Jak se vypořádat s kontem pracovní doby  
Dr. Jiří Toman, CSc., Zdroj: Verlag Dashöfer
Nový zákoník práce přináší v rámci nerovnoměrného rozvržení pracovní doby novou možnost pro podnikatelské subjekty – konto pracovní doby.

Konto pracovní doby nesmí být uplatněno u zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP. Pro některé firmy se využití konta pracovní doby jeví jako zajímavé řešení nerovnoměrnosti v zakázkách a dalších provozních záležitostech. Vedení firem určitě pověří personalistu nebo mzdovou účetní, aby je seznámili s obsahem, ale i konkrétní možností realizace konta pracovní doby. Následující řádky upozorňují na základní náležitosti, které jsou v novém ZP v souvislosti s problematikou konta pracovní doby uvedeny a obsahuje jednoduché tabulky, které autor článku zpracoval pro splnění ustanovení zákoníku práce při vedení účtu pracovní doby zaměstnance a účtu mzdy zaměstnance.

Autor článku také v tabulkách uvádí velmi zjednodušené příklady naplnění povinnosti vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance.

Konto pracovní doby – způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby

Konto pracovní doby je jiný způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, který může obsahovat jen kolektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis, uvádí se v § 86 ZP.

Proto je nutné při jeho realizaci respektovat základní ustanovení pro nerovnoměrné rozvržení pracovní doby: délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Tím je naplněna podmínka nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami. Zaměstnavatel musí také respektovat povinnost rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. Dále je třeba respektovat, že práci ve dnech pracovního klidu (dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky) může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně.

Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 1 týden před začátkem období, na které bude konto pracovní doby realizováno, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Souhlas zaměstnanců

K uplatnění konta pracovní doby a délce období musí mít zaměstnavatel souhlas jednotlivých zaměstnanců, kterých se toto rozvržení pracovní doby bude týkat.

Vyrovnávací období

Při uplatnění konta pracovní doby nemůže vyrovnávací období, tedy období, ve kterém se vyrovnává rozdíl mezi týdenní pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou, přesáhnout 26 týdnů. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Účet pracovní doby a účet mzdy zaměstnance

V § 86 ZP je uvedeno, že při uplatnění konta pracovní doby je povinen zaměstnavatel vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance.

Účet pracovní doby zaměstnance

Na účtu pracovní doby zaměstnance je nutné vykazovat:

O      stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu,

O      rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny,

O      odpracovanou pracovní dobu v jednotlivých pracovních dnech a za týden.

Zaměstnavatel je přitom povinen vykazovat každý týden rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou.

Jestliže se při uplatnění konta pracovní doby použije kratší období, než je 26 nebo 52 týdnů, posuzuje se rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou, popřípadě kratší pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou po ukončení tohoto kratšího období.

Účet mzdy zaměstnance

Na účtu mzdy zaměstnance se vykazuje:

– stálá mzda zaměstnance,

– dosažená mzda zaměstnance za kalendářní měsíc, na kterou  mu vzniklo právo podle ustanovení ZP a podle sjednaných podmínek.

Mzda

Mzda se při uplatnění konta pracovní doby řeší tak, že zaměstnanci přísluší ve vyrovnávacím období za jednotlivé kalendářní měsíce mzda ve stálé měsíční výši („stálá mzda“), sjednaná v kolektivní smlouvě, popřípadě stanovená vnitřním předpisem. Stálá mzda zaměstnance nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného výdělku.

Za vyrovnávací období přísluší zaměstnanci mzda ve výši součtu vyplacených stálých mezd. Jestliže je po uplynutí tohoto období nebo po skončení pracovního poměru souhrn práva na dosaženou mzdu za jednotlivé kalendářní měsíce vyšší než součet vyplacených stálých mezd, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vzniklý rozdíl doplatit.

Stálá mzda se poskytne zaměstnanci za pracovní dobu rozvrženou zaměstnavatelem v příslušném kalendářním měsíci. Stálá mzda zaměstnanci přísluší v plné výši i tehdy, jestliže zaměstnavatel v příslušném kalendářním měsíci pracovní dobu nerozvrhne. Za dobu rozvrženou zaměstnavatelem zaměstnanci, po kterou tento zaměstnanec nepracuje, stálá mzda nepřísluší.

Překážky v práci

V souvislosti s vyplácením stálé mzdy zaměstnanci neplatí v případě uplatnění konta pracovní doby ustanovení ZP, že pokud zaměstnanec nemohl konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než je prostoj nebo přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Forma vedení účtu pracovní doby a účtu mzdy

Forma vedení účtu  pracovní doby zaměstnance a účtu mzdy zaměstnance není stanovena.  Dodavatelé personálních a mzdových software určitě na objednávku vyřeší tento problém formou upgrade. Mohou být ale i firmy, kterým by mohla vyhovět i jednoduchá forma řešení v tabulkách v programu Excel, tak jak je připravil a předkládá autor článku.

V případě Vašeho zájmu si můžete stáhnout:

a) příklad účtu pracovní doby zaměstnance

b) příklad účtu mzdy zaměstnance č. 1

c) příklad účtu mzdy zaměstnance č. 2

Rok 2007 Vás přivítá podstatnými změnami v oblasti pracovního a mzdového práva, nemocenského pojištění a cestovních náhrad. Jejich podrobný výklad pro Vás zpracovali přední specialisté v publikaci Mzdová účtárna. A v případě, že při aplikaci legislativních novinek přece jen zaváháte, můžete využít bezplatný odpovědní servis.