Rez pšeničná

Rez pšeničná napadá listy pšenice, tvoří hnědočervené kupky, ze kterých se uvolňují nepohlavní spóry (urediospóry), pomocí nichž se patogen šíří na velké vzdálenosti. Rez pšeničná se na našem území vyskytuje pravidelně a její každoroční výskyty působí souhrnně velmi vysoké škody. Při pěstování náchylných odrůd a vyšším infekčním tlaku mohou výnosové ztráty činit až 40 %. Těžiště jejího výskytu na území ČR je v teplejších částech Moravy. V populaci rzi pšeničné dochází v posledním období ke změnám virulence, což se projevilo už v roce 2015 a poté i v následujících letech náhlým snížením odolnosti některých široce pěstovaných odrůd. Ztráty na výnosu zrna jsou přičítány hlavně redukci řady kvítků a snížení asimilační plochy hostitele. Vyšší průměrné teploty během vegetace její škodlivost zvyšují.

Rez plevová

Rez plevová se projevuje na listech charakteristickými pruhy podél listové žilnatiny tvořenými kupkami s jasně žlutými urediospórami, ty přecházejí také do klasů. Největší škodlivost způsobuje při napadení praporcového listu. V letech 2013–2016 došlo v Evropě k rozšíření nových patotypů této rzi a v souvislosti s tím k jejímu epidemickému výskytu, který ukázal význam této choroby. Tyto rasy se vyznačují vyšší agresivitou a jsou adaptovány k vyšším teplotám, mohou tak sporulovat po delší období během jarních infekcí než rasy dříve rozšířené v evropské populaci rzi plevové. Po několika letech závažných výskytů rzi plevové u nás i v Evropě se její rozšíření snížilo, významnější napadení pak bylo zaznamenáno zejména na Moravě a to na lokalitách, kde se infekce rozvinula již v předchozích letech. Ústup epidemie rzi plevové souvisel mimo jiné s přísným výběrem odolných odrůd pro registraci a snahou šlechtitelů vybírat materiály s odolností ke rzi plevové. Rovněž i přístup pěstitelů, např. včasné a opakované zásahy fungicidy dle signalizace a výběr pěstovaných odrůd ovlivnily, kromě faktorů počasí, menší rozšíření rzi plevové v České republice.

Rez travní

U rzi travní je zvlášť významné, kromě napadení listů a klasů, především napadení stébel, které vede k přerušení transportu vody a živin v rostlině. Dlouhodobě je u nás zastoupeno méně odrůd  pšenice odolných ke rzi travní. Důvodem nižší celkové úrovně rezistence ke rzi travní byl její nepravidelný nebo lokální výskyt v České republice, což se odráželo ve výběru odrůd s nižší úrovní rezistence pro registraci. Významnější výskyty této rzi v Evropě i v ČR v posledních třech vegetačních sezónách a rozšíření nových patotypů – rasa Digalu a Clade V. – IV. však naznačují, že její škodlivost v následujících letech pravděpodobně poroste stejně jako význam šlechtění na rezistenci k tomuto patogenu.

Pro pěstitele je nejvýhodnější vybírat odrůdy s kombinovanou rezistencí ke všem rzím, které se vyskytují na pšenici. Z výsledků polních infekčních pokusů z roku 2020 byly vybrány odrůdy s kombinovanou rezistencí „triple rust resistance“, a to ozimé odrůdy Cecilius, RGT Sacramento, Askaban, Fakir, Skif, Sheriff a LG Dita, z jarních odrůd to byly Toccata, Pexeso, Eponia a linie (SG-S1483-16). Hlavním problémem šlechtění na odolnost k chorobám je ztráta jejich odolnosti při rozšíření nových virulentních ras rzí, proto je účinná ochrana proti rzím postavena na kontinuálním šlechtění odolných odrůd a dlouhodobém zjišťování změn v rasovém spektru patogenů.

Chemická ochrana je vhodná tehdy, pokud se těsně před metáním kupky rzí vyskytují na 5–15 % odnoží nebo se koncem metání rez vyskytuje na 10–20 % odnoží. Běžně se používají fungicidy se širším spektrem účinnosti. Rzi jsou na fungicidní ošetření citlivější než např. padlí nebo braničnatky, ale zároveň se porostech vyskytují dlouhou dobu, která překračuje termín účinnosti fungicidních přípravků, je tedy při silnějších výskytech ošetření opakovat.

Autor:  Alena Hanzalová

Zdroj: VURV.cz