Metodika byla zpracována v návaznosti na eurounijní Zelenou dohodu, se zaměřením na snížení dávek dusíkatých hnojiv, emisí NH3, CO2 a omezení znečišťování vod nitráty. Pracovníci VÚRV pod vedením Gabriely Mühlbachové a Pavla Růžka vycházeli při svých závěrech z náročných polních pokusů v různých půdně-klimatických podmínkách, probíhajících v letech 2017–2021.

Pro udržování půdní úrodnosti je jedním z vhodných zdrojů organické hmoty sláma. K podpoře jejího rozkladu se běžně používají dusíkatá hnojiva. Na rozdíl od dřívějších poznatků bylo zjištěno, že v důsledku měnících se povětrnostních podmínek s častějšími přísušky se v letním a podzimním období rozloží jen menší podíl zapravené obilní slámy (bez hnojení 25–30 %, po hnojení dusíkem 30–50 %), a rozdíl mezi hnojenou a nehnojenou slámou je tedy zanedbatelný.

Co už však zanedbatelné není, že dusík aplikovaný na podporu rozkladu slámy v horkých letních měsících může významně zvyšovat emise CO2 a NH3. Výsledky pokusů potvrdily, že největší ztráty dusíku únikem amoniaku z kejdy nebo digestátu vznikají do 6 hodin po aplikaci. Na místě by proto byla i úprava v současné legislativě hnojení. Ta nyní nařizuje zapravení do 24 hodin, resp. 12 hodin po aplikaci.

„Nové šetrnější postupy v zemědělství si vyžádají řadu změn nejen v hnojení a ochraně rostlin, ale i ve zpracování půdy, v pěstování nových druhů a odrůd polních plodin a meziplodin. Pěstované plodiny nemůžeme hodnotit jen jako zdroj sklízených produktů, ale jako součást krajiny včetně jejich vlivu na kvalitu půdy, vody a dalších složek životního prostředí. To vše vytváří mnoho výzkumných příležitostí pro nová netradiční řešení uplatněná v inovačních postupech při pěstování zemědělských plodin,“ doplňuje Ing. Pavel Růžek, CSc., odborník na výživu rostlin a hnojení.

Snižte dusík a nechte slámu déle ležet, ušetříte tak peníze, půdu i emise.
Vzhledem k omezenému využití dusíku z minerálních hnojiv používaných na podporu rozkladu slámy doporučuje nová metodika snížit jeho dávkování z dosud doporučovaných 8–10 kg N na tunu slámy na  4–5 kg. Vyšší dávka 6–10 kg je možná pouze v případě, že po hnojení následuje osetí ozimou řepkou, popř. meziplodinou s vyššími nároky na výživu dusíkem. Pokusy navíc jasně prokázaly, že dusíkatá hnojiva je výhodnější použít na slámu ponechanou na povrchu půdy 3 a více týdnů. Kromě lepšího rozkladu zajišťuje mulčování slámou zadržení vody, uhlíku a živin v půdě, omezuje prohřívání povrchu i erozi.

V souvislosti s těmi poznatky navrhují výzkumníci z VÚRV také vhodná agrotechnická opatření pro snížení znečišťování vod a ovzduší. A věnují se rovněž ekonomickému dopadu. Pokud se pouze u 10 % plochy obilnin sníží dávky dusíku v minerálních hnojivech na podporu rozkladu slámy, dojde při současné průměrné ceně dusíku k roční úspoře 150–200 milionů korun. Důležitý je tak nyní nejen přístup státu, ale i široké zemědělské veřejnosti. Úpravou zaběhnutých agrotechnických postupů mohou zemědělci  ušetřit jak své finance, tak naše ovzduší.

Metodiku Přínosy a rizika aplikace dusíkatých hnojiv na podporu rozkladu slámy vypracoval autorský tým vědců z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Gabriela Mühlbachová, Pavel Růžek, Helena Kusá, Radek Vavera, Martin Káš, Elizaveta Watzlová.

Metodika je výsledkem řešení institucionální podpory na Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné instituce na léta 2018–2022 Ministerstva zemědělství ČR č. MZE-RO0418 a projektu NAZV QK21020155 „Nástroj pro hospodaření se živinami a organickými látkami“.  Kromě přímého uplatnění v zemědělské praxi bude metodika využívána také ve školství, poradenství a ve státní správě při tvorbě legislativních opatření.

Ke stažení ze: https://www.vurv.cz/wp-content/uploads/2022/01/2021_metodika_Rozklad_slamy_final_web.pdf