Peněžní dary  
 Ing. Ondřej Burian
Abyste mohli klasifikovat peněžní dar jako daňově uznatelný náklad, musí být splněna řada podmínek. Záleží nejen na osobě dárce, hodnotě daru a na osobě obdarovaného.

Náklady vzniklé z titulu poskytnutí daru, tj. peněžního nebo nepeněžního bezúplatného plnění, jsou obecně náklady daňově neúčinnými. Výjimkou jsou počínaje zdaňovacím obdobím 2002 náklady vynaložené v rámci pomoci ve formě nepeněžního plnění při odstraňování následků živelní pohromy na území ČR. Na druhou stranu poplatníci mohou za určitých okolností poskytnuté dary uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.

Dar jako daňový náklad

Jak bylo uvedeno, za dar, tedy položku daňově neúčinnou, se pro účely daně z příjmů nepovažuje bezúplatné poskytnutí předmětu propagačního charakteru, který

• je opatřen obchodní firmou či ochrannou známkou poskytovatele, nebo propagovaného zboží či služby,
• má hodnotu bez DPH nepřesahující částku 500 Kč za kus (platí poprvé pro zdaňovací období, započaté po 1. 1. 2004; předtím byl limit 200 Kč),
• nepodléhá (s výjimkou tichého vína) spotřební dani.

Poskytnutí těchto předmětů není pro účely ZDP darováním, představuje reklamní náklad (obecně daňově účinný). Z účetního hlediska pak tyto náklady nepatří na účet skupiny 54 (např. 543 – dary), nýbrž jde o náklady typu 50 – Spotřebované nákupy. Blíže k tomu viz heslo Reklama a propagace v příručce Daňově uznatelné náklady.

Účtování o poskytnutých darech

Prakticky všechna ostatní bezúplatně poskytnutá plnění by se měla u poskytovatele objevit na nákladovém účtu skupiny 54 – Jiné provozní náklady (např. 543 – dary). Týká se to jak poskytnutých darů peněžních, tak i nepeněžních. V případě nepeněžních hmotných darů se nákladově účtuje účetní hodnota darovaných zásob, popřípadě účetní zůstatková cena dlouhodobého majetku.

Odčitatelná položka

Nárok na odečet od základu daně z titulu poskytnutých darů mají jak osoby fyzické tak i právnické. Z právnických osob však nárok nemohou uplatnit ty subjekty, které nejsou založeny či zřízeny za účelem podnikání (jsou v režimu tzv. neziskových subjektů.)

Podmínky uplatnění odečtu jsou vymezeny podle:

• subjektu obdarovaného,
• účelu použití daru,
• spodního a horního limitu výše darů.

Osoba obdarovaného

Z hlediska toho, kdo je příjemcem daru, jsou podmínky stanoveny shodně pro poplatníky fyzické i právnické osoby:

• Obecně musí být příjemcem obec, kraj, organizační složka státu nebo právnická osoba se sídlem na území ČR
• O fyzickou osobu může jít v případě, že jde o osobu provozující školské nebo zdravotnické zařízení či zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, a je-li přitom dar určen výhradně na provozování takového zařízení.
• Fyzická osoba může být příjemcem daru i v případě, je-li poživatelem částečného nebo úplného invalidního důchodu, anebo od 1. 1. 2006 i nezletilé dítě dlouhodobě zdravotně postižené, vyžadující mimořádnou péči (s odkazem na zákon 155/1995 Sb.), a dar je poskytnut
• na zdravotnické prostředky (vymezené v § 2 zákona č. 123/2000 Sb.) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami,
• na rehabilitační a kompenzační pomůcky (uvedené v příloze č. 4 vyhlášky č. 182/1991 Sb.), nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu nebo
• na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.

U příjemců – fyzických osob přitom platí obdobná podmínka jako u osob právnických – bydliště příjemce musí být v ČR.

• Darování jakémukoli zahraničnímu subjektu nezakládá nárok na uplatnění odčitatelné položky u dárce.
• ZDP výslovně umožňuje uplatnit i dary na financování odstraňování následků živelní pohromy, k níž došlo na území ČR. Máme zato, konstrukci předmětného ustanovení je nutno vyložit tak, že tyto dary představují odčitatelnou položkou, ať už je příjemcem osoba fyzická nebo právnická. Tento výklad lze zdůvodnit ze dvou pozic:

1.       Ustanovení novely ZDP, které danou možnost zavedlo, doslova, zní: „Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území ČR.“ Pokud předchozí věta připouští dary jako pro PO i pro FO (s tím, že u obojího rozlišuje účel daru), pak oním uvozujícím „obdobně“ nemůže být myšleno „jen pro PO“.

2.       Účel „na odstraňování následků živelní pohromy“ je fakticky postižen pojmem „účely humanitární“, který je vyjmenován v případě příjemce – PO. Pokud bychom připustili, že účel „na odstraňování následků živelní pohromy“ má platit jen, je-li příjemcem PO, tak celá věta doplněná novelou 575/2002 Sb. („Obdobně se postupuje…“) by byla vlastně zcela nadbytečná, neměla by žádný reálný normotvorný význam.

Účel daru

Účel daru u obdarovaných fyzických osob jsme rozebrali v předchozím. Dar právnickým osobám musí být určen na financování

• vědy a vzdělání,
• výzkumu a vývoje,
• kultury,
• školství,
• policie (Policie ČR nebo obecní policie),
• požární ochrany,
• podpory a ochrany mládeže,
• ochrany zvířat,
• sociálních účelů,
• zdravotnictví,
• ekologických účelů,
• humanitárních účelů,
• charitativních účelů,
• náboženských účelů (jen pro registrované církve a náboženské společnosti),
• tělovýchovy a sportu,
• činnosti politických stran či hnutí a
• odstraňování následků živelní pohromy, k níž došlo na území ČR.

Rozhodující přitom je určení, za jakým účelem má být podle vůle dárce dar použit. Není rozhodující např. právní statut příjemce daru (tj. zda jde o obecně prospěšnou společnost nebo obchodní společnost). Ani v případě, že obdarovaný použije v rozporu s darovací smlouvou předmětný dar na jiný než sjednaný účel, nezaniká dárci nárok na uplatnění daru jakožto odčitatelné položky.

Dary vysokým školám a výzkumným institucím

Počínaje zdaňovacím obdobím započatým v roce 2006 pro dárce – právnickou osobu platí, že dary poskytnuté vysokým školám nebo veřejným výzkumným institucím mohou snížit základ daně o dalších 5 %. Uvedené zvýšení limitu platí pro dárce – právnické osoby, ne pro osoby fyzické.

Netušíme, zdali bylo úmyslem 5% zvýšení limitu aplikovat pouze na dary vysokým školám a veřejným výzkumným institucím, ze znění ustanovení, které se dostalo do zákona, vyplývá, že u darů zahrnutých do zvýšeného limitu se toto rozlišit nemusí, předpoklad je pouze ten, že mezi obdarovanými bude vysoká škola a veřejná výzkumná instituce.