Ing. Jakub Beránek, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno

V loňském roce došlo v jarním období na území ČR k mimořádným výskytům hraboše polního, což v některých oblastech, především střední a jižní Moravy, bylo příčinou značných hospodářských ztrát. Stejně tak tomu bylo např. na území Holandska, Německa, Slovenska, Rakouska či Španělska. Podobná situace, avšak v mnohem menším měřítku, se opakovala i v roce letošním, kdy hraboš postihl především oblast severozápadních Čech. Vzhledem ke složitosti populačních cyklů tohoto škůdce a heterogenitě území ČR se hraboš vyskytuje mozaikovitě a prognóza jeho výskytu či dalšího průběhu jeho gradačního cyklu a případných škod na daném území je velmi komplikovaná.

Proč se hraboš tak snadno množí?

Hraboš polní (obr. 1) je drobný hlodavec s extrémní rozmnožovací schopností a rychlým pohlavním dospíváním. Samice je schopná vyvést mláďata 2–4×, v příznivých letech však i 7–8× ročně, přičemž v jednom vrhu bývá 5–6, ale může být až 14 mláďat. Jediný pár se je tedy schopen během jedné sezony namnožit i na několik tisíc jedinců. Přihlédneme-li k dalším faktorům, kterými jsou velmi brzká pohlavní dospělost, jež může být u samic zrozených na jaře už ve věku 2 týdnů, a krátká doba březosti, která se pohybuje pouze okolo 20 dní, je zřejmé, že hraboš má ohromný reprodukční potenciál.

S ohledem na jeho rychlý metabolizmus s nutností každé 2–3 hodiny přijímat potravu, jeho celoroční aktivitu (na zimní období si vytváří zásoby potravy) a schopnost sdružovat se do rozsáhlých kolonií, představuje hraboš polní významného kalamitního škůdce, který může v průběhu své gradace způsobit značné ekonomické ztráty v řádu i několika miliard korun.

Obr. 1: Mladý jedinec hraboše polního v ústí nory

Je možné škody hraboše předvídat?

Přestože hraboš polní patří mezi škůdce s pravidelným 2–5letým gradačním cyklem, jeho populační cykly patří k nejsložitějším, neboť jsou ovlivňovány celým komplexem vnitřních a vnějších faktorů, kterými jsou např.: produkce rostlinné biomasy, působení predátorů a parazitů, nemocí, klimatických vlivů, nadmořská výška, doba trvání sněhové pokrývky, genetická skladba či hustota populace apod. I když toho o hraboši víme relativně mnoho, působení jednotlivých faktorů, které ovlivňují jeho populační cyklus, není stále jednoznačně a uspokojivě vysvětleno. Převládající periodou jeho populačního cyklu bývají 3 roky, přičemž může gradovat ještě v období dvou následných let. Tato cyklická přemnožení hrabošů jsou nápadná prudkými změnami v početnosti, kdy téměř z nulových hodnot může dojít relativně rychle k 100 až 1000násobnému zvýšení jeho početnosti. Bohužel v současné době není k dispozici žádný předpovědní model.

Proč došlo k tak masivnímu přemnožení hraboše polního a následným škodám?

Klíčovou příčinou přemnožení hraboše v roce 2019 byl jednoznačně dlouhodobě příznivý průběh počasí vyznačující se především mírnou zimou 2018/19, která vytvořila vhodné podmínky pro již vysoké populace hrabošů. To se na mnohých lokalitách projevilo množením hrabošů již v zimním období, což vytvořilo velmi příznivý základ pro dlouhodobou gradaci, neboť do jarního reprodukčního cyklu vstupovali mladé samičky s velkým reprodukčním potenciálem.

Z pohledu vzniklých hospodářských ztrát v roce 2019 nebyly hlavní příčinou ani tak celkově dosažené počty hrabošů, které byly srovnatelné např. s rokem 2014 (graf 1), nýbrž opět průběh počasí, který ovlivnil načasování hlavního progradačního cyklu. Ten začal na řadě lokalit o 2–3 měsíce dříve (stavy hrabošů v dubnu a květnu 2019 odpovídaly stavům v červenci 2014 nebo červenci 2018). Tím ovšem došlo k posunu gradace do období, kdy loňské ozimy představovaly pro hraboše velmi šťavnatý a vítaný zdroj potravy oproti letnímu období, kdy jsou již porosty ozimů pro hraboše nezajímavé nebo dokonce sklizeny. Celkovou situaci znázorňuje graf zpracovaný z dat Rostlinolékařského portálu, který mimo jiné také dokazuje, že přestože nejvyšší počty hraboše byly v roce 2014 srovnatelné s rokem 2019, díky pozvolnějšímu průběhu progradace (mnohem nižší početnosti hrabošů v jarním období) nedošlo k žádným rozsáhlým hospodářským škodám (graf 1).

Z dlouhodobého hlediska je zřejmé, že přemnožení hraboše polního není na našem území ničím neobvyklým: 2019 – ekonomické ztráty byly vyčísleny kolem 2 mld. Kč; 1996–1998 – škody přes 400 mil. Kč; 1995 – škody kolem 200 mil. Kč; 1978 – škody přes 50 mil. Kč; 1971 – škody 152 mil. Kč; …atd. Jak dokládají některé historické prameny, bylo by možné s výčtem pokračovat do 19. století a ještě dále.

Jaká je situace v letošním roce?

Podobně příznivý byl i podzim 2019 a zima 2019/20, kdy průběh počasí neměl obvyklý negativní dopad na populace hrabošů na našem území a intenzita jejich výskytu oproti zimě 2014/15 dlouhodobě mnohonásobně převyšovala práh škodlivosti (graf 1).

Přestože již od prosince 2019 docházelo k poklesu početnosti populací, který byl neobvykle pozvolný, situace na jaře 2020 byla velice nepříznivá (mapa 1) a nebylo možné odhadnout, jaká rizika ohrožení porostů nastanou.

Naštěstí jarní počasí roku 2020 bylo mnohem chladnější než v roce 2019, s větším počtem mrazíků a srážek, což pravděpodobně významně přispělo ke konečnému poklesu početnosti hrabošů. Svůj podíl na tom měly i včasně provedené aplikace rodenticidu a fakt, že v oblasti Moravy dosáhl hraboš svého populačního maxima již v roce 2019 a pro rok 2020 se pro řadu lokalit „ekosystémově vyčerpal“. Příroda má totiž vlastní přirozené mechanizmy na snížení početnosti druhu, což v případě hraboše znamená, že pokud jeho populační hustota dosáhne množství kolem 3 000 jedinců na 1 ha, dojde k tzv. přirozenému propadu populace s konečnou hustotou třeba i 1 jedince na 2–3 hektary. Jedná se o základní vnitřní mechanizmus otevřeného systému, který udržuje jeho dynamickou rovnováhu zajišťující tlumení vzniklé odchylky, kterou v tomto případě představují přemnožení hraboši, a obnovu jeho původního stavu. Díky výše uvedeným skutečnostem zůstal hraboš problémem především v nejsušší oblasti ČR, tj. v okresech Chomutov, Kladno, Litoměřice, Louny, Mělník, Most a Rakovník. To ovšem neznamená, že hraboš nemůže lokálně způsobit významné škody i jinde (mapa 2).

Mapa: 1: Místa, dle monitoringu ÚKZÚZ, s dosažením či překročením 5násobku prahu škodlivosti v jarním období 2020

Mapa 2: Místa, dle monitoringu ÚKZÚZ, s dosažením či překročením 5násobku prahu škodlivosti v letním období 2020

Pozorovací bod – kolečko v mapě – je lokalita, na které se provádí pravidelný monitoring výskytu širokého spektra sledovaných škodlivých organizmů v aktuální plodině. Poloha pozorovacího bodu zůstává zachována v průběhu více let. Naproti tomu náhodný průzkum – trojúhelníček v mapě – je záznam výskytu škodlivého organizmu kdekoli mimo pozorovací bod podle momentální situace, která vytváří vhodné podmínky pro šíření určitého škodlivého organizmu. Na rozdíl od pozorovacího bodu se zde zpravidla nezaznamenává historie výskytu škodlivého organizmu.

Co dalšího říkají data ÚKZÚZ?

Přestože si hraboš zatím drží pravidelné 2–5leté gradační cykly, z pozorování inspektorů ÚKZÚZ jasně vyplývá, že postupně přibývá lokalit s vyššími počty jedinců na ploše (graf 2). To ovšem nemusí hned znamenat, že se budou častěji opakovat hraboší kalamity takového rozsahu. Spíše to poukazuje na fakt, že se hraboš bude častěji lokálně přemnožovat a že se mu bude muset věnovat zvýšená pozornost ze strany pěstitelů. Ta bude spočívat zejména v celé řadě preventivních opatřeních, v pravidelném monitoringu intenzity jeho výskytu a včasné aplikaci rodenticidů při překročení prahu škodlivosti.

Graf 1: Srovnání populační dynamiky hraboše polního v letech 2014/15 a 2019/20 dle dat Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ

Graf 2: Nárůst podílu lokalit s kalamitním výskytem hraboše polního v letech 2012–2020

 

Jaká jsou možná preventivní opatření?

Přestože to možná tak nevypadá, preventivních opatření vůči přemnožení hraboše polního je celá řada. Základem jejich úspěchu je především jejich včasné zapojení do správné hospodářské praxe.

Snížení podílu bezorebných technologií, které dlouhodobě podporují výskyt hrabošů. Pravidelná mechanická kultivace půdy (orba, hloubkové kypření) významně narušuje systém nor. Efekt se dá zvýšit následným upěchováním povrchu půdy válením apod. Vzhledem k tomu, že s těmito opatřeními se v některých oblastech zvyšuje riziko nedostatku vláhy pro zakládané porosty, je vhodné provádět hluboké zpracování půdy alespoň v letech s normálních či nadnormálním úhrnem srážek.

Oddělení pozemků od potenciálních refugií, které představují riziko opětovné migrace hrabošů do nově založených porostů. Hrabošům nevyhovují větší plochy bez vegetace, které neposkytují ani potravu ani úkryt před predátory, a takovým plochám se zpravidla vyhýbají. V případě zjištění vyšší početnosti hrabošů v okolních refugiích (remízky, silniční příkopy apod.) je možná orba či jiná kultivace půdy po obvodu větších pozemků. Vzniklý pás, který by měl být široký alespoň 20–30 metrů, je nutné udržovat i bez většího množství plevelů.

Redukce půdopokryvných technologií, které zanechávají posklizňové zbytky, či umrtvený porost meziplodin, který poskytuje hrabošům ideální úkryt před přirozenými nepřáteli.

Rozšíření a dodržování osevních postupů a snížení pěstování monokultur ozimé řepky na velkých plochách má význam především ve snížení vhodných potravních zdrojů a zimních úkrytů pro hraboše. Populace hrabošů v průběhu zimy v řepce stoupají, zatímco v průběhu vegetace spíše klesají. Je to dáno tím, že nízký porost řepky v podzimním období představuje vhodný zdroj potravy a zapojené přízemní růžice dostatečný úkryt před dravci. Na druhou stranu vysoký a hustý porost řepky na přelomu jara a léta nepředstavuje vhodnou potravní nabídku, neboť přehryzané rostliny zůstávají „zaklíněné v porostu“, resp. hraboši je nemají kam „odkacovat“ a stahují se, až na porostní okraje, do okolních míst (pícniny, louky, silniční příkopy apod.).

Podpora přirozených nepřátel hraboše polního mezi které patří nejen draví ptáci, ale také drobní savci. Instalace posedů „berliček“ pro dravce (obr. 2) má význam především v období, kdy je hrabošů relativně málo a dravci jsou schopni udržet jejich populace při nízkém stavu. Umísťování berliček až v okamžiku, kdy hraboš strmě graduje, již nemá žádný význam. Další predátory lze podpořit tvorbou a udržováním remízků a křovinných pásů či stromořadí. Tato místa však představují potenciální refugia a je nutné je pravidelně sledovat.

Pravidelný monitoring stavu populace hraboše polního umožňuje včasnou reakci na zvyšující se počty hrabošů především v jarním období, kdy překročení prahu škodlivosti představuje hrozbu pro následnou produkci. S ohledem na délku 1 generačního cyklu stačí provádět monitoring hraboše 1× za měsíc, avšak nejen na zemědělských plochách ale i v refugiích. Pro rychlou představu o aktuálním průběhu populační dynamiky hraboše polního lze využít informace z Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ.

Obr. 2: Posedy pro dravce

Jak a kde jsou zveřejňovány informace o aktuálním výskytu hraboše polního?

ÚKZÚZ na stránkách Rostlinolékařského portálu pravidelně informuje veřejnost o aktuálních výskytech celé řady škodlivých organizmů, včetně hraboše polního. V novém, responzivním designu si stačí v položce hlavního menu „škodlivé organizmy“ vybrat nabídku „škůdce“, zadat „hraboš“ a v něm se podívat na mapu výskytu, kde se přehledně zobrazí aktuální situace v celé ČR, a to i v přesně nadefinovaném časovém rozmezí (obr. 3). Tato veřejně dostupná data jsou velmi aktuální, neboť se na stránkách Rostlinolékařského portálu objevují do 15 minut od jejich vložení do interní databáze ÚKZÚZ.

Na dalších záložkách je možné zobrazit výše popsanou metodiku monitoringu výskytu hraboše polního v různých plodinách (obr. 4), aktuálně povolené přípravky na ochranu rostlin či fotografie aktivních nebo opuštěných nor.

Obr. 3: Rostlinolékařský portál – mapa výskytu hraboše polního za období 17. 7.–17. 8. 2020

Obr. 4: Rostlinolékařský portál – metodika monitoringu výskytu hraboše polního

 

Závěr

Přestože „hraboší kalamity“ jsou „běžnou“ součástí naší krajiny, je otázkou, co vše s sebou přináší probíhající změny klimatu. Díky jejich vlivu na určitý posun vnějších faktorů v čase je možné očekávat častější lokální masové výskyty hraboše polního na území ČR, popřípadě i zkrácení jeho gradačního cyklu. S ohledem na heterogenitu české krajiny a míru synchronnosti populací je populační dynamika hraboše polního v prostoru a čase velmi různá a není možné s jistotou tvrdit, kde a v jaké míře kalamita vypukne či naopak odezní.

Každopádně by se výskyt tohoto škůdce neměl podceňovat a spoléhat pouze na přímé možnosti ochrany rostlin. Nejen v případě hraboše, ale i ostatních škodlivých organizmů, by měla být věnována zvýšená pozornost vhodným preventivním opatřením a pravidelnému monitoringu jejich výskytu.