V současné době pravděpodobně není jiná zemědělsky využívaná plodina s tak rozmanitým vzhledem, vlastnostmi i šířkou využití, jako je čirok dvoubarevný Sorghum bicolor (L.) MOENCH. Jedná se o plodinu – diploid, který má při srovnání s ostatními obilovinami poměrně úzký genom, což je ceněno šlechtiteli. Oproti majoritním obilninám pšenici, rýži a kukuřici je však tato plodina poměrně nedoceněná, především z pohledu rozšíření jejího pěstování a následného využití. Tato skutečnost se začíná měnit díky šlechtitelskému procesu. Čirok je nenáročná, levná, snadno pěstovatelná plodina a je levnější alternativou k pšenici a kukuřici, především jako komponenta v krmných směsích. Pěstování čiroků ve světovém měřítku je velmi významné, jak pro lidskou výživu, krmné účely a také jako materiál vhodný pro výrobu bioplynu. Vzhledem ke změnám klimatu se jedná o plodinu, u které celosvětově i v Evropě nejvíce rostou plochy zásevů. V České republice převažuje pěstování čiroků na biomasu – siláže. Čiroky patří podobně jako kukuřice, proso, béry, laskavce aj. do skupiny rostlin s C4 cyklem, které dosahují vysoké hodnoty fotosyntetické produkce, tedy i tvorby biomasy. Díky těmto schopnostem mají i značnou odolnost k suchu a vysokým teplotám…

Celý článek publikovaný v časopise Úroda 12/2020 najdete zde.

Ing. Jiří Hermuth

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha 6 – Ruzyně