniknout rostlina, která je schopna za jedno vegetační období vytvořit až 30 m kořenových výběžků a z jednoho segmentu kořenových výběžků pcháče rolního přes 10 m kořenových výběžků. To představuje vysoký reprodukční potenciál.

Z hlediska potlačení vytrvalých plevelů a zabránění jejich vlivu na pěstované plodiny je nutné aplikovat herbicidy na počátku vegetace, jinak dochází k neodstranitelným škodám na porostech pěstovaných plodin. Této zásadě však odporují předsklizňové aplikace herbicidů. Podstata těchto aplikací spočívá především ve vysoké herbicidní spolehlivosti na pýr plazivý, pcháč rolní, pelyněk černobýl a další plevele. Plevele mají vytvořenou velkou listovou plochu, což příznivě ovlivní množství přijaté účinné látky a její následnou translokaci do kořenů vytrvalých plevelů. Předpokladem úspěchu je dodržení termínu aplikace herbicidů, aby došlo k odumření nadzemních částí rostlin plevelů. Nespornou výhodou těchto aplikací je rovnoměrně vyzrálý porost obilnin a odumřelé plevele. To podstatně zjednodušuje sklizeň obilnin a výrazně sníží ztráty při sklizni i náklady na dosoušení zrna.

Aplikace na strniště

Vzhledem k časné přípravě půdy na jaře, zabránění ztrátám na vlhkosti půdy a k poměrně pozdnímu setí kukuřice, slunečnice i dalších plodin, hrozí riziko poměrně silného výskytu plevelů již před zasetím těchto plodin. Tomu můžeme poměrně účinně zabránit aplikacemi neselektivních systémově působících herbicidů na bázi glyfosátu. Aplikace těchto herbicidů jsou vysoce účinné na jednoleté plevele, kdy je možné dosáhnout až 100% účinku, ale i na plevele vytrvalé.

Použití těchto herbicidních látek je možné doporučit především proti pýru plazivému a pcháči rolnímu. Aplikace výše uvedených herbicidů je účinná na vytrvalé plevele pouze v případě vytvoření dostatečně velké listové plochy. Účinná látka je translokována z nadzemních částí do kořenového systému, proto je důležité, aby na listech ulpělo dostatečné množství účinné látky. Rychlost translokace je též ovlivňována teplotou vzduchu a dostatkem vláhy. V suchých a studených periodách je příjem těchto látek i jejich translokace negativně ovlivněna. Příliš časně provedené aplikace snižují jejich výsledný efekt především z důvodu nedostatečného vyrašení vytrvalých plevelů z oddenků či kořenových výběžků na povrch ornice. Příprava půdy při předseťové přípravě po aplikaci herbicidů na bázi glyfosátu může proběhnout při výskytu jednoletých plevelů již po 3 dnech po aplikaci.

Problémem těchto aplikací je však postupné legislativní omezování používání glyfosátu a postupné šíření rezistentních plevelů pozorovatelné ve světě.

Předsklizňové aplikace herbicidů

Podstata těchto aplikací spočívala především ve vysoké herbicidní spolehlivosti na vytrvalé i jednoleté plevele. Rostliny plevelů mají vytvořenou velkou listovou plochu, což příznivě ovlivní množství přijaté účinné látky a její následnou translokaci do kořenů vytrvalých plevelů.

Předpokladem úspěchu bylo dodržení termínu aplikace herbicidů, aby došlo k odumření nadzemních částí rostlin plevelů. Nespornou výhodou těchto aplikací byl rovnoměrně vyzrálý porost obilnin a odumřelé plevele. To podstatně zjednodušilo sklizeň obilnin a výrazně snížilo ztráty při sklizni i náklady na dosoušení zrna.

Vzhledem k velmi příznivé ekonomice, herbicidní spolehlivosti a snížení ztrát při sklizni bylo používání těchto aplikací velmi oblíbené. V současné době je v EU využití předsklizňových aplikacích omezeno a u nás zakázáno.

Výpadek předsklizňových aplikací významně omezil možnosti regulace plevelů a budeme se tedy muset více zaměřit na efektivitu agrotechniky, zpracování půdy a cílených aplikací herbicidů v integrovaných systémech regulace plevelů.

Základem je kvalitní zpracování půdy

Hluboká orba významně poškozuje pýr plazivý

Vyvláčené oddenky je nutné nechat vyschnout a spálit

Prostorové rozmístění oddenků pýru plazivého

Pcháč rolní v pšenici ozimé

Šíření nažek pcháče větrem na velké vzdálenosti

Regenerace rostlin pcháče po aplikaci herbicidů

Článek byl vytvořen za podpory projektu QK1920224.

Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně
foto: J. Mikulka